Ve středu byl americkou policií zadržen Paul Kevin Curtis z Mississippi, který je podezřelý z toho, že prezidentovi USA Baracku Obamovi a senátorovi Rogeru Wickerovi poslal dopis s ricinem. Právnička podezřelého Christi McCoy uvedla, že jeho klient byl zadržením překvapen a obhajuje jeho nevinnost. FBI již dříve uvedla, že případ dopisů s ricinem nespojuje s bombovými útoky na bostonském maratonu.
Archiv rubriky: Globální
Haitské letiště ponese jméno Huga Cháveze
Mluvčí haitského předsedy vlády Laurenta Lamothe Gary Bodeau řekl, že letiště na severu Haiti s názvem Cap-Haitien bude přejmenováno na počest zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Celý název bude znít Mezinárodní letiště Huga Cháveze. Zmíněné letiště je druhé největší na ostrově. Nedávno prošlo rozsáhlými rekonstrukcemi, které byly hrazeny z části finančními dary z Venezuely. Haitský prezident Michael Martelly se v pátek zúčastní inaugurace nově zvoleného venezuelského prezidenta Venezuely Nicoláse Madury.
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
V Texasu pokračuje hledání přeživších havárie továrny
Záchranné služby i nadále pátrají po možných přeživších po výbuchu texaské továrny na hnojiva. Podle místního starosty zahynulo nejméně 14 lidí, z toho 4 hasiči, jež zasahovali u požáru, který předcházel explozi. Situace zůstává dále nestabilní, především kvůli přítomnosti nebezpečného dusičnanu amonného. Míru nebezpečí se chystají vyhodnotit experti z řad ekologů. Výbuch, který způsobil i zemětřesení, srovnal se zemí desítky budov a mnoho dalších vážně poškodil – včetně pečovatelského domu a školy.
Spojené arabské emiráty zadržely 7 údajných členů al-Kaidy
Zpravodajská agentura Spojených arabských emirátů (SAE) WAM uvedla, že sedmičlenná skupina údajně plánovala útoky, které by ohrozily bezpečnost státu. Podle agentury WAM skupina také získávala pro al-Kaidu nové členy, šířila její ideologii a poskytovala teroristické skupině organizační podporu. Již v prosinci oznámily úřady SAE rozbití jiné údajné teroristické buňky, které měla plánovat útoky i v Saúdské Arábii. Dalších 94 osob, údajných členů islámské organizace, je v SAE právě obviněno a souzeno za pokus o převrat. Podle lidsko-právního aktivisty ze SAE, který poskytl rozhovor BBC a který si nepřál být jmenován, slouží podobné protiteroristické akce pouze jako „záminka pro perzekuci opozice“.
Stovky tisíc Argentinců protestovaly proti vládě
Ve čtvrtek se v několika velkých argentinských městech uskutečnily protestní průvody proti současné vládě. Jedná se čtvrtou protestní akci v 7 měsících. Cílem pořadatelů bylo sjednotit na náměstí v Buenos Aires 100 000 osob, konečná účast byla o něco nižší. Důvody jednotlivých demonstrantů se lišily. Prezidentka země Cristina Fernández de Kirchner je mnohými kritizována za omezování demokracie na úkor posilování pravomocí vlády. Další ji viní za zvýšení korupce. Mezi důvody, které vyvolaly nepokoje, se nacházela rovněž plánovaná reforma soudnictví či míra inflace v zemi. Opoziční parlamentní politické strany vyjádřily protestu svou podporu. Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner se v době protestu nacházela v Peru na mimořádné schůzi Unie jihoamerických národů (UNASUR), která byla svolána proto, aby se nejvyšší představitelé států Jižní Ameriky vyjádřili k napjaté politické atmosféře ve Venezuele, která zde panuje po prezidentských volbách, které proběhly minulou neděli.
Prezidentské volby v Itálii skončily politicky patovou situací
Italským poslancům se nepodařilo v prvním dvoukolovém hlasování zvolit nového prezidenta. Nejpopulárnější kandidát, bývalý odborář a bývalý mluvčí Senátu Franco Marini s 521 hlasy zdaleka nenaplnil potřebnou dvoutřetinovou většinu (672 hlasů). Nynější italský prezident Giorgio Napolitano hodlá odstoupit na konci svého sedmiletého funkčního období poté, co nedokázal vytvořit novou vládu po patových parlamentních volbách. Povinností nového prezidenta bude utvořit životaschopnou vládní koalici nebo vyhlásit nové parlamentní volby. Stefano Rodotà, kandidát podporovaný populistickým Hnutím 5 hvězd Beppeho Grilla, se umístil na druhém místě s 240 hlasy. Dalším kandidátem je starosta Florencie Matteo Renzi, který měl být největším rivalem panu Marinimu. Bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi obdržel 14 hlasů a ministr Massimo D’Alema 12 hlasů. Bývalá komisařka v Bruselu Emma Bonino a nejsilnější proevropská kandidátka získala pouze 13 hlasů.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice byl regionálními představiteli částečně uznán
Na konci března rebelové v tzv. Selekově koalici obsadili hlavní město Středoafrické republiky a svrhli dosavadního prezidenta Francois Bozize. Vůdce rebelů Michel Djotodia byl minulý týden zvolen prezidentem, ve čtvrtek na jednání v čadském N’Djamenu politiků regionu střední Afriky byl Michel Djotodia částečně uznán – regionální politici ho uznali jako hlavu přechodné vlády, nikoliv jako legitimního prezidenta. Nové volby by se měly do 18 měsíců. Středoafrická republika má za sebou dlouhou historii vojenských převratů.
Kuvajt by tvrdě zakročil proti nepokojům
Ministerstvo vnitra Kuvajtu uvedlo, že jakékoliv nepokoje a násilí v zemi by se setkaly s tvrdou odpovědí. Ve středu policie rozháněla tisíce demonstrujících slzným plynem. Někteří byli zadrženi. Protestující nesouhlasí s odsouzením opozičního politika Musallam al-Barrak k pěti letům vězení kvůli jeho protivládním výrokům. Al-Barrakovi se stejně jako dalším členům opozice nelíbí nový volební systém, který znemožnil, aby opozice získala většinu v parlamentu. Členové opozice byli obviněni, že jejich výroky uráží emíra. Kuvajt se obává pokračování arabského jara ve své zemi.
Saúdská Arábie buduje plot na hranici s Jemenem
Plot o délce 1 800 kilometrů má stát po celé délce společné hranice: od pobřeží Rudého moře k hranicím s Ománem. První část plotu na pobřeží Rudého moře je již hotova. Podle příslušníka saúdskoarabské pohraniční stráže plukovníka Hamed al-Ahmariho se bezpečnostní situace na vzájemné hranici dramaticky zhoršila po odstoupení dlouholetého jemenského prezidenta Ali Abdullaha Saleha. Podle plukovníka Ahmariho se z chudého Jemenu do Saúdské Arábie pokouší přejít tisíce imigrantů, drogových pašeráků a obchodníků se zbraněmi. Střety saúdskoarabské pohraniční stráže s těmito ozbrojenými pašeráky si v poslední době vyžádal životy 5 saúdskoarabských pohraničníků. Saúdská Arábie se v současné době snaží snížit podíl cizinců v ekonomice, což silně dopadá právě také na Jemence.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Izrael je připraven zadržet zbraně mířící do Sýrie
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jeho země má právo zadržet zbraně mířící do Sýrie, které by se mohly dostat do „špatných rukou“. Dle premiéra Netanyahu by se mohly stát hrozbou nejen pro Blízký východ, ale pro celý svět. „Kdyby se teroristé dostali k proti-letadlovým a chemickým zbraním, mohli by změnit hru v regionu.“ Izrael se nechtěl angažovat v syrském konfliktu, nicméně je připraven se bránit. Premiér Netanyahu nepotvrdil domněnku, že Izrael ostřeloval v lednu konvoj zbraní po syrský režim.
Chilský ministr školství Harald Beyer byl odvolán z funkce a zbaven politického mandátu
Poslanecká sněmovna v Chile zbavila 4. dubna poměrem hlasů 58 pro a 56 proti ministra školství Haralda Beyera politického mandátu z důvodu obvinění kvůli pochybení v danění zisku soukromých vysokých škol a porušení zásad poctivosti. Ve čtvrtek odvolání schválil i Senát, 20 senátorů hlasovalo pro a 18 proti. Exministr Harald Beyer byl propuštěn a dalších 5 let nemůže vykonávat žádnou veřejnou funkci.
Senát nepodpořil návrh prezidenta Obamy na přísnější prodej zbran
Prezident Barack Obama kritizoval senátory, kteří odmítli podpořit nadstranický návrh na přísné prověrky pro prodej střelných zbraní. Návrh podpořilo 54 senátorů z 60 potřebných. Prezident Obama vede kampaň na podporu přísné regulace palných zbraní od střelby na základní škole v Connecticutu z loňského prosince. Prezident Obama prohlásil, že „dnes to byl velmi ostudný den pro Washington. Ale naše úsilí není u konce.“ Podle prezidenta Obamy senátoři, kteří odmítli návrh podpořit, jednali politicky a nepředložili žádné rozumné argumenty, proč s návrhem nesouhlasí.
Evropský parlament podpořil maďarskou vládu
Členové hlavního pravicového bloku v Evropském parlamentu podpořili maďarskou vládu navzdory obavám EU z porušování lidských práv. Evropská komise vyjádřila ostrou kritiku ohledně maďarských ústavních změn, ale přesto na zasedání Evropské lidové strany (EPP) nezazněly žádné oficiální požadavky k vyloučení maďarské vládnoucí strany Fidesz z řad EPP. Zasedání EPP se účastnil i maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán, který je některými poslanci obviňován ze zneužívání moci ze strany Fidesz, ale na vyslechl si pouze kritiku jeho některých ekonomických rozhodnutí, ale také podpůrné a pozitivní ohlasy a zasedání bylo zakončeno velkým potleskem pro premiéra Orbána. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso poslal premiérovi Orbánovi varovný dopis, ve kterém upozorňuje, že tzv. čtvrtá změna by mohla být neslučitelná s právními předpisy EU a zásadami právního státu a Evropská komise by musela podniknout právní kroky proti Maďarsku.
V Mexiku byl propuštěn generál obviněný ze spolupráce s obchodníky s drogami
Mexický soud nařídil okamžité propuštění generála Tomáse Ángelese Dahuahare, který byl zadržen minulý rok. Ve vazbě byl vyšetřován kvůli podezření ze spolupráce s obchodníky s drogami patřícíma ke skupině bratrů Beltrán Leyva. Generál Dahuahare byl nejvýš zadrženým armádním příslušníkem v historii Mexika. Generální prokuratura postavila svou obžalobu na výpovědi očitého svědka známého jenom pod krycím jménem „Jennifer“. Nicméně prokuratura uznala, že nebyla schopná podpořit tuhle výpověď dalšími fakty.
EU pravděpodobně zmírní sankce proti Barmě
EU pravděpodobně schválí zrušení většiny sankcí proti Barmě s výjimkou zbrojního embarga, a to v reakci na politické a ekonomické reformy, které civilní vláda země zavádí od roku 2011. Barmský prezident Thein Sein povolil návrat do politiky nositelce Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi, která se stala lídrem opozice a učinila řadu zahraničních návštěv. Této krok byl odsouhlasen velvyslanci EU a čeká na plnou podporu ministrů zahraničí EU, kteří se vyjádří v pondělí 22. dubna. Očekávané zmírnění sankcí by umožnilo společnostem investovat do Barmy, která má značné přírodní zdroje a společné hranice s ekonomickými významným státy, jako je Čína a Indie. Na druhou stranu EU požaduje bezpodmínečné propuštění zbývajících politických vězňů a řešení náboženských konfliktů a násilí.
Kolumbijský senát odložil debatu o homosexuálních manželstvích
Rozhodnutí odložit druhé kolo debat o návrhu zákona, který by umožnil manželství párů stejného pohlaví, padlo v kolumbijském senátu. Příště se bude Senát návrhem zabývat příští úterý 23. dubna 2013. Tenhle postup odsouhlasilo 35 senátorů, přičemž 28 jich bylo proti. Celkově musí Senát o tématu debatovat čtyřikrát, aby mohl následně přijat rozhodnutí v prospěch nebo proti takovému typu manželství. Během jednání před budovou parlamentu demonstrovaly skupiny lidí – pro návrh i proti návrhu.
Súdánská armáda má znovu pod kontrolou dvě města na východě Dárfúru
Súdánská armáda ve středu oznámila, že získala nazpět kontrolu nad městy Mahajeria a Labado ve východní části Dárfúru, kde začátkem dubna znovu vypukly boje s povstalci Súdánské osvobozenecké armády (SLA). Důsledkem konfliktu přišlo na 18 000 obyvatel o své domovy, kteří nyní sídlí v táborech v okolí měst a čekají na humanitární pomoc. Válka v Dárfúru vypukala před více než 10 lety a boje trvají navzdory dvou mírových dohod a přítomnosti společné mise OSN a Africké unie (UNAMID), jež je v současnosti největší světové mírové mise.
Americké tajné služby zachytily dopis s podezřelým obsahem adresovaný prezidentu Obamovi
Dopis s podezřelou látkou byl zachycen skenerem, který kontroluje veškerou korespondenci směřující do Bílého domu. Obálka přišla ve stejný den, kdy byl potvrzen výskyt smrtícího toxinu v jiném dopisu, jenž byl adresován republikánskému senátorovi Rogeru Wickerovi. Mluvčí tajných služeb uvedl, že budou spolupracovat s FBI a policejními silami Capitol Police, aby odhalily původce dopisu. Tajné služby zajišťují bezpečnost pro amerického prezidenta i pro jeho rodinu.
Americkému senátorovi byl poslán dopis s ricinem
Americký senátor Harry Reid informoval o tom, že poštovní úřad Kongresu odhalil dopis, který obsahoval smrtící toxin ricin. Dopis byl adresován republikánskému senátorovi za Mississippi Rogeru Wickerovi. Ricin je látkou 1000krát jedovatější než kyanid, která může zabíjet při vdechnutí nebo požití. Případ již vyšetřuje FBI. Zásilka odeslaná ze státu Tennessee byla odhalena při rutinní kontrole došlé pošty. Zatím není jasné, proč byl dopis adresován zrovna senátorovi Wickerovi.
Volby v Albánii by měly podle EU obnovit důvěru lidí ve vládu
EU vyzvala Albánii, aby obnovila důvěru svých lidí v červnových parlamentních volbách. Podle mezinárodních pozorovatelů se v Albánii konají svobodné a spravedlivé volby již od jejich přechodu k demokracii od režimu diktátora Envera Hodži, tedy téměř 20 let. Albánie je členem NATO a chce se připojit i k EU, ale USA vyjádřily obavy, protože vláda premiéra Sali Berisha nahradila členy ústřední volební komise. Dále albánská vláda opustila vládní koalici a připojila se k vedoucí opozici před volbami 23. června. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová se domnívá, že je nejdůležitější, aby volby proběhly v souladu s mezinárodními a evropskými normami. Situace je zkouškou pro Albánii ohledně fungování jejích demokratických institucí a možného pokroku k EU. Nabídka k přístupovým jednáním byla pozastavena právě z důvodů politické polarizace, obav o demokracii, pomalých reforem, kdy má mladá albánský demokracie stále sklony k nestabilitě.
V den útoku na bostonský maraton padaly indexy asijských burz
Klíčové asijské trhy reagovaly na úterní výbuch bomby na bostonském maratonu poklesem. Index japonské burzy Nikkei se před uzavřením pohyboval na hranici 0,4 % a nejvíce se do poklesu promítl pád cen dvou strategických komodit – ropy a zlata. Jihokorejská burza Kospi zase zaznamenala pokles k číslu 0,9 %. Podle expertů měla na poklesy cen a pád burzovních indexů daleko větší vliv ochota investorů riskovat před nadcházejícím zasedáním, které by se mělo zabývat aktuálními ekonomickými problémy v asijském regionu. „Asie je čím dál tím závislejší na regionálním obchodu, aby udržela ekonomický růst,“ řekl Vishu Varathan z japonské banky Mizhuo.