Saúdskou Arábii zasáhly povodně

Přívalové deště, které začaly v Saúdské Arábii minulý týden, za sebou nechaly 13 mrtvých a 4 nezvěstné. Déšť je v zemi nejsilnější za posledních 25 let. Úředníci jsou často kritizováni, že země není dostatečně připravena na povodně. V roce 2011 si záplavy vyžádaly na 123 mrtvých. Civilní obrana varovala lidi, aby se vyhnuli údolím a rovinám, které budou zaplaveny. V neděli ministr vnitra princ Mohammad bin Nayef řekl, že civilní obrana má koordinovat své úsilí a poskytnout pomoc lidem postiženým povodněmi.

 

Spojené státy americké a Kolumbie diskutovaly o spolupráci a bezpečnosti

Ministr obrany Spojených států amerických Chuck Hagel se setkal s ministrem obrany Kolumbie Juanem Carlosem Pinzónem v Pentagonu ve Washingtonu, aby společně prodiskutovali otázky bezpečnosti a spolupráce mezi oběma zeměmi. Ministr Hagel ocenil pokroky, které Kolumbie dělá ve vyjednáváních s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Navíc ministři Hagel a Pinzón probrali možnosti budoucí spolupráce mezi armádou Spojených států amerických a Kolumbie v projektech regionální obrany. Toto setkání se uskutečnilo před bilaterálním jednáním představitelů obou států, které je naplánované v blízké budoucnosti.

Porota soudu v Pensylvánii vyslyšela závěrečné řeči v kauze doktora obviněného z vraždy 4 novorozeňat

Doktor Kermit Gosnell, který pracoval na potratové klinice v Pensylvánii, čelí obvinění z vraždy 4 novorozeňat a 1 dospělého člověka. Podle žalobců doktor Gosnell usmrtil novorozeňata po nepovedeném potratu přestřihnutím jejich páteře na krku nůžkami. Pokud bude doktor odsouzen, hrozí mu doživotní vězení až trest smrti. Obhájce obžalovaného tvrdí, že je „směšné“ tvrdit, že plody přežily smrtící injekci. Jednání poroty začalo v úterý. Interrupce v Pensylvánii je nezákonná, pokud ji neprovádí lékař se speciální licencí a pokud k ní dojde po 24. týdnu těhotenství. Na klinice pravděpodobně docházelo k falšování údajů o délce těhotenství.

Americká vojačka byla odsouzena za dezerci

Vojačka USA Kimberly Riveraová byla u vojenského soudu odsouzena k 10 měsícům ve vojenském vězení za dezerci. Vojačka sloužila na americké základně v Bagdádu, odkud v roce 2007 utekla se svým manželem a dětmi do Kanady. Kanadské úřady v roce 2009 zamítly její žádost o přidělení statusu uprchlíka a hrozily jí deportací. V roce 2012 se Riveraová sama nahlásila a byla zatčena na americké hranici.

Kyperský parlament schválit podmínky záchranné půjčky

Kyperský parlament v úterý těsnou většinou schválil záchrannou půjčku v hodnotě 13 miliard USD, která má bankrotující ostrov vyvést z krize a na které se podílí EU a MMF. Pokud by zákonodárci opatření zamítli, hrozil by zemi státní bankrot. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis, protože vláda již jednou v polovině března záchranný plán odmítla. Výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která již získala jistotu, že v květnu obdrží první část zahraniční pomoci. Podmínky finanční pomoci od EU a MMF stanovují, že Kypr musí vlastními silami obstarat téměř 17 miliard USD a v rámci dohody bude muset mimo jiné zabavit v bankách část vkladů nad 130 000 USD a zvýšit firemní daně z 10 % na 12,5 %.

Prezident Obama reaguje na hladovku na Guantanamu, chce porosadit jeho uzavření

V souvislosti s rozšiřující se protestní hladovkou vězňů na Guantanamu se prezident Obama rozhodl obnovit diskuzi se zákonodárci o uzavření detenčního zařízení na Kubě. Kongres uzavření věznice už jednou zamítl. Prezident Barack Obama v Bílém domě uvedl, že věznice je „neefektivní, oslabuje naše postavení na mezinárodní scéně, snižuje spolupráci s našimi spojenci v boji proti terorismu, je nástrojem pro nábor extremistů, a je potřeba ji uzavřít.“ Zrušení kontroverzní věznice je dosud nenaplněným předvolebním slibem prezidenta Obamy.

V Řecku probíhá generální stávka

V Řecku ve středu probíhá generální stávka proti úsporným opatřením a odbory volají po masové mobilizaci demonstrantů. Akce má trvat 24 hodin a vážně naruší veřejné služby, dopravu, ale i chod nemocnic. Organizátoři stávky, kterými největší odborové svazy GSEE a ADEDY, požadují ukončení úsporných opatření, snižování výdajů a zvyšování daní. Odborové svazy argumentují, že vládní opatření přivedly zemi k rekordní nezaměstnanosti 27 %, včetně téměř 60 % mladých lidí. Vláda premiéra Antonise Samarase tvrdí, že opatření jsou naléhavé a potřebné, ale se Řecko dostalo ven z hluboké finanční krize a slibuje, že se jedná o poslední rok recese v zemi. Kabinet premiéra Samarase říká, že politika je součástí několika nutných kroků, aby si Řecko zajistilo více finanční výpomoci od mezinárodních věřitelů.

Velká Británie obnovila svou ambasádu v Somálsku po 20 letech

Na sklonku minulého týdne ministr zahraničí William Hague znovu otevřel britskou ambasádu v somálském hlavním městě Modagishu. Naposledy měla Velká Británie ambasádu ve východoafrické zemi v roce 1991, Velká Británie je tak první evropskou zemí, která ke znovu zprovoznění ambasády v Somálsku přistoupila. Londýn bude 7. května hostit konferenci o Somálsku, kam přijede i somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud. Novým britským velvyslancem se stal Matt Baugh

Výdaje japonských domácností se v březnu mírně zvýšily

Výdaje japonských domácností za měsíc březen stouply o 2 % a tento růst by měl i nadále pokračovat v dalších 9 letech, s čímž počítá reforma japonského premiéra Shinzo Abeho. Ta vychází z předpokladu konce období dvou dekád stagnace, vytvoření důvěry spotřebitelů a prostředí pro znovuoživení japonské domácí ekonomiky. Zatím zveřejněná data ukazují, že premiérova agresivní fiskální a monetární politika třetí největší světovou ekonomiku pomalu připravuje na potřebné „nastartování“ domácí ekonomiky a k žádoucímu ekonomickému efektu premiérových reforem.

Írán: Použití chemických zbraní v syrském konfliktu je ze strany rebelů

Írán prohlásil, že jsou to syrští rebelové, kteří použili chemické zbraně, nikoliv představitelé režimu prezidenta al-Assada. Ministr zahraničí Ali Akbar Salehi řekl, že použití chemických zbraní je „červenou linií“ pro Írán, ale nesdělil, jaké kroky Teherán připravuje. Minulý týden USA sdělily, že pravděpodobně syrské vládní síly použily chemické zbraně, což by podle prezidenta Obamy bylo překročení „červené linie“. Ministr Salehi vyzval OSN, aby vyšetřila tvrzení syrské vlády, že opozice použila chemické zbraně. Írán byl zasažen chemickými zbraněmi v 80. letech ve válce s Irákem. Počet Íránců ovlivněných jedovatým plynem byl mezi 60 000 a 100 000. Ministr Salehi trvá na tom, že „Írán je proti použití jakékoliv zbraně hromadného ničení, a ne jenom proti použití, ale i proti jejich výrobě a hromadění“.

Izraelsko-palestinské napětí opět sílí

Izraelské letectvo zabilo v Pásmu Gazy palestinského militanta. Podle hnutí Hamas, které Pásmo Gazy kontroluje, jím byl Haytham al-Misshal, příslušník salafistických džihádistů. Podle Izraele byl Misshal jedním ze strůjců „teroru“ v Gaze a stál i za nedávným raketovým útokem na izraelské město Eilat. Jde o první smrtící útok na Gazu, který Izrael provedl od uzavření příměří s Palestinci v listopadu roku 2012. V posledních dnech však izraelsko-palestinské napětí opět sílí. Na Západním břehu Jordánu zabil mladý Palestinec jednoho z izraelských osadníků, kteří žijí na okupovaném území ve státem vybudovaných osadách. Ačkoli Palestinci považují Západní břeh Jordánu za okupovanou součást svého státu, jsou případy zabití izraelského osadníky ojedinělé. Izraelské osady, které stát buduje na Západním břehu od roku 1967, jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální, Izrael však tuto interpretaci odmítá.

FBI prohledala dům rodičů vdovy po Tamerlanu Carnajevovi

Katherine Russellová, vdova po Tamerlanu Carnajevovi, žije od doby smrti svého manžela, který je podezřelý z útoku v Bostonu, v domě svých rodičů ve Rhode Islandu. Dům prohledala FBI a zajistila určité důkazní materiály včetně vzorků DNA. Americká média již dříve informovala o tom, že vyšetřovatelé zkoumají vzorek ženského DNA, který byl nalezen na tlakovém hrnci, v němž byla umístěna bomba. FBI se snaží nalézt více přímých důkazů, které by usvědčily Džochara a Tamerlana Carnajevovi z útoku. Zadrženého Džochara Carnajeva bude hájit elitní advokátka Judy Clarkeová.

Podle ECB je pro země střední a východní Evropy stále výhodné členství v eurozóně

Člen výkonné rady ECB Joerg Asmussen na výročním zasedání středoevropský a východoevropských bank v Berlíně uvedl, že je stále výhodné pro země střední a východní Evropy, aby usilovaly o členství v eurozóně, a že jejich rozvíjející se ekonomiky jsou potenciální kandidáty k připojení k jednotné měně. Členstvím by se eurozóna stala jejich největším a hlavním obchodním partnerem a země by měly prospěch z nižších transakčních nákladů a odstranila by se kurzovní rizika. Dále si eurozóna uvědomuje, že v současné době nemá dobrou vizitku vzhledem k obtížím, kterým čelí mnoho jejich členů. Ekonomika eurozóny prochází od přelomu roku 2007 a 2008 svou druhou recesí, kdy byla zasažena finanční krizi. Minulý měsíc se Kypr stal pátým členem jednotné měny, který je závislý na finanční pomoci od mezinárodních věřitelů, což vyvolalo pochyby o budoucnosti unijní měny.

Prezident Spojených arabských emirátů je na návštěvě Velké Británie

Prezident Khalifa Al-Nahyan je na dvoudenní návštěvě ve Velké Británii, kde se potká s královnou Alžbětou II. a ve středu bude jednat s premiérem Davidem Cameronem, který s ním chce mimo jiné řešit situaci tří uvězněných Britů v Dubaji na čtyři roky kvůli pašování drog. Odsouzení měli být údajně mučeni policisty. Bilaterální obchod mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Velkou Británie je každoročně přes 15 miliard USD, což činní ze Spojených arabských emirátů největšího dovozce z Velké Británie na Blízkém východě. Mezi oběma zeměmi se rozvíjí partnerství v obraně a bezpečnosti.

V Brazílii byl exkomunikován kněz kvůli podpoře homosexuálů

Katolická církev v Brazílii exkomunikovala kontroverzního kněze, který otevřeně vyjádřil svou podporu práv homosexuálů. Diecéze v oblasti Bauru kvalifikovala názory kněze Roberta Francisca Daniela jako kacířské. Taky prohlásila, že žádný katolík nemá právo útočit na pravou víru. Kněz Daniel žádal církev, aby změnila svůj postoj vůči sexualitě.. Na rozlučkovou mší kněze Daniele, která se konala o víkendu, přišly stovky lidí.

Nizozemská královna abdikovala ve prospěch svého syna

Nizozemská královna Beatrix v úterý ve věku 75 let abdikovala po 33 letech na trůně ve prospěch jejího syna Viléma Alexandra, který se stane prvním králem od roku 1890. Podle holandského práva má hlava státu monarcha omezené pravomoci a úloha je převážně reprezentativní. Královna Beatrix byla mezi Nizozemci velice oblíbená a populární. Nového krále Viléma Alexandra čeká oficiální přísaha nizozemskému parlamentu. Král Vilém Alexander absolvoval studium historie na univerzitě a sloužil v holanském královském loďstvu. Nový král hodlá prvé řadě pokračovat v tradicích jeho předchůdkyň, ale největší zájem bude směřovat na udržitelnost, inovaci a stabilitu země. Večer se koná na počest nového krále ceremonie, které se účastní královská rodina, nejvyšší hodnostáři, včetně britského prince Charlese a vévodkyně z Cornwallu, španělského prince Filipa a princezny Letizie a dánského korunního prince Fredika a jeho manželky.

Prezident Bolívie se bude moci ucházet o třetí zvolení do úřadu prezidenta

Ústavní soud Bolívie povolil kandidaturu současného prezidenta Eva Moralese v příštích volbách, které se uskuteční v roce 2014. Prezident Morales byl zvolen poprvé do řadu prezidenta v roce 2005, pak byl znovu zvolený v roce 2009. Podle ústavy Bolívie může prezident zastávat úřad nejvíce ve 2 za sebou následujících volebních obdobích. Nicméně prezident Morales obhajoval své právo na kandidaturu v 3. období kvůli tomu, že ústava zavádějící povolený počet volebních období vstoupila do platnosti až v roce 2009, a proto by se jeho první funkční období z roku 2005 nemělo počítat. Podle závěru soudu byl jeho argument potvrzen a prezident Morales se může o obhájení prezidentského úřadu ucházet i po třetí v roce 2014. Opozice tohle rozhodnutí soudu považuje za nepřijatelné.

Kvůli hladovce dorazil na Guantanamo speciální zdravotní personál

Kvůli pokračující hladovce posílily americké úřady zdravotní personál v detenčním zařízení na Kubě. Během víkendu dorazilo do věznice Guantanamo asi 40 zdravotních sester a dalších odborníků. Mluvčí věznice Samuel House uvedl, že protestní hladovku v současné době drží 100 ze 166 zadržovaných. Na 21 z hladovějících je nuceně vyživováno hadičkou. Protest byl zahájen letos v únoru a počet hladovějících v poslední době rychle stoupá. Většina vězňů protestuje proti svému držení bez obvinění.

Italský premiér Letta hodlá přejít na politiku růstu

Nový premiér Enrico Letta při své inauguračním projevu sklidil obrovské ovace od členů koalice, kterou se mu podařilo sestavit po dvouměsíční bezvýchodné situaci. Při svém projevu uvedl, že vláda musí urychleně zavést úsporná opatření a slíbil, že do 18 měsíců vytáhne zemi z hospodářské recese. Prvním důležitým krokem vlády bude snížení platů všem ministrům, kteří pobírají druhý plat za to, že jsou členy parlamentu. Dále se hodlá zasadit o reformu volebního zákona a systému sociálního zabezpečení, pozastavení nepopulární daně z nemovitosti a prodiskutování reformy daňového systému. V následujících dnech se premiér Letta chystá na cestovat do Berlína a dalších evropských metropolí, kde bude lobbovat u evropských partnerů, aby mohla Itálie přejít na politiku orientovanou na růst, protože podle něho země trpí úspornými opatřeními.

První komerční let Boeingu 787 po vynucené pauze proběhl v Etiopii

Etiopské aerolinky uskutečnily první komerční let letounu Boeing 787 Dreamliner po vynucené pauze kvůli potížím s lithiovými bateriemi, které letos v lednu donutily přerušit provoz všech 50 letadel tohoto typu. K obnovení provozu Dreamlinerů došlo poté, co letecké úřady schválily nová opatření zabraňující vznícení baterií. Let se uskutečnil z etiopského města Addis Abeba do keňského Nairobi. Jako další země by provoz Dreamlinerů mělo otestovat Japonsko, jehož aerolinie využívají nejvíce Boeingů 787.

Irák přerušil licenci 10 satelitním televizím

Irácké úřady kvůli nárůstu sektářského násilí v zemi přerušily licenci 10 satelitním televizím. Kanály jsou obviňovány, že podněcují k násilí. Je mezi nimi katarská televize Al-Jazeera, Baghdad TV, která patří Islamské straně, či Anwar2, šíitský kuvajtský kanál. Irácká komunikační a mediální komise uvedla, že satelitní televize přeháněly věci, podávaly nepřesné informace a vyzývaly k porušování zákonů a atakům na příslušníky ozbrojených složek. Vysílání údajně ohrožuje demokratický proces v zemi. Šéf bagdádské Al-Jazeery Omar Abul-ilah řekl, že není jisté, zda zákaz se týká anglického vysílání stejně jako arabského.

Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu

Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.

Novináři v Mexiku protestují proti násilí a zločinům

V 11 městech v Mexiku vyšly do ulic stovky novinářů, kteří protestovali proti vraždám a zmizením svých kolegů. Mobilizace byla organizovaná simultánně ve všech městech a hlavním důvodem uskutečnění bylo připomenutí si prvního výročí vraždy novinářky Reginy Martínez na jihovýchodě země. Národní komise pro lidská práva oznámila, že od roku 2000 bylo zavražděných 81 novinářů. Poslední případ pochází z 24. dubna, kdy byl fotograf Daniel Martínez Bazaldúa nalezen mrtvý. Zintenzivnění násilí páchaného na novinářích je jeden z důsledků boje proti drogovým kartelům, kterou vyhlásil bývalý prezident Felipe Calderón. Nicméně násilnosti nepřestaly, ani když prezident Calderón opustil úřad, a pokračují dodnes.