Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.
Archiv rubriky: Společnost
Zahraniční televize bude vysílat na Kubě legálně
Poprvé po více než půlstoletí budou moct obyvatelé Kuby legálně sledovat vysílání zahraniční televize ve svých domácnostech. V krajině začne vysílat kanál financován venezuelskou vládou Telesur. Dosud vysílalo na Kubě jenom malé množství stanic specializujících se na zprávy z Latinské Ameriky, tedy na zprávy, na něž byla kubánská vláda pyšná. Navzdory striktní kontrole vlády se na ostrově nacházejí tisíce nelegálních přijímačů a právě kvůli tomu, aby kubánská vláda omezila jejich výskyt a získala tak opětovně kontrolu nad televizním vysíláním, rozhodla se rozšířit nabídku programů.
Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi
Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.
V Mexiku bylo zatčeno 158 policistů kvůli podezření z obchodu s drogami
Údajné spojení s organizovaným zločinem bylo důvodem, proč v mexické oblasti Durango na severu krajiny bylo zatčeno 158 policistů. Příslušníci policejního sboru jsou obviňováni z poskytování ochrany, informací a bezpečnosti drogovým kartelům v tomto regionu. Policisté byli zadrženi během operace mexické armády, která bude zajišťovat bezpečnost a nahradí policejní složky v oblasti do příchodu nových policistů. Právě region Durango a s ním sousedící Coahuila je nejrozšířenější organizovaný zločin a obchod s drogami, jelikož se nacházejí v těsné blízkosti hranic se Spojenými státy americkými.
Palestinští aktivisté postavili další stanový tábor
Protestují tak proti politice výstavby izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve svém prohlášení aktivisté uvedli, že brání zemi před Izraelem, který stejnou strategií, tedy výstavbou osad, zabírá okupované území Západního břehu. Jedná se již o druhý stanový tábor vybudovaný palestinskými aktivisty. Ten minulý byl po krátké době vyklizen izraelskou armádou. Izraelská armáda prohlásila, že nově vzniklou situaci monitoruje, aby předešla vzniku nepokojů.
Bosna žádá chorvatské válečné uprchlíky, aby se vrátili do země
Chorvatský prezident Ivo Josipovic a bosenský ministr pro lidská práva a uprchlíky Damir Ljubic vyzvali po jednání ve čtvrtek válečné uprchlíky, aby se vrátili zpět do svých rodných zemí a integrovali se do společnosti. Převážně 200 000 etnických Chorvatů uteklo z Bosny do Chorvatska během války v 90. letech, zatím jen 5 % se vrátilo zpět. Bosenské úřady na začátku ledna vyzvaly uprchlíky, aby se navrátili, v současné době by jejich integraci měla také pomoci částka asi 346 miliónů USD, sesbíraná v dubnu 2012.
Desítky lidí byly v Turecku zatčeny kvůli členství v zakázané marxistické skupině
Nejméně 85 lidí podezřelých ze spojení a vazby na zakázanou marxistickou skupinu Osvobozenecká lidová revoluční fronta DHKP-C byli zatčeni při policejní razii v Turecku. Pomocí vrtulníku byli zatčeni v ranních hodinách v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších městech členové skupiny DHKP-C, kteří jsou obviněni z řady útoků v Turecku od roku 1970. DHKP-C je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou skupinu, která se staví proti členství v NATO, neboť NATO má být výsledkem západního imperialismu. Sdružení tureckých právníků (CHD) označilo policejní zatčení za útok proti lidem, kteří oponují systému a bojují za demokracii a svobodu.
V Kolumbii bylo uneseno 5 lidí povstaleckou organizací ELN
Velitel Ozbrojených sil Kolumbie informoval o únosu 5 lidí povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Oběti byli zaměstnanci společnosti, která se na severu krajiny zabývá těžbou zlata. Do areálu společnosti vtrhlo 20 až 25 příslušníku organizace ELN a uneslo jednoho Kanaďana, dva Peruánce a dva Kolumbijce. V oblasti probíhá pátrání armády Kolumbie po obětích, jejichž totožnost nebyla zveřejněna. Povstalecká organizace je druhou největší v Kolumbii, přičemž jejich hlavním způsobem získávání finančních prostředků jsou únosy a následní vydírání.
V Tunisku se našly podezřelé zbraně
Neupřesněný počet zbraní a dalšího vojenského materiálu zabavila ve čtvrtek tuniská policie na jihovýchodě země v provincii Medenine. Současně byly zatčeny 3 osoby hlásící se k salafistům. Odkud zadržené věci pocházejí, je v šetření, vzhledem k blízkosti libyjským hranic se policie domnívá, že původ může být odtud. Spekuluje se také o Mali, jako o koncové zemi pašovaného kontrabandu. Od pádu bývalého režimu před 2 lety, přibývá „černý obchod“ a pašování zbraní na území Tuniska.
Bosna pravděpodobně odloží sčítání lidu na říjen
Na základě doporučení Mezinárodní monitorovací mise (IMO) by se mělo sčítání lidu v Bosně uskutečnit na místo května v říjnu 2013. Podle IMO je Bosna nedostatečně připravena, aby mohla správně uskutečnit sčítání. Poslední sčítání lidu se v Bosně konalo v roce 1991 před válkou za nezávislost v letech 1992 až 1995, nadcházející sčítání by mělo především odhalit demografické změny, které se odehrály v důsledku války. V roce 1991 v Bosně žilo 4,4 miliónů osob, z toho muslimští Bosňané tvořili 1,92 miliónů populace, v zemi dále žilo 1,37 miliónů Srbů a 765 600 Chorvatů, asi 242 000 se označilo za Jugoslávce. OSN předpokládá, že dnešní populace v Bosně čítá asi 3,8 miliónů lidí.
V Praze se protestovalo proti zastoupení komunistů v krajích
Kolem 200 lidí v sobotu protestovalo na Václavském náměstí v Praze proti komunistům v krajských radách. Demonstrace byla vyvrcholením akce Palachův týden, kdy se od pondělí konaly další protesty v několika krajských městech, konkrétně v Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a ve Zlíně. Někteří z pražských účastníků, například historik a spisovatel Petr Placák přišel podpořit studenty, kteří nesouhlasí s krajskými radními z KSČM. Organizátoři plánují ve svých aktivitách pokračovat a další protesty se budou konat 24. února, tedy v předvečer 65. výročí komunistického převratu.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
Z amerických letišť budou staženy bezpečnostní skenery zobrazující nahá těla cestujících
Americká Správa dopravní bezpečnosti (TSA) rozhodla, že letištní skenery společnosti Rapiscan, které vyobrazují odhalená těla cestujících, budou z letišť odstraněna. Společnost Rapicsan měla do června letošního roku zprovoznit nový software skenerů, které by nezobrazovaly nahá těla, ale Rapiscan není schopen smluvní požadavek do termínu splnit a tak musí stáhnout všech 174 svých skenerů z amerických letišť na vlastní náklady. TSA se o nutné změně letištních skenerů rozhodla na základě četných stížností veřejnosti na porušování soukromí.
OSN apeluje na vojska Africké unie, aby minimalizovaly počty dětských obětí
Zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui vyzvala Africkou unii (AU) o navýšení opatření a úsilí k minimalizaci dětských obětí. Leila Zerrougui vyjádřila hluboké znepokojení nad zabíjením dětí, které se uskutečnilo v průběhu vojenských akcí v somálské oblasti Lower Shabelĺe a žádá jednotky, aby plnily své povinnosti v rámci mezinárodního humanitárního práva. Velitel mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) Salvatore Harushimana v reakci na incident zahájil vyšetřování okolností neštěstí, jehož výsledkem mají být opatření, která by do budoucna měla zabránit podobným událostem.
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.
Za zabití afghánských civilistů hrozí americkému seržantovi trest smrti, hájí se posttraumatickým syndromem
Seržant Robert Bales, který se účastnil misí v Iráku a Afghánistánu a který v březnu 2012 krutým způsobem zavraždil 16 afghánských civilistů a z toho 9 dětí, trpí podle Balesova obhájce posttraumatickým syndromem. Balesův obhájce John Henry Brown se odvolává na odborný posudek lékařů. Robertu Balesovi hrozí za vraždu až trest smrti. Obhajoba se v soudním líčení odvolává na svědky, podle kterých trpěl seržant Bales psychickými problémy. Špatný psychický stav Roberta Balese, který mohlo způsobit i zranění hlavy na jedné z misí, může mít vliv na konečné rozhodnutí soudu.
Libanonský ministr se ocitl pod palbou
Konvoj libanonského ministra mládeže a sportu Faisal Karamiho se v Tripolisu na severu Libanonu dostal pod palbu, pří které byli 4 lidé zraněni. Ministr Karami sám vyvázl z incidentu bez zranění a v následném rozhovoru pro místní televizi OTV uvedl, že se nepovažuje za cíl útoku. V Tripolisu se soustavně zhoršuje bezpečnostní situace vzhledem k pokračující občanské válce v sousední Sýrii. Objevily se střety mezi sunnitskými muslimy a Alawity, které vyvolaly obavy z přelití konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Latinská Amerika používá internet stále víc
Podle analýzy společnosti Pingdom, která vypracovává každý rok zprávu o stavu internetu a jeho rozšíření v různých částech světa, 10,6 % uživatelů internetu, tedy přibližně 255 miliónů lidí, pochází právě z Latinské Ameriky. Celkově v roce 2012 bylo k internetu připojeno více než 2 400 miliónů lidí. Sociální síť Facebook má nejvíc členů v Spojených státech amerických, nicméně nejvíc každodenně aktivních členů žije v Brazílii. V minulém roce vzrostla taky účast představitelů států na sociální síti Twitter a z 10 nejpopulárnějších je právě 5 prezidentů v Latinské Americe.
Prezidenta Obamu čeká těžké rozhodování o výstavbě ropovodu Keystone
Rozhodnutí o ropovodu Keystone XL Pipeline, které prezident Barack Obama oddaluje více než rok, závisí i na preferencích prezidenta Obamy. Jestliže výstavbu ropovodu odsouhlasí, sníží americkou energetickou závislost na ropě z Blízkého východu a zároveň vzniknou nová pracovní místa. Nicméně v rámci svého boje s klimatickými změnami a environmentálními problémy by mohl plán zamítnout. Ropovod Keystone XL Pipeline vedoucí z kanadské Alberty do Nebrasky by v případě zprovoznění zásoboval kanadskou ropou jihozápadní pobřeží USA.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Více než 30,5 milionů USD je potřeba na humanitární pomoc Demokratické republice Kongo
Šestiměsíční humanitární projekt, jež byl zahájen minulý měsíc, má za cíl zajistit humanitární pomoc v oblastech okolo měst Goma, Masisi a Kitchaga, které byly nejvíce postiženi v době eskalace konfliktu. Tisková zpráva Úřadu pro koordinace humanitární pomoci OSN (OCHA) uvádí, že pomoc bude poskytnuta nejprve táborům pro vnitřně vysídlené obyvatele, v druhé fázi půjde na pomoc těm, kteří se vrátili do svých rodných oblastí, ale přišli o své příbytky a zázemí. Největší problém v oblasti spočívá v kvalitě vody, které je velmi znečištěná, právě z důvodů nedostatku pitné vody vypukla v místě cholera. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou hygienickou infrastrukturu v táborech, která v nich doposud chybí.
Německá vláda zvažuje zákaz neonacistické strany
Německá vláda zvažuje vydání zákazu neonacistické organizace Národní demokratická strana (NDP). Žádost o zrušení byla již v prosinci podána k Ústavnímu soudu. Vláda by se měla v březnu rozhodnout, zda předloží žádost o zákazu NDP k projednávání. Georg Streiter, mluvčí kancléřky Angely Markelové, oznámil, že o zákazu se neustále vedou ve vládě diskuze. Ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberger řekla, že se rozhodnutí musí řádně zvážit a předseda Spolkového sněmu a člen Křesťanské demokratické unie Norbert Lammer dodává, že zákazem by se NDP poskytla větší publicita. Strana nicméně může být podle odborníků zakázána pouze v případě, že se prokáže její snaha svrhnout demokracii. Zastánci zákazu poukazují na jejich spojitost s násilím proti imigrantům a údajné zabití sedmi Turků a Řeků.
Bolivijský prezident chce vyvážet listy koky
Minulý týden byla Bolívii udělena výjimka pro legální pěstování koky, nyní se prezident Evo Morales chce soustředit se na zlegalizování prodeje této rostliny v zahraničí. Prezident prohlásil, že Čína se zajímá o dovoz koky ve velkých množstvích pro výrobu čaje. Koka se používá v Andách již tisíce let na různé účely, nicméně ji OSN vyhlásila za nelegální již před více než 50 roky, jelikož je běžnou součástí při výrobě kokainu.