Bývalý premiér Silvio Berlusconi, jehož konzervativní strana Forza Italia (FI) je ve voličských průzkumech na 2 místě, chválil fašistického diktátora Benito Mussoliniho za dobré vůdcovství navzdory odpovědnosti za antižidovské zákony. To vzbudilo ohromnou vlnu pobouření, slova totiž expremiér pronesl v den Mezinárodní památky obětí holocaustu a zločinům proti lidskosti na slavnostním ceremoniálu v Miláně. Bývalý premiér Berlusconi obhajoval Mussoliniho spojení s Hitlerem, protože diktátor se prý domníval, že bude výhodnější být na straně, kterou považoval za vítěznou, než se postavit proti hitlerovskému Německu. Italské zákony zakazují obranu fašismu a kandidát místních voleb Gianfranco Mascia slíbil, že předloží stížnost směřující ke stíhání bývalého premiéra Berlusconiho.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Demokratičtí a republikánští senátoři společně připravují novelu imigračního zákona
Skupina 4 demokratických a 4 republikánských senátorů společně pracuje na nové podobě amerického imigračního zákona, který obě hlavní americké politické strany dlouhodobě rozděloval. Začátkem týdne vydají senátoři konkrétní znění návrhu, který by měl umožnit 11 milionům současných nelegálních přistěhovalců s čistým trestním rejstříkem získat provizorní trvalý pobyt. Novela zákona by měla zavést i nová opatření před přívalem dalších imigrantů, mezi které patří i program, prostřednictvím kterého si zaměstnavatelé lehce ověří, zda jejich zaměstnanci pobývají v USA legálně.
V Íránu byl odsouzen americký pastor k 8 letům vězení
Americký křesťanský pastor Saeed Abedini byl v Íránu, kde se narodil, odsouzen za šíření křesťanské víry na 8 let. Pastor Abedini je obviněn z ohrožení národní bezpečnosti a ze snahy odradit mladé lidi od islámu, jenž má v teokratickém Íránu výsadní postavení. Pastor Abedini obvinění z šíření křesťanství odmítl a uvedl, že se do Íránu vydal, aby zde pomohl vybudovat sirotčinec. Propuštění na kauci bylo několikrát zamítnuto a americký pastor, který byl zadržen už v září, byl umístěn do věznice Evin Prison, která je proslulá svým velmi tvrdým režimem.
Severní Korea považuje USA za hlavního strůjce sankcí, vyhrožuje nukleárním testem a dalšími zkouškami raket dlouhého doletu
Severní Korea ve čtvrtek pohrozila novým nukleárním testem, který se má stát součástí boje proti Spojeným státům americkým. KLDR považuje USA za hlavního aktéra nedávno uvaleným mezinárodních sankcí a za největšího nepřítele severokorejského lidu. KLDR tvrdí, že politika administrativy prezidenta Obamy, která je vedená proti severokorejskému režimu a jeho zbrojnímu programu, právě vstoupila do nebezpečné fáze. Není jasné, kdy by Severní Korea měla podzemní nukleární test uskutečnit. Severní Korea v rámci svého protiúderu proti Spojeným státům americkým také chystá vypustit sérii raket dlouhého doletu, které naposledy otestovala v prosinci, načež zareagovala Rada bezpečnosti OSN zavedením mezinárodních sankcí.
Guvernér Nebrasky souhlasí s výstavbou ropovodu Keystone
Dave Heineman, guvernér americké Nebrasky, odsouhlasil výstavbu ropovodu Keystone XL Pipeline kanadské firmy TransCanada, který v případě svého zprovoznění povede kanadskou ropu z Alberty přes Nebrasku do Texasu. Projekt se setkal s velkým odporem především u vlastníků půdy a skupin environmentalistů právě v Nebrasce. Guvernér Heineman poslal dopis prezidentovi Baracku Obamovi, v němž ho informoval o svém souhlasu s vedením ropovodu Keystone přes území Nebrasky. Konečné rozhodnutí o výstavbě musí potvrdit prezident Obama.
Americký prezident Barack Obama oficiálně vstoupil do svého druhého funkčního období
V pondělí proběhla ve Washingtonu slavnostní inaugurace znovuzvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy, který tak započal své druhé čtyřleté období v pozici prezidenta Spojených států amerických. Oficiálně prezident Obama a viceprezident Joe Biden složili přísahu už v neděli na skromné ceremonii v Bílém domě a to proto, aby byla dodržena americká ústava, která udává, že prezident USA musí být uveden do úřadu do 20. ledna. Během svého projevu prezident Obama uvedl, že je potřeba pokračovat v boji proti klimatickým změnám, investovat do vzdělání nebo zajistit rovná práva pro homosexuály.
S příchodem afrických jednotek do Mali by se měla Francie začít stahovat
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius naléhá na africké vůdce, aby co nejdříve stanuli v čele multilaterální armády intervenující v Mali. Ministr zahraničí na summitu v Abidjanu vyzval k urychlení zapojení západoafrických jednotek v Mali, nicméně připustil, že samotné nasazení jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) může trvat i několik týdnu. Rusko, které stálo zpočátku na okraji konfliktu, nyní podle ministra pomáhá dopravit vojáky a vybavení do Mali. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby poté, co bude situace v zemi stabilizována, se Francie z Mali stáhla a v boji pokračovali jen afričtí vojáci.
Nedodržený slib prezidenta Obamy se jménem Guantanamo
Dnešním dnem začíná druhé funkční období amerického prezidenta Baracka Obamy, kterému se během posledních 4 let nepodařilo dosáhnout jednoho ze svých zásadních předvolebních slibů z roku 2008. Věznice Guantanamo, oficiálním jménem Camp Delta, na Kubě, která slouží jako zařízení pro osoby podezřelé z terorismu, je stále v provozu a v současné době je zde drženo 166 osob. Prezident Barack Obama několikrát zdůraznil, že má stále v úmyslu Guantanamo zavřít. Podle serveru PolitiFact se prezidentovi Baracku Obamovi zatím podařilo naplnit 45 % svých předvolebních slibů z roku 2008.
USA vyslaly výcvikovou misi do Afriky
Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že Spojené státy americké vyslaly do 6 afrických zemí více než 100 vojenských trenérů. Americká mise v Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Senegalu, Togu a Ghaně pomůže ve výcviku a dostatečném vojenském vybavení africkým vojenským jednotkám vedenými Hospodářským společenstvím západoafrických zemí (ECOWAS). Jednotky ECOWAS se chystají na zásah v Mali proti islamistickým rebelům, kteří ovládli severní část africké země.
Prezidenta Obamu čeká těžké rozhodování o výstavbě ropovodu Keystone
Rozhodnutí o ropovodu Keystone XL Pipeline, které prezident Barack Obama oddaluje více než rok, závisí i na preferencích prezidenta Obamy. Jestliže výstavbu ropovodu odsouhlasí, sníží americkou energetickou závislost na ropě z Blízkého východu a zároveň vzniknou nová pracovní místa. Nicméně v rámci svého boje s klimatickými změnami a environmentálními problémy by mohl plán zamítnout. Ropovod Keystone XL Pipeline vedoucí z kanadské Alberty do Nebrasky by v případě zprovoznění zásoboval kanadskou ropou jihozápadní pobřeží USA.
USA oficiálně uznaly vládu Somálska
Americký diplomat Johnnie Carson oznámil, že po více než 20 letech uznaly Spojené státy americké oficiální somálskou vládu v Mogadishu. Uznání přichází jako reakce na somálský pokrok v boji proti islamistickým radikálům. Americké uznání legitimity somálské vlády bude oficiálně potvrzeno na setkání americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové a somálského prezidenta Hassana Sheikh Mohamuda. USA neuznaly žádnou somálskou vládu od svržení Barreho režimu v roce 1991, po čemž následovala nezdařená americká mise, během níž byly sestřeleny 2 americké vrtulníky Black Hawk, a bylo zabito 18 amerických vojáků.
Americký Federální úřad pro letectví zakázal provoz dopravního letadla Boeing 787 Dreamliner
Omezení se vztahuje pouze na 6 dopravních letadel Dreamliner, které provozují americké aerolinky United Airlines. Příčina technických problémů, jež letadla Dreamliner doprovázejí již několik týdnů, je mnohem vážnější, než se původně očekávalo. V důsledku úniku žíraviny z lithiových baterií totiž může dojít k vypuknutí požáru na palubě letadla. Jako první země provoz Dreamlinerů zakázalo Japonsko, kde ve středu došlo k zatím poslednímu nouzovému přistání Boeingu 787. Následně bylo použití letounů zakázáno v USA, Evropě a v Indii.
Prezident Barack Obama představil návrh na regulaci střelných zbraní
Americký prezident Barack Obama dnes představil rozsáhlý balíček opatření, který by měl upravit prodej střelných zbraní. Mezi navrhované body patří úplný zákaz tzv. útočných zbraní, nebo zákaz prodeje zásobníků s kapacitou větší než 10 nábojů. Prezident Obama také doporučil důslednou kontrolu minulosti všech lidí, kteří si chtějí pořídit zbraň. Prezident Barack Obama vyzval Kongres, aby učinil potřebné kroky k regulaci střelných zbraní a zároveň představil svůj plán obsahující 23 bodů, které může učinit bez schválení Kongresu. Prezident Obama ve svém návrhu vychází z doporučující zprávy od viceprezidenta Josepha Bidena a reaguje tak na útok Adama Lanzy, který v Newtownu zastřelil 26 lidí.
Italská vláda uzavřela konzulát v Libyi kvůli atentátu na jejich diplomata
Italská vláda uzavřela svůj konzulát v Benghází v Libyi, když italské ministerstvo zahraničí vyjádřilo pochybnosti o bezpečnosti v zemi. Italského diplomata Guido De Sanctis se ozbrojenci pokusili přepadnout a několikrát vystřelili na jeho auto projíždějící městem Benghází. Libye, bývalá italská kolonie, je významným italským i evropským spojencem. Obchodní vztahy byly velmi silně za vlády vůdce Kaddafiho, podnikatelé by vztahy rádi udrželi. Minulý týden navštívil tuniský prezident Mohamed Magariaf Tunisko, kde se setkal se zástupci obchodní sféry a premiérem Ali Zeidanem.
Program Java má slabá místa, která mohou využít hackeři, varují v USA
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vydalo upozornění na program Java, ve kterém počítačoví experti našli slabiny, prostřednictvím kterých se do počítače mohou nabourat hackeři. Ministerstvo dokonce vyzvalo uživatele Javy, aby program ve svých počítačích deaktivovali. Americká softwarová firma Oracle, které program patří, Javu nouzově aktualizovala. Slabá místa byla nalezena ve verzi Java 7, která se využívá v internetových prohlížečích.
Islandská vláda pozastavila jednání o vstupu do EU
Island pozastavil do určité míry jednání o vstupu do EU, které začalo, když se země roku 2008 dostala do ekonomické krize kvůli zhroucení bankovního sektoru. Oznámení učinila vládní koalice, kterou tvoří Sociálně demokratická aliance (SDA) a Levicoví zelení (LG). Kvůli nadcházejícím parlamentním volbám v dubnu, čelí koalice tvrdé konkurenci stran, které jsou skeptické vůči členství v EU. Islandská vláda uvedla, že během následujícího parlamentního období nepovedou jednání o přistoupení do EU, která by vedla k podepsání smlouvy. Vláda také naznačila, že existují jisté překážky v ekonomických dohodách, jako jsou například dohody o rybolovu a zemědělství. V prohlášení Evropské komise zaznělo, že záměr islandské vlády bere na vědomí, ale i nadále je komise přesvědčena o tom, že přistoupení Islandu je vzájemně výhodné.
Američtí učitelé odmítají nosit střelné zbraně
Průzkum veřejného mínění, který uskutečnila americká Národní vzdělávací asociace, ukázal, že většina státních učitelů odmítá nosit do škol střelné zbraně na ochranu sebe a svých žáků před ozbrojenými útočníky. Podle Washington Times pouze 22 % dotazovaných vyjádřilo svoji podporu návrhu, aby „učitelé či jiní zaměstnanci školy prošli výcvikem a následně směli nosit do školy střelnou zbraň.“ Téměř 70 % tuto možnost v průzkumu odmítlo.
Základní škola Sandy Hook má po útoku nejistou budoucnost
Měsíc po ozbrojeném útoku v základní škole Sandy Hook v Newtownu, během kterého Adam Lanza zastřelil 20 dětí a 6 zaměstnanců školy, se rozbíhá debata o budoucnosti školy. Mezi místními obyvateli převažují 2 názory. Jeden říká, že budova školy by měla být zbourána a na jejím místě by měl být vybudován pomník k poctě zabitým obětem. Druhý názor, jenž rezonuje mezi místními, je, že by budova školy měla projít rekonstrukcí a znovu sloužit svému účelu. O budoucnosti školy proběhne příští neděli veřejná diskuze.
V Athénách proběhl útok na kancelář strany předsedy vlády Antonise Samarase
V pondělí ráno bylo vypáleno několik střel na athénskou kancelář řecké konzervativní strany Nová demokracie (ND), která stojí v čele koaliční vlády. Útoky si nevyžádaly žádná zranění, nicméně se zvýšila intenzita politického násilí v zemi. Policie potvrdila, že útoky jsou spojeny se sérií bombových útoků zaměřených na média a politické cíle v posledních dnech. Podle opoziční strany Syriza vládní strana přispívá k vytvoření v zemi „klimatu občanské války“, podle posledních průzkumů veřejného mínění se zvyšují sympatie občanů k levici. Řecko musí snížit své výdaje a zavést reformy, pokud chce získat další financí pomoc od mezinárodního společenství.
Americké vzdušné letectvo přistupuje ke škrtům
Jako obrana před rozsáhlými výdajovými škrty, které Spojeným státům americkým hrozí začátkem března, přistoupilo americké letectvo Air Force k úsporným opatřením. Americké vzdušné síly ruší veškeré méně důležité konference, cesty i výzkumné projekty a výdaje na běžný provoz redukují o celou polovinu. Okamžité škrty omezují podle listu Washington post práci Air Force, ale nijak neohrozí efektivitu a připravenost amerických vzdušných sil kdykoli zasáhnout.
Druhá inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy bude daleko méně okázalá než ta první
V pořadí druhá inaugurace prezidenta Baracka Obamy, která proběhne v pondělí 21. ledna, bude daleko menší a skromnější událostí, než ta před čtyřmi lety a to i díky důsledkům ekonomické krize, která vyžaduje šetření ve všech oblastech. Očekává se zhruba poloviční účast, tedy 600 až 800 tisíc návštěvníků, kteří však znamenají značný příliv kapitálu pro místní hoteliéry, restaurace a další zařízení.
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.