Předčasné parlamentní volby v Bulharsku zatím vyhrává pravice

V předčasných parlamentních volbách v Bulharsku podle předběžných výsledků vede pravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska v čele s bývalým premiérem Bojkem Borisovem, který chtěl před 3 měsíci odebrat české energetické společnosti ČEZ Bulharia licenci na distribuci elektřiny v zemi. Otázka cen energií hraje ve volbách klíčovou roli. Politická strana Občané za evropský rozvoj získala podle prvních odhadů 31 % hlasů, ale zatím nedosáhla většiny a v 240členném parlamentu bojuje přibližně o 100 mandátů. V těsném závěsu za stranou Občané za evropských rozvoj je opoziční strana Bulharská socialistická strana s prozatím 25 % hlasů. Je pravděpodobné, že většiny nikdo nedosáhne a sestavit stabilní a akceschopnou vládu bude velmi obtížné.

Stovky Kubánců v čele s dcerou Raúla Castra protestovaly proti homofobii

V sobotu se v hlavním kubánském městě Havana uskutečnila demonstrace proti homofóbii. Stovky Kubánců vyjádřily podporu rovnému přístupu k homosexuálům. Někteří demonstranti mávali  transparenty se nakreslenou duhou a vykřikovali hesla: „Homofóbie ne, socialismus ano.“ Pochod vedla Mariela Castro, dcera prezidenta Kuby Raúla Castra, která je známou aktivistkou v boji za práva gayů a lesbiček. Právě její snahy přispěly k tomu, že vláda protestní pochod povolila.

Papež František svatořečil 2 Latinoameričanky

Papež František v neděli svatořečil 2 jeptišky z Latinské Ameriky: Kolumbijku Lauru Montoya a Mexičanku Guadalupe García Zavala. Laura Montoya zasvětila svůj život misijní činnosti a péči o vyloučené komunity domorodců ve své zemi. Guadalope García Zavala byla zdravotní sestra, která byla pronásledovaná během Mexické revoluce. Kolumbie v neděli získala prvního svého svatého, zatímco Mexiko jich má okolo 30. Mezi svaté vstoupilo také 801 italských mučedníků, kteří zemřeli roku 1480 v boji s vojáky Osmanské říše. Obřadu se zúčastnil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos představitel náboženských záležitostí pro Mexiko Roberto Herrera.

Skupina G7 ostře kritizuje japonskou monetární politiku

Skupina G7 na svém sobotním zasedání oficiálně podpořila japonskou ekonomickou reformu, nicméně kritizovala její monetární politiku. Kritika se týkala příliš velkého tlaku, který japonská centrální banka údajně vyvíjí na domácí měnu. Britský ministr financí George Osborne při této příležitosti připomněl, že Japonsko je mezi zeměmi, které se zaručily za to, že jejich fiskální a monetární politika bude především podporovat domácí podniky a nikoli měnovou manipulaci. Japonský ministr financí Taro Aso se vůči kritice, která zazněla na setkání G7, ostře ohradil a zároveň představil masivní stimulační plán, který japonská centrální banka chystá. Ostatní členové G7 se shodli na tom, že budou situaci kolem japonské měny i nadále sledovat.

V Íránu skončila registrace prezidentských kandidátů

V sobotu skončil termín, dokdy se mohli registrovat kandidáti na prezidenta Íránu. Volby se budou konat 14. června, ale předtím ještě Íránská rada dohlížitelů určí, kdo z 400 registrovaných bude moci skutečně usilovat o hlasy voličů. Současné výzkumy veřejného mínění ukazují, že největší podpoře se dostává exprezidentovi Ali Akbar Hashemi Rafsanjani, který byl ve funkci prezidenta mezi léty 1989 a 1997. Zpravodajové tvrdí, že by měl získat podporu od zastánců reforem a měl by být skutečnou výzvou pro konzervativní vedení země. Ke své registraci řekl: „Přišel jsem sloužit. Je to právo lidí zvolit mně nebo ne.“ Dle ústavy současný prezident Mahmúd Ahmadínežád nemůže znovu kandidovat, ale k volbám se zaregistroval jen pár minut před exprezidentem Rafsanjani. V poslední den registrace se též zapsal nejvyšší jaderný vyjednavač Saeed Jalili a starosta Teheránu Mohammad Baqer Qalibaf. Nový prezident se bude potýkat s řadou problémů, včetně zhoršující se ekonomiky díky mezinárodním sankcím kvůli obohacování uranu.

Bývalý guatemalský velitel armády byl odsouzen k 80 letům vězení

Guatemalská soudkyně Jazmín Barrios v pátek odsoudila Josého Efraína Ríose Montta, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983, k 80 letům vězení za porušování lidských práv zahrnujících genocidu. Jedná se o prvního bývalého vůdce státu, který byl národním soudem odsouzen za genocidu. Při ní zemřelo téměř 1 800 osob mayského kmene Ixil. Šestaosmdesátiletý José Efraín Ríos Montt tvrdil do poslední chvíle, že je nevinný. „Nikdy jsem nepovolil, nepodepsal, ani nenařídil, aby se jednalo proti rase, ani etnické, ani náboženské,“ řekl.

Egypt zabránil útoku na západní cíle

Tři muži údajně napojení na Al-Kaidu byli zatčeni egyptskou policií. Dle ministra vnitra Mohammeda Ibrahima bojovníci připravovali sebevražedné útoky na západní velvyslanectví, ale neupřesnil, na které konkrétně. Útoky měly provést v Káhiře a Alexandrii. Jeden ze tří mužů měl být napojen na alžírskou odnož Al-Kaidy a byl v Íránu a Pákistánu na školení. Právník tří mužů obvinění popírá a říká, že jsou vyrobená.

V Nikaragui se v prvním čtvrtletí stouplo násilí na ženách

Zpráva Komisařství pro ženu v Nikaragui tvrdí, že v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl  počet nahlášených případů násilí na ženách. Podle zpravodajské agentury EFE bylo mezi lednem a březnem tohoto roku oznámeno 8 768 případů týrání, o 30 % více než předešlý rok za stejné období. Přibližně 97 Nikaragujek každý den hlásí, že se staly oběťmi násilí. Nejvyšší trest za ubližování ženám je 30 let.

Etiopský ministr byl obviněn z úplatkářství, zatčeno s ním bylo 11 lidí

Ministr pro celní správu a člen vládnoucí strany Melaku Fenta byl v pátek zatčen spolu s dalšími 11 lidmi, mezi nimiž je i prominentní podnikatel a celní zaměstnanci. Důvodem je obvinění z korupce. Podezření vznesl bývalý ministr obrany Siye Abraha, který byl ve vězení za korupci na 6 let. Podle organizace Transparency International (TI) je v žebříčku korupce hodnocena Etiopie na 113. místě ze 176 hodnocených zemích a patří mezi nejhůře hodnocené země východní Afriky.

Bombové útoky v turecké pohraničním městě mají na svědomí nejméně 18 mrtvých

Turecký ministr vnitra Muammer Guler potvrdil, že nejméně 18 lidí bylo zabito a více než 22 zraněno při bombovém útoku v tureckém městě Reyhanlı, které se nachází v blízkosti syrských hranic. Výbuchy byly nahlášeny kolem 14. hodiny místního času a byly natolik silné, že způsobily rozsáhlé škody na mnoha budovách. Bomby byly nastraženy v automobilech u radnice a pošty. Ministr vnitra Guler slíbil, že turecké bezpečnostní síly přijmout veškerá nezbytná opatření. Turecká vláda je klíčovým zastáncem syrské opozice, a proto tisíce uprchlíků utíká ze Sýrie do Turecka právě přes hraniční město Reyhanlı.

G7 bude projednávat globální bankovní reformy a daňové úniky

Ministři financí ze skupiny G7 nejvyspělejších zemí světa budou na setkání projednávat globální bankovní reformy a daňové úniky. G7 zahrnuje USA, Německo, Japonsko, Velkou Británii, Itálii, Francii a Kanadu. Dvoudennímu setkání v Buckinghamshire předsedá britský konzervativní ministr financí George Osborne, který zdůraznil, že hlavním tématem bude „jak pečovat o oživení“. Pravděpodobně bude na pořadu i japonské úsilí o posílení růstu, jelikož v letošním roce Japonsko zavedlo masivní podpůrná opatření, které srazilo hodnotu jejich měny. Tento krok vyvolává otázku, zda se země zaměřila přímo na jejich směnný kurz s cílem zvýšit vývoz. Účelem jednání jsou mezinárodní dohody, které by měly zabránit měnovým válkám a stanovit směnné kurzy na trhu.

Turecko tvrdí, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan řekl americkým novinářům, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii. Tvrdí, že je použil režim proti rebelům. Premiér Erdogan odmítl možnost, že by je použili povstalci. Řekl, že mají pozůstatky raket a informace od syrských pacientů, kteří přišli do Turecka. Turecká zpravodajská služba má údajně informace, že prezident Bashar al-Assad použil nejméně 200 raket. Premiér Erdogan je v USA, aby se setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou. Chce vyzvat USA, aby zaujaly větší opatření vzhled k situaci v Sýrii. „Chceme, aby USA přijaly více odpovědnosti a udělaly další kroky.“

V Mexiku jednají poslanci o finanční reformě, cílem je zlevnění půjček pro rodiny a malé podniky

Mexická vláda začala ve středu projednávat body navrhované finanční reformy. Jedním z nich je zlevnění půjček pro rodiny a malé a střední firmy. Reforma má zvýšit konkurenceschopnost ve finančním sektoru a zrcychlit ekonomický růst. Půjčky soukromému sektoru v Mexiku dosahují ročně zhruba 26 % HDP, zatímco ve většině států Latinské Ameriky překonávají 50 % HDP. Reforma poputuje na schválení do Kongresu. Jednání o reformě několik týdnů blokovala vládní krize. Na podzim mexický prezident Enrique Peña Nieto plánuje představit reformu energetiky a fiskální reformu.

Britský premiér jedná s ruským prezidentem o konfliktu v Sýrii, Rusko se obává vzestupu extrémistů

Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.

Čína uvítala jmenování Brazilce ředitelem WTO

Čína poblahopřála Brazilci Robertu Azavedo, který se stal ředitelem Světové obchodní organizace (WTO), a slíbila svou angažovanost ve WTO. „Čína bude podporovat práci nového ředitele WTO,“ řekla tisková mluvčí čínského ministra zahraničí Hua Chunying. Čína v posledních letech usilovala o posílení pozic rozvojových zemí v mezinárodních hospodářských organizacích. Brazílie je spolu s Čínou, Indií, Jihoafrickou republikou a Ruskem členem hospodářského uskupení BRICS, které sdružuje rychle rozvíjející se ekonomiky zemí s velkou populací a velkým územím. Podle investiční banky Goldman Sachs se tyto země mohou v roce 2050 stát dominantními ekonomikami světa.

Venezuela bude dovážet více potravin z Argentiny

Venezuelský prezident Nicolás Maduro podepsal při návštěvě Argentiny několik dohod s  prezidentkou země Cristinou Fernández de Kirchner. Mezi tématy, o kterých představitelé obou státu jednali, byl obchod. Argentina zvýší vývoz potravin do Venezuely. „Měli jsme dříve problémy se zásobováním, máme je i nyní. Podílí se na nich různé faktory, jedním z nich je ekonomická sabotáž,“ řekl Nicolás Maduro. kterých Podle některých ekonomických analytiků hospodářské problémy ve Venezuele v čele s vysokou inflací, nedostatkem surovin a všeobecnou nejistotou posilují politickou opozici.

Americká vláda požaduje odstranění návodu k tisku zbraně z internetu

Americká vláda požaduje, aby byly z  internetu staženy soubory potřebné k vytištění střelné zbraně na 3D tiskárně. Vláda napsala společnosti Defense Distributed dopis, ve kterém upozorňuje na možnost, že zveřejnění takových dokumentů může porušovat předpisy na kontrolu zbraní. Rozhodnutí přišlo od vlády poté, co počet stažených souborů přesáhl 100 000. Přestože společnost ze svých internetových stránek soubory již odstranila, je možné, že lidé po celém světě budou mít k plánům nadále přístup. Kopie byly totiž zveřejněny i na jiných portálech, jako je například Pirate Bay, která slouží právě pro sdílení dokumentů.

Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá

Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.

Únosci v Jemenu propustili Finy a Rakušana

Ve středu v noci byli po 4 měsících propuštěni dva Finové a jeden Rakušan. Byli předáni na hranicích mezi Jemenem a Ománem, který dle bezpečnostního zdroje agentury Reuters zaplatil vysokou částku za jejich propuštění. Všichni 3 byli letecky přepraveni ve čtvrtek do Rakouska, kde se dostali do lékařské a psychologické péče. Rakouský vicekancléř Michael Spindelegger poděkoval ománskému sultánovi Qaboos za jeho podporu. Finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja řekl, že jeho země nezaplatila výkupné a neví, zda tak učinil Omán.

Kybernetičtí zločinci ukradli 45 milionů USD

Sedm lidí bylo obviněno v New Yorku z loupeže 45 milionů USD napříč 26 zeměmi. Osmý podezřelý, který měl být vůdce, byl zavražděn v dubnu v Dominikánské republice. Síť kybernetických zločinců se zaměřila na banky ve Spojených arabských emirátech a Ománu. Žalobce řekl, že na vyšetřování se podílelo 16 zemí. Gang se měl nabourat do počítačového programu a ukrást data o předplacených debetních kartách. Zrušili limity na výběr. V prosinci měli udělat 4 500 transakcí v hodnotě 5 milionů USD ve Spojených arabských emirátech a v únoru během 10 hodin v Ománu měli vybrat 40 milionů USD z bankomatů. Peníze vložili na bankovní účet v Miami. Jedná se o největší krádež tohoto typu.

Sejdou se ministři G7, hlavním bodem jednání budou bankovní reformy

Ministři financí zení G7 se v pátek setkají se na dvoudenním jednání v Londýně. Jedním z hlavních témat budou bankovní reformy. Setkání ministrů G7 není běžné, v posledních letech se konaly jednání společně s G20 a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Členy seskupení G7 jsou Spojené státy americké, Německo, Japonsko, Velká Británie, Itálie, Francie a Kanada. Dvoudenní jednání v Londýně bude neformální a nebude z něj žádné oficiální prohlášení.

Venezuelský prezident podporuje začlenění Bolívie a Ekvádoru do MERCOSUR

Venezuelský prezident Nicolás Maduro při úterní návštěvě Uruguaye se zaměřil na budoucí rozvoj organizace Společného trh jihu (MERCOSUR) a uvítal by vstup Bolívie a Ekvádoru. „MERCOSUR se musí   změnit a bude se muset měnit i nadále, aby se proměnil v mocného hráče na našem kontinentu,“ řekl. Právě Venezuela má organizaci MERCOSUR od konce června předsedat.