V úterý se umělci a aktivisté shromáždili před Ministerstvem kultury v Káhiře, aby vyjádřili svůj nesouhlas s obsazováním míst na ministerstvu. Režisér a levicový politik Khaled Youssef řekl, že ministr Alaa Abdel-Aziz dosazuje na místa lidi, kteří jsou loajální prezidentovi Mursimu a budou provádět úkoly dle pokynů Muslimského bratrstva, aby zničili egyptskou kulturu. Ministerstvo to popírá. Protestující se následně střetli s islamisty, kteří přišli vyjádřit podporu ministrovi. Obě strany na sebe křičely slogany a házely kameny. Museli zasáhnout policisté. Tři z nich a několik demonstrantů bylo zraněno.
Archiv rubriky: Afrika
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Více než 10 milionů dětí má pracovat v otrockých podmínkách
Světová organizace práce (ILO) uvedla, že na 10,5 milionů dětí na celém světě pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné pro jejich zdraví a které připomínají otroctví. Většina pracujících dětí je mladších 14 let, z toho na 71 % jsou dívky, jimž je často zakázán přístup ke vzdělání. Většinou děti pracují podle ILO v domácnostech, proto je těžké dětskou práci regulovat. Podle organizace je nutné, aby mezinárodní společenství přijalo jasný legislativní rámec, který by přesně definoval dětskou práci a nabídl možnosti, jak jí předcházet. Zprávu vydala organizace na Světový den proti dětské práci, který připadá na 12. června.
Pod autem italského velvyslanectví v Libyi byla nalezena bomba
V libyjském hlavním městě Tripolisu zaparkovalo auto s italskými diplomaty, když si řidič všiml zařízení. Byla zavolána policie, která oblast vyklidila, a bomba explodovala. Poškodila auto, ale nikdo nebyl zabit ani zraněn. Podle Itálie bude muset být zvýšena bezpečnost pro italské diplomaty a pokus o bombový útok musí být vyšetřen. V dubnu vybuchla bomba v autě před francouzským velvyslanectvím v Tripolisu. Zranila dva strážné.
Egypt pohrozil Etiopii, problémem je výstavba nové hráze na Nilu
Egyptský prezident Mohammed Mursi uvedl, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ k jednání o údajné hrozbě pro zásobování vody pro severoafrickou zemi. Důvodem sporu s Etiopií je plán na vybudování hráze na jednom z přítoku Nilu, který nicméně zásobuje Egypt vodou. Prezident Mursi nechce dle svých slov „přivolávat válku“, přesto by projekt za 4,7 miliardy USD mohl ohrozit zásobování Egypta vodou. Podle analytiků se prezident Mursi snaží pouze odvést pozornost od několika domácích a ekonomických problémů. Na přítoku Nilu je rovněž závislý i Súdán.
Libyjský náčelník generálního štábu Youssef al-Mangoush odstoupil
Důvodem pro odstup je sobotní násilí v Benghází, kdy se střetli demonstranti s milicemi a zemřelo 30 lidí. Původně pokojný protest před ústředím milice se změnil v násilný. Členové bezpečnostních složek údajně z místa utekli. Libyjská vláda se snaží řešit přítomnost ozbrojených milic od svržení vůdce Kaddaffiho v roce 2011. Říká se, že al-Manogoush měl být vyměněn, protože byl údajně považován za neefektivního. Generální národní kongres v neděli přijal rezignaci al-Manogoush. Vláda řekla, že lituje těchto činů a budou se prošetřovat.
Súdánská opozice má stodenní plán na svržení prezidenta Bashira
Súdánská opozice v sobotu uvedla, že má 100-denní plán, jak mírově svrhnout prezidenta Omara al-Bashira, který vládne zemi více než 20 let. „Očekávám, že režim padne předtím, než skončí 100 dnů,“ řekl Farouk Abu Issa, který reprezentuje 20 opozičních stran. Součástí plánu jsou veřejná fóra, která se budou konat i na univerzitách, a masová shromáždění. Chtějí získat pro ně souhlas od bezpečnostních složek. Když ho nezískají, přijmou další krok, který ale nechtěli zatím prozradit. Již v loňském roce se opoziční strany zavázaly mobilizovat své členy k masovým pokojným protestům, které by svrhly vládu. Zatím se ale v zemi nepodařilo navázat na arabské jaro, které začalo v roce 2010 a svrhlo řadu dlouholetých vládců.
Jihosúdánská ropa přes Súdán znovu nepoteče, produkce byla přitom obnovena v dubnu
Súdánský prezident Omar al-Bashir vydal zákaz transferu ropy Jižního Súdánu přes súdánské území, nařízení má platit od neděle. Bližší informace nicméně státní média neuvedla. Produkce ropy byla přitom obnovena teprve v dubnu, po více než ročním přerušení důsledkem sporů nad výší transportních poplatků. V květnu prezident al-Bashir řekl, že pokud Jižní Súdán nepřestane podporovat rebely v Súdánské revoluční frontě (SRF) na jeho území, zastaví transport ropy. Přitom příjmy z ropy tvoří většinu rozpočtu obou zemí, u Jižního Súdánu je to dokonce 98 % státních příjmů.
Etnické násilí v Mali pokračuje, lidsko-právní organizace vyzývají k jeho zastavení
Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) dochází k etnickému násilí v Mali ze strany rebelů i malijské armády. Největší etnické napětí dlouhodobě panuje mezi malijskou armádou a etnickými Tuaregy. Na severu země došlo k zatčení na 100 Tuaregů, kteří měli rabovat ve městě Kidal, ministr zahraničí Tieman Coulibaly odsoudil údajnou akci Tuaregů. MNLA, která zastupuje sdružené Tuaregy, obvinění odmítá. Podle HRW nicméně dochází i k mučení Tuaregů ze strany armády. Mezinárodní intervence pod vedením Francie osvobodila většinu severu Mali od militantních skupin, město Kidal ale stále zůstává pod kontrolou MNLA.
Vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem se zlepšují, souhlasil s monitoringem
Od roku 2003 byly vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) napjaté, důvodem byly nesplacené půjčky ze strany jihoafrické země. V pátek MMF souhlasil, že bude monitorovat zimbabwské ekonomické programy do konce letošního roku, jde o první z kroků pro snížení dluhů za poplatky za včasné nesplacení splátek ve výši miliard USD. Zahraniční dluh země se pohybuje kolem 10,7 miliard USD, ekonomika Zimbabwe již dekádu stagnuje a obyvatelstvo čelí hyperinflaci. Ekonomika se mírně stabilizovala v roce 2009, kdy byla uzavřena dohoda o společné vládě mezi dvěma hlavními politickými stranami.
Egypt se obává výstavby hráze v Etiopii
Etiopie staví vodní elektrárnu na jednom z přítoku Nilu, který zásobuje vodou Egypt. Elektrárna má stát 4,7 miliardy USD a má být schopna vytvořit elektřinu jako 6 jaderných elektráren. Celkově chce Etiopie investovat do výstavby elektráren na řekách více než 12 miliard USD a stát se tak hlavním vývozcem elektřiny v Africe. Egypt se obává, že výstavba hrází bude mít velký vliv na jeho zdroj vody. Analytici řekli, že spory o vodu, které jsou mezi zeměmi po celá desetiletí, by mohly přerůst do války. V pondělí byli vysocí představitelé Egypta zachyceni na kameru, aniž by o tom věděli, jak mluví o tom, že Egypt musí donutit Etiopii, aby přestala s výstavbou hráze. Krajním řešením je hráz zničit, řekl předseda salafistické strany al-Nour Younis Makhyoun. Za tyto projevy se dosud nikdo z přítomných neomluvil. Etiopská strana se nevyjádřila.
USA nabízejí odměnu za vůdce pěti militantních skupin
Odměna ve výši 23 milionů USD byla vypsána za zatčení představitelů 5 militantních skupin na západě Afriky. Nejvyšší odměna je 7 milionů USD za vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, skupina působí na severu Nigérie, kde chce založit islámský stát s právem šaría. Odměnu USA rovněž nabízejí za vůdce militantní Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQIM) v západní Africe. USA se zaměřily i na Mokhtara Belmokhtara, který stál za lednovým útokem na alžírskou rafinérii, při níž bylo 37 zahraničních pracovníků zabito. Na 5 milionů USD nabízí USA za vůdce AQIM Yahya Abou Al-Hammama a a 3 miliony USD za mluvčího malijského Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe (MUJAO) Oumar Ould Hamaha.
NATO bude diskutovat o výcviku bezpečnostních složek Libye
Ministři obrany NATO budou kvůli vzrůstající přítomnosti teroristické skupiny al-Kaida na jihu Libye diskutovat o možnosti výcviku libyjských bezpečnostních složek. Požádal o to libyjský premiér Ali Zeidan na setkání s generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussen minulý týden. Ministři obrany budou také mluvit o výcviku bezpečnostních sil Afghánistánu a poprvé o kyberbezpečnosti. V Libyi hrálo NATO důležitou roli při pádu režimu vůdce Muammara Kaddafiho. Ustavilo bezletovou zónu a preventivně letecky zasáhlo. Libye je nyní v bezpečnostním vakuu, které se nedaří vládě zaplnit. Na jih země se přesunula řada islamistů z Mali.
V Egyptě odsoudili 5 cizinců k trestu smrti za pašování drog
Egyptský soud odsoudil k trestu smrti pověšením 5 cizích státních příslušníků. Jedná se o občana Velké Británie, 3 ze Seychel a Pákistánce. Čtyři prvně jmenovaní byli v soudní síni v Hurghadě drženi v kleci. Pátý byl odsouzen v nepřítomnosti, protože se mu podařilo utéct při zatýkání. Odsouzeni byli zatčeni v roce 2011 za držení 3 tun hašiše. Britské ministerstvo zahraničí údajně dělá vše proto, aby k rozsudku nedošlo. Odsouzeným byla zároveň uložena pokuta ve výši více než 13 milionů USD. Proti verdiktu soudu se mohou odvolat. Rozsudky smrti se v Egyptě provádí výjimečně.
Bývalý prezident Středoafrické republiky opouští Kamerun, uchýlil se zde po vojenském převratu
Svržený prezident Francois Bozize, který se do sousedního Kamerunu ukryl po březnovém vojenském převratu ve Středoafrické republice, nyní opouští zemi. Údajně měl zamířit do Keni, zatím není jasné, zdali zemi opouští dobrovolně. Na konci minulého týdne totiž nová vláda Středoafrické republiky, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala na exprezidenta mezinárodní zatykač za zločiny proti lidskosti během jeho vlády. Ve Středoafrické republice i nadále probíhají protesty, okolní státy se již v dubnu dohodly na vyslání 2 000 jednotek, které mají pomoct stabilizovat bezpečnost země.
Egyptský ústavní soud považuje horní komoru parlamentu za neplatnou
Shura, neboli horní komora egyptského parlamentu, která byla ustanovena na základě prezidentského výnosu, je podle ústavního soudu neplatná. Po nových volbách by tedy měla být komora rozpuštěna. Shura byla ustanovena prezidentem Mohammedem Mursím, aby vypracovala novou verzi ústavy. Ústava byla přijata navzdory mezinárodní kritice i domácím protestům v referendu v prosinci. Přitom se nejedná o první případ prohlášení neústavnosti legislativního orgánu v Egyptě. Prozatím není jasné, jak se vláda k rozhodnutí ústavního soudu postaví. Podle soudce by činnost komory měla zůstat minimálně do nových parlamentních voleb, jejichž datum konání zatím nebylo stanoveno.
Na bývalého prezidenta Středoafrické republiky nová vláda vydala zatykač
Nová vláda, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala v pátek mezinárodní zatykač na exprezidenta Francois Bozize, který utekl ze země po březnovém převratu do sousedního Kamerunu. Vláda ho viní „ze zločinů proti lidskosti a podněcování ke genocidě“ během své desetileté vlády. Zástupci Kamerunu prozatím neuvedli, jestli bývalého prezidenta vydají či nikoliv. Exprezident Bozize se do čela země dostal po vojenském převratu, v roce 2005 a 2011 byl následně znovu zvolen hlavou státu. V současnosti je prozatímním prezident Středoafrické republiky vůdce Selekovy koalice Michel Djotodia.
Prezident Zimbabwe nemůže otálet se stanovením voleb, rozhodl ústavní soud
Podle ústavního zimbabwského soudu se musí prezidentské a parlamentní volby konat do 31. července, proto musí prezident Robert Mugabe stanovit jejich datum co nejdříve. V prezidentských volbách se proti sobě postaví současná hlava státu za stranu Zanu-PF a opoziční premiér Morgan Tsvangirai ze strany MDC. V březnu byla v referendu schválená ústava, proto by měly být vyhlášeny volby podle nové ústavy. V minulých volbách v roce 2008 měl v prvním kole zvítězit premiér Tsvangirai, nicméně podle oficiálních výsledků byla volba zmanipulovaná, do druhého kola následně odstoupil. Do čela země tak byl zvolen prezident Mugabe, který funkci vykonává od roku 1980.
Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
OSN chce do roku 2030 vymýtit extrémní hladomor
V roce 2000 stanovily státy OSN tzv. Miléniové rozvojové cíle, podle nichž mělo dojít k vymýcení extrémní chudoby do roku 2015. Nyní na zasedání pod vedením britského premiéra Davida Camerona se mezinárodní společenství dohodlo na posunutí plnění cíle do roku 2030, vymýcení extrémní chudoby se rovněž stalo „klíčovým bodem nové mezinárodní spolupráce“. Mezi dalších 12 cílů, které si mezinárodní společenství stanovilo, patří ženská práva, přístup k pitné vodě, zajištění potravinové bezpečnosti a dodržování zákazu dětských svateb. Lidsko-právní organizace závazek přivítaly, nicméně upozorňují, že bez konkrétních a efektivních kroků nebude splněn.
Nigerijský parlament zakázal manželství stejnopohlavní párů
Ve čtvrtek schválil parlament v Nigérii zákon, který zakazuje manželství stejnopohlavních párů a který zároveň ruší všechny homosexuální organizace a uskupení. V případě porušení může být udělen trest až ve výši 14 let vězení. Zákon představil senát v roce 2011, nyní putuje k prezidentovi, předpokládá se, že ho prezident Goodluck Jonathan podepíše. V současnosti již nyní je homosexuální sex v Nigérii zakázán. Homosexualita je ve většině zemí Afriky zakázána a hrozí za ní až několik let odnětí svobody.
OSN schválila navýšení jednotek v Súdánu
Ve středu Rada bezpečnosti OSN rozhodla o vyslání dalších 1 126 jednotek do východoafrického regionu Abyei, na něhož si dělají nároky Súdán i Jižní Súdán. Oblast je navíc sídlem několika ozbrojených rebelských skupin. Mandát jednotek, které budou působit v misi UNISFA, bude 6 měsíců. Počet jednotek v zemi se tak zvýší na 5 325 mužů, většinu z nich poskytla Etiopie. Mezinárodní jednotky v oblasti působí od května minulého roku. Problémem regionu jsou i tribální spory.