Afghánský prezident Hamid Karzai v nejbližších dnech odcestuje do Kataru na předběžná jednání s hnutím Taliban. „Prezident Karzai bude jednat o mírovém procesu a otevření kanceláře Talibanu pro účel dalších jednání mezi ním a Afghánistánem,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Janan Mosazai. USA potvrdily, že také podporují vytvoření „zastupitelství“ Talibanu v Kataru, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi organizací a Afghánistánem. „Prezident Obama a ostatní světoví vůdci nadále naléhají na ozbrojenou afghánskou opozici, aby se zapojila do politické procesu,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady USA Caitlin Hayden.
Archiv rubriky: USA
Nejvyšší soud USA bude rozhodovat o svatbách homosexuálů
Američtí soudci budou v nejbližší době rozhodovat o právu homosexuálních párů na uzavření sňatku, které je v současné době povolené jen v hlavním městě a v 9 amerických státech z 50. Navzdory stoupajícímu počtu tolerantních Američanů stále téměř polovina z nich se sňatky párů stejného pohlaví nesouhlasí. V poslední době v USA stoupá kampaň na podporu homosexuálních párů, do které se zapojila i bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo dlouholetý odpůrce homosexuálních svateb republikánský senátor Rob Portman.
Starosta New Yorku Bloomberg věnuje na kampaň za regulaci zbraní 12 milionů USD
Starosta města New York Michael Bloomberg vloží do kampaně na přísnější regulaci střelných zbraní 12 milionů USD. Kampaň bude mít podobu televizních reklam, které poběží ve 13 státech USA. Televizní reklamy budou vybízet voliče k vytvoření nátlaku na své senátory, aby podpořili přísné prověrky kupců střelných zbraní. Starosta Bloomberg věří, že Kongres, který o návrhu zákona na přísnější kontrolu zbraní bude hlasovat příští měsíc, zákon schválí.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Více než půl milionu Paraguayců žije v Argentině
Největší počet přistěhovalců v Argentině představují Paraguayci, žije jich tam zhruba 551 000. Pouze v roce 2012 žádalo o argentinské státní občanství 123 000 obyvatel Paraguaye. Ti většinou chtějí žít v Argentině kvůli lepším pracovním podmínkám. V Paraguayi žije 49 % lidí v chudobě. Další země, kam se Paraguayci často vydávají žít jsou Brazílie, Spojení státy americké a Španělsko. Celkově žije víc než milion Paraguayců v zahraničí, tedy téměř každý šestý obyvatel země.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Jihokorejské počítačové sítě ve středu napadli hackeři
Počítačové sítě tří největších jihokorejských bank a dvou televizních stanic se staly terči středečních kybernetických útoků. Podle oficiálního vyjádření jihokorejských úřadů byly útoky na jihočínské weby směřovány z čínské IP adresy. Středeční kybernetický útok přišel den poté, co vláda Severní Koreje obvinila Jižní Koreu a Spojené státy americké z útoku na její weby. Severokorejská zpravodajská agentura v reakci na domnělé jihokorejské a americké počítačové útoky minulý týden prohlásila, že „Severní Korea nikdy nezůstane pasivním divákem útoků na své počítačové systémy a vyvine veškeré možné úsilí k jejich potlačení“.
Japonsko se připojí k asijsko-americkému obchodnímu dialogu
Japonsko se podle čtvrtečního prohlášení premiéra Shinzo Abeho připojí ke společným obchodním aktivitám asijských a západních zemí, známé jako Trans-pacifické partnerství (TPP), jehož cílem je stabilita a budoucí prosperita asijsko-pacifického regionu. Japonsko se tak přidá ke státům jako USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, Chile, Peru, Vietnam, Malajsie a Brunej. Čína vidí v aktivitách uskupení ohrožení svých zájmů v asijsko-pacifickém regionu. „Číně je pravděpodobně mnohem bližší uzavřený způsob obchodování než otevření se novým příležitostem, které Transpacifické partnerství nabízí,“ pronesl přední americký podnikatel Calman Cohen.
Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům
Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.
Venezuela přerušila diplomatický dialog se Spojenými státy americkými
Komunikační kanál pro diplomatické jednání mezi Venezuelou a Spojenými státy americkými byl přerušen z venezuelské strany. Stalo se důsledkem útokům americké političky Roberty Jacobson proti Národní volební řadě (CNE), která prohlásila v den smrti prezidenta Huga Cháveze, že následující volby by se měly konečně uskutečnit podle demokratických zásad. Bilaterální vztahy mezi státy byly od roku 2010 zrušeny a jediná diplomatická jednání mohla být vykonávána přes Organizaci amerických států (OEA). Nicméně podle ministra zahraničních věcí Venezuely Elíase Jaua i tyto styky budou přerušeny.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.
USA se podílí na převozu bývalého vůdce konžských rebelů do Haagu
Přestože USA nikdy plně neuznaly rozsudky Mezinárodního trestního soudu (ICC), spolupracují s Rwandou, jež rovněž ICC neuznává, na vydání bývalého vůdce konžských rebelů generála Bosco Ntagandu. V pondělí se generál Ntagandu, který vedl skupinu rebelu v tzv. M23, vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech, kdy byl na něj vydán zatykač. U soudu bude čelit generál Ntagandu 10 bodům obžaloby, včetně válečných zločinů, rekrutování dětských vojáků a využití znásilnění jako válečné zbraně.
Čínský prezident požaduje zlepšení vztahů s USA
„Čína je připravena pracovat na posunu v oblasti vzájemné spolupráce se Spojenými státy americkými,“ uvedl v úterý čínský prezident Xi Jinping. Prezident tak učinil na schůzce s americkým ministrem financí Jacobem Lewem, který navštívil Peking. Prezident při této příležitosti připomněl bilaterální čínsko-americké vztahy ze třicátých let, které podle něj nejenom prospívaly oběma zemím, ale zároveň byly prospěšné pro mír a stabilitu v asijsko-pacifickém regionu i v celosvětovém měřítku.
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
CIA sleduje extremisty v Sýrii pro případ nutného útoku
Americká vnitřní vyšetřovací služba (CIA) má údajně hlídat pohyb islamistických extremistů v Sýrii. Koná tak pro případ, že by s nimi v budoucnu bojovala, oznámil v pátek deník Los Angeles Times. CIA má podobné zkušenosti s útočníky v Jemenu a Pákistánu, teď by mohla své znalosti dobře využít i v syrském konfliktu. Na sledování se podílí vojenští veteráni, kteří bojovali s teroristickou skupinou Al-Kaida v Iráku. Podle zjištění vojenských specialistů ze Spojených států amerických operuje v Sýrii organizace An-Nusra, ideologicky blízká Al-Kaidě.
USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska
Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.
EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga
Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.
Prezident Obama: Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně
V rozhovoru pro izraelskou televizní stanici Israel TV americký prezident Barack Obama řekl, že Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně a USA i nadále budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby tomu zabránily. Prezident Obama dále uvedl, že USA stále upřednostňují diplomatická jednání, ale nukleární Írán je takovou bezpečnostní hrozbou, kterou je zapotřebí zastavit jakoukoliv cestou. Přístup k Íránu v poslední době rozděluje USA a Izrael. Zatímco Izrael je v případě potvrzeného vývoje jaderné bomby odhodlán zasáhnout vojensky, Spojené státy americké dávají větší prostor diplomacii. Prezident Obama je od středy na třídenní návštěvě Izraele, na které chce utužit vzájemné vztahy.
KLDR obvinila USA z internetového útoku
Během přetrvávajícího napětí na Korejském poloostrově Severní Korea obvinila USA a jejich spojence z internetového útoku na své servery. Severokorejská zpravodajská stanice KCNA uvedla, že k „intenzivním a vytrvalým“ útokům dochází po dobu společného cvičení Jižní Koreje a USA. Hackerský útok označila KLDR za „zbabělý a ohavný čin„. Podle KCNA se USA a Jižní Korea snaží prostřednictvím internetových útoků narušit a rozvrátit severokorejský režim. Internetové pokrytí je v KLDR velmi limitované. Ti, kteří internet mohou používat, mají přístup jen na omezený počet vládních stránek. Širší internet je otevřen jen vládním a vojenským představitelům.
Demokraté protlačili návrh zákona na regulaci střelných zbraní Senátem
Ve čtvrtek se podařilo americkým demokratům protlačit senátní komisí návrh zákona, který přináší nejširší zákaz střelných zbraní za posledních 20 let. Pokud zákon projde Kongresem, zakáže prodej poloautomatických vojenských zbraní a velkokapacitní zásobníky. Pro přijetí zákona hlasovalo 10 demokratů, 8 republikánů bylo proti. Zatímco demokraté se zákonem snaží ochránit děti před střelbou, republikáni se odvolávají na právo každého Američana vlastnit zbraň na vlastní sebeobranu. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho se jedná o důležitý krok k prosazení plánu prezidenta Obamy na přísnou regulaci střelných zbraní. „Naléhavě žádáme Kongres, aby urychleně hlasoval a opatření přijal,“ dodal mluvčí Carney.
Američtí katolíci vidí v novém papeži velkou naději
Americkým katolíkům a arcidiecézím od Los Angeles po Miami až k Bostonu se zamlouvá výsledek volby papeže a chválí zvolení již bývalého kardinála z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglia. Podle katolických věřících v USA papež František znamená velkou naději pro modernizaci církve a zaujatí tvrdšího postoje ke skandálům se sexuálním zneužíváním dětí, které pověst církve haní. Thomas Wenski, arcibiskup Miami uvedl, že latinskoamerický původ nového papeže je velmi významný i pro USA. Únorový průzkum veřejného mínění ukázal, že Američané očekávají určité změny v církvi. Na 58 % amerických katolíků vyslovilo názor, že papež by měl umožnit kněžím se oženit a 60 % se domnívalo, že nový papež by měl pocházet z rozvojového regionu, například z Jižní Ameriky.