Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.
Archiv rubriky: Amerika
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Bývalý prezident Brazílie je vyšetřován kvůli korupci
Brazilská policie vyšetřuje korupční aféru, kdy politici ze Strany pracujících (PdlT) kupovali hlasy opozičních poslanců. Policie nyní zkoumá, zda byl do případu zapojen i bývalý brazilský prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inacio Lula da Silva. Za manipulaci s hlasy bylo již odsouzeno několik jeho blízkých spolupracovníků. Bývalý brazilský prezident avšak tvrdí, že o kupování voličských hlasů nevěděl. Korupční skandál vypukl v roce 2005.
Americký Senát zahájil debatu o kontrole palných zbraní
V americkém Senátu začala debata o návrhu zákona, podle kterého by se zpřísnily prověrky lidí pro nákup střelné zbraně. Návrh zákona představuje nejzásadnější změnu legislativy zabývající se palnými zbraněmi za posledních 19 let. Zda se bude Senát otázkou zabývat, bylo schváleno na čtvrtečním procedurálním hlasování 68 ku 31, když se k převažující většině demokratů přidalo i několik republikánů. Debata o návrhu zákona může trvat týdny.
Mimořádné zasedání vlády bylo svolané v Brazílii, důvodem je příliv imigrantů
V Brazílii po přílivu imigrantů bez platných dokumentů se mimořádně sešla vláda, aby společně projednala další kroky řešení této situace. Většina z imigrantů pochází z Haiti a do Brazílie přichází přes sousední Bolívii. Číslo ilegálních přistěhovalců se podle sekretáře bezpečnosti amazonského státu Acre Nilsona Moura vyšplhalo již na 1300 lidí, kteří byli umístnění do centra s kapacitou 200 osob. Vláda státu Acre vyhlásila výjimečný sociální stav, jelikož v centru hrozí nedostatek vody a možnost rychlého šíření nemocí. Od zemětřesení v roce 2010 na Haiti se množství imigrantů do Brazílie rapidně zvýšilo. Přistěhovalci pracují většinou příležitostně na stavbách a teď si hledají práci související s mistrovstvím ve fotbalu a Olympijskými hrami.
USA naléhají na Čínu, aby využila svého vlivu na KLDR
Americký ministr zahraničí John Kerry na své první cestě do Asie zamířil do jihokorejského Soulu, kde bude naléhat Čínu, aby využila svého veškerého vlivu na KLDR a snažila se svého souseda přimět k uklidnění vyhrocené situace. Všeobecně se předpokládá, že Čína má na Severní Koreu největší vliv, a proto Washington naléhá, aby svého postavení využila a pokusila se přimět KLDR k rychlému ukončení destabilizujících činů a výhrůžek. Peking již dříve uvedl, že situaci na Korejském poloostrově věnuje pozornost a je odhodlán ochránit mír a stabilitu v regionu.
Spojené státy americké více přispějí do fondů proti obchodu s drogami ve Střední Americe
Nový projekt amerického rozpočtu plánuje snížit prostředky pro boj s organizovaným zločinem a obchodem s drogami v Mexiku a Kolumbii. Na druhé straně ale zamýšlí navýšit fondy pro tyto aktivity ve Střední Americe. Vytlačení organizovaných zločinců z Mexika a Kolumbie totiž zapříčinil jejich přesun do ostatních států v oblasti. Reálně se ale náklady na boj se zločinem mimo Spojené státy americké pro rok 2014 sníží o 379 milionů USD v porovnání s rokem 2012.
Syrská Al-Nusra Front vyjádřila loajalitu Al-Kaidě
Jedna z aktivnějších protirežimních bojových skupin v Sýrii Al-Nusra Front slibuje věrnost vůdci Al-Kaidy Ayman al-Zawahri v audio nahrávce zveřejněné ve středu na internetu. Před předtím odnož al-Kaidy v Iráku oznámila, že se spojí s Al-Nusra Front ve jménu Islámského státu v Iráku a Levantě, představitelé Al-Nusra Front nicméně prohlásili, že sloučení skupin nebylo diskutováno. Al-Nusra Front byla USA označena jako teroristická organizace. Mluvčí Svobodné syrské armády, která stojí v opozici syrskému prezidentu Basharu al-Assadovi reagovala distancováním se od Al-Nusra Front. Militantní islamisté představují v syrském konfliktu dilema pro západní mocnosti a jejich arabské spojence, kteří chtějí, aby režim prezidenta al-Assada padl, ale zároveň jsou znepokojeni rostoucí mocí sunnitských bojovníku džihádu.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.
Uruguay schválila manželství pro osoby stejného pohlaví
Uruguayská Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který umožní manželství gayů a lesbiček. Pro přijetí zákona hlasovalo 71 z přítomných 92 poslanců. Návrh zákona předložil prezident země José Mujica, minulé úterý jej schválil uruguayský Senát, nyní zákonu již nestojí nic v cestě. Uruguay se stane 20. zemí světa, ve které je možné uzavírat manželství mezi osobami stejného pohlaví a 2. zemí v Jižní Americe po Argentině.
Prezident Obama představil svůj plán rozpočtu, šance na přijetí je ale malá
Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek představil plán na rozpočet s 3,77 biliony USD. Prezidentův návrh obsahuje zdanění bohatých i škrty v sociálních dávkách. Škrty se týkají především důchodů a výdajů na zdravotní péči. Nicméně navrhovaný rozpočtový plán má jen malou naději na přijetí rozpolceným Kongresem. Konzervativní křídlo odmítá zvyšování daní, demokraté zase snižování penzí. Přesto se prezident Obama pokusí na středeční večeři, kterou pořádá, přesvědčit republikány o svém návrhu. Záměrem prezidenta je snížit americký deficit o 1,8 bilionů USD do 10 let.
Uruguayský prezident se omluvil prezidentce Argentiny za svá uražlivá slova
Prezident Uruguaye José Mujica minulý pátek na tiskové konferenci přehlédl zapnutý mikrofon, který zachytil jeho slova: „Ta stará baba je horší než ten šilhavec“. Podle novinářů měl na mysli argentinskou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner a jejího zesnulého manžela Néstora Kirchera, který byl argentinským prezidentem do roku 2007. Uruguayský prezident bezprostředně po konferenci popřel, že mluvil o argentinských politicích. Ve čtvrtek ráno se však 6 dní po svém prohlášení argentinské prezidentce Cristině Fernández de Kirchner omluvil prostřednictvím uruguayské radiové stanice a zdůraznil, že Uruguayi záleží na dobrých vztazích s Argentinou.
Tisíce lidí v USA volá po přijetí reformy o přistěhovalectví
Desítky tisíc lidí se shromáždily po celých USA na podporu reformy o přistěhovalectví. Lidé si přejí, aby miliony nelegálních přistěhovalců mohlo získat občanství. Američtí zákonodárci brzy představí zákon, který by to měl umožnit. Více než 11 milionů přistěhovalců jsou hispánského původu a republikáni přiznali, že pokud chtějí získat více jejich hlasů v příštích volbách, musí dohodu o přistěhovalectví podpořit. Nový zákon by měl být představen během několika dní.
Americké ministerstvo obrany představilo úsporný rozpočet na příští rok
Pentagon představil rozpočet na fiskální rok 2014, který počítá s výdaji 526,6 miliard USD. To je zhruba o 10 % méně, než ministerstvo obrany původně plánovalo. Kvůli šetření budou uzavřeny některé základny, ukončeny některé programy a mzdy porostou pomaleji. Podle ministra obrany Chucka Hagela nesmí škrty ohrozit silnou pozici a úlohu USA ve světě. Rozpočet Pentagonu je součástí rozpočtového plánu, který Kongresu předložil prezident Barack Obama.
Prezident Barack Obama podepsal novou pomoc pro syrské rebely
Balíček pomoci pro syrské povstalce byl schválen minulý týden na zasedání Národní bezpečnostní rady. Byl vytvořen po rozhodnutí prezidenta Obamy z minulého měsíce, který se rozhodl poslat syrským rebelům léky a jídlo. Mnozí jeho humanitární obsah zpochybňují a mluví o vojenském vybavení defenzivní povahy, jako jsou neprůstřelné vesty. Národní bezpečnostní tým a členové Kongresu opakovaně urgují, aby USA zvýšily přímou pomoc pro povstalce, kteří žádají těžké zbraně a high-tech vybavení. Administrativa prezidenta Obamy poslala do Sýrie již 385 milionů USD na humanitární pomoc a přes 100 milionů USD politické opozici na utvoření řídící struktury.
Zahraniční novináři navštívili kubánské věznice
Zahraniční i kubánští novináři ve středu navštívili několik věznic na Kubě. Je to poprvé v uplynulých 9 letech, kdy do věznic mohli vstoupit zástupci médií. Akci zorganizovala kubánská vláda jako ukázku systému věznic na ostrově 3 týdny před zasedáním Komise pro lidská práva ve Švýcarsku. Kuba dříve čelila kritice za svůj vězeňský systém. Reportéři navštívili největší věznici na Kubě Combinado del Este, kde pobývá přibližně 3 000 vězňů. Novináři v doprovodu úředníků z ministerstva vnitra navštívili cely trestanců, prostory pro setkání s rodinnými příslušníky a státní nemocnici pro vězně. Ředitel věznice Roelis Osorio řekl, že v Combinado del Este zhruba 47 % vězňů vykonává práci, za kterou dostává plat a 52 % rozšiřuje své vzdělání. Dále uvedl, že více než 83 % trestanců se po svém pobytu ve vězení úspěšně začlení do společnosti. V roce 2012 se nacházelo ve vězení na Kubě celkem 57 300 osob.
Bývalý viceprezident USA: Severní Korea je nepředvídatelná
Bývalý americký viceprezident Dick Cheney se vyjádřil k současnému dění na Korejském poloostrově a agresivní rétorice KLDR, která neustále vyhrožuje útokem na svého jižního souseda i USA. Podle exviceprezidenta Cheneyho jsou Spojené státy americké v nesnázích. Dále Cheney ve svém prohlášení uvedl, že severokorejský vůdce Kim Jong-un je nepředvídatelný a nezkušený v mezinárodní politice a diplomacii.
Celnice v Hondurasu ročně získá ročně úplatky v hodnotě 120 milionů USD
Podle studie, kterou připravil honduraský finanční úřad, pochází nejvíce úplatků z Mexika a Panamy. Za jejich pomoci se obchodníci nejčastěji chtějí vyhnout placení celních poplatků. Další část peněz si celníci nezákonně vydělávají falšováním dokumentů. Honduraská vláda se snaží zvýšit počet kvalifikovaných pracovníků celnic a zájemci se účastní veřejného konkurzu. Vláda odhaduje, že pro lepší fungování celnic je potřeba zaměstnat ještě dalších 130 lidí. Ředitel finančního úřadu José Oswald Guillén tvrdí, že současná honduraská vláda, je první, která s problémem korupce na celnicích bojuje.
Kubánská vláda rozhodla o deportaci amerického páru, který unesl vlastní děti
Podle prohlášení kubánské vlády bude americký manželský pár, který údajně unesl vlastní děti z domu babičky, bude deportován zpátky do vlasti. Babičce byly děti svěřeny do péče a Hakkenovi neměli právo je násilím odvézt z jejího domu na Kubu. Navíc babičku podle místní policie svázali. Ministerstvo zahraničních vztahů Kuby již informovalo ministerstvo Spojených států amerických o rozhodnutí vrátit Joshuu Michaela Hakena, jeho manželku Sharyn a jejich děti, nicméně přesné datum ještě není známo.
Mladík pobodal v univerzitním kampusu v Texasu 14 lidí
Dvacetiletý student Dylan Quick pravděpodobně pobodal ve vysokoškolském kampusu v Houstonu 14 lidí. Na 2 zranění lidé zůstávají v kritickém stavu. Média informovala o tom, že policisté mladého útočníka zadrželi i s přispěním dalších studentů. Podle policie podezřelý svůj úterní útok plánoval dlouho dopředu a o ubodávání lidí k smrti snil od základní školy. Vysoká škola Lone Star College zaznamenala již druhý podobný incident. V lednu byli na jiném kampusu postřeleni 2 lidé.
Oba venezuelští prezidentští kandidáti chtějí zvyšovat minimální mzdu
Prozatímní prezident Venezuely po smrti Huga Cháveze Nicolás Maduro v úterý oznámil, že pokud vyhraje volby, zvýší minimální plat v zemi o 38 % až 45 %. Mzda by měla růst ve 3 vlnách, v květnu o 20 %, v září o 10 % a v prosinci o 5 % až 10 % v závislosti na míře inflace. Prozatímní prezident Maduro uvedl, že pokračuje v plánech zesnulého Huga Cháveze. Opoziční prezidentský kandidát Henrique Capriles slíbil v případě svého zvolení rovněž změnu minimální mzdy, která by se měla zvednout o 40 %. Prezidentské volby se konají v neděli.
Venezuela uzavřela pozemní hranici s Kolumbií
Venezuelská vláda prohlásila, že se jedná o bezpečnostní opatření kvůli prezidentským volbám, které se mají konat v neděli. Policie od úterý kontroluje státní hranice s Kolumbií a brání v průjezdu vozidel z jednoho státu do druhého. Omezení se týká i pěších osob. Uzavření hranic zaskočilo tisíce Venezuelců, kteří se právě nacházeli na území Kolumbie, v sousední zemi někteří z nich pracují či studují. Hranice se v minulých letech uzavíraly až den před volbami. Vládní akce vzbudila vlnu kritiky ze strany opozice, která tvrdí, že se vláda snaží upřít volební právo Venezuelcům, kteří pobývají v Kolumbii. „Je to politické rozhodnutí a ukázka strachu,“ řekl bývalý guvernér venezuelského státu Táchira Pérez Vivas.
Americké letectvo šetří, pozastavuje provoz třetiny bojových letounů
Škrty v rozpočtu USA, které vstoupily v platnost v březnu, mají dopad i na americké letectvo Air Froce, které z provozu stahuje okolo třetiny svých bojových letounů. Rozhodnutí bude mít dopad na americké jednotky v USA, Evropě i Pacifiku. Rozpočet letectva na fiskální rok, který končí letos v říjnu, byl snížen o 591 milionů USD. Šetření donutilo letectvo snížit provoz zhruba o 45 000 letových hodin. Podle velitele vzdušných sil generála Philipa Breedlovea se opatření netýká letadel, která budou nasazena v Afghánistánu a v severní Africe.