John Kerry naléhá na KLDR, aby ukončila svůj jaderný program

Zatímco KLDR oslavuje narození zakladatele státu Kim Il-sunga, americký ministr zahraničí John Kerry naléhá na Pyongyang, aby ukončil svůj jaderný program a stáhl své hrozby, pokud chce nastartovat jednání. V rozhovoru pro CNN ministr Kerry řekl, že „Spojené státy americké jasně uvedly, jaké jsou podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů a ty se nezměnily„. Ministr Kerry tím ukončil svoji třídenní návštěvu Číny, Japonska a Jižní Koreje, na které bylo dění na Korejském poloostrově a uklidnění situace hlavním tématem.

Evropská komise se snaží vyjednat smlouvu o obchodování s USA

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že se snaží vyjednat komplexní dohodu vzájemného prohlubování hospodářských a obchodních vztahů s USA. Podle předsedy Barroso by spoluprací mohly celkové zisky vzrůst o 0,5 % HDP pro obě strany. Smlouvou by se mělo pracovat na prevenci před regulačními překážkami. Podle posledních odhadů MMF hospodářství eurozóny očekává snížení o 0,2 % v roce 2013 a 1% růst v roce 2014. V kontrastu americká ekonomika poroste o 2 % v roce 2013 a dokonce o 3 % v roce 2014. Předseda Barroso očekává, že podmínky obchodního jednání by se mohly domluvit během následujících týdnů a samotné vyjednávání dohody by mohlo započít v koncem června. 

OSN chce převzít program proti hladu z Guatemaly a uplatnit ho v Africe

Organizace spojených národů se bude v blízké budoucnosti snažit o převzetí programu proti hladu, který byl aplikován v Guatemale. Program se nazývá „Nulový hlad“ a v Guatemale má za cíl zredukovat chronickou podvýživu aspoň o 10 %. Do praxe ho aplikoval prezident Guatemaly Otto Pérez Molina v roce 2012. Momentálně hladem trpí v Guatemale 50 % z milionu dětí mladších jako 5 let. Nápad aplikovat podobný program v Africe přišel od speciálního koordinátora OSN Davida Nabarra, podle kterého situace v Guatemale a v Africe je velmi podobná. Jediný rozdíl vidí v tom, že v Guatemale se jedná o chronickou podvýživu, zatímco v Africe bojují proti akutnímu nedostatku potravin.

Ve věznici Guantanamo došlo ke střetu vězňů a dozorců

Poté, co dozorci přesunuli několik vězňů, z nichž mnozí drží protestní hladovku, ze společných cel, došlo v sobotu ke střetům mezi dozorci a zadržovanými vězni. Mluvčí americké armády uvedl, že pracovníci věznice se k přesunu vězňů rozhodli poté, co zadržovaní zakryli kamery a okna. Během střetu použili vězni improvizované zbraně, přičemž dozorci vypálili 4 slepé náboje. Podle armádního zástupce nedošlo na obou stranách k žádným zraněním. Pentagon již dříve uvedl, že protestní hladovku drží 43 lidí, ale podle právníků zadržovaných je číslo mnohem vyšší.

Minulý rok bylo v Peru odsouzených 66 lidí na doživotní trest

Soudy v Peru oznámily, že minulý rok odsoudily na doživotní vězení 66 lidí, kteří spáchali těžké zločiny. Nejvíce vězňů pochází z oblasti Cuzco, Lambayeque, La Libertad a Piura. Až 73,5 % rozsudků padlo kvůli sexuálnímu zneužívání mladistvých. Dalších 12 vězňů bude sedět ve vězení doživotně kvůli krádežím, při kterých byl zabit nevinný člověk. Dalším nejčastějším zločinem byla vražda, za kterou bylo potrestaných 5 lidí. Navíc soudy v Peru vynesly 289 trestů na více než 15 let.

Volby ve Venezuele vyhrál velmi těsně Nicolás Maduro

Podle oficiálních výsledků vyhrál nedělní prezidentské volby Nicolás Maduro, který získal 50,66 % hlasů, co představuje 7 505 338 voličských lístků. Na druhé straně opozičný kandidát Henrique Capriles získal podporu 49,07 % voličů, a teda 7 270 403 hlasů. Poražený kandidát Henrique Capriles prohlásil, že výsledky voleb neuzná, dokud nebudou spočítané všechny hlasy. „Tenhle výsledek neodráží realitu toho, co chce venezuelský národ. Udělám všechno, co bude v mých silách a v rámci ústavy, aby se naše země změnila,“ uvedl kandidát Capriles. Prezident Maduro bude v čele Venezuely do roku 2019. Na druhé straně on považuje výsledek voleb za „spravedlivý, legální a ústavní triumf“. Celkově se voleb zúčastnilo 18 903 143 lidí z celkového počtu 28 946 101 oprávněných voličů, co představuje volební účast 78,71 %.

Americký ministr zahraničí Carry navštívil Japonsko, mluvilo se o Severní Koreji

Americký ministr zahraničí John Carry navštívil v neděli Japonsko, aby zde diskutoval o situaci na korejském poloostrově. Jde o jeho zastávku na desetidenní cestě, kdy se nejprve setkal s japonským ministrem zahraničí Fumio Kishidou a poté ho čeká setkání s premiérem Shinzo Abem, s nímž by se měl sejít už v pondělí. Přítomnost ministra Carryho v regionu by měla přispět k větší medializaci a především k apelu na severokorejský režim.  Existuje zde obava, že by Severní Korea mohla vypustit raketu již v pondělí, v den oslavy narozenin Kim Ir-Sena, dědečka nynějšího severokorejského vůdce. „Vláda chce maximálně chránit životy a bezpečí Japonců,“ řekl japonský premiér Abe reportérům lokálním médiím při své návštěvě Iwo Jimy. „Mezinárodní společenství musí být jednotné a musí ukázat představitelům Severní Koreje, že jejich provokace Severní Koreji nic dobrého nepřinesou,“ poznamenal premiér.

Skupina pachatelů postřelila v Mexiku policejního ředitele a jeho manželku

Několik ozbrojených osob postřelilo policejního ředitele, který se v noci vracel domů se svou manželkou. Oba postřelení byli převezeni helikoptérou do nemocnice ve městě Toluca a nachází se v ohrožení života. Policista Pablo Santiago Peña obdržel 8 výstřelů, jeho partnerka tři. K incidentu došlo v okrsku Ixtapaluca v mexickém státu Mexiko. Policie po střelcích pátrá. 

Ekvádorský prezident navštíví 5 států v Evropě a Karibiku

Prezident Ekvádoru Rafael Correa zahájil v neděli svou diplomatickou cestu v Německu, poté se vydá do Itálie, Španělska, Dominikánské republiky a na Haiti. Doprovází jej ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patiño, ministr pro řízení lidských zdrojů Augusto Espinosa a skupina podnikatelů. Ekvádorský prezident Rafael Correa se v úterý Německu zúčastní zahájení XIII. Konference o německém podnikání v Latinské Americe, kde představí možnosti investic v Ekvádoru. Sejde se také s německým prezidentem Joachimem Gauckem, aby jednali o bilaterálních vztazích obou zemí. 

V Ekvádoru hackeři ukradli více než 13 milionů USD

Představitelé Ekvádoru prohlásili, že internetoví piráti okradli stát o více než 13 milionů USD. Peníze se hackerům podařilo ukrást ze státního účtu v Centrální bance a patřily městu Riobamba, které se nachází v centru země. Podle oznámení policie byli již 3 podezřelí z krádeže zadržení a taky se policistům podařilo získat nazpátek 10 milionů USD. Jeden z hackerů byl dopaden při tom, jak se snažil ze své bankovního účtu vybrat téměř 900 000 USD. Další z obviněných byl již jednou za podobný čin souzen, nicméně byl osvobozen kvůli nedostatku důkazů.

Bývalý kandidát na prezidenta Bolívie byl odsouzen na 5 let vězení

Manfred Reyes Villa, který se v minulosti chtěl stát bolívijským prezidentem, byl odsouzen v nepřítomnosti na 5 let vězení. Důvodem rozsudku je korupce, které se obžalovaný dopustil při zakázce na stavbu dálnice. V letech 2006 až 2008, kdy zakázku odsouhlasil, byl gubernátorem státu Cochambamba. Navíc ještě Reyes Villa čelí dalším 9 případům, které ho čekají na soudě. Poté, co byl ve volbách v roce 2009 poražen současným prezidentem Evom Moralesem, se Reyes Villa přestěhoval do Spojených států amerických. Prohlásil, že se stal obětí politické perzekuce ve své vlastní vlasti.

Nejméně 33 mrtvých si vyžádala nehoda autobusu v Peru

Při nehodě autobusu zemřelo v neděli na 33 lidí a k tomu jich bylo na 10 těžce zraněných. Nehoda se stala poté, co na mokré vozovce dostal autobus smyk a spadl 200 metrů do řeky Moche v andském regionu La Libertad na severu země. Podle prohlášení zástupce místního úřadu Henryho Rebazy bylo v autobuse 45 cestujících, nicméně přeživší informovali o tom, že neurčené množství lidí cestovalo na černo, a proto přesný počet cestujících není známy.

Mezinárodní měnový fond uznal somálskou vládu po 22 letech

Přes 22 let byly vztahy mezi Somálskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přerušené, v pátek MMF uznal novou vládu východoafrické země v čele s prezidentem  Hassan Sheikh Mohamudem. Uznání otevírá možnost technické podpory pro zemi Afrického rohu. MMF nicméně neposkytne Somálsku půjčku, dokud bude smazán dluh ve výši 352 milionů USD, který země již u organizace má. MMF uznalo Somálsko po dvou dekádách občanské války, jíž započalo svržení generála Mohameda Siad Barreho v roce 1991. Uznání se vláda prezidenta Mohamuda dočkala v lednu i od USA.

Bude postaven nový most mezi USA a Kanadou

Byl schválen projekt na výstavbu nového mostu spojujícího americký Detroit a kanadské město Windsor. Současný most, jenž je starý 84 let, je nejvytíženějším dopravním spojem mezi USA a Kanadou. Majitel současného mostu blokoval výstavbu několik let kvůli příjmům z mýtného, nakonec však neúspěšně. Guvernér Michiganu Rick Snyder odhadl, že výstavba nového mostu vytvoří 12 000 přímých a až 31 000 nepřímých pracovních míst. Výstavbu schválil prezident Obama. Bude stát 2,2 miliardy USD.

Již v neděli se uskuteční prezidentské volby ve Venezuele

V neděli se ve Venezuele otevřou volební místnosti a obyvatelé budou mít příležitost zvolit si svého nového prezidenta. Prvním z kandidátů je současný prezident Nicolás Maduro, který se úřadu chopil po smrti bývalého prezidenta Huga Cháveze minulý měsíc. Svou volební kampaň ukončil včera v ulicích hlavního města Caracas. Dá se očekávat, že jako nástupce bývalého prezidenta Cháveze bude také pokračovat v jeho levicové politice. Opozici a kritiky levicové politiky prezentuje ve volbách Henrique Capriles, jehož hlavními body v prezidentské kampani byl slib oživit ekonomiku do jednoho roka, nezrušit sociální programy vytvořené během vlády prezidenta Cháveze a vymýtit korupci z oficiálních kruhů.

Brazílie vytvoří speciální jednotky pro ochranu svých hranic

Brazilská vláda rozhodla o vytvoření speciální ozbrojené jednotky, jejíž hlavní úlohou bude kontrola hranic brazilského státu Acre. Tímto krokem chce Brazílie bojovat proti velké vlně imigrantů, kteří přicházejí do státu Acre bez dokumentů z Bolívie. Vláda v Acre již tento týden vyhlásila výjimečný sociální stav a požádala o větší pomoc federální vlády, bez níž krizi vyřešit údajně nedokáže. Problémem se taky stává ilegální migrace přistěhovalců pocházejících nejen z Haiti, ale i ze Senegalu, Nigérie a Dominikánské republiky.

Podle Pentagonu KLDR není schopná odpálit jadernou raketu

Americké ministerstvo obrany stejně jako Bílý dům je přesvědčeno, že Severní Korea není schopná odpálit raketu s jadernou hlavicí. KLDR podle Pentagonu i Jižní Koreje zatím nedisponuje dostatečně malými hlavicemi. Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že „Severní Korea uskutečnila tři jaderné testy, ale existují pochyby, zda je tak daleko, aby mohla snížit váhu a rozměry natolik, aby se bomba dala namontovat na raketu„. Pentagon svým prohlášením reagoval na zprávu americké vojenské rozvědky, v níž se uvádí, že KLDR je schopná odpálit jadernou raketu, která by ale pravděpodobně nebyla spolehlivá.

Argentinský zaměstnanci soudů zvolali 72-hodinovou stávku proti reformám

Odbory zaměstnanců soudů v Argentině zvolaly 72-hodinovou stávku, která se uskuteční budoucí týden. Tak mají občané vyjádřit odpor vůči připravovaným reformám. Proti novému návrhu zákona o soudnictví se staví taky představitelé opozice, kteří již ohlásili petici pro zastavení polemického zákona, jenž zavádí do soudnictví novinky, jako například zvýšení počtu členů Soudní rady z 13 na 19 členů, přičemž členové mají být zvoleni lidem. Odpůrci zákona prohlásili, že změny vyvedou argentinské soudnictví z rovnováhy. Prezidentka Cristina Fernández de Kirchner reformy v soudnictví považuje za nevyhnutné pro větší objektivitu argentinských soudů.

Rusko přistoupilo k odvetě a zakázalo vstup 18 americkým představitelům do země

Moskva v reakci na rozhodnutí USA přijmout diplomatické sankce, v rámci kterých byl zakázán vstup 18 ruských činitelů na americkou půdu, přistoupila ke stejnému opatření. Rusko se rozhodlo zakázat vstup 18 americkým představitelům do země. Ruský seznam nevítaných osobností, stejně jako ten americký, který je znám pod názvem Magnitského seznam, neobsahuje jména vysoce postavených představitelů. Zákaz vstupu amerických činitelů, mezi které patří například soudci, prokurátoři či tajní agenti,  je odůvodněn „porušováním práv a svobod ruských občanů v zahraničí„.

Více než 100 000 chilských studentů pochodovalo ulicemi za bezplatné vzdělání

Studenti z Chile vyrazili ve čtvrtek na pochod v hlavním městě země Santiago de Chile. Požadují bezplatný přístup ke vzdělání a zkvalitnění školství. Podle Chilské studentské konfederace se demonstrace zúčastnilo více než 100 000 osob, hovoří se až o 150 000. Protestní akce měla mít poklidný průběh, ale skončila násilnými střety s policisty, kteří 129 demonstrantů zatkli. Celkem 12 osob bylo zraněno z toho jedna vážně. Chilští studenti usilují o reformu školství již 2 roky, čtvrteční protest byl v tomto roce zatím největší.

Mexická komise pro lidská práva viní policii ze zneužití své moci

Mexická policie čelí obvinění ze zneužití své moci. Komise pro lidská práva pro federální distrikt (CDHDF), která působí v hlavním městě, zkoumala videozáznamy z protestních průvodů proti inauguraci současného prezidenta země Enrique Peña Nieta, jež se uskutečnila 1. prosince minulého roku. CDHDF tvrdí, že minimálně 99 osob policie zatkla neoprávněně bez jakéhokoliv důvodu. V jedné nahrávce policista říká: „Zatýkejte všechny s batohy na zádech, jsou to vandalové.“ Dále je policie v některých případech obviněna z nepřiměřené agresivity vůči zadrženým. CDHDF také poukazuje na to, že policie držela 58 osob ve vazbě déle, než povoluje zákon. Někteří uvěznění vypověděli, že se museli ve vězení svléknout a dělat dřepy. CDHDF ve středu žádala potrestání zodpovědných policistů.

Brazilská vláda se snaží zbrzdit inflaci

Brazilský ministr financí Guido Mantenga v pátek oznámil, že vláda udělá vše pro to, aby inflace dále nerostla. „Boj s inflací byl naší prioritou v minulém roce a v tomto roce jí bude i nadále. Přijmeme opatření, která nejsou populární, ale jsou potřebná,“ řekl. Nyní se inflace v Brazílii pohybuje okolo 6,6 %. Ekonomický růst v Brazílii v roce 2012 byl 0,9 %, jeden z nejnižších v celé Latinské Americe.

V Mexiku zemřelo nejméně 14 lidí kvůli násilí spojenému s obchodem s drogami

Podle lokálních úřadů si nejméně 14 obětí vyžádal organizovaný zločin spojený s ilegálním prodejem drog v západním státě Mexika Michoacán. Mezi oběti patřilo 5 údajných obchodníků s drogami, kteří zemřeli po střetu s policií. Několik hodin následně založila skupina mužů, pravděpodobně jako pomstu, oheň v blízkosti policejních prostorů v městě Apatzingan. Posléze zraněním podlehlo 8 lidí a 1 bandita. Oběti zemřeli jenom jeden den poté, co vláda oznámila, že počet zločinů spojených s obchodem s drogami klesl za poslední 4 měsíce o 14 %.