Vratislav Mlynář, hradní kancléř prezidenta republiky a současně šéf zlínské organizace Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ), v neděli oznámil, že bude uvažovat o tom, že by se vzdal místa šéfa právě zlínské organizace. Rozhodl by se tak v případě, kdyby mělo jeho působení ve SPOZ mělo vliv na funkci hradního kancléře. Prezident Miloš Zeman před několika dní uvedl, že úřad kancléře nesmí být používán k politické propagaci, nicméně nebude vadit, pokud v jeho týmu budou řadoví členové jakékoliv politické strany. SPOZ si v sobotu zvolila do čela nového předsedu, je jím Zdeněk Štengl.
Archiv rubriky: Domácí
Vedení karlovarské ČSSD navrhlo odchod svého předsedy
Krajský výkonný výbor ČSSD v Karlových Varech se dohodlo na možném odstupu svého předsedy Jakuba Pánika. Důvody, které k tomu karlovarské vedení strany vedly, jsou především ztráta důvěry a také skutečnost, že jméno Jakuba Pánik je na seznamu nálezu evropského úřadu OLAF, který zkoumal pochybení u několika zakázek, jež byly dotované z Regionálního operačního programu Severozápad v Karlovarském kraji. Vedené doporučilo Pánikovi, aby na svůj post rezignoval, anebo aby svou pozici obhájil. Krajská konference, na které se o možném setrvání Jakuba Pánika ve funkci či o jeho odstoupení rozhodne, se uskuteční 18. května.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger plánuje zrušit regulační poplatky za děti
Regulační poplatky za děti by se v brzké době mohly přestat platit. Ministerstvo zdravotnictví změnu chce totiž prosadit v rámci svého balíčku zákonů o veřejném zdravotním pojištění. Ministr zdravotnictví Leoš Heger uvedl, že u některých praktických lékařů se poplatky za děti již nyní neplatí, a proto chce jejich snížení nebo úplné zrušení v oblasti hospitalizační péče a tím by se tak ulevilo rodinám s nízkými příjmy. Ministerstvo chce naopak prosadit poplatky za amalgámové plomby, které dosud hradí pojišťovna.
Nejvyšší kontrolní úřad má oficiálně nového prezidenta
V pátek byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Nového prezidenta v úterý zvolili poslanci počtem 108 hlasů. Miloslav Kala informoval, že nechystá žádnou výměnu personálu na NKÚ, ale plánuje změnit strategii, kterou po projednání představí veřejnosti. Nyní zůstává volné místo viceprezidenta NKÚ, na kterém předtím působil právě Kala. Sněmovna pravděpodobně na toto místo zvolí poslankyni Zdeňku Horníkovou.
S opravou dálnice D1 na některých úsecích se může začít
Oprava dálnice mezi Prahou a Brnem může začít. Firmy, které se mohly odvolat proti výsledkům tendru tak neučinily a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) může podepsat smlouvy s vítěznými společnostmi. Jsou jimi sdružení firem Colas CZ a Porr a společenství OHL ŽS s Alpine Bau. Neúspěšnými uchazeči v tendru byly firmy Eurovia CS a Habau. Společnosti se mohly proti výsledkům tendru odvolat také u antimonopolního úřadu poté, co se svými námitkami neuspěly u ŘSD. Nicméně desetidenní lhůta k tomuto kroku nebyla využita. S opravou se může začít zatím pouze na úsecích mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou a mezi Lhotkou a Velkou Bíteší. U zbylých úseků, které taktéž ŘSD nabídlo ve veřejných soutěžích, je zatím situace nejistá.
Sněmovna chce pozastavit systém sKaret
Dolní komora požaduje, aby sKarty nebyly používány jako identifikační průkaz pro lidé pobírající sociální dávky a pro zdravotně postižené. Také navrhuje, aby se karty přestaly vydávat do té doby, než bude celý projekt legislativně upraven. Projekt sKaret, který odstartoval pod vedením bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka kritizuje už delší dobu opozice a někteří koaliční partneři. Naopak ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová projekt obhajuje a říká, že je potřeba zohlednit také platné legislativy a smlouvy, které má ministerstvo uzavřeno s Českou spořitelnou.
Prezident Miloš Zeman představil návrh změny volebního systému
Čtvrtečního zasedání Senátu se zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Ve svém projevu zmínil téma možné změny volebního systému. Například hovořil o možnosti snížení uzavírací klauzule z 5% na 3%, nicméně nesmělo by dojít k jejímu úplnému zrušení. Další změnou by bylo zvýšení počtu volebních krajů a zavedení tzv. panašování, což znamená, že by si voliči mohli vybírat své kandidáty napříč kandidátkami neomezoval by je pouze výběr z jedné strany. Takový postup je běžný při komunálních volbách. Analytici se obávají, že by se hůře vytvářela vláda.
Bývalý šéf rozvědky Karel Randák míří před soud
Člen správní rady Nadačního fondu proti korupci Karel Randák čelí obvinění, že neoprávněně zacházel s osobními údaji. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 na Karla Randáka podalo obžalobu důsledkem zveřejnění odměny šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nagyové prostřednictvím médií. Informace o odměnách Nagyové byly zveřejněny na začátku roku a premiér Petr Nečas označil tento krok za politický útok. Další obviněnou je Linka Pikorová, bývalá zaměstnankyně vlády.
Centrální registr vozidel bude mít nového provozovatele
Od 1. dubna budou novými provozovateli Centrálního registru vozidel společnosti Telefónica a Autocont. Nahradí tak společnost ATS Telcom, která měla koncem minulého roku časté výpadky systému. Nové společnosti mají za úkol systém zlevnit a zrychlit. Společnost Telefónica bude mít za úkol správu přenosu dat a ATS Telcom se bude starat o provoz počítačů v obcích. Noví provozovatelé byli vybráni ministerstvem dopravy bez výběrového řízení, jelikož nebylo včas vypsáno. Z tohoto důvodu se bude jednat o provizorní provoz, který bude trvat až do konce roku, kdy ministerstvo dopravy vybere v soutěži nového provozovatele.
Poslanci schválili návrh na vydání státních dluhopisů
Sněmovna ve středu v prvním čtení schválila vládní návrh na vydání státních dluhopisů. Celková částka dluhopisů je 157 miliard korun. Dluhopisy mají pokrýt část schodku státního rozpočtu za rok 2011 a také některé státní závazky za letošní rok, což jsou například splátky jistin státního dluhu. Podle ministerstva financí se prodejem státních dluhopisů zvýší deficit o 149 miliard korun. Dluhopisy budou mít splatnost až 105 let.
Prezident Miloš Zeman ve středu navštívil jednání vlády
Při své středeční návštěvě jednání vlády prezident Miloš Zeman projednával zahraniční politiku ČR. Také oznámil, že je připraven podepsat tzv. euroval, tedy doplněk Lisabonské smlouvy, který umožní vznik záchranného fondu eurozóny. Doplněk podepíše při příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise Josého Barrosa, jenž dorazí do Prahy začátkem dubna. Další téma, kterým se prezident zmínil na jednání vlády, byl boj proti mezinárodnímu terorismu a podpora českých misí v zahraničí.
Doživotní imunita zákonodárců a ústavních soudců bude zrušena
Senát dnes na druhý pokus schválil novelu zákona, která ruší doživotní imunitu poslanců a ústavních soudců. Pro přijetí novely hlasovalo 58 členů Senátu, je to tedy více jak třípětinová většina, takže novela nemůže být vetována prezidentem republiky. Novela i nadále nedovoluje trestně stíhat poslance v případě, že k tomu nedala jedna z parlamentních komor souhlas. Nicméně pokud by poslanci vypršel mandát, může být trestně stíhán. Mimo jiné byli proti schválení novely poslanci ODS. Požadovali totiž ještě zpřísnění novely a to tak, že by se imunita vztahovala pouze na projevy v parlamentu. Nyní musí novelu podepsat prezident Miloš Zeman.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu je vyšetřována za zpronevěru
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové je francouzskou policií znovu vyšetřována kvůli údajnému zneužití postavení a podílu na zpronevěře veřejných fondů v době, kdy byla ještě ministryní financí. Francouzská policie ve středu prohledávala její byt ve Paříži. Vyšetřování je vedeno jako odškodné kontroverznímu podnikateli a ministrovi Bernardovi Tapiemu. Podnikatel požadoval odškodné na základě argumentu, že státem vyvlastněná banka Crédit Lyonnais ho v roce 1993 podvedla a jeho akcie prodala společnosti Adidas. Ministr Tapie spor u soudu prohrál, ale odvolal se a arbitráž v rozhodčím řízení mu přidělila 371 milionů USD. Šéfka MMF Lagardeová je kritizována kvůli využití arbitráže k řešení sporu, přestože šlo o veřejné prostředky. Zároveň měla vědět o předpojatosti členů arbitrážní komise. Pokud by Lagardeová byla shledána vinnou ze zpronevěru veřejných prostředků, mohla by být odsouzena až k 10 letům vězení a pokutě 195 000 USD.
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš požaduje reformu instituce
Podle předsedy Akademie věd (AV) Jiřího Drahoše by celá instituce potřebovala zreformovat tak, aby jednotlivé ústavy, které se výzkumu nějak dotýkají, spolupracovaly. Dosud se na výzkumu vždy podílí jen jeden ústav. Ústavy se však obávají, že by tím mohlo dojít ke zpomalení procesu zkoumání. Také se obávají, aby vznikem nových věděckých sdružení, nepřišly o peníze. Návrh strategie je zatím v procesu příprav, nově zvolení akademici s myšlenkou souhlasí, nicméně bude záležet také na to, zda svůj souhlas vyjádří jednotlivé úřady.
Kandidátem na prezidenta NKÚ je Miroslav Kala
Poslanci dnes zvolili kandidáta na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miroslava Kalu., který je dosavadním viceprezidentem úřadu. Byl zvolen počtem 108 hlasů. Nyní ho do funkce musí ještě jmenovat prezident Miloš Zeman. Miroslav Kala je ve funkci viceprezidenta od roku 2008, předtím byl poslancem za ČSSD.
Společnost ČEZ uzavřela smlouvu s těžební skupinou Czech Coal
Uzavřením smlouvy mezi společností ČEZ a těžební skupinou Czech Coal vznikne řádově tisíc nových pracovních míst. Obě společnosti uzavřely smlouvu o dodávkách uhlí z dolu Vršany do tepelné elektrárny Počerady. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž tento krok vidí jako pozitivní, neboť stabilizuje region tím, že umožní jeho rozvoj a nabídne nová pracovní místa. Smlouva může trvat až do roku 2060.
Prezident Miloš Zeman navštíví ve středu jednání vlády a ve čtvrtek Senát
Na oficiálních stránkách Pražského hradu se v pondělí objevila informace o plánu prezidenta Miloše Zemana navštívit obě dvě komory Parlamentu ČR. Ve středu bude prezident Miloš Zeman přítomen na jednání vlády. Premiér Petr Nečas sdělil, že očekával prezidentovu návštěvu již minulý týden, nicméně minulou středu byla upřednostněna schůzka prezidenta s hejtmany. Čtvrtečního jednání Senátu se zúčastní hlava státu po 6 letech, neboť jeho předchůdce Václav Klaus byl naposledy na jednání horní komory přítomen v roce 2007. Současný prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že se jednání vlády bude účastnit vždy, pokud se bude projednávat nějaký důležitý zákon, v minulosti například penzijní či daňová reforma nebo církevní restituce.
Ministerstvo pro místní rozvoj nejspíš nestihne vyčerpat všechny peníze z EU
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) oznámil, že je pravděpodobné, že ministerstvo pro místní rozvoj nestihne do konce programového období vyčerpat všechny evropské peníze a Česká republika tak o ně přijde. Finanční prostředky byly připraveny pro operační program Technická pomoc, jehož úkolem je lépe koordinovat ostatní programy, aby lépe a efektivněji čerpaly peníze z EU. Podle kontrolorů však ministerstvo zvolilo špatný program, který peníze rozděloval neúčelně a nehospodárně. Například jedna zakázka za 300 milionů korun, která byla ministerstvem připravena, byla naplánována nekvalitně a se zpožděním, takže poté musela být zrušena.
V pondělí podepsal prezident Miloš Zeman dva zákony, poprvé ve svém úřadě
Prezident Miloš Zeman v pondělí stvrdil svým podpisem dva zákony. První zákon se týká daňové novely, podle níž nebudou církve osvobozeny od daně z příjmu při prodeji vráceného majetku. Církvím bude vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun. Osvobození od daně z příjmu bude platit pouze pro nabytí majetku. Druhý podepsaný zákon se týká novely o evidenci výbušnin tak, jak to stanovují požadavky EU. Tato norma zároveň zakazuje vlastnit výbušninu bez jednoznačného označení.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
Slovenský premiér Fico na sjezdu ČSSD vyzýval k sociálnímu státu
„V současné krizi Evropa potřebuje sociální stát a nepopulární rozhodnutí musí stát na sociálnědemokratických zásadách,“ apeloval slovenský premiér Robert Fico ve svém vystoupení před delegáty sjezdu ČSSD v Ostravě. Východisko z krize se podle něj nesmí hledat ve zvyšování DPH. Toto řešení odmítla slovenská vláda s tím, že dopadá na nejchudší. Správnou cestou je prý zvýšení daně z příjmů a progresivní dani. Nepopulární rozhodnutí se prý musí dělat i za cenu dočasné ztráty podpory občanů.
Zbytek českých vojáků je již na misi EU v Mali
Celkem 34 českých vojáků je nyní na misi EU v Mali. Zbylých 24 vojáků v sobotu odcestovalo do západoafrické země, aby tam pomohli malijské vládě v boji proti radikálním islamistům ze severovýchodu země. Hlavním úkolem pak bude pomoc s výcvikem a výstavbou malijské armády. Podle velitele české jednotky nadporučíka Marka Štěpánka jsou vojáci dobře připraveni, neboť většina členů týmu již byla na misi v Afghánistánu.
Zmocněnec pro romské komunity Pollak na Slovensku chce zefektivnit využívání eurofondů
Slovenský ministr práce a sociálních věcí Ján Richter (Smer) předpokládá, že by Slovensko mohlo dostat v příštím programovém období 2014 až 2020 z eurofondů zhruba 394 milionů USD přímo na řešení otázky romské menšiny. Podle zmocněnce vlády pro romské komunity Petra Pollaka (OľaNO) se Slovensko musí zaměřit na jejich efektivní využívání. V současném období bylo podle zmocněnce Pollaka pro oblast vyčleněno zhruba 294 milionů USD, jejich výsledkem avšak byly spíše projekty, které se na romskou otázku nezaměřovaly. Zmocněnec Pollak například navrhuje povinnou předškolní výchovu, zlepšení infrastruktury či vyřešení nevyrovnaných pozemků pod romskými osadami. „V budoucnu chceme udělat vše pro to, abychom nastartovali program svépomocné výstavby – Evropská komise nám dá peníze například na materiál a Romové si svůj dům postaví sami,“ vysvětlil zmocněnec Pollak.