Výkonný předseda Googlu Eric Schmidt během kontroverzní návštěvy Severní Korey, která se uskutečnila v rámci delegace bývalého amerického diplomata a bývalého vyslance při OSN Billa Richardsona, vybídl KLDR, aby ukončila svoji mezinárodní izolovanost a zpřístupnila internet pro své občany. Schmidt prohlásil, že pokud Severní Korea nepovolí svobodné používání internetu, nevypořádá se se svými ekonomickými problémy, kterým dlouhodobě čelí. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí USA Victoria Nulandová prohlásila, že návštěva KLDR byla „nerozumná“, především v souvislosti s nepovoleným testem rakety dlouhého doletu, který KLDR uskutečnila před necelým měsícem.
Archiv rubriky: Témata
Viceprezident Joseph Biden se sejde se zástupci Národní asociace držitelů střelných zbraní
Americký viceprezident Joseph Biden, jež stojí v čele pracovní skupiny zabývající se problematikou stále četnějších případů ozbrojeného násilí, se v pátek sejde se zástupci Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). NRA, která patří k nejvlivnějším lobbistickým organizacím, navrhuje zavést ozbrojené hlídky do škol, které by dalším útokům zamezily. Prezident Barack Obama se k návrhu NRA vyjádřil skepticky. Postup pracovní skupiny zahrnuje diskuze se zástupci dalších občanských sdružení a organizací, stejně jako s lidmi, kteří během ozbrojených útoků přišli o své blízké. Pracovní skupina vydá doporučující zprávu ohledně kroků, které by v této problematice měl prezident Obama učinit.
První přímá volba prezidenta v České republice začne již zítra
Od pátku do soboty budou lidé rozhodovat o tom, kdo nahradí současného prezidenta Václava Klause. Právě v těchto dnech proběhne první kolo historicky první přímé prezidentské volby. Lidé budou vybírat z 9 kandidátů, kteří splnili všechny požadavky pro svou kandidaturu v prezidentských volbách. Jelikož jde o většinový způsob hlasování, v prvním kole vyhraje ten kandidát, který získá více jak polovinu všech odevzdaných platných hlasů. V případě, že se tak nestane, bude se za 14 dní konat kolo druhé, do kterého postoupí kandidáti, kteří získali v prvním kole největší počet hlasů. Přímá volba prezidenta se sebou přinese nové rozložení sil mezi vládou, Poslaneckou sněmovnou a hlavou státu. Vítěz voleb bude moci na úkor exekutivy argumentovat silným mandátem od lidí. Vedle obyvatel České republiky, budou moci hlasovat také Češi pobývající zahraničí. Kvůli časovému posunu se v některých částech světa hlasuje již ve čtvrtek.
Kosovo pohřešuje od občanské války na 1 700 osob
Rada pro ochranu lidských práv a svobod (CDHRF) v Kosovu vybídla orgány, aby důkladně vyšetřily zmizení celkově asi 1 700 osob, které jsou pohřešovány od občanské války v roce 1999, aniž by CDHRF rozlišovala mezi etnickým původem či společenským postavením. Problém zmizelých osob řešil v prosinci kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem, na jednání se premiéři dohodli, že posílí vzájemnou spolupráci při hledání pohřešovaných osob.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.
V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen
V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.
Nizozemsko pravděpodobně opět zablokuje vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Podle úředníků v Evropské komisi se Nizozemsko pravděpodobně znovu pokusí zablokovat vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v březnu. Podle Nizozemska se Bulharsko i Rumunsko stále potýkají s vysokou korupcí a organizovaným zločinem. Oba státy očekávají alespoň částečný přístup do Schengenu v podobě otevření leteckých a námořních hranic. I to však může být problém, protože se v poslední době přidávají k výtkám Nizozemska i Německo a Belgie, rozhodnutí o rozšíření musí být totiž jednomyslné.
Egyptský prezident hostí rozhovory mezi Fatahem a Hamasem
Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.
Pravicová strana ve Velké Británii chce tvrdě bojovat proti přistěhovalcům z Bulharska a Rumunska
Šéf pravicové Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP) Nigel Farage prohlásil, že UKIP bude bojovat proti otevření pracovního trhu až pro 29 miliónů přistěhovalců z Bulharska a Rumunska kvůli ohrožení sociální bezpečnosti. UKIP si drží podporu v posledních průzkumech mezi obyvatelstvem kolem 15 % a nachází se tak za vládní Konzervativní stranou na 2. místě. V prosinci 2013 by měli získat Bulhaři a Rumuni právo neomezeně žít a pracovat ve Velké Británii poté, co skončí dočasná omezení kvůli ochraně britského pracovního trhu, zavedená v roce 2005.
OSN: Humanitární krize v Súdánu se zhoršuje
Podle zpráv OSN přes 700 000 občanů nemá dostatek potravin a tisíce občanů již bylo nuceno opustit své domovy. Nejvíce postiženými oblastmi jsou South Kordofan a provincie Blue Nile, kde vláda bojuje s rebely. Humanitární vyslanec OSN John Ging vidí vinu v nedostatku politické vůle řešit konflikt a to na obou stranách sporu, pokud se nepodaří co nejdříve najít vhodná řešení, počet mrtvých bude narůstat a reálně hrozí přenesení humanitární krize i do Jižního Súdánu a Etiopie.
V Černé Hoře budou vyhlášeny prezidentské volby
Před vyhlášením prezidentských voleb se nejprve sejde předseda Parlamentu Ranko Krivokapic se zástupci všech parlamentních stran. Mandát současného prezidenta Filipa Vujanovice vyprší v květnu a podle černohorské ústavy musí být prezidentské volby vyhlášeny nejméně 3 měsíce předtím. Prezident Vujanovic zůstává nejpopulárnější osobností v zemi, nicméně jeho další zvolení je sporné, podle ústavy může být prezident zvolen jen dvakrát, příští volební období by bylo již pro prezidenta Vujanovice však třetí. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Největší opoziční strana Demokratická fronta navrhuje jako prezidentského kandidáta svého dosavadního předsedu Miodraga Lekice.
Velká Británie hostí konferenci o Sýrii
Několik desítek syrských odborníků a zástupců syrské opozice bude v následujících dnech jednat ve Velké Británii se zástupci mezinárodního společenství. Diskuze má naplánovat co možná nejplynulejší transformaci syrského režimu v případě, že bude syrský prezident Assad svržen. Podle BBC má jednání být nepolitické. Nezúčastní se ho proto ani britský ministr zahraničí William Hague, který však naléhal na zúčastěné, aby schůzka přinesla praktické výsledky. Podle ministra zahraničí Hagua je pád syrského režimu nevyhnutelný a pro mezinárodní společenství je tedy důležité být na tuto událost a její důsledky připraveno.
Argentinská společnost žádá rezignaci ministra spravedlnosti
Organizace pro lidská práva, levicové strany, odbory a jiná sdružení uspořádaly v Buenos Aires demonstraci vyzývající k rezignaci argentinského ministra spravedlivosti Julia Alaka kvůli skandálu s místem slavnostního oběda vlády. Oběd se konal v sídle Školy námořnické vojenské techniky, která byla za poslední vojenské vlády v období 1976 – 1983 největší ilegální věznicí. Podle protestujících je tohle místo v současnosti symbolem a nepatří k objektům vhodným pro organizaci slavnostních obědů vlády. Jednání a oběd se konaly 27. prosince při příležitosti prezentace strategického plánu ministerstva spravedlivosti. Ministr Alak na kritiku reagoval slovy, že podobné události organizované v historických objektech jenom pomáhají připomenout význam těchto lokalit a jejich minulost. Škola námořnické vojenské techniky byla místem vězení, mučení a smrti, přes které prošlo víc než 5000 vězňů.
Slovinsko se obává investic po vstupu Chorvatska do EU
Slovinsko dosud plnilo překlenovací roli mezi EU a bývalými jugoslávskými státy, po vstupu do EU v červenci 2013 může Chorvatsko nahradit Slovinsko v této roli a stát se tak zajímavější pro zahraniční investory. Švédská IKEA se rozhodla zřídit 1. obchodní dům v Chorvatsku za 131 miliónů USD, evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair postaví svoji další základnu v chorvatském Zadaru v hodnotě 92 miliónů USD. Slovinsko trpí nedostatkem investorů v zemi i kvůli špatné spolupráci mezi vládou a místními úřady, nepřizpůsobivému pracovnímu trhu a požadavkům na vysoké mzdy v porovnání se zbylými zeměmi západního Balkánu. Do budoucna plánuje Slovinsko, aby přilákalo zpět investory, snížit daně pro firmy, prodat některé státní telekomunikační a čerpací společnosti a banky a liberalizovat pracovněprávní předpisy.
V New Yorku naboural trajekt do mola, nehoda způsobila 60 zraněných
Chvíli před středeční devátou hodinou ranní amerického času narazil trajekt společnosti Sea Streak Ferry do mola na Manhattanu. Nehoda způsobila téměř 60 zraněných, přičemž 2 lidé jsou zraněni těžce. Příčina nehody není podle zasahujících hasičů zatím známá. Trajekt směřující z New Jersey narazil do mola při zajíždění do doku v rychlosti zhruba 17 – 25 kilometrů za hodinu. V době nárazu bylo na palubě trajektu 326 cestujících a 5 členů posádky.
Vláda schválila politiku životního prostředí do roku 2020
Na středečním jednání vlády byl schválen dokument týkající se politiky životního prostředí od roku 2012 do 2020. Obsah materiálu souvisí především se zajištěním zdravého a kvalitního životního prostředí. Má přispět k efektivnějšímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Součástí dokumentu je také 7letý plán na ochranu vod, zlepšování jejich stavu a omezování vzniku odpadu.
V Gabonu probíhají mírové rozhovory mezi Středoafrickou republikou a rebely
Rozhovory mezi vládou a rebelskými skupinami v tzv. Selekově koalici jsou organizovány regionálními vládami, OSN a USA, předmětem setkání je projednání mírových smluv. Koncem roku francouzský prezident Francois Hollande odmítl poskytnout vojenskou pomoc Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. Vojenskou pomoc odmítla i USA a zároveň vyzvala své občany, aby opustili zemi a evakuovala i ambasádu. Selekova koalice obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007 a doposud s ním odmítala vyjednávat.
Srbský velitel byl obviněn z válečných zločinů u města Vukovaru
Radenko Alavanja se měl dopustit válečných zločinů proti chorvatskému civilnímu obyvatelstvu poté, co srbské jednotky obsadily chorvatské město Vukovar v roce 1991. Alavanja byl obviněn v nepřítomnosti za to, že nezabránil svým podřízeným, aby zabili 15 lidí a mučili dalších 31 chorvatských civilistů v srbské obci Borovo Selo, které se nachází u města Vukovar a která v roce 1991 sloužila jako srbská vojenská pevnost a vězení.
Soud Hamasu v Gaze odsoudil bojovníka spojeného s Fatahem
Zaki al-Sakani byl odsouzen za terorismus a nelegální držení zbraní a výbušnin k 15 letům vězení. Byl rovněž podezříván z účasti na útoku, při němž minulý měsíc zahynulo 5 členů vojenského křídla Hamasu. Sakani je členem skupiny al-Aqsa Martyrs‘ Brigades, která je spojována s hnutím Fatah, ovládající Západní Břeh Jordánu. Rozsudek padl jen několik hodin před zahájením rozhovorů mezi Hamasem a Fatahem, zprostředkovaných egyptským prezidentem Mursím. Fatah rozsudek označil za „nesprávný a politický“. Mezi hnutím Hamas a Fatah panuje od roku 2007 napětí, které se však obě strany v poslední době snaží zmírnit.
Nezaměstnanost bude pravděpodobně v dalších měsících růst
Procento lidí bez práce se v prosinci minulého roku vyšplhalo na 9,4 %. Podle staré metodiky výpočtu nezaměstnanosti tak byla dosažena nejvyšší úroveň nezaměstnanosti od března roku 2011. Analytici se domnívají, že počet nezaměstnaných v letošním roce ještě poroste. Na vině je především slabý výkon ekonomiky. Podle nové metodiky výpočtu byl rok 2012 zakončen úrovní 7,4 % lidí bez zaměstnání a letošní rok by nezaměstnanost by neměla překročit 9 %. Mezi další příčiny nezaměstnanosti patří sezonnost, proto se v druhé polovině roku očekává mírné ekonomické oživení, nicméně nebude stačit na zlepšení situace na trhu práce. Někteří analytici tvrdí, že ačkoli se neočekává snaha firem o větší nábor lidí, razantní propouštění nicméně není pravděpodobné.
Obyvatelé z oblasti Araucanía zvou chilskou vládu k jednání
Komunity Mapučů v Chile se sjednotily a zorganizovaly summit, na který pozvaly chilskou vládu, aby společně mohly jednat nejen o incidentech z minulého týdne, ale taky o budoucnosti oblasti Araucanía. Hlavním bodem setkání má být jednání vlády po smrti švýcarského podnikatele a jeho manželky při požáry založeném protestujícími Mapučmi. Summit by se měl konat 16. ledna a jeho výsledkem by mělo být řešení současné mapučské situace, demilitarizace oblasti Araucanía a samospráva Mapučů. Ti patří mezi skupiny jihoamerických indiánů, primárním důvodem protestů jsou jejich historické nároky na vlastnictví půdy. Již v pondělí prezident Piñera pověřil správou oblasti nejvyšší policejní velení a v regionu vyhlásil výjimečný stav.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.
Washingtonská národní katedrála začne oddávat homosexuální páry
V jedné z největších katedrál na světě a v sídle Episkopální církve Washingtonské národní katedrále budou nově oddávány páry stejného pohlaví. Episkopální církev, jež čítá zhruba 2 miliony členů, podporuje rovné postavení homosexuálních a heterosexuálních párů, čímž se liší od většiny amerických křesťanských církví. Ve většině amerických států je homosexuální manželství zakázáno. Rozhodnutí Washingtonské národní katedrály má především symbolický obsah, jelikož se jedná o historicky důležité národní místo, kde během ledna proběhne bohoslužba v rámci prezidentské inaugurace.