Tvrdí to zpráva vyšetřovací komise, kterou sestavil egyptský prezident Mohammed Mursí. Komise se zabývala smrtí téměř 900 demonstrantů během revoluce v roce 2011, která svrhla egyptského exprezidenta Mubaraka. Výsledky vyšetřování odhalily, že egyptská policie, která směla použít smrtící sílu jen na pokyn ministra vnitra s plným vědomím prezidenta, stojí téměř za všemi úmrtími ze zkoumaných 900 případů. Výsledek vyšetřování tak může velmi přitížit exprezidentu Mubarakovi, jeho exministru vnitra Habib el-Aldymu a šesti vrchním policejním důstojníkům, kteří budou po předchozím odvolání znovu souzeni za vinnu na smrti demonstrantů během revoluce 2011.
Archiv rubriky: Mohammed Mursi
Egyptský prezident Mursi v pondělí navštíví Pákistán
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí odjede na jednodenní návštěvu Pákistánu. Zprávu oznámil pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. V Islamabádu se egyptský prezident setká se svým protějškem Asifem Alím Zardárím. „Tato návštěva je považována za přelomový mezník v tradičně přátelských vztazích mezi oběma zeměmi,“ sdělil prezidentův tiskový mluvčí Yasser Ali. Program obou státníků bude ve znamení stvrzení několika národních i mezinárodních smluv. Posledním egyptským prezidentem, jež navštívil Pákistán kvůli podpisu bilaterálních smluv, byl Gamal Abdel Násir v roce 1960.
Egyptský soud zrušil plánované volby
Volby, vyhlášené prezidentem Mohammedem Mursím, měly začít v dubnu a probíhat po celé zemi ve 4 etapách až do června. Egyptský soud je nicméně zrušil a nařídil přezkoumání volebního zákona u Ústavního soudu, který má posoudit jeho konformitu s ústavou. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že po posledních úpravách byl zákon ihned ratifikován prezidentem Mursím bez toho, aniž by ho Ústavní soud přezkoumal. Egyptská opozice volební zákon kritizovala a tvrdila, že zvýhodňuje islamistické strany spojené s prezidentem Mursím. Kancelář prezidenta Mursího se k rozsudku zatím nevyjádřila.
Egypt sníží dovoz ropy do země
Egyptská státní ropná společnost Egyptian General Petroleum Corp (EGPC) rozhodla o zrušení dodávek 9 milionů barelů irácké ropy pro druhé čtvrtletí roku 2013, jak bylo původně sjednáno. Plynového oleje, používaného převážně v průmyslu a zemědělství se změny dotknou méně. Energetičtí obchodníci snižují import kvůli pádu devíz v době hospodářské recese. „Nyní, kdy budeme muset splatit půjčku poskytnutou Mezinárodním měnovým fondem (MMF), vyzývám všechny občany k nižším nárokům na spotřebu energie. Egypt ji už nemůže dotovat,“ řekl prezident Mohammed Mursí. Nižší, ale pravidelné dodávky ropy zajistí ruský Lukoil, britská BP a nizozemský Vitol.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
V Egyptě eskaluje předvolební napětí
Nadcházející parlamentní volby v Egyptě budou probíhat v napjaté atmosféře. Ačkoliv prezident Mohammed Mursi veřejně vystoupil s tím, že volby budou „svobodné a spravedlivé„, mnozí opoziční politici jsou jiného názoru. Opozice tvrdí, že současné politické a právní prostředí není spravedlivým volbám nakloněno. V úterý koalice Fronta národní spásy (NSF), jež zahrnuje liberální Dostour, Wafd a egyptské sociálnědemokratické strany vyhlásila bojkot všech volebních průzkumů. Naproti tomu salafistická partaj Núr, která v roce 2011 byla v parlamentních volbách na 2. místě, je ochotna vyjednávat o volebních podmínkách. „Volby musí být transparentní a bez ztráty na životech,“ řekl mluvčí strany Núr Ashraf Thabet.
Egyptská opozice může bojkotovat volby
Dvě hlavní postavy egyptské opozice mluví o bojkotu nadcházejících parlamentních voleb, neboť se obávají jejich nespravedlivosti. Minulý týden oznámil svůj bojkot voleb Hamdeen Sabbahi, lídr levicové strany Popular Current, s odůvodněním, že „se nebude účastnit klamu.“ Ze stejných důvodů zvažuje bojkot voleb i Mohammed ElBaradei, bývalý diplomat OSN a zakládající člen Fronty národní spásy (NSF). Podle deníku The Guardian se mnoho členů NSF obává, že díry v egyptském volebním zákoně napomohou k vítězství straně Svoboda a spravedlnost (FJP), které je politickým křídlem Muslimského bratrstva, mateřské strany současného egyptského prezidenta Mohammeda Mursího. FJP, která dosud zvítězila ve všech egyptských volbách konajících se od pádu exprezidenta Mubaraka, tvrdí, že NFS se chce z voleb stáhnout kvůli malé podpoře voličů.
Egyptský prezident vypsal parlamentní volby
Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.
Další střety v Egyptě
Opoziční egyptské skupiny svolaly v pátek do ulic protesty nazvané „pátek důstojnosti“, které měly vyzvat egyptského prezidenta Mursího, aby naplnil cíle revoluce, která ho vynesla do jeho funkce. Na 38 opozičních skupin svolalo shromáždění s požadavky na novou jednotnou vládu, dodatky k ústavě a záruku nezávislosti soudů. V několika městech se demonstranti střetli s policií, která k jejich rozehnání použila slzný plyn, několik desítek lidí bylo zraněno. Podle stanice Al-Jazeera napadli demonstranti vládní budovy a policie, která měla za úkol budovy chránit proto zasáhla. Egyptské demonstrace se vyostřily po smrti opozičního aktivisty v policejní vazbě a odvysílání záběrů, jak pořádková policie bije účastníka protivládní demonstrace.
Egyptský prezident Mursí se vyjádřil k syrské krizi
Egyptský prezident Mursí, který předsedá probíhajícímu summitu Organizace islámské spolupráce, se vyjádřil k probíhající syrské krizi, která je jedním z témat jednání zástupců islámských států. Egypt má podle prezidenta Mursího silný zájem na ukončení krveprolití. Prezident Mursí cílil svůj výrok na přední představitele syrského režimu a vyzval je, aby se poučili z historie a nekladli své zájmy nad zájmy svého národa. „Ti, kteří upřednostňují vlastní zájmy před zájmy lidu musí odejít,“ uvedl prezident Mursí. Na váze jeho slovům dodává i přítomnost iránského prezidenta Ahmadínežáda na summitu, neboť Irán je dosud jedním z hlavních spojenců syrského režimu.
V Káhiře probíhá summit islámských států
Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Egyptská opozice odmítla prezidentův požadavek na národní dialog
Prezident Mohammed Mursi vyzval představitele opozice k jednání, aby projednala čtyřdenní násilí v zemi. Desítky lidí zemřelo poté, co soud odsoudil 21 lidí za smrt během nepokojů po fotbalovém zápase v roce 2011. Stav nouze byl v posledních dnech vyhlášen ve městech Port Said, Suez a Ismailia. V pondělí vláda schválila zákon, který umožňuje armádě zatýkat a účastnit se policejních akcí. Opozice obviňuje prezidenta Mursiho z autokracie a z omezování svobody a vyznání důsledkem nové ústavy.
V egyptském městě Port Said pokračují nepokoje
Nejméně 3 lidé byli zabiti a dalších 400 zraněno při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v egyptském přístavu Port Said. Střety propukly během pohřbu 30 obětí, které si vyžádaly sobotní protesty. Ty byly vyvolány vynesením rozsudky smrti nad 21 účastníky nepokojů, které propukly v únoru 2011 po fotbalovém zápase mezi mužstvy Káhiry a Port Saidu. Tehdy během střetů zahynulo 74 osob. Po sobotním vynesení rozsudků smrti zaútočil nespokojený dav na vězení, ve kterém jsou odsouzení vězněni, při útoku byli zabiti také dva policisté. Ve snaze o zklidnění situace byly v Port Saidu rozmístěny armádní jednotky, které zabezpečily klíčové budovy. V pátek se v Káhiře konala navíc ještě velká protivládní demonstrace k příležitosti 2 let od začátku revoluce, která svrhla exprezidenta Mubaraka. Současný prezident Mursí je opozicí obviňován z autokratických praktik a jeho vláda z prohlubování ekonomické krize.
V Egyptě probíhají silné demostrace
Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.
Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali
Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.
Prezident Mursi navštívil zraněné vojáky
Egyptský prezident Mohammed Mursi navštívil ve vojenské nemocnici na předměstí Káhiry vojáky zraněné při vlakovém neštěstí, ke kterému došlo v úterý v noci. O život přišlo 19 vojáků a dalších 107 je zraněných. Vlak je vezl z vojenského cvičení do hlavního města. Vlna kritiky se okamžitě snesla na prezidenta Mursiho, neboť se jedná již o druhou nehodu za dob jeho prezidentského úřadování. V listopadu 2012 došlo k nehodě školního autobusu v Horním Egyptě, při které zahynulo 50 dětí. V Egyptě jsou dopravní prostředky a infrastruktura ve špatném stavu. Ty jsou také častou příčinou tragických nehod.
Egyptští islamisté vybrali nového předsedu
Největší egyptská ultrakonzervativní strana Al Nour si zvolila nového předsedu poté, co se předchozí lídr od strany oddělil a založil si vlastní platformu. Novým předsedou strany Al Nour se stal duchovní Younis Makhyoun. Ke změně ve vedení došlo dva měsíce před očekávanými parlamentními volbami, které má svolat egyptský prezident Mohammed Mursí. Nový předseda Makhyoun prohlásil, že cílem strany bude „očistit zákony od všeho, co odporuje islámskému právu Šaría.“ Předseda Makhyoun byl také členem zákonodárného shromáždění, které vytvořilo novou egyptskou ústavu, kritizovanou za nedostatečnou ochranu lidských práv.
Egyptský prezident hostí rozhovory mezi Fatahem a Hamasem
Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.
Soud Hamasu v Gaze odsoudil bojovníka spojeného s Fatahem
Zaki al-Sakani byl odsouzen za terorismus a nelegální držení zbraní a výbušnin k 15 letům vězení. Byl rovněž podezříván z účasti na útoku, při němž minulý měsíc zahynulo 5 členů vojenského křídla Hamasu. Sakani je členem skupiny al-Aqsa Martyrs‘ Brigades, která je spojována s hnutím Fatah, ovládající Západní Břeh Jordánu. Rozsudek padl jen několik hodin před zahájením rozhovorů mezi Hamasem a Fatahem, zprostředkovaných egyptským prezidentem Mursím. Fatah rozsudek označil za „nesprávný a politický“. Mezi hnutím Hamas a Fatah panuje od roku 2007 napětí, které se však obě strany v poslední době snaží zmírnit.
Katar oznámil další finanční půjčku Egyptu
Katarský premiér Sheikh Hamad bin Jassim al-Thani oznámil po jednání s egyptským prezidentem Mohamedem Mursím, že Katar poskytne Egyptu další finanční pomoc. Jedná se o úvěr ve výši 1,9 miliardy USD a finanční dar ve výši 460 milionů USD. Katar již dříve poskytl Egyptu finanční pomoc ve výši 2,5 miliard USD. Egypt čelí v současné době ekonomickým potížím: nárůstu nezaměstnanosti, zpomalení růstu ekonomiky a nárůstu chudoby. Rovněž kurz egyptské libry se propadl na své osmileté minimum. Egyptská ekonomika doplácí na politické nepokoje, které v zemi trvají již téměř dva roky, a které odrazují zahraniční investory i turisty. Egyptský prezident Mursí slíbil, že z boje s ekonomickou krizí učiní svou prioritu a prohlásil, že Egypt „nikdy nezbankrotuje“.
Spojené arabské emiráty odmítají propustit podezřelé vězně
Spojené arabské emiráty (SAE) odmítají vydat zadržené Egypťany podezřelé z údajného členství v Muslimském bratrstvu (MB). Případ vyvolal zhoršení vztahů mezi Abú Dhabi a Káhirou, již tak napjatých od dob zvolení Mohammeda Mursího egyptských prezidentem. „Egypt nemá zájem vměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států,“ řekl egyptský ministr zahraničí Mohammed Kamel na tiskové konfereci s Saudskoarabském Rijádu. Na 11 Egypťanů bylo v prosinci zatčeno s tím, že jsou údajnými členy Muslimského bratrstva na území SAE a tím je ohrožena vnitřní bezpečnost země. Mluvčí MB Mahmúd Ghozlan situaci dementoval s tím, že se jedná o lékaře a inženýry, proto případná hrozba není na místě.
Egyptský prezident Mursí provedl změny ve vládě
Prezident Mursí vyměnil 10 ze svých ministrů, přičemž zesílil přítomnost islamistů ve vládě. Islamistické politické strany krok podpořily, opozice naopak čin kritizovala s odůvodněním, že je pouze dalším krokem k posílení islamistické kontroly nad Egyptem. Opozice také oznámila, že s ní změny v kabinetu nebyly konzultovány a Muslimské bratrstvo, hlavní islamistická egyptská strana, tak ponese veškerou zodpovědnost za budoucí politické problémy. Změny ministrů proběhly hlavně na ekonomických ministerstvech, neboť Egypt očekává návštěvu delegace z Mezinárodního měnového fondu (MMF), která má rozhodnout o přidělení půjčky Egyptu ve výši 4,8 miliardy USD. Mluvčí Muslimského bratrstva Mahmoud Ghozlan však změny v kabinetu odůvodnil špatnými výsledky předchozích ministrů.