Činnost indického parlamentu narušila opozice

Opoziční protesty a nekázeň dočasně znemožnily indickému parlamentu jeho práci. Důvodem byly údajné pozemkové obchody člena rodiny Gandhiů. Šéfkou vládnoucího Národního kongresu je totiž další člen této rodiny, Sonia Gandhi. Opozice, jíž dominuje Indická lidová strana (BJP), požaduje prošetření celé záležitosti. Konfliktními tématy mezi vládnoucí stranou a opozicí jsou ale i situace etnických Tamilů na Srí Lance nebo zamítnutí Itálie vydat dva její  námořníky, jimž by v Indii hrozil soudní proces. Jsou obviněni ze zabití indických rybářů, které si však údajně spletli s piráty. Podle opozice, a především pak její levicové části, je italský krok vinou vlády. Situace v indickém parlamentu se v poslední době zkomplikovala již po několikáté.

V USA vzniknou nové týmy na obranu národních počítačových sítí

Americké ministerstvo obrany vytváří nové týmy, které se zaměří na obranu národních počítačových sítí před hackerskými útoky, jejichž počet se v poslední době výrazně zvyšuje. Například během posledních 6 měsíců zaznamenala americká burza přes 140 útoků. Celkem by mělo během několika let vzniknout 40 nových týmů, které se budou soustředit na obranu amerického kyberprostoru. První část by měla začít operovat v září letošního roku, všechny kádry do září 2015.

Prezident Miloš Zeman se v úterý setkal s britským princem Edwardem

Nově úřadující prezident Miloš Zeman v doprovodu manželky Ivany v úterý přivítal na Pražském hradě britského prince Edwarda s jeho manželkou princeznou Sophií. Pro prezidenta Miloše Zemana znamenalo setkání první přijetí zahraniční návštěvy. Britskou návštěvu přijal se slovy, že je velice rád, že první zahraniční návštěva přichází z jeho oblíbené země. Princ Edward navštívil ČR již potřetí a nyní ho na návštěvu pozvalo britské velvyslanectví za účelem předání cen úspěšným studentům v rámci Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu.

 

Obyvatelé Falkland v referendu hlasovali pro pokračování pod správou Velké Británie

Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.

V Pákistánu byl zastřelen úředník Státní volební komise

K incidentu došlo v balúčistánské metropoli Kvétě, mrtvým je místní úředník Státní volební komise. Útočníky se zatím nepodařilo identifikovat, pravděpodobně uprchli z města ještě před jeho policejní uzávěrou. Podle místního policejního důstojníka nešlo o spontánní čin, ale připravenou akci, zranění navíc utrpěla i ochranka úředníka komise. Balúčistánská volební komise během minulého týdne informovala Státní volební komisi o možných hrozbách spojených s nadcházejícími volbami, je tedy možné, že jde o reakci místních extremistů. Právě extremistické skupiny spolu s Talibanem představují v souvislosti s parlamentními volbami největší hrozbu. Pákistánský premiér Raja Pervez Ashraff proto požaduje urychlené vyšetření případu.

Opoziční kanál Globovisión by mohl být po volbách prodán

Většina akcií televize Globovisión, která jako jedna z mála kritizuje venezuelskou vládu, bude pravděpodobně prodána podnikateli Juanovi Domingovi Corderu hned po prezidentských volbách. Některé neziskové organizace považují tento krok za novou éru svobody vyjadřování ve Venezuele. Podnikatel Cordero získá 80 % všech akcí televize, zbývajících 20 % bylo před 3 lety vyvlastněných, jejich zákonné vlastnictví dosud není ujasněno. Juan Domingo Cordero je hlavním šéfem pojišťovací firmy La Vitalicia a ke koupě televize se zatím nevyjádřil.

Soukromé údaje vrcholných amerických politiků a celebrit byly zveřejněny na internetu

Několik známých osobností a vrcholných politických představitelů USA se stalo terčem počítačového útoku. Mezi napadené politiky patří první dáma Michelle Obamová, viceprezident Joe Biden, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo kandidátka na prezidentku z roku 2008 Sarah Palinová. Útok se týkal i amerických celebrit Paris Hiltonové, Mela Gibsona, Beyoncé nebo Ashtona Kutchera. Na internetových stránkách „The Secret Files“ s ruskou doménou byly zveřejněny adresy, rodná čísla, čísla bankovních účtů a kreditních karet.

Americké WTC se chystá investovat 250 milionů USD na projekt v hlavním městě Peru

Americká skupina World Trade Center (WTC) zvažuje možnost investice 250 milionů USD na projekt v Lime, který by mohl zahrnovat konferenční centrum. Zástupkyně WTC v Peru Marcela Olivieri informovala o stavebním návrhu mrakodrapu sloužícího hlavně jako kancelářské prostory.  Kromě toho by v budově nechyběly ani prostory pro turisty, hotel, nákupní centrum, muzeum, kavárně, restaurace a doktoři. „Pro peruánské podnikatelé by to byla jedinečná příležitost, jak se připojit již ke komplexu 300 WTC ve více než 100 zemí světa,“ uvedla zástupkyně Olivieri. WTC má v plánu přeměnit Limu na obchodní centrum latinskoamerického regionu.

Nehoda vrtulníku v Afghánistánu si vyžádala 5 mrtvých amerických vojáků

V pondělí večer došlo v jižní části Afghánistánu k nehodě helikoptéry, kterou nepřežilo 5 amerických vojáků. O několik hodin dříve zemřeli další 2 Američané, když je zastřelil afghánský policista. Pondělí se tak stalo dnem, během kterého zemřelo nejvíce amerických vojáků v Afghánistánu od začátku roku. Příčina nehody vrtulníku se zatím vyšetřuje. Podle představitelů koaličních sil NATO v Afghánistánu v době nehody nebyla zaznamenána žádná aktivita nepřítele.

Al-Kaida se přihlásila k útoku na syrské vojáky v Egyptě

Zastřešující organizace Irácký islámský stát, jejíž součástí je i teroristická organizace Al-Kaida, se ve svém online prohlášení přihlásila k přepadení a zabití několika desítek syrských vojáků na iráckém území. Podle Iráckého islámského státu, který vyznává sunnitský islám, dokazovala přítomnost syrských jednotek v Iráku „pevnou spolupráci irácké šíitské vlády se syrským prezidentem“. Povstání proti syrskému prezidentu Assadovi vede na území Sýrie převážně sunnitská většina syrského obyvatelstva.

Bosňáci se nebudou podílet na nové vládě v entitě Republice srbské v Bosně

Strana demokratické akce (SDA) etnických Bosňáků se odmítla účastnit nové vlády premiérky Zeljky Cvijanovic, protože nebyl akceptován navrhovaný kandidát SDA Dzevad Mahmutovic  na ministra. Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) navrhla, aby SDA nominovala jiného kandidáta na ministerský post. Premiérka Cvijanovic již dříve uvedla, že proběhne výměna 6 ministrů, zbylá ministerstva ponechá v dosavadních rukou ministrů z předchozí vlády premiéra Aleksandra Dzombice. Opoziční Srbská demokratická strana (SDS) se zároveň vyslovila, že bude bojkotovat novou vládu v entitě, nicméně SNSD disponuje většinou v Parlamentu entity, takže by krok SDS neměl mít větší dopad.

Až na 50 tisíc vězňů se dostalo na svobodu díky amnestii

Novoroční amnestie dnes již bývalého prezidenta Klaus osvobodila přes 50 tisíc odsouzených či obviněných, z toho více než čtvrtinu nepodmíněně trestaných. Podle analytiků se nejedná o konečné číslo, pravděpodobně se zvýší ještě počet osvobozených s podmíněnými tresty. Podle odhadů Probační a mediační služby se amnestie dotkne dalších 8 825 odsouzených k alternativním trestům, jako je domácí věznění nebo veřejně prospěšné práce. Zprávu s nejnovějšími údaji bude ve středu projednávat vláda Petra Nečase, který amnestii podepsal, řešit se bude i kontroverzní článek, jenž zastavuje dlouhotrvající trestní stíhání, na základě něho bylo prozatím amnestováno 3 120 obviněných.

Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu

Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“

Srbsko si připomíná 10. výročí od smrti bývalého srbského premiéra

Prozápadní  Zoran Djindjic byl zavražděn ve funkci premiéra před budovou vlády 12. března 2003. Vzpomínkové akce proběhnou během úterý průvodem v Bělehradu až k hrobu expremiéra Djindjice, kde budou položeny vzpomínkové věnce. Akci organizuje opoziční Demokratická strana (DS) a Liberálně demokratická strana (LDP), která uspořádá speciální setkání mezi členy strany v neděli k výročí vraždy bývalého předsedy vlády. Premiér Djindjic vykonával funkci od roku 2001, předtím založil DS jako stranu proti vládě Slobodana Milosevice v roce 2000 a proti srbským nacionalistům velmi často vystupoval. Podle oficiálních stanovisek byl expremiér Djindjic zabit mafií, nicméně dle některých názorů za jeho vraždou stojí politické kruhy.

Prezident Miloš Zeman se v pondělí oficiálně ujal úřadu

Své první setkání uskutečnil prezident Miloš Zeman s diplomaty. Svůj projev přednesl v anglickém jazyce. V svém projevu hovořil o jeho plánech v budoucnosti. Zmínil například to, že chce do ČR nalákat zahraniční investory, podporovat úspěšné zástupce českého průmyslu v zahraničí a zdůraznil také společný boj proti terorismu. Velvyslancům zároveň poděkoval za jejich dosavadní práci. Pro prezidenta Miloše Zemana to bylo první ze série setkání, která ho čekají tento týden. Sejít se má také s hejtmany nebo vyjet na první státní návštěvy nejprve na Slovensko, poté do Rakouska. Současně ho čeká rozhodnutí o doplnění Ústavního soudu.

Námořní vojsko osvobodilo 104 Středoameričanů, kteří byli v Mexiku zajati

V mexickém městě Nuevo Lareda, které se nachází v mexickém státu Tamaulipas u hranic se státem Texas, objevili námořníci  budovu, ve které bylo vězněno 102 Hondurasanů a 2 Salvadorci. Vojáci zasáhli poté, co jeden z obyvatelů města Nuevo Laredo nahlásil podezřelé aktivity v blízkosti domu. Motivem únosů migrantů, kteří se snaží projít přes Mexiko do Spojených států amerických, bývá nejčastěji vydírání příbuzných nebo je únosci využívají jako pracovní sílu.

Kontroloři si posvítili na restaurace a bary na Slovensku, neuspěla polovina

Kontroloři Finančního ředitelství v únoru během akce s názvem Večerní město, zjistili, že skoro polovina ze 171 barů, restaurací, diskoték a klubů po celém Slovensku krátila daně. Kontrola se poprvé zaměřila i na 15 restaurací v centru Bratislavy, které by měly být ukázkou restauračních služeb, uvedl šéf daňové a celní sekce Finančního ředitelství Daniel Čech. Osm z nich však neprospělo. Některé restaurace nezaevidovaly tržby do pokladny, nevydaly bloky zákazníkům či vydávaly pouze předběžné doklady, které vypadají jako účtenky, ale důkazy o nich ve fiskální paměti pokladny neexistují. Byly uděleny pokuty od 38 USD do 390 USD v závislosti na závažnosti přečinu – nejvyšší jsou třeba za černou pokladnu pod pultem. Do budoucna vláda plánuje tvrdší postihy, např v podobě odnětí živnostenského listu. Zároveň se připravuje i tzv. white list, tedy seznam provozoven, kde  kontrola nezjistila žádné porušení zákona. Oblast služeb patří mezi odvětví, kde ročně unikne na daních podle deníku SME až 195 milionů USD.

Ruské námořnictvo dostane nové ponorky a lodě

Oznámil to ministr obrany Ruské federace Sergei Shoigu. 24 ponorek a 54 lodí obohatí ruskou flotilu v rámci rozsáhlé modernizace armády, která by měla být dokončena v roce 2020. Celkové náklady reformy by se měly pohybovat okolo částky 662 miliard USD. O spolupráci v oblasti rozvoje ponorkového loďstva nedávno projevili zájem představitelé Vietnamu. Ruský ministr obrany jim údajně minulý týden přislíbil blíže neurčený počet podmořských plavidel i s trénovanou posádkou. Protislužbou by ze strany jihoasijské země mohl být pronájem základny Cam Rahn, která byla ruskou armádou využívána od dob studené války do roku 2002. Vietnam by posílení vztahů s Ruskem i symbolickou přítomnost jeho vojáků v regionu uvítal. Důvodem jsou jeho spory s Čínou o ropná a plynová naleziště v Jihočínském moři.

V Bangladéši proti demonstrantům zasahovaly bezpečnostní jednotky

Stovky protivládních demonstrantů se začátkem týdne v bangladéšské metropoli Dháce střetly s bezpečnostními složkami. Policie zasáhla v okamžiku, kdy dav kromě kamení začal házet i podomácku vyrobené výbušniny. Bangladéš zažil v poslední době řadu protestů, vyvolaly je procesy s bangladéšskými politiky, kteří jsou stíháni kvůli zločinům, jež měli spáchat během války o nezávislost v roce 1971. Policie zadržela více než 30 demonstrantů, mezi nimi i členy opozice včetně lídra hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany. Protestní akci zorganizovala aliance 18 politických stran, iniciovala rovněž celonárodní generální stávku jako projev nesouhlasu s policejní akcí. Protesty a násilné střety propukají v zemi od 28. února, kdy byl nad lídrem Islámské strany (Jamaat-e-Islami) Delwar Hossain Sayedeem vynesen rozsudek smrti za zločiny proti lidskosti.

Rodina poslance Davida Ratha složila kauci na jeho popuštění z vazby

Manželka a otec zadržovaného poslance Davida Ratha v pondělí složili kauci na jeho propuštění. O vypsání dvoumilionové kauce rozhodl v pátek okresní soud pro Prahu východ. Soudce Jiří Wažik v pondělí potvrdil informace o zaplacení kauce a dodal, že částka již byla připsána na účet soudu. Vazební zasedání, které má rozhodnout o propuštění poslance Davida Ratha, se uskuteční v pátek v 9 hodin. Očekává se spíše kladné rozhodnutí s výhradou, že o usnesení musí rozhodnout krajský soud v Praze.

Ekvádorský prezident zkritizoval komisi pro lidská práva pro její sídlo v USA

Prezident Ekvádoru Rafael Correa vytkl Interamerické komisi pro lidská práva (IACHR), že má sídlo ve Spojených státech amerických, v zemi, která podporuje více než půl století embargo vůči Kubě. Při pondělní konferenci v ekvádorském městě Guayaquil řekl: „Není možné v 21. století tolerovat, že sídlo IACHR je v zemi, jejíž postoj vůči Kubě, jde otevřeně proti mezinárodnímu právu. Ekvádor nebude nadále podporovat neokolonialismus.“ Prezident dodal, že Kuba je právní stát, kde nedochází k mučení. IACHR spadá pod Organizaci amerických států (OAS).

Parlamentní volby na Maltě vyhrála Labouristická strana

Po 15 letech v opozici se k moci na Maltě vrací Labouristická strana (PL), která získala ve víkendových parlamentních volbách 55 % hlasů. Předseda PL Joseph Muscat prohlásil, že se jedná o drtivé vítězství jeho strany. Vládní Národní strana (PN) získala pouze 43 %. Odstupující premiér Lawrence Gonzi, který byl v úřadě necelých 10 let, převzal plnou zodpovědnost za špatný výsledek ve volbách Národní strany a nebude usilovat o znovuzvolení na post předsedy strany. Uvedl, že NP musí projít reformním procesem, ale přesto si uchovat původní hodnoty.

USA vyhostily 2 venezuelské diplomaty

V reakci na vyhoštění 2 zástupců z americké ambasády v Caracasu, ke kterému došlo minulý týden, přistoupila administrativa prezidenta Obamy ke stejnému kroku a z území USA vyhostila 2 venezuelské diplomaty. To, že venezuelští představitelé opustili USA, potvrdila vláda latinskoamerické země. Vyhoštění se týká konzulárního úředníka Camacara Maty a druhého tajemníka venezuelské ambasády Orlanda Olivarese. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích se z obou stala persona non grata, tedy nevítaná osoba, a museli území USA opustit.