Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pravděpodobně stane kandidát ČSSD a nynější viceprezident NKÚ Miloslav Kala. Podle dohod mezi poslaneckými kluby ho podpoří občanští demokraté i další politické strany. Vládní TOP 09 nominovala do čela NKÚ šéfa Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslava Vaňka, člena ODS. Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že dosadit do čela NKÚ je tajná dohoda mezi ODS, ČSSD a KSČM. Kandidáta na prezidenta NKÚ zvolí Poslanecká sněmovna příští týden, do funkce ho následně jmenuje prezident republiky.
Archiv rubriky: Témata
Firma LG Electronics hledá zákazníky v Latinské Americe a Karibiku
Jihokorejská firma LG Electronics usiluje o posílení své pozici na trhu elektroniky v Latinské Americe a karibské oblasti, v současnosti v něm má zastoupení 37,5 %. Společnost LG Electronics letos plánuje získat 8 miliard USD za prodané produkty, z toho 2, 3 miliardy USD za televizory. Přehlídku Dealer Convention 2013, na které představí nejnovější technologie, uspořádá v Panamě. Mezi vystavenou elektronikou bude například televize s rozlišením Ultra HD, která disponuje 3D technologií a nabízí čtyřikrát vyšší rozlišení než Full HD.
Podle afghánského prezidenta chtějí USA opět s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v pondělí uvedl, že Spojené státy americké obnovily jednání s hnutím Taliban. Zástupci USA a Talibanu se údajně schází v Kataru. Prezident Karzai také sdělil, že USA již nepovažují tuto radikální skupinu za nepřítele. Zástupci americké armády i Talibanu výroky prezidenta Karzaiho důrazně odmítli. V Kábulu dnes s prezidentem Karzaim jednal americký ministr obrany Chuck Hagel. Obě země vedou složitá jednání o další roli USA v Afghánistánu.
Konstrukce největšího dalekohledu na světě bude stát 1,4 miliardy USD
Na výstavbu největšího dalekohledu na světě (s názvem E-ELT), který bude v observatoři v chilské poušti Atacama, bude potřeba na 1,4 miliardy USD, které by měly být investovány během 14 let. Dalekohled E-ELT má mít průměr hlavního zrcadla 40 metrů, čímž by byl největším na světě. Vědci v USA plánují stavbu dalekohledu s průměrem 30 metrů, největší v současnosti má průměr 10,4 metrů a je na Kanárských ostrovech. Velkolepý finanční projekt E-ELT hradí členové Evropské jižní observatoře (ESO), kteří se v pondělí sejdou v Santiagu de Chile na mimořádnou schůzi. Ze 14 členů ESO se k projektu zavázalo 11 z nich, mezi nimi je i Česká republika. Čeká se ještě na vyjádření Dánska, Portugalska a Španělska.
Vyšetřování zločinů khmerského režimu se potýká s problémy
Kambodžský tribunál vyšetřující zločiny Rudých Khmerů čelí kritice OSN i Evropské unie. Důvodem je mimo jiné pozastavení vyšetřování kvůli stávce zaměstnanců, kteří požadují vyplacení mezd za více než 2 měsíce. Tribunál byl ustaven za mezinárodní spolupráce, jeho provoz je avšak kambodžskou záležitostí. Další komplikace působí kambodžská vláda, někteří z obviněných jsou v současnosti vysoce postavenými politiky či na ně mají vazby. Nový soudce tribunálu Mark Harmon požaduje otevření případů bývalého khmerského námořního velitele Meas Muta a bývalého velitele letectva Sou Meta. Oba jmenovaní jsou však poradci kambodžského ministerstva obrany, vláda se tak bude pravděpodobně snažit vyhnout jejich stíhání. Současným kambodžským premiérem je Hun Sen, jehož minulost je spjata s khmerským režimem. Prodlužování a komplikace ve vyšetřování vyvolávají obavy o jeho výsledky.
OBSE bude pomáhat Bosně urychlit procesy s válečnými zločinci
Projekt na urychlení procesů s válečnými zločinci vytvořila v pondělí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s Bosnou. 15měsíční projekt má především pomoci s případy, které probíhají paralelně ve dvou entitách v Bosně a Hercegovině (BaH), vBosně a Republice srbské (RS). Nejzásadnější případy by měly být vyřešeny do roku 2016, zbylé do roku 2028. OBSE by měla v rámci projektu také pomoci se speciálním výcvikem právních osob a spolupodílet se na financování nákladů.
Prezident Miloš Zeman si vybral své spolupracovníky
V nedělní televizní debatě oznámil prezident Miloš Zeman jména osob, které si vybral jako své spolupracovníky. Kancléřem prezidenta bude nynější předseda Strany práv občanů – zemanovci (SPOZ) Vratislav Mlynář. Prezident Miloš Zeman dodal, že se předseda SPOZ Mlynář vzdá svého postu šéfa strany. Mluvčí prezidenta zůstane Hana Burianová, která jí byla i během předvolební kampaně. Ředitelem zahraničního obchodu se stane diplomat a současný velvyslanec v Austrálii Hynek Kmoníček. Někteří lidé působící v prezidentské kanceláři v době úřadování Václava Klause však zůstávají. Jsou jimi například šéf hradního protokolu Jiří Forejt nebo ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek.
Kambodžský princ dementoval zprávy o svém návratu do politiky
Syn bývalého kambodžského krále Norodom Sihanouka princ Norodom Ranariddh popřel zprávy o svém údajném návratu do politiky. Podle nich se měl stát čestným předsedou nově zformované opoziční strany Kambodžská národní strana osvobození a kandidovat za ni v parlamentních volbách, jež jsou plánovány na 28. července 2013. Princ Norodom Ranariddh je v současnosti prezidentem Nejvyššího státního poradního sboru krále Norodom Sihamoni, jakékoli informace o svém návratu k aktivní politice jsou podle něj nepravdivé. Princ Ranariddh je bývalým předsedou Národního shromáždění Kambodže, vrcholnou politiku opustil již dvakrát – v roce 2008, kdy mu byla udělena královská milost po obvinění z daňových podvodů, a podruhé v roce 2012, kdy se rozštěpila jeho Strana Norodom Ranariddha.
Bývalá eurokomisařka představila plán pro řešení krize v Bulharsku
Strana Bulharsko pro občany bývalé komisařky EU Megleny Kunevy představila v rámci předvolebního boje 31bodový protikrizový plán na řešení špatné politické a ekonomické situace v Bulharsku. Plán obsahuje požadavek na změnu Ústavy, zvýšení příspěvků do vzdělání a zdravotnictví a větší dotace malým a středním podnikům. V protikrizovém plánu zaznívají i běžné předvolební sliby, jako jsou snížení dotací politickým stranám a omezení moci poslanců. Strana Bulharsko pro občany byla založena v roce 2012.
Pákistánský prezident se vyjádřil k náboženskému incidentu v Lahore
Ve svém prohlášení pákistánský prezident Asif Alí Zardárí vyjádřil rozčarování a nesouhlas s incidentem, který se koncem tohoto týdne odehrál v Lahore na východě země a zároveň požaduje jeho prošetření. Mluvčí prezidenta a senátor Farhatullah Babar uvedl, že prezident je znepokojen situací a nařídil příslušným autoritám zajištění bezpečnosti lahorských občanů a ochranu jejich majetku. Ochrana muslimského i nemuslimského obyvatelstva země je jedním z nejdůležitějších úkolů vlády, která musí podle prezidenta zajistit všem občanům Pákistánu jejich práva bez rozdílu, přesně jak si žádá pákistánská ústava. Prezident Zardárí rovněž poznamenal, že podobné incidenty poškozují pověst země a že nikdo není oprávněn brát spravedlnost do svých rukou.
Před čínskou ambasádou v Praze v neděli protestovalo 400 lidí
Při příležitosti pořádání mezinárodní akce Vlajka pro Tibet se v neděli před čínskou ambasádou v Praze – Dejvicích shromáždilo na 400 lidí, aby upozornili na porušování lidských práv v Tibetu. Akci uskutečnila české pobočka neziskové organizace Amnesty International (AI). Po několika projevech byly dobrovolníkům rozdány plakáty se siluety a jmény lidí, kteří se na protest proti čínské okupaci upálili. Následovala asi minutová pieta. Třicítka přítomných policistů nemusela nijak zasahovat. Mezinárodní akce Vlajka pro Tibet, během níž radnice v ČR vyvěšují vlajku Tibetu, se koná jako vzpomínka tibetské povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při němž zemřelo nejméně 80 000 Tibeťanů.
Každý den mizí v Česku 13 hektarů polí
Za den zmizí půda o rozloze 13 Staroměstských náměstí, tedy 13 hektarů. Rozloha polí a volné krajiny se snižuje důsledkem výstavby domů, továren, skladů nebo jiných objektů. Staví se dál, přestože i rozlehlé sklady zůstávají podle ČT24 mnohdy nevyužité. V roce 2011 se zvýšily poplatky za povolení ke stavbě, nyní ale senátoři navrhují, aby se za rozšiřování průmyslových zón opět platilo méně. Vláda se zatím k návrhu nevyjádřila. Často stavby vznikají na hodnotné zemědělské půdě, která v době klimatických změn bude v budoucnosti možná opět potřebovat.
Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.
Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer čelí podezření, že svou kampaň nezákonně financoval
Podle informací týdeníku Respekt čelí neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer podezření, že peníze na prezidentskou kampaň získával nezákonný způsobem. Fischer měl údajně na svém transparentním účtu zobrazovat pouze jeho příjmy a výdaje. Podle zákona, který upravuje prezidentskou volbu, měli prezidentští kandidáti detailně informovat všech svých finančních krocích. Podle anonymního zdroje z okolí kanceláře Jana Fischera, který poskytl informace týdeníku Respekt, však mělo existovat další konto, na které bylo veřejnosti skryto a ze kterého se financovaly další Fischerovo výdaje. Tento účet měl spravovat Jan Novák, šéf kanceláře Jana Fischera, který takové podezření odmítá. Stejně se vyjádřil i expremiér Jan Fischer, který dodal, že financování kampaně probíhalo legálně skrz transparentní účet.
Pákistán hostil mezinárodní námořní cvičení
Během uplynulého týdne se v Pákistánu konalo pětidenní námořní cvičení zaměřené na boj proti terorismu a pirátství. Zúčastnilo se jej na 30 zemí z celého světa, včetně Austrálie, Číny, Velké Británie či USA. Cvičení proběhlo pod názvem Aman 13, zakončení poslední fáze se jako divák zúčastnil i generál Khalid Shameem Wynne, nejvyšší představitel Pákistánských ozbrojených sil. Do cvičení byly včetně lodí zapojeny i vrtulníky, ponorky a zařízení speciálních jednotek. Speciální jednotky následně předvedly protipirátské operace, střídání personálu a doplnění materiálu z lodi na loď, přistání komand nebo protiponorkové manévry. V neposlední řadě byly simulovány i pátrací a záchranné akce, na závěr cvičení pak byla uspořádána letecká přehlídka.
Saudská Arábie zvažuje zrušení veřejných poprav stětím
Saudskoarabská ministerská komise se zabývá změnou způsobu veřejných poprav v Saudské Arábii. Ty jsou dosud prováděny stětím hlavy na veřejnosti, proti tomuto způsobu se však objevují protesty, které požadují provádění poprav pomocí smrtelných injekcí aplikovaných ve vězení, jak je tomu např. v určitých státech USA. Ministerská komise však jako alternativu navrhuje popravu zastřelením. V Saudské Arábii je možno udělit rozsudek smrti za vraždu, ozbrojenou loupež, znásilnění a pašování drog. Letos už bylo v zemi popraveno 15 osob, za rok 2012 jich bylo celkově 76.
Kazachstán pohrozil omezením exportu zemního plynu do Ruska
V případě, že se obě země nedohodnou na cenových podmínkách, bude část z aktuálního ročního objemu 7 miliard metrů krychlových přesměrována jižním směrem, pravděpodobně do Číny. Využito by při tom mělo být přes 1400 km dlouhé potrubí Beineu – Bozoi – Shymkent, jehož dokončení se plánuje na podzim roku 2014. S energetickými vztahy obou zemí souvisí i nedávná ratifikace smlouvy o dodávkách ropy, která byla s Ruskem podepsána v roce 2010. Umožnila Kazachstánu každý rok čerpat 6–7 milionů tun ruské ropy bez nutnosti platit za ní celní poplatky. Smlouva vyprší 1. ledna 2014.
Nový občanský zákoník ruší tabulky určující ceny za zranění nebo smrt
S novým občanským zákoníkem, který začne platit od příštího roku, přestanou platit ceníky, které určují výši náhrady za ublížení na zdraví či smrt. Podle nového zákoníku musí soudy zohlednit všechny okolnosti případu, jednotné ceníky tak přestanou platit. Zohlednit bude nutné například to, zda bylo poškozenému nehodou znemožněno dále se věnovat své kariéře nebo to, jak blízký vztah k usmrcené osobě měli pozůstalí, kteří mají dostat náhradu.
Pákistánští křesťané požadují lepší ochranu
Po nepokojích v Lahore na východě Pákistánu se křesťanská menšina obává o svou bezpečnost a požaduje po vládě lepší ochranu. Příčinou incidentů se stalo údajné křesťanské rouhání proti islámu. Podobná obvinění jsou brána velmi vážně, obzvláště v Pákistánu, kterému dominuje muslimské obyvatelstvo. Muž, který se měl tohoto činu dopustit, byl ve snaze uklidnit muslimské obyvatele města vzat do vazby, stovky křesťanů přesto z Lahore uprchly. Skupina muslimů, kteří považovali zásah policie za nedostatečný, však následující den zničila a zapálila zhruba desítku křesťanských domů. Křesťané, kteří tvoří necelá 2 % pákistánské populace, po uklidnění výtržností zorganizovali v Lahore a Karáčí protesty požadují vyšetření celé záležitosti a odškodnění.
Zahraniční turisté přispěli do státního rozpočtu za minulý rok více peněz
Zahraniční turisté, kteří přijeli do České republiky v minulém roce, zde utratili 138 miliard korun. To je o 2,1 miliardy korun více než v roce 2011. Informace přinesla agentura CzechTourism prostřednictvím údajů České národní banky (ČNB). Za zvýšenými příjmy prý stojí rostoucí poptávka ruských a německých turistů, rovněž také poptávka na vzdálených trzích.
Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit
Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.
Rumunsko jedná o novém zákonu týkajícího se zabavení majetku komunisty po 2. světové válce
Nový restituční zákon by mělo Rumunsko přijmout do dubna na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Na tisíce bývalých vlastníků podalo dosud kvůli navrácení bývalého majetku u ESLP žalobu, i přes jejich vítězství rumunské úřady verdikt často ignorují. Přijetí nového restitučního zákona by mělo usnadnit proces navrácení majetku plnoprávnému majiteli, v případě, že majetek z nějakého důvodu nebude moci být vrácen, stát finančně odškodní majitele. Finanční kompenzaci plánuje rumunská vláda začít od roku 2017, při čemž počítá s částkou 117,8 miliard USD, nicméně majitelé si budou v tomto případě na finanční odškodnění počkat možná až do roku 2023. Podle odhadů bude řešit nový restituční zákon, v případě jeho přijetí, ale jen na 15 % celkových restitučních nároků.
Z ŘSD bude akciová společnost, zdražit by se mohly dálniční známky
Plánovaný převod Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na akciovou společnost by podle ČT24 mohl znamenat zdražení dálniční známky až o 300 korun. Tím by ŘSD získala finance na placení DPH, které by jako akciová společnost musela platit. Cena dálničních známek je stanovena zákonem, takže by se musel změnit i zákon,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Za dálniční známku by se na místo 1 800 korun mohlo platit až 2 034 korun, což odpovídá ceně za známku v Rakousku. Ministr dopravy Zbyňek Stanjura si myslí, že změna se u správce silnic vyplatí, po přechodu na akciovou společnost si totiž bude moci na výstavbu dálnic půjčit u bank a nebude odkázáno pouze na peníze od státu nebo z Bruselu. Podle opozice ale mohou jít peníze mimo rozpočet a tím budou skoro nekontrolovatelné. Vedení ŘSD ubezpečuje, že dálnice bankám do zástavy nedá a bude zastavovat oproti třeba zisku z mýta a z dálničních známek. Převod ŘSD na akciovou společnost by měl být definitivně dokončen do poloviny roku 2014.