Na konci března rebelové v tzv. Selekově koalici obsadili hlavní město Středoafrické republiky a svrhli dosavadního prezidenta Francois Bozize. Vůdce rebelů Michel Djotodia byl minulý týden zvolen prezidentem, ve čtvrtek na jednání v čadském N’Djamenu politiků regionu střední Afriky byl Michel Djotodia částečně uznán – regionální politici ho uznali jako hlavu přechodné vlády, nikoliv jako legitimního prezidenta. Nové volby by se měly do 18 měsíců. Středoafrická republika má za sebou dlouhou historii vojenských převratů.
Archiv rubriky: Zdroje
Kuvajt by tvrdě zakročil proti nepokojům
Ministerstvo vnitra Kuvajtu uvedlo, že jakékoliv nepokoje a násilí v zemi by se setkaly s tvrdou odpovědí. Ve středu policie rozháněla tisíce demonstrujících slzným plynem. Někteří byli zadrženi. Protestující nesouhlasí s odsouzením opozičního politika Musallam al-Barrak k pěti letům vězení kvůli jeho protivládním výrokům. Al-Barrakovi se stejně jako dalším členům opozice nelíbí nový volební systém, který znemožnil, aby opozice získala většinu v parlamentu. Členové opozice byli obviněni, že jejich výroky uráží emíra. Kuvajt se obává pokračování arabského jara ve své zemi.
Indický soud vynesl rozsudek smrti nad mužem obviněným z terorismu
Soud v západoindickém městě Pune vynesl konečný verdikt nad Himayat Baigou obviněným z teroristického útoku, který měl spáchat v roce 2010. Při útoku na podnik German Bakery v Pune v únoru 2010 zahynulo 17 lidí, mezi oběťmi byli kromě místních i osoby cizí státní příslušnosti. Více než 60 dalších osob bylo zraněno. Indičtí mudžahedíni, k nimž odsouzený patřil, jsou zodpovědní i za řadu dalších útoků v této oblasti. Po dvou letech vyšetřování a soudních procesů byl Himayat Baiga 18. dubna 2013 odsouzen k trestu smrti.
Saúdská Arábie buduje plot na hranici s Jemenem
Plot o délce 1 800 kilometrů má stát po celé délce společné hranice: od pobřeží Rudého moře k hranicím s Ománem. První část plotu na pobřeží Rudého moře je již hotova. Podle příslušníka saúdskoarabské pohraniční stráže plukovníka Hamed al-Ahmariho se bezpečnostní situace na vzájemné hranici dramaticky zhoršila po odstoupení dlouholetého jemenského prezidenta Ali Abdullaha Saleha. Podle plukovníka Ahmariho se z chudého Jemenu do Saúdské Arábie pokouší přejít tisíce imigrantů, drogových pašeráků a obchodníků se zbraněmi. Střety saúdskoarabské pohraniční stráže s těmito ozbrojenými pašeráky si v poslední době vyžádal životy 5 saúdskoarabských pohraničníků. Saúdská Arábie se v současné době snaží snížit podíl cizinců v ekonomice, což silně dopadá právě také na Jemence.
Jihokorejská republika vyzývá KLDR k dialogu, jinak je připravena se bránit
„Jihokorejská republika se cítí ohrožena severokorejskou demonstrací vojenské síly, kterou předvedla v úterý,“ sděluje ve svém prohlášení oficiální korejská zpravodajská agentura Korea Central News Agency (KCNA). Jižní Korea chce také provést demonstraci vojenské připravenosti tak, aby mohla bránit vlastní území. Jestliže je Severní Korea připravena vést dialog, měla by podle KCNA ustoupit ze svého konfrontačního postoje a měla by se omluvit za minulá příkoří.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Izrael je připraven zadržet zbraně mířící do Sýrie
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jeho země má právo zadržet zbraně mířící do Sýrie, které by se mohly dostat do „špatných rukou“. Dle premiéra Netanyahu by se mohly stát hrozbou nejen pro Blízký východ, ale pro celý svět. „Kdyby se teroristé dostali k proti-letadlovým a chemickým zbraním, mohli by změnit hru v regionu.“ Izrael se nechtěl angažovat v syrském konfliktu, nicméně je připraven se bránit. Premiér Netanyahu nepotvrdil domněnku, že Izrael ostřeloval v lednu konvoj zbraní po syrský režim.
V Texasu vybuchla továrna na hnojiva, zasažena byla i česká komunita
Obrovský výbuch si vyžádal až 180 zraněných a několik mrtvých. Policie zatím potvrdila 15 obětí, ale jejich počet pravděpodobně poroste. Podle svědků exploze byl výbuch podobný výbuchu jaderné pumy a byl slyšet do vzdálenosti 70 kilometrů. K první explozi ze tří došlo ve 20:00 hodin místního času. Okolí továrny je zlikvidováno, domy srovnány se zemí. Havárie zasáhla i českou komunitu žijící ve městě West, které je továrně nejblíže. Do současné doby probíhá evakuace obyvatel, zasahující záchranáři se obávají další exploze, jelikož v komplexu továrny je stále plná nádrž se čpavkem. Zatím vyšetřovatelé prověřují 2 varianty příčiny – kriminální čin nebo chemická havárie.
Chilský ministr školství Harald Beyer byl odvolán z funkce a zbaven politického mandátu
Poslanecká sněmovna v Chile zbavila 4. dubna poměrem hlasů 58 pro a 56 proti ministra školství Haralda Beyera politického mandátu z důvodu obvinění kvůli pochybení v danění zisku soukromých vysokých škol a porušení zásad poctivosti. Ve čtvrtek odvolání schválil i Senát, 20 senátorů hlasovalo pro a 18 proti. Exministr Harald Beyer byl propuštěn a dalších 5 let nemůže vykonávat žádnou veřejnou funkci.
Senát nepodpořil návrh prezidenta Obamy na přísnější prodej zbran
Prezident Barack Obama kritizoval senátory, kteří odmítli podpořit nadstranický návrh na přísné prověrky pro prodej střelných zbraní. Návrh podpořilo 54 senátorů z 60 potřebných. Prezident Obama vede kampaň na podporu přísné regulace palných zbraní od střelby na základní škole v Connecticutu z loňského prosince. Prezident Obama prohlásil, že „dnes to byl velmi ostudný den pro Washington. Ale naše úsilí není u konce.“ Podle prezidenta Obamy senátoři, kteří odmítli návrh podpořit, jednali politicky a nepředložili žádné rozumné argumenty, proč s návrhem nesouhlasí.
Argentinská prezidentka usiluje o reformu soudnictví
Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner navrhla před 2 týdny reformu soudnictví, která se skládá z 6 bodů. Tvrdí, že přispěje k demokratizaci a rychlejšímu fungování soudního systému, podle četných hlasů opozice však soudní moc přestane být nezávislá na moci výkonné a legislativní. První změnou má být zvýšení členů v Soudní radě, která vybírá a odvolává soudce. Její členové mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Druhým bodem je vytvoření 3 soudů třetí instance. Jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Dále by soudy nemohly přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. Čtvrtou změnou je zpřísnění výběrů soudních úředníků, které má zabránit obsazení pracovních míst přáteli soudců. Pátým požadavkem je, aby soudy druhé a třetí instance a Nejvyšší soud poskytovaly na internetu přístupné všechny informace týkající se probíhajících kauz. Posledním bodem reformy je přiznání majetku, které by měli zveřejnit všichni činitelé soudní moci.
Evropský parlament podpořil maďarskou vládu
Členové hlavního pravicového bloku v Evropském parlamentu podpořili maďarskou vládu navzdory obavám EU z porušování lidských práv. Evropská komise vyjádřila ostrou kritiku ohledně maďarských ústavních změn, ale přesto na zasedání Evropské lidové strany (EPP) nezazněly žádné oficiální požadavky k vyloučení maďarské vládnoucí strany Fidesz z řad EPP. Zasedání EPP se účastnil i maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán, který je některými poslanci obviňován ze zneužívání moci ze strany Fidesz, ale na vyslechl si pouze kritiku jeho některých ekonomických rozhodnutí, ale také podpůrné a pozitivní ohlasy a zasedání bylo zakončeno velkým potleskem pro premiéra Orbána. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso poslal premiérovi Orbánovi varovný dopis, ve kterém upozorňuje, že tzv. čtvrtá změna by mohla být neslučitelná s právními předpisy EU a zásadami právního státu a Evropská komise by musela podniknout právní kroky proti Maďarsku.
V Mexiku byl propuštěn generál obviněný ze spolupráce s obchodníky s drogami
Mexický soud nařídil okamžité propuštění generála Tomáse Ángelese Dahuahare, který byl zadržen minulý rok. Ve vazbě byl vyšetřován kvůli podezření ze spolupráce s obchodníky s drogami patřícíma ke skupině bratrů Beltrán Leyva. Generál Dahuahare byl nejvýš zadrženým armádním příslušníkem v historii Mexika. Generální prokuratura postavila svou obžalobu na výpovědi očitého svědka známého jenom pod krycím jménem „Jennifer“. Nicméně prokuratura uznala, že nebyla schopná podpořit tuhle výpověď dalšími fakty.
Irák popravil 21 lidí za terorismus, Írán 9 odsouzených za vraždu
Irák vykonal v úterý 21 rozsudků smrti. Všichni popravení byli Iráčané odsouzení kvůli spojení s terorismem. Počet poprav v Bagdádu se tak letos vystoupal na 50. Ministr spravedlnosti Hassan al-Shammari trvá na tom, že tresty smrti budou nadále používány přes mezinárodní kritice. Ve stejný den v Íránu bylo popraveno 9 lidí usvědčených z ozbrojených loupeží, vražd a únosů v jižní provincii Fars.
V USA pátrají po 2 podezřelých z útoku v Bostonu
Američané pátrají po 2 podezřelých osobách, které byly zachyceny kamerami těsně před výbuchy na bostonském maratonu. Oba muži se nacházeli poblíž cílové pásky závodu a měli černé tašky, ve kterých byly údajně umístěny bomby. Je známo, že alespoň jedna z bomb byla vyrobena z tlakového hrnce a byla naplněna kovovými předměty, jako jsou hřebíky nebo kovový odpad. Dvě exploze zabily 3 lidi a více než 180 dalších bylo zraněno. Police kromě podob obou podezřelých zatím nemá jiná vodítka a nezná ani jejich jména. Pachatelé útoku nejsou v současnosti známí. K uctění památky obětí útoku se ve čtvrtek koná bohoslužba, na které promluví i prezident USA Barack Obama.
EU pravděpodobně zmírní sankce proti Barmě
EU pravděpodobně schválí zrušení většiny sankcí proti Barmě s výjimkou zbrojního embarga, a to v reakci na politické a ekonomické reformy, které civilní vláda země zavádí od roku 2011. Barmský prezident Thein Sein povolil návrat do politiky nositelce Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi, která se stala lídrem opozice a učinila řadu zahraničních návštěv. Této krok byl odsouhlasen velvyslanci EU a čeká na plnou podporu ministrů zahraničí EU, kteří se vyjádří v pondělí 22. dubna. Očekávané zmírnění sankcí by umožnilo společnostem investovat do Barmy, která má značné přírodní zdroje a společné hranice s ekonomickými významným státy, jako je Čína a Indie. Na druhou stranu EU požaduje bezpodmínečné propuštění zbývajících politických vězňů a řešení náboženských konfliktů a násilí.
Pákistánský soud nařídil zatčení exprezidenta Musharrafa
Na bývalého pákistánského prezidenta a generála Pervez Musharrafa se již nevztahuje ochrana soudů, pozastavené stíhání bylo obnoveno a Nejvyšší soud v Islámábádu nařídil jeho okamžité zatčení. Obvinění zůstávají stejná – nepřiměřená opatření vůči soudcům a jejich protiprávní zadržování během výjimečného stavu v roce 2007 a s ním spojená velezrada, spoluúčast na vraždě někdejší premiérky Benazir Bhuttové a zabití balúčského vůdce Nawab Akbar Bugtiho. Exprezident Musharraf přesto od soudního slyšení svobodně odešel a to v doprovodu ochranky, přísná bezpečnostní opatření provázela i jeho příjezd – neprůstřelný vůz, ochranka polovojenského charakteru, přítomnost policie. Důvodem byly obavy z možného střetu exprezidentových příznivců s jeho odpůrci. Bývalý prezident Musharraf popírá veškerá obvinění a hodlá se proti nim bránit. Do země se z exilu ve Spojených arabských emirátech (SAE) vrátil po čtyřech letech kvůli kandidatuře v parlamentních volbách, ta mu avšak byla příslušnými autoritami zamítnuta.
Kolumbijský senát odložil debatu o homosexuálních manželstvích
Rozhodnutí odložit druhé kolo debat o návrhu zákona, který by umožnil manželství párů stejného pohlaví, padlo v kolumbijském senátu. Příště se bude Senát návrhem zabývat příští úterý 23. dubna 2013. Tenhle postup odsouhlasilo 35 senátorů, přičemž 28 jich bylo proti. Celkově musí Senát o tématu debatovat čtyřikrát, aby mohl následně přijat rozhodnutí v prospěch nebo proti takovému typu manželství. Během jednání před budovou parlamentu demonstrovaly skupiny lidí – pro návrh i proti návrhu.
Národní galerie bez ředitele, odvolala ho ministryně kultury
Ve středu odvolala ministryně kultury Alena Hanáková ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela, který byl ve funkci necelé dva roky. Svůj krok ministryně odůvodnila slovy, že Vladimír Rösela „neprokázal, že poslání galerie rozumí“. S tím odvolaný ředitel nesouhlasí. Dočasně v čele galerie stane současný ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas, než bude zvolen nový ředitel. Hlavním úkolem odvolaného ředitele měla být konsolidace rozpočtu Národní galerie, za poslední 3 roky se státní dotace snížily skoro o 130 milionů korun.
Hamás chce vojenské cvičiště na památce UNESCO
Vojenské křídlo Hamásu Brigády Izz ad-Din al-Qassam podle deníku Jerusalem post připravují část území antického přístavu Anthedon v severní Gaze na vojenskou výcvikovou zónu. Na 3000 let starý přístav byl objeven v roce 1997 a zapsán mezi světové památky Výboru pro světové dědictví OSN (UNESCO) v roce 2012. Většina přístavu je pokryta pískem, který chrání artefakty, dokud nebudou odkryty. Ministerstvo cestovního ruchu Hamásu tvrdí, že památka nebude poškozena. Monitorovací organizace OSN Watch vyzývá UNESCO a EU, aby podnikly vše pro to, aby přístav nebyl ničen a používán jako „teroristický výcvikový tábor“.
Po ničivém zemětřesení v Pákistánu zasahuje armáda, do oblasti je vysílána potravinová pomoc
Při zemětřesení o síle 7,9 Richterovy stupnice, které zasáhlo pákistánskou jihozápadní provincii Balúčtistán, přišlo o život nejméně 40 lidí, zraněných je několik set. Nejničivější bylo zemětřesení v oblasti Mashkel, kde postihlo a zdevastovalo odhadem 90 % území. Na místě zasahuje armáda, kromě záchranných a likvidačních prací její pomoc spočívá i v dodávkách potřebného materiálu, především zdravotnického. Podle odhadů bude zapotřebí do Mashkelu dopravit více než 900 kg léků a jiného lékařského materiálu a 500 tun potravin. Situace v oblasti je stále vážná, navzdory neustálé činnosti armádních lékařů se místním Pákistáncům dostává jen minimální potřebné péče, v oblasti navíc chybí nemocnice. Zemětřesení zasáhlo i sousední Írán.
Čínské námořnictvo posílilo hlídku u ostrovů Diaoyu
Čínské námořnictvo hlídkuje podle agentury Xinua ve vodách poblíž ostrovů Diaoyu. Ostrovy si dlouhodobě nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan. Ve flotile čínského námořnictva, která se nyní u ostrovů pohybuje, je raketový torpédoborec Lanzhou a raketová fregata Hengshui z jihočínské Nanhai. Obě lodě tak hlídkují v oblasti, jež je centrem řady čínsko-japonských konfliktů. Napětí mezi oběma státy eskalovalo v září minulého roku, když japonská vláda jednostranně včlenila ostrovy pod svou správu. Podle velitele flotily Zao Xiaoganga jsou ostrovy Diaoyu součástí Číny už od antiky, a tudíž je současná akce čínského námořnictva legitimní.
Súdánská armáda má znovu pod kontrolou dvě města na východě Dárfúru
Súdánská armáda ve středu oznámila, že získala nazpět kontrolu nad městy Mahajeria a Labado ve východní části Dárfúru, kde začátkem dubna znovu vypukly boje s povstalci Súdánské osvobozenecké armády (SLA). Důsledkem konfliktu přišlo na 18 000 obyvatel o své domovy, kteří nyní sídlí v táborech v okolí měst a čekají na humanitární pomoc. Válka v Dárfúru vypukala před více než 10 lety a boje trvají navzdory dvou mírových dohod a přítomnosti společné mise OSN a Africké unie (UNAMID), jež je v současnosti největší světové mírové mise.