Zástupci táborových vězňů v bosenském městě Tuzla pravděpodobně budou žalovat entitu Republiku srbskou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Bývalí vezňové se chtějí domáhat tisíce oškodnění za fyzické a duševní týrání během jejich uvěznění v době občanské války v letech 1992 až 1995. Republika srbská odmítá odškodnit postižené na základě tvrzení, že již právní lhůta na uplatnění náhrady za poškození byla promlčena.
Archiv rubriky: Společnost
Demonstranti zaútočili na spojence gruzínského prezidenta Saakašviliho
V Gruzii se napětí v zemi zvyšuje poté, co demonstranti zaútočili v pátek na spojence gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho a nejméně 5 jeho zákonodárců bylo zraněno. Saakašviliho strana, která dominovala gruzínské politice 9 let, ztratila v posledních parlamentních volbách. V současnosti je prezident nucen vládnout s opoziční koalicí Georgian Dream (GD) v čele s premiérem Bidzina Ivanishvili, jemuž podle deníku New York Times prezident Saakašvili nedůvěřuje. Jedná se o první ústavní přenesení moci v této zemi, což západní představitelé vítají jako průlom v post-sovětském regionu. Nepokoje propukly poté, co zákonodárci z koalice premiéra Ivanishvili zrušili tradiční každoroční projev prezidenta. Prezident Saakašvili oznámil, že projev se uskuteční v národní knihovně v Tbilisi a kolem poledne se tam sešlo několik set demonstrantů.
V Panamě byl zadržen kolumbijský vůdce obchodníků s drogami
Kolumbijský vůdce gangu, který ilegálně obchodoval s drogami, známý pod přezdívkou „Pichi“, byl zadržen policií v Panamě. Bolívijský prezident Juan Manuel Santos pogratuloval policistům k úspěchu a zatknutí šéfa drogového kartelu z Medellínu. Vůdce gangu byl zachycen během společné akce panamských a kolumbijských protidrogových jednotek. Jeho pravé jméno zatím není známé, stíhán bude za ilegální obchod s drogami a objednání vražd přinejmenším 9 osob.
V syrské vládě byly provedeny změny
Syrský prezident Bashar Assad provedl změny ve svém kabinetu. Jmenoval celkem 7 nových ministrů, všechny na ministerstva spojená s ekonomikou. Podle stanice Al-Jazeera je důvodem snaha podpořit ekonomiku země, která vinou dlouhotrvajícího konfliktu strádá. Silová ministerstva, jako jsou ministerstvo obrany a vnitra, zůstala beze změny. Jako svůj první oficiální krok potvrdila nová vláda nabídku dialogu pro syrskou opozici. „Zvu všechny opoziční skupiny a syrské bojovníky, kteří odloží své zbraně, k dialogu,“ prohlásil syrský ministr informací Omran al-Zoubi.
V Bulharsku probíhají protesty lidí kvůli účtům za elektřinu
V nejchudší zemi EU Bulharsku vyšli o víkendu lidé ve více než 10 městech do ulic na protest proti svým účtům za elektřinu, protestovali i proti loňské červencové 13% sazbě po studené zimě, která zvýšila jejich spotřebu elektřiny. Tisíce frustrovaných občanů pálily své účty za energie a požadovaly opětovné znárodnění energetických společností. Bulharská distribuce elektrické energie je rozdělena do tří oblastí, které ovládají české firmy ČEZ, Energo-Pro a rakouská firma EVN. Ceny elektřiny jsou v Bulharsku politicky citlivé téma, účty za energii jsou především v zimním měsících vzhledem k příjmům občanům podle agentury Reuters vysoké. Protesty přicházejí před volbami v červenci, kdy podpora vládnoucí středopravé vlády Boiko Borisova v poslední doba utrpěla důsledkem úsporným škrtům, nízkým příjmům a vysoké nezaměstnanosti.
Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem jsou napjaté, důvodem je maďarská menšina v rumunské Transylvánii
Minulý týden rumunští úředníci v transylvánských oblastech Covasna a Harghita zakázali, aby rumunští Maďaři vyvěšovali na úřední budovy vlastní vlajku. Maďarský velvyslanec v Rumunsku Ozskar Fuzes ve středu veřejně podpořil právo rumunských Maďarů na vyvěšení vlastní vlajky, ale také na vytvoření samostatné maďarské Transylvánie, kde žije v současné době na 600 000 rumunských Maďarů. Přes tento spor jsou vztahy mezi oběma zeměmi dobré, maďarská otázka v Rumunsku je problematická především pro nacionalistické strany v Maďarsku.
V Bahrajnu začíná nové kolo národního dialogu
Proti a provládní strany se sešly na prvním jednání o řešení současné politické krize po 18 měsících. Jednání se účastnilo několik desítek zástupců z hlavních politických hnutí v zemi včetně hlavní opoziční skupiny Al-Wefaq. Rozhovory byly iniciovány a jsou zaštítěny vládou, která se jich však přímo neúčastní, vládní zájmy zastupuje několik provládních politických uskupení. Podle mluvčího pro Národní dialog Isa Abdul Rahmana se všechny strany prozatím shodly na pravidelných schůzkách dvakrát do týdne. Bahrajnem už dva roky zmítají politické nepokoje, neboť opozice prosazuje politické reformy, jako zavedení konstituční monarchie, či volbu předsedy vlády. Podle Al-Jazeery bylo od začátku protestů před dvěma lety zabito okolo 80 osob.
Barma hledá řešení pro politické vězně, ustavila zvláštní komisi
Komise, která by měla zajistit propuštění barmských politických vězňů, byla zformována pod záštitou prezidentského úřadu a zasednou v ní vládní úředníci a zástupci politických stran i občanské společnosti. Barmská vláda po dlouhá léta popírala věznění motivované politickými důvody, nejčastěji vězně označovala jako „běžné“ a propouštěla je v rámci amnestií. Ke změně došlo před 2 lety, kdy se prezidentem stal Thein Sein. Lidsko-právní organizace a občanští aktivisté současný vývoj velmi vítají. Barma by nyní ráda vyřešila problém zbývajících politických vězňů, vláda již zahájila jednání s příslušnými skupinami a organizacemi.
Francouzský soud vyšetřuje muže podezřelé z terorismu
Francouzský soudce zahájil trestní řízení proti 4 mužům podezřelých z vazeb na islamistickou militantní síť v západní Africe. Jedná se o 3 Francouze a 1 muž je z Mali. Muži byli zatčeni v Nigeru, když se snažili napojit na džihádistickou skupinu v sousedním Mali minulý rok. Francouzská vláda varovala před možnými útoky militantních skupin v návaznosti na operaci v Mali.
Sněhová bouře si vyžádala několik lidských životů
Obrovská sněhová bouře, která se během pátku a soboty přehnala přes severovýchodní pobřeží USA a Kanady, si vyžádala nejméně 13 obětí. Nejmladší obětí bouře je 11letý chlapec, který se v autě udusil oxidem uhelnatým. Výfuk automobilu byl totiž ve sněhové závěji a jedovatý plyn se hromadil uvnitř vozu. Nejhorší situace byla ve státech Rhode Island, Connecticut a Massachusetts, kde byla téměř zcela zastavena doprava. Během 2 dnů bylo zrušeno více než 5 800 letů. V současné době je obnoven provoz 3 největších newyorských letišť, bostonské Loganovo letiště na spuštění provozu ještě čeká.
Egyptská policie zvyšuje ochranu opozice po atentátu v Tunisku
„Egyptské ministerstvo vnitra zajistí vyšší ochranu opozičním politickým stranám v reakci na středeční atentnát, ke kterému došlo v Tunisu,“ oznámil tiskový mluvčí vnitra Hani Abdel-Latif. Egyptské ozbrojené složky nyní dohlíží na bezpečnost kolem objektů významných politických osobností. Profesor Mahmoud Shaaban z káhirské univerzity Al-Azhar vydal fatwu (výzvu) na odstranění opozičních sekulárních stran, konkrétně Frontu národní spásy (NSF) vedenou Mohammedem El-Baradejem a Hamdeenem Sabbahim. Premiér Hisham Qandil vyjádření profesora odsoudil jako podněcování k extremismu a dalším nepokojům v zemi.
Policie v Sankt-Petěrburgu zadržela 271 trhovců
Podle oficiálních zpráv byla většina z nich původem ze střední Asie a Kavkazu. Cílem tohoto plošného zátahu bylo zjistit, zdali se někdo z obchodníků nepodílí na činnostech spojených s podporou islámských teroristických skupin. Součástí akce bylo kromě kontroly pravosti osobních dokladů a povolení k prodeji také pátrání po extremistické literatuře, zbraních a drogách. Podle pátečního vyjádření ministra vnitra Vladimira Kolokotseva bylo v Rusku minulý rok zaznamenáno 637 zločinů souvisejících s terorismem. 90 % z nich bylo spácháno na severním Kavkazu. Federální migrační služba zatím deportovala 10 zadržených osob a u asi 30 úřad zjistil, že jejich pobyt je v rozporu s ruskými migračními zákony. Migranti čelí obvinění za podněcování terorismu a nenávist s maximálním trest 7 let ve vězení.
Boeing získal povolení ke zkušebním letům Dreamlinerů
Americký Federální úřad pro letectví (FAA) udělil Boeingu povolení ke zkušebním letům letadel 787 Dreamliner, o které Boeing požádal před několika dny. Mluvčí Boeingu Marc Birtel uvedl, že zkušební lety pomohou při dalším vyšetřování, které by mělo objasnit příčiny závad, se kterými se Dreamlinery potýkaly během posledního měsíce. Birtel také zdůraznil, že zmíněná dopravní letadla jsou pro lety bezpečná. Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB) uvedl, že selhalo testování lithiových baterií už ve chvíli, kdy poprvé získaly certifikát.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Byl spáchán raketový útok na kemp iránských emigrantů v Iráku
V bývalé americké základně Camp Hurriya blízko Bagdádu, která nyní slouží jako sídlo členů Organizace lidových iránských mudžáhedínů (PMOI), způsobil dopad rakety několik úmrtí a několik desítek lidí bylo zraněno. Členové PMOI si stěžovali, že od iráckých úřadů nepřišla po útoku žádná pomoc, naopak jim mělo být bráněno převést zraněné do nemocnice. Irácké úřady však obvinění odmítly. Podle iráckého ministra vnitra Nouri al-Malikiho byla raketa odpálena z oblasti západně od Bagdádu z míst, kde operují brigády Badr, což je vojenská odnož Organizace Badr, šíitské skupiny napojené na iránskou vládu. Sama PMOI se během iránské islámské revoluce v roce 1979 podílela na svržení šáha, nová vláda však kvůli nesouhlasu s její ideologií popravila řadu vůdců PMOI a zbytek uprchl do emigrace. Většina členů se za režimu Saddáma Hussajna usadila v Iráku.
Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.
Východní pobřeží USA a Kanady zasáhla mohutná bouře
Obrovská sněhová bouře zasáhla severovýchodní pobřeží USA a východní pobřeží Kanady. V zasažených oblastech je povolena pouze nezbytně nutná doprava, letiště jsou zavřena a lidem je doporučeno, aby vůbec nevycházeli z domu. Sněhová bouře zastavila dodávky elektřiny do zhruba půl milionu domácností, především v Massachusetts, Rhode Islandu a Connecticutu. Bouře se rozpoutala během pátečního dne a v některých oblastech dosud napadlo až 60 cm sněhu.
Další střety v Egyptě
Opoziční egyptské skupiny svolaly v pátek do ulic protesty nazvané „pátek důstojnosti“, které měly vyzvat egyptského prezidenta Mursího, aby naplnil cíle revoluce, která ho vynesla do jeho funkce. Na 38 opozičních skupin svolalo shromáždění s požadavky na novou jednotnou vládu, dodatky k ústavě a záruku nezávislosti soudů. V několika městech se demonstranti střetli s policií, která k jejich rozehnání použila slzný plyn, několik desítek lidí bylo zraněno. Podle stanice Al-Jazeera napadli demonstranti vládní budovy a policie, která měla za úkol budovy chránit proto zasáhla. Egyptské demonstrace se vyostřily po smrti opozičního aktivisty v policejní vazbě a odvysílání záběrů, jak pořádková policie bije účastníka protivládní demonstrace.
Chorvatská ministryně zahraničí bude kandidovat na post lídra Chorvatské lidové strany
Chorvatská lidová strana (HNS), která je členem vládní koalice, ve svém prohlášení ve čtvrtek uvedla, že přijala rezignaci dosavadního lídra strany Radimira Cacice. Zároveň potvrdila, že přijala kandidaturu současné místopředsedkyně a chorvatské ministryně zahraničí Vesny Pucic na post předsedy HNS. Bývalý předseda HNS Cacic byl odsouzen v listopadu 2012 k 22 měsícům odnětí svobody za způsobení dopravní nehody v Maďarsku v roce 2010, při níž zemřeli 2 lidé. Cacic si bude moci trest pravděpodobně odpykat v chorvatském vězení.
Oslava výročí založení vězeňského tábora z dob stalinismu se stala terčem kritiky
Dozorci Usolského pracovního tábora, založeného sovětskou tajnou policií NKVD v oblasti přilehlé uralskému pohoří, uspořádali koncert u příležitosti 75. let existence tohoto nápravného zařízení. Událost doprovázely projevy současných i bývalých zaměstnanců, ve kterých kromě plánů do budoucna často zněly pojmy jako „tradice“ a „vlast“, kladně byly i hodnoceny dosahované výsledky v těžbě dřeva jakožto příspěvku k budování země. Kritikům vadí především to, že byly zcela opomenuty nesčetné osudy lidí, kteří nepřežili důsledky extrémních pracovních podmínek, a také těch, kteří byli v tomto táboře během vlády komunistické strany z politických důvodů vězněni nespravedlivě.
Vyšetřovatelé chtějí domácí vězení pro ruského aktivistu Sergeje Udaltsova
Sergej Udaltsov je v současnosti vyšetřován na svobodě kvůli údajnému podněcování k nepokojům a násilnostem během květnových demonstrací, které se konaly minulý rok na protest proti vítězství prezidenta Vladimira Putina ve volbách. Důvodem je prý skutečnost, že se dlouhodobě nezdržuje v místě svého trvalého bydliště a nelze ho zastihnout ani přes mobilní telefon. Sergei Udaltsov je předseda socialistického hnutí Levá fronta, které sdružuje širokou škálu levicových organizací. Je také neoficiálním vůdcem marxisticko-leninského Předvoje rudé mládeže. Kvůli svému protivládnímu aktivismu byl v minulosti již několikrát vězněn. Celkem bylo v souvislosti s květnovými demonstracemi zatčeno 12 lidí.
V Damašku probíhají tvrdé boje
V hlavním městě Sýrie a jeho okolí probíhají tuhé boje mezi provládními silami a syrskými rebely. Ti v poslední době dobyli další území v různých částech Sýrie, hlavní město je však dosud pevně v rukou syrské armády. Během posledních 3 dnů zahájili rebelové operace v okolí města a obklíčili jeho centrum, o další postup svádějí tvrdé boje se syrskou armádou. Podle opozičních aktivistů odpálila syrská armáda proti rebelům další raketu, která usmrtila 6 lidí, 12 dalších zranila. Podle syrských státních médií naopak minometná palba rebelů usmrtila na autobusové zastávce 6 osob, včetně 3 dětí. Podobně tuhé boje probíhají i ve městě Homs, kde rebelové drží centrum a jsou v obklíčení vládních jednotek.
Kuba poprvé od platnosti nové migrační reformy zamítá vycestování svých obyvatelů
Sedmačtyřicetiletá Gisela Delgado, členka opozičního hnutí Dámy v bílém a ředitelka projektu Nezávislé knihovny, ve čtvrtek oznámila, že jí státní orgány neumožňují vycestovat z Kuby. Zamítnutí bylo dle jejích slov zdůvodněno jejím členstvím v kontrarevolučních skupinách. Gisela Delgado prohlásila, že vlastní platný cestovní pas a že chce vycestovat za účelem návštěvy své rodiny žijící ve Spojených státech amerických. Jedná se o první případ od poloviny ledna tohoto roku, ve kterém stát zamítl opuštění ostrova. Díky lednové reformě obyvatelé Kuby už nepotřebují zvláštní povolení k vycestování, stačí jim cestovní pas.