Nový italský premiér zahájil jednání o sestavení koaliční vlády

Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se  nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.

Útok v Bostonu: Džochar Carnajev se přiznal

Zadržený Džochar Carnajev, který leží v bostonské nemocnici, se údajně přiznal k bombovému útoku na maratonu v Bostonu, při kterém zahynuli 3 lidé a desítky jich bylo zraněno. Informace ale není oficiální, jelikož vyšetřovatelé zatím nesmí informovat média. Jelikož zástupci soudu Džochara Carnajeva v době přiznání ještě neponaučili o jeho právu nevypovídat a o právu na advokáta, není jasné, zda soud vezme přiznání na vědomí. Policie přesto disponuje dostatečně usvědčujícími důkazy.

Dakar protestoval kvůli zatčení syna senegalského ex-prezidenta Abdoulaye Wady

V úterý se senegalským Dakarem nesly hlasy 2500 protestujících proti zatčení Karima Wada, syna někdejšího prezidenta země Abdoulaye Wady.  Ten byl zatčen letos v březnu pro podezření z obohacování se ze státních peněz. „Karim je v rukou současného prezidenta Macky Sallyho, který má zájem zničit Senegalskou demokratickou stranu, což nemůžeme akceptovat, upozornil rozhořčený demonstrant zpravodajství FRANCE24. Prezident Sally již v minulosti slíbil, že za jeho vlády bude prioritním cílem boj s korupcí, do něhož patří i vypořádání se s představiteli minulého režimu. V čele průvodu pochodovalo i několik zástupců strany PDS, mezi nimi například Ousmane Ngom, tehdejší ministr vnitra a šéf strany.

Boje v Sýrii zničily památku UNESCO

Minaret nejslavnější syrské mešity Umayyad byl zničen během střetů mezi syrskými rebely a vládními jednotkami ve městě Aleppo. Podle vládní agentury Sana byla památka z 11. století zapsaná na seznamu Unesco zničena rebely, konkrétně radikálními islamisty ze skupiny al-Nusra napojené na al-Kaidu. Podle zástupců opozice byl minaret zničen palbou vládních tanků. Měsíce bojů vážně poškodily i zbytek mešity, který pochází z 12. století. Podle BBC je možné, že mešita byla také vypleněna a byly odneseny některé vzácné artefakty, syrští rebelové avšak prohlašují, že zachránili starodávné ručně psané exempláře Koránu.

Během židovské pouti zvýší Tunisko bezpečnost letoviska Djerba

Organizátoři židovské pouti Ghriba, která se bude konat 26.-28. dubna v nejstarší synagoze Afriky na tuniském ostrově Djerba, oznámili, že slavnost proběhne za zvýšených bezpečnostních opatření. Lidé mají stále v paměti teroristický útok Al-Kaidy na synagogu v roce 2002, při kterém zemřelo 21 lidí místního i zahraničního původu. Během Jasmínové revoluce v roce 2011 byla akce zrušena úplně z obav před negativní reakcí extremistických skupin. Odhaduje se, že náboženské cesty se zúčastní na 450 cizinců. Bližší informace o národností nejsou zveřejněny. Podle pověsti byla synagoga postavena v roce 585 před naším letopočtem Židy, jenž uprchli z chrámu krále Šalamouna v Jeruzalémě.

Katar plánuje chartu na ochranu dělníků

Výbor zodpovědný za přípravu Kataru na pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 oznámil, že bude vydána „dělnická charta,“ která má zajistit ochranu dělníků pracujících na budování potřebné infrastruktury. Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) je však katarským plán „velmi zklamaná“. Podle zástupkyně MEOK Sharan Burrowové nebyl žádný z dokumentů představen veřejnosti, ani konzultován s odbory a dělníci tak stále nemají jasno o svých právech. Zástupkyně MEOK Burrowová dále označila mezery v katarském pracovním právu za „podmínky pro otroctví v 21. století“. Zástupce katarského výboru pro pořádání šampionátu Dario Cadavid však prohlásil, že plánovaná charta je pouze prvním krokem ve zlepšování podmínek dělníků v zemi. Katar, stejně jako ostatní státy Perského zálivu, čelí kritice lidsko-právních organizací za nedostatečnou péči zejména o zahraniční dělníky z Asie, kteří často pracují v nevyhovujících podmínkách.

Kolumbijský senát odmítl schválení homosexuálních manželství

Po 2 týdnech demonstrací ve prospěch i proti zákonu na stejnopohlavní manželství zamítl Kongres Kolumbie zákon, který by je umožňoval. Hlasování bylo zcela jednoznačné – proti přijetí zákona hlasovala většina (51 hlasů), zatímco za zákon se vyslovilo jen 17 poslanců. Polemická otázka se teď přesunu k soudcům a notářům, kteří podle Ústavního soudu musí nabídnout od 21. června homosexuálům možnost legislativní registrace svého vztahu. Podle vyjádření aktivistů nemůže tahle forma nahradit manželský svazek. Odpůrci stejnopohlavní manželství trvají na tom, že „manželský posvátný akt“ se může odehrát jenom mezi mužem a ženou.

Nový paraguayský prezident: Nikdy jsem nebyl volit

Prezident Paraguaye zvolený v nedělních volbách Horacio Cartes na tiskové konferenci v pondělí přiznal, že až do neděle nikdy předtím ve volbách nehlasoval. Svůj postoj zdůvodnil tím, že v politiku neměl důvěru. „Patřil jsem k lidem, kteří si kladli otázku, k čemu je chodit k volbám, když politici sledují jen své vlastní zájmy?“ řekl. Zdůraznil, že je třeba snažit se stavět důvěru mezi občany a vládou a to nejlépe tím, pokud vláda promění své sliby v činy.

Švýcarsko má v úmyslu omezit imigraci v EU

Švýcarská Spolková rada uvedla, že plánuje zavést limit na počet pracovních povolení vydaných v průběhu 12 měsíců od května tohoto roku. Švýcarsko sice není členem EU, ale od roku 1999 uzavřelo dohodu o volném pohybu osob, a tudíž může navrhnout novou doložku. Uvedená doložka by podle vlády měla pomoci, aby se imigrace byla přijatelná pro společnost a slučitelná s jejími potřebami. Spolková rada uvedla, že kvóty se budou vztahovat na 8 zemí střední a východní Evropy, včetně Maďarska, Polska a Slovenska. V červnu by mělo proběhnout další rozšíření o 17 zemí západní a jižní Evropy. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová kroky kritizuje, protože opatření přehlíží velké výhody volného pohybu osob, které přináší občanům EU ale i Švýcarsku a hlavně opatření je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob. Švýcarská vláda je pod tlakem pravicové Lidové strany (SVP) a Strany zelených (GP), podle kterých imigrace dosáhla neudržitelné úrovně.

Frans van Anraat musí obětem plynového útoku proti Kurdům vyplatit odškodné

Nizozemský obchodník s chemikáliemi Frans van Anraat, který si za mřížemi odpykává  17tiletý trest za prodej chemikálií Saddámu Husajnovi, musí podle rozhodnutí soudu vyplatit obětem plynových útoků proti Kurdům v Iráku a v Íránu 520 000 USD.  Frans van Anraat byl pro Saddáma Husajna hlavním dodavatelem chemikálií používaných pro výrobu bojového plynu Yperit. Frans van Anraat byl poprvé zatčen na zatykač USA v roce 1989 v Itálii, podařilo se mu ovšem utéct do Iráku, kde přetrvával až do roku 2003 pod falešným jménem. V roce 2004 se z důvodu americké invaze do Iráku vrátil do Nizozemska, kde byl zadržen a později vydán haagskému soudu, jenž ho shledal vinným.

Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN

Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.

Prezident Nikaragui Ortega nesouhlasí s kritikou Spojených států amerických

V každoroční zprávě Washingtonu se opětovně objevila kritika států centrální Ameriky a jejich přístupu k lidským právům. Dokument odmítl akceptovat současný prezident Nikaragui Daniel Ortega, podle jehož slov ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických jednoznačně generalizuje státy centrální Ameriky. Americká zpráva o Nikaragui uvádí, že její výkonná moc je čím více autoritativní. Navíc kritizuje zemi za korupci a nepříznivou situaci jak v soudnictví, tak ve věznicích. Prezident Ortega prohlásil závěry zprávy za úplně nesprávné při příležitosti přijetí viceministra obrany Ruska, generále Valera Vasileviče Garasimova.

Útočníci se v Bostonu mstili za americkou invazi do Iráku a Afghánistánu

Je znám motiv bombového útoku Tamerlana a Džochara Carnajevových. Hospitalizovaný Džochar Carnajev, jehož stav je v současné době příznivý a může komunikovat s vyšetřovateli, podle amerických vládních zdrojů uvedl, že se útokem mstili za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku. Džochar Carnajev dále uvedl, že ani on a ani jeho zemřelý bratr nebyli napojeni na žádnou teroristickou skupinu. Oba bratři se radikalizovali prostřednictvím internetu, což se týkalo především staršího z bratrů Tamerlana, ale mladší Džochar byl pod jeho silným vlivem.

Afghánský prezident Karzai souhlasí s omezením pro televize

Prezident Afghánistánu Hamid Karzai řekl, že ministerstvo informací a kultury musí zabránit televizním stanicím, aby vysílaly programy, které jsou vulgární, obscénní, neislámské a jsou v rozporu se společenskou morálkou. Přesná definice ale není známá. Toto rozhodnutí může být alarmující pro mezinárodní podporovatele Afghánistánu, kteří v zemi investovaly po pádu Talibanu na podporu liberálních hodnot a svobody slova. Prezident Karzai se v pátek sešel s Radou duchovních Afghánistánu, která žádala, aby vláda přijala opatření proti některým televizním vysílání, které dle Rady podporují prostituci. Po pádu Talibanu v roce 2001 se v zemi objevilo více než 50 soukromých televizí a některé z nich vysílají indické telenovely, za které je kritizují konzervativní duchovní a politici. Pokud by televize nedodržovaly pravidla, jejich licence by mohla být zrušena. Prezident Karzai čelil mezinárodní kritice v minulém roce poté, co podpořil doporučení Rady na oddělení lidí na pracovišti podle pohlaví.

Na majitele vybuchlé továrny na hnojiva byla podána žaloba

Majitel továrny na hnojiva, která minulý týden vybuchla u texaského města West a zabila 14 lidí, bude čelit žalobám z nedbalosti. Žalobu podaly pojišťovny zastupující jednotlivce, 2 kostely a několik podniků. V žalobě pojišťovny uvádějí, že „firma vytvořila neúnosně nebezpečné podmínky, které vedly k požáru a explozi.“  Vyšetřovatelé zatím neuvedli, co požár a výbuch způsobilo, ale nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by se jednalo o kriminální čin.

Francouzskou ambasádou v Libyi otřásl bombový útok

Před francouzskou ambasádou v hlavním městě Libye Tripolisu explodovalo zaparkované auto plně naložené trhavinou. Část budovy byla výbuchem poškozena, 2 členové ochranky byli zraněni. Důvody pro útok nejsou známy, k atentátu se zatím nikdo nepřihlásil. Francie byla v roce 2011 jedním ze států významně podporující povstalce proti režimu bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, analytici předpokládají, že podpora země s útokem pravděpodobně souvisí.

Jihokorejský ministr obrany obdržel výhružný balíček

Jihokorejští vyšetřovatelé od úterý zkoumají výhružný balíček, který byl zaslán jihokorejskému ministrovi obrany. V úterý ráno dostal ministr Kim Kwan-jin balíček obsahující bílý prášek, který byl později identifikován jako pšeničná mouka. Vyšetřovatelé si prozatím tento balíček spojují s výhrůžkami, které od února Jižní Koreji adresují severokorejští představitelé. Podle vyšetřovatelů tak může jít i o varování, týkající se možného jaderného útoku na Jižní Koreu. Mezitím jeden z vysokých čínských armádních představitelů potvrdil, že čtvrtý severokorejský jaderný test je vysoce pravděpodobný.

Barmu rozděluje mezinárodní ocenění pro prezidenta Thein Seina

Mezinárodní krizová skupina (ICG) ocení barmského prezidenta Thein Seina každoročně udělovanou cenou za snahu o mír. K tomuto rozhodnutí ji přiměly demokratické reformy, které prezident inicioval, a mírové snahy. Nadšení mezinárodních aktérů avšak zcela nesdílí domácí úředníci, členové opozice, odborníci ani vůdčí osobnosti etnických minorit v zemi. Jejich názory na prezidenta i vládu se diametrálně liší a pro některé je ocenění Thein Seina naprosto nepřijatelné. Prezident Sein totiž zůstává v úzkém spojení s armádou, která i nadále provádí ofenzivní operace a zneužívá svou moc v oblastech, kde žijí barmská etnika. Prezidenta Seina kritizuje americká lidsko-právní organizace Human Rights Watch.

EU hodlá zahájit přístupová jednání se Srbskem

Evropská komise vyzývá členské země EU k setkání v červnu, aby zahájily jednání o členství Srbska. Přístupová jednání by mohla započít v novém roce a připojení Srbska k EU je pravděpodobné až po roce 2020. Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990. Srbská vláda přesto trvá na tom, že Kosovu poskytla vysokou míru autonomie, což neznamená, že uznala jeho nezávislost. Podle dohody se jedná o právní uznání Kosova a autonomii v důležitých politických oblastech jako je hospodářský rozvoj, vzdělávání, zdravotnictví, městské a venkovské plánování. Evropská komise dále doporučila zahájit jednání s Kosovem o dosažení Stabilizační a asociační dohody s EU, která je klíčová k budoucím přístupovým jednáním k EU.

Papež František chce reformovat Vatikán

Nově zvolený papež František chce ve Vatikánu zavést úsporná opatření. Pět kardinálů, kteří jsou členy dozorčí rady Vatikánské banky, tak přijde o roční odměnu 32 500 USD. Rovněž nebude vyplacena zvláštní odměně výši 650 USD 4 000 zaměstnancům Svatého stolce. Cílem reforem je zredukovat církevní administrativu a přivést do ní více žen a zprůhlednit hospodaření Vatikánské banky.

Úřady v Kanadě zabránily teroristickému útoku

Kanadské a americké úřady zabránily teroristickému útoku na vlak nebo železnici v okolí města Toronto. Byly zadrženy 2 osoby, které nemají kanadské občanství. Podle policie byl útok podporován teroristickou sítí Al-Kaida z Íránu. Kanadská policie uvedla, že útok byl zmařen ve fázi plánování, tudíž nehrozilo bezprostřední nebezpečí. Pravděpodobným cílem útoku byl železniční spoj mezi Torontem a New Yorkem.

Francouzský parlament schválil zákon o homosexuálních sňatcích

V úterý ve Francii definitivně prošel legislativním procesem návrh zákona umožňující sňatky stejnopohlavních párů a rovněž adopci dětí homosexuálními páry. Francie se tak stala 14. zemí, která stejnopohlavní manželství povoluje. Zákon začne platit od června 2013. Schválení provázely protesty odpůrců zákona, i nadále jsou očekávány demonstrace, zákon již ale neohrozit nemohou.

Katařané utrácejí ve Velké Británii nejvíce ze všech národů mimo EU

Katarští občané nakupující ve Velké Británii platí za jeden nákup průměrně 2 223 USD a nechávají tak za sebou turisty z Číny nebo bohatých Spojených arabských emirátů, jejichž turisté utrácejí v průměru o 470 USD méně. Bohatnoucí čínská střední třída však náskok Kataru postupně smazává. Průměrný nákup čínského turisty stál v roce 2012 1180 USD, což je 37% nárůst oproti roku předchozímu. Příliv čínských turistů a s ním spojené větší tržby britských obchodních domů by mohly ještě narůst, pokud dojde k úpravě vízové povinnosti pro čínské občany, jak to požaduje Britská obchodní komora.