Svou poslední státní návštěvu Německa uskutečnil ve středu prezident Václav Klaus. Na slavnostním obědě s jeho německým protějškem, kterým je německý prezident Joachim Gauck, se hovořilo o obavám z častí kritiky EU ze strany českého státníka. Prezident Václav Klaus se nicméně spíše věnoval dobrým německo-českým vztahům. Německo vyzdvihl jako dobrého spojence a stejně tak obchodního partnera. Ve svém projevu se vyhnul kritice směřování EU a prohlubující se evropské integraci. Prezident Václav Klaus se mimo jiné setkal také s kancléřkou Angelou Merkelovou a předsedou dolní komory parlamentu Norbertem Lammertem.
Archiv rubriky: Témata
Teherán trápí znečištěné ovzduší
Téměř týden už úřady v íránském Teheránu a v dalších velkých městech vyzývají obyvatele, aby zůstávali doma a vyhýbali se oblastem v centrech měst. Každý rok v zimních měsících sužuje Teherán znečištěné ovzduší, způsobené výfukovými plyny a emisemi z továren. Ve zprávě Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2011, se 3 íránská města umístila mezi 10 nejvíce znečištěnými městy světa. Kvalita ovzduší v Teheránu je tak podle zprávy WHO ještě horší, než např. v Mexico City nebo Šanghaji. Situace se rapidně zhoršila od roku 2010, kdy začaly platit sankce USA na dovoz benzínu do Íránu. Írán výpadek dovozu nahradil vlastní výrobou benzínu, jehož spalování však způsobuje mnohem větší znečištění ovzduší. Íránské úřady však spojitost mezi výrobou vlastního benzínu a nárůstem znečištění popírají.
Venezuelský prezident Hugo Chávez nemusí být fyzicky přítomen na inauguraci
Poté, co lékaři prezidenta Cháveze nedoporučili kvůli zdravotnímu stavu návrat prezidenta do země, udělilo mu Národní shromáždění Venezuely výjimku, na základě níž se nemusí prezident fyzicky zúčastnit své inaugurace, která se má konat 10. ledna. O možnosti nepřítomnosti prezidenta na ceremonii se dlouhodobě mluvilo, neboť jeho zdravotní stav se po operaci na Kubě zkomplikoval. Prezident zůstane v čele Venezuely navzdory absence inaugurace, což opozice kritizuje. Výkonem prezidentských povinností byl pověřen viceprezident Nicolás Madura, který ale podle opozice nebyl zvolen lidem, a proto nemá právo zastupovat prezident Cháveze v jeho novém funkčním období.
Marine Le Pen hovořila v syrské televizi
Francouzská politička a šéfka Národní fronty (FN) Marine Le Pen poskytla 2. ledna rozhovor syrské pro-vládní televizi „Sama TV“, kde předsedkyně Le Pen mluvila o nevměšování se zahraničí do politických a vojenských záležitostí Sýrie a Blízkovýchodního regionu obecně. Jednalo se o vůbec první vystoupení francouzského politika na syrském kanálu od začátku konfliktu v zemi. Předsedkyně Marine Le Pen, dcera bývalého nacionalistického politika a zakladatele strany Národní fronty Jeana-Marie Le Pena, je v povědomí světa známá jako propagátorka zachování tradičních francouzských, evropských hodnot a snahou o deregulaci počtu přistěhovalců ve Francii.
Silniční a železniční síť se letos dohromady rozroste o více než 100 kilometrů
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v úterý poskytly ČTK údaje o plánu výstavby nových kilometrů železničních a silničních tratí. Z údajů vyplývá, že dopravní síť by se měla rozšířit o téměř 55 kilometrů silnic a dálnic a necelých 50 kilometrů železnic. V plánu je otevření nového úseku dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí a také budou otevřeny železniční tratě třetího železničního koridoru. Náměstek generálního ředitele SŽDC Petr Šlegr se domnívá, že by modernizace železničních tratí mohla být vyšší, nicméně by bylo potřeba vedle evropských peněz i větší množství financí ze státního rozpočtu. Letos SŽDC investuje více než 17 miliard korun.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
Pákistán hlásí sedm mrtvých po americkém útoku bezpilotním letounem
Během dvou amerických útoků bezpilotním letounem, jejichž cílem byly 2 budovy ve městě v Severním Vazíristánu v Pákistánu, jež mají být útočištěm pákistánských povstaleckých skupin, zahynulo nejméně 7 rebelů. V letošním roce stejným způsobem zahynulo nejméně 24 lidí. Během volebního období prezidenta Baracka Obamy výrazně vzrostl počet útoků bezpilotními letouny, jejichž využívání je předmětem dlouhodobého sporu mezi USA a pákistánskou vládou, která tvrdí, že podobné útoky nejvíce zasahují civilní obyvatelstvo.
Libyjci se zatím neshodli na podobě nové ústavy
Více než 2 měsíce po vzniku nové libyjské vlády je země stále bez ústavy. Národní shromáždění spolu s předsedou Národní přechodné vlády (GNC) Mohamedem Megaryefem doposud nepodniklo kroky k vytvoření ústavní komise. Pokud budou zákonodárci s ústavou otálet, nezačnou v praxi fungovat zákony, například vymezení postavení žen a menšin ve společnosti, ustanovení národního jazyka či role islámského práva šaría. Ústavní komise se bude skládat ze 60 zástupců všech 3 regionů země, Kyreneiky na východě, Fezzánu na jihu a Tripolska na západě Libye.
Katar oznámil další finanční půjčku Egyptu
Katarský premiér Sheikh Hamad bin Jassim al-Thani oznámil po jednání s egyptským prezidentem Mohamedem Mursím, že Katar poskytne Egyptu další finanční pomoc. Jedná se o úvěr ve výši 1,9 miliardy USD a finanční dar ve výši 460 milionů USD. Katar již dříve poskytl Egyptu finanční pomoc ve výši 2,5 miliard USD. Egypt čelí v současné době ekonomickým potížím: nárůstu nezaměstnanosti, zpomalení růstu ekonomiky a nárůstu chudoby. Rovněž kurz egyptské libry se propadl na své osmileté minimum. Egyptská ekonomika doplácí na politické nepokoje, které v zemi trvají již téměř dva roky, a které odrazují zahraniční investory i turisty. Egyptský prezident Mursí slíbil, že z boje s ekonomickou krizí učiní svou prioritu a prohlásil, že Egypt „nikdy nezbankrotuje“.
V USA začalo předběžné soudní líčení se střelcem z denverského kina
Předběžné soudní líčení s Jamesem Holmesem, který v červenci 2012 zastřelil a filmové premiéře Temný rytíř povstal 12 lidí a dalších 60 zranil, by mělo trvat celý týden. Obžaloba obsahuje tvrzení, že útočník jednal „s extrémní lhostejností k lidskému životu“. Advokáti během líčení budou předkládat důkazy, které by měly umožnit Holmese obžalovat z mnohanásobné vraždy. Předběžného řízení se zúčastnili i někteří pozůstalí obětí, kteří u slyšení svědčí. Podle nich James Holmes u soudu neprojevil lítost a ani jiné emoce.
Afghánský prezident Hamid Karzai je na klíčové návštěvě USA
Prezident Hamid Karzai dnes přiletěl do USA na třídenní návštěvu. Během ní se setká s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ostře sledovaná schůzka obou státníků má nastínit budoucí podobu americké přítomnosti v Afghánistánu během následujícího přechodného období, kdy se čeká postupné stažení vojenských jednotek ISAF a postupné předání kontroly nad územím afghánským bezpečnostním složkám. To se má uskutečnit do roku 2014. Podle analytiků budou jednání tvrdá. Karzai, který požaduje stažení amerických jednotek z afghánských měst a vesnic a který zaujímá zdrženlivý postoj k podepsání dlouhodobě závazných bezpečnostních smluv s USA, bude zřejmě požadovat záruky na dodávky těžkých a tzv. inteligentních zbraní a zdravotního materiálu. Americká vláda dosud investovala do Afghánistánu více než 120 miliard USD, částku, kterou je podle afghánských diplomatů stále těžší ospravedlnit, vzhledem k tomu, že situace v zemi je stále nestabilní a míra korupce obrovská.
Vládní koalice by měla pokračovat i s ministry strany LIDEM
Vládní krize, jež odstartovala odvoláním Karoliny Peake z čela ministerstva obrany, se zdá být zažehnána. Rozhodnutí předsedkyně strany LIDEM o odstupu jejích ministru ke dni 10. ledna, které bylo oznámeno v prosinci minulého roku, by dnes zrušeno. V úterý to na briefingu strany LIDEM oznámila její předsedkyně Karolina Peake. Strana LIDEM se tak rozhodla po odpoledním jednání všech tří stran, kde se hovořilo o dalších krocích vládní koalice. Jak podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, tak podle poslankyně strany LIDEM Dagmar Navrátilové je velice nepravděpodobné, že by mělo dojít k opětovné výměně resortů dopravy a obrany mezi stranami ODS a LIDEM.
Některé čínské sdělovací prostředky vyjádřily podporu demonstrujícím novinářům z týdeníku Southern Weekly
Oficiální čínské sdělovací prostředky uveřejnily na příkaz státu editorial odsuzující chování přibližně stovky novinářů z týdeníku Southern weekly, kteří ve městě Guangzhou, hlavním městě stejnojmenné prosperující provincie na jihovýchodě Číny, tento týden zahájili protesty proti zásahům cenzury v novoročním vydání týdeníku. Avšak některá média včetně velkých webových portálů jako jsou Sina, Sohu či Tencent, v redakčních komentářích uvedla, že uvedený editorial nevyjadřuje jejich názory a postoje novinářů ze Southern Weekly, jednoho z nejrespektovanějších periodik v zemi, podporují. Některé velké tištěné deníky, mimo jiné Shanghai Morning Post či China Youth Daily, dokonce státem nařízený editorial odmítly vytisknout. Krize v redakci Southern Weekly zdá se rozpoutala v Číně dlouho potlačovanou debatu o hranicích svobody slova a vývoj kauzy bude podle analytiků jednou z nejtěžších zkoušek nového čínského vedení.
Bahrajn odsoudil 13 politických aktivistů za účast na demonstraci
OSN nesouhlasí s rozhodnutím bahrajnského Nejvyššího soudu, který odsoudil 13 aktivistů za jejich činnost na demonstracích. Pondělní rozhodnutí soudu přišlo po dvouletém soudním řízení a po vlně mezinárodní kritice. Podle komisařky pro lidská práva OSN Cécile Pouilly (OHCHR) odsouzení jen hájili svá práva a není možné je za takový druh legitimní činnosti odsoudit. Zároveň komisařka v tiskové zprávě upozornila na neoprávněné zadržení místopředsedy bahrajnského Centra pro lidská práva Said Yousif Al-Muhafdhah, který byl zatčen 17. prosince 2012 při sledování protestních akcí v hlavním městě Manama a žádá bahrajnské úřady k jeho okamžitému propuštění.
Dva indičtí vojáci byli zastřeleni v Kašmíru
V druhém incidentu během posledních několika dní byli v přestřelce v blízkosti tzv. Linie kontroly, která rozděluje Kašmír na dvě administrativní oblasti spravované indickou, respektive pákistánskou vládou, zastřeleni dva vojáci indické armády, jeden byl vážně zraněn. Podle informací indické armády překročila skupina příslušníků pákistánských ozbrojených sil Linii kontroly v oblasti distriktu Mendhar přibližně 220 km severně od indického města Jammu, kde na ně indické pohraniční jednotky zahájily palbu. Podle indických představitelů se jedná o další provokaci ze strany Pákistánu. Pákistánská vláda však jakoukoliv účast na incidentu popřela a obvinění z překročení Linie kontroly označila jako neopodstatněná.
Gabrielle Giffordsová zahájila kampaň proti americké zbrojní lobby
Demokratka Gabrielle Giffordsová, která před 2 lety přežila ozbrojený útok v obchodním centru, během kterého zahynulo 6 lidí a sama byla střelena do hlavy, vytáhla do boje proti silné zbrojní lobby. Se svým manželem Markem Kellym v kampani volá po změně amerického práva upravující držení zbraně a vyzývá zákonodárce, aby podnikli právní kroky, které povedou ke snížení ozbrojeného násilí. Demokratka Giffordsová se také sešla s rodiči, kteří přišli o své děti při prosincovém útoku v základní škole Sandy Hook v Newtownu.
Ústavní soud nejspíš zamítne návrh na zrušení části amnestie
Nejméně 20 senátorů je připraveno podpořit připravovaný návrh na zrušení části amnestie. Horní komora parlamentu chce u Ústavního soudu (ÚS) napadnout druhý článek amnestie týkající se zastavení trestního stíhání delšího než 8 let se sazbou do 10 let. Senátorka a mluvčí skupiny senátorů Alena Dernerová sdělila, že by tato část amnestie mohla poškodit oběti trestných činů a mohli by přijít o možnost náhrady škody. Návrh chtějí senátoři poslat k ÚS do konce týdne. Někteří ústavní právníci se však domnívají, že návrh senátorů nebude u ÚS úspěšný. Mezi jejich argumenty patří například fakt, že amnestie není zákon nebo jiný právní předpis, tudíž ji nelze napadnout u ÚS. Dále je poukazováno na to, že amnestii by šlo jen těžko vrátit, neboť podle Ústavy již nelze znovu stíhat trestné činy, na než se amnestie vztahuje.
V iráckých ulicích probíhají demonstrace
V současné době v několika iráckých provinciích probíhají demonstrace, lidé upozorňují na porušování lidských práv a dožadují se zlepšení životních podmínek. Vyslanec OSN Martin Kobler apeluje na demonstranty, aby protesty proběhly klidně a účastníci se vyvarovali násilí, dále vyzývá obě strany ke konstruktivnímu dialogu v souladu s iráckou ústavou a jejími zákony.
OSN není schopná poskytnout potravinovou pomoc pro 1 milion syrských obyvatel
Potravinová agentura OSN (WFP) prohlásila, že není schopná pomoci 1 000 000 hladovějícím syřanům. Podle mluvčí WFP Elisabeth Byrs je důvodem nedostatek bezpečnosti pro humanitární pracovníky a zároveň nemožnost využívat syrský přístav Tartous, díky kterému by byla přepravu potravinových zásob usnadněna. Právě z bezpečnostního ohrožení byla nucena WFP dočasně stáhnout své humanitární pracovníky z měst Homs, Aleppo, Tartous a Qamisly, kde v poslední době došlo k nárůstu útoků na nákladní automobily WFP, které přepravují zásoby.
Jihoafrická republika chce navýšit počet vojáků v Středoafrické republice
V pondělí uvedla Jihoafrická republika, že do země pošle více vojáků, kteří se mají přidat po bok armády Středoafrické republiky v boji proti rebelům v tzv. Selekově koalici. V současnosti je v zemi na 200 jednotek, podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy by se počet měl zdvojnásobit. Ve Středoafrické republice se nacházejí i vojáci sousedního Gabonu, Konga, Čadu a Kamerunu, kteří jsou součástí Mezinárodních sil střední Afriky (FOMAC). Před měsícem začali rebelové boj proti prezidentovi Francois Bouzize, v současnosti se nacházejí na 80 kilometrů od hlavního města Bangui.
Prezident Peña Nieto chce vybudovat mírové a prosperující Mexiko
V projevu, který byl v Mexiku odvysílán v pondělí v noci, prezident Enrique Peña Nieto prezentoval svoji vizi budoucnosti krajiny v pěti základních bodech: mír, boj proti chudobě, institucionální reformy, ekonomické zlepšení a větší zapojení na mezinárodním poli. Zároveň vyzval své spoluobčany, aby s ním spolupracovali na budování mírového Mexika, které bude v budoucnosti jenom prosperovat. Ve svém krátkém televizním projevu nicméně neposkytl žádné podrobnosti kroků, které by měly krajině pomoci k dosáhnutí jeho cílů. Prezident Peña Nieto byl jmenován do úřadu prezidenta na začátku prosince v roce 2012. Ve své volební kampani se zaměřoval hlavně na redukci násilí spojeného s obchodem s drogami a vyhlášení války drogovým dealerům.
Prezident Venezuely Chávez by měl být stabilizován, debaty o jeho inauguraci nekončí
Zdravotní stav venezuelského prezidenta Hugo Cháveza je podle informací ministra komunikace a informací Ernesta Villegasa stabilní. Vláda je podle ministra Villegasa neustále v kontaktu se zdravotnickým týmem, který se o prezidenta Cháveze stará na Kubě, i s jeho příbuznými. Ministr Villegas zároveň vyzval obyvatele Venezuely, aby ignorovali zprávy ze zahraničí snažící se rozeštvat venezuelský národ. Opozice ministrovo vystoupení kritizovala, protože vláda dosud neposkytla relevantní zprávu doktorů. Zdravotní stav prezidenta Cháveze v současnosti vzbuzuje velkou pozornost především kvůli slavnostní inauguraci, která by se měla konat 10. ledna a během níž by měl prezident Chávez být opětovně jmenován do své funkce.
Brazílie neplánuje dodávky elektrické energie na příděl navzdory suchu
Brazilská vláda vyvrátila spekulace, o tom, že by v roku 2013 měla být elektrická energie dodávána občanům na příděl. Tyto informace se objevovaly v posledních dnech v místních médiích. Brazílie v současnosti trpí silným obdobím sucha, a proto někteří experti a technici vyjádřili své obavy z podobného kroku vlády. Kvůli suchu klesly úrovně vody v mnohých nádržích a přehradách vodních elektráren na historické minimum. Brazilská vláda se musela k omezení dodávek elektrické energie uchýlit v roce 2001, kdy podobné omezení pomohlo překonat podobnou situaci.