Navzdory rozsáhlým protestům budou poslanci keňského parlamentu hlasovat o znovu zvýšení svých mezd, současný návrh počítá s měsíčním platem ve výši 10 000 USD, průměrná mzda se přitom pohybuje kolem 1 700 USD. Prezident Uhuru Kenyatta vyzval poslance, aby respektovali úspornou politiku, která má z ušetřených peněz vybudovat nová pracovní místa. Prezident avšak nemá pravomoci k zabránění navýšení mezd. Plat poslanců ve východoafrické zemi, který Keňská komise pro mzdy a odměny (SRC) doporučila snížit na 6 300 USD, přitom patří k nejvyšší nejenom v Africe, zákonodárci nicméně tvrdím, že snížení jejich mezd bylo nelegální. V parlamentu v současnosti po březnových volbách zasedá 416 zákonodárců, z toho 349 v poslanecké sněmovně a 67 v senátu.
Archiv rubriky: Afrika
Rezignoval předseda libyjského parlamentu al-Magarief
Předseda libyjského Generálního národního kongresu Muhammad al-Magarief oznámil svou rezignaci kvůli novému zákonu, který zakazuje politické funkce lidem, kteří působili v éře vůdce Muammara Kaddafiho. Al-Magarief byl počátkem 80. let dva roky velvyslancem v Indii. Poté byl předsedou opoziční Libyjské národní fronty spásy a žil 31 let v exilu. Nový zákon je kritizován, že má moc širokou působnost. Jsou navrhovány výjimky, ale zatím nebyly schváleny.
Súdán pohrozil, že zablokuje ropu z Jižního Súdánu
Súdánský prezident Omar al-Bashir řekl, že pokud Jižní Súdán nepřestane podporovat rebely v súdánských státech Jižní Kordofán a Dárfúru, tak nařídí zastavení ropy z Jižního Súdánu. Ten popírá, že by povstalcům pomáhal. V březnu oba státy podepsaly dohodu, která obsahuje obnovení transferu ropy, jenž byl více než rok zastaven. Dohodou je, že ropa z Jižního Súdánu bude proudit ropovodem přes Súdán do přístavu u Rudého moře.
Mosambik se připravuje na volby, začal s registrací voličů
Registrace voličů k volbám začala v pondělí v některých obvodech s problémy, některá registrační místa byla otevřena později, některá dokonce vůbec. Důvodem byly technické problémy. Podle analytiků se očekává, že znovu vyhraje strana FRELIMO, která stojí v čele země od vyhlášení nezávislosti v roce 1975, při posledních volbách v roce 2009 získala na 75 %. Opoziční strana RENAMO, jež bojovala proti FRELIMO v 16leté občanské válce, tvrdí, že volby jsou nespravedlivé a že vládnoucí FRELIMO má nelegitimní dominanci v Národní volební komisi. To vládnoucí strana odmítá. Mosambik patří mezi jednu z nejchudších zemí, přestože má významné zásoby uhlí a zemního plynu.
Africká unie obviňuje Mezinárodní trestní soud z „pronásledování Afričanů“
Mezinárodní trestní soud (ICC) podle etiopského premiéra Hailemariama Desalegna „pronásleduje Afričany pro jejich rasu“, konkrétně se má jednat o keňského prezidenta Uhuru Kenyattu, jenž čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Na summitu Africké unie (AU) etiopský premiér uvedl, že obvinění keňského prezidenta a jeho zástupce Williama Ruto by měly posuzovat místní soudy. Podle premiéra Desalegna jsou obvinění u ICC „z 99 % Afričané“. ICC vydala rovněž zatykač na súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle některých analytiků jsou nicméně africké soudy příliš slabé, aby spravedlivě rozhodly v takto rozsáhlých případech. Keňský prezident a jeho zástupce čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2007, súdánský prezident má být souzen za genocidu v Darfúru.
Libye má nového ministra vnitra, schválil ho parlament
V neděli přijal libyjský parlament nominaci nového ministra vnitra, jímž se stal bývalý policejní šéf Mohammed Khalifa al-Sheikh poté, co exministr Ashour Shuail rezignoval z „osobních důvodů“. Podle analytiků je důvodem jeho rezignace vzrůstající násilí v severoafrické zemi. Bývalý ministr Shuail byl jmenován na konci minulého roku, jeho hlavním úkolem bylo stabilizovat libyjskou polici a zajistit bezpečnost v zemi. Jeho rezignace navíc přišla krátce poté, co parlamentem prošel zákon, který zakazoval účast v politice všem, kdo působili ve veřejné správě za vlády bývalého vůdce Muammara Kaddafiho.
Ministr Kerry: Bez reforem USA Egyptu nepomohou
V rámci summitu Africké unie (AU) se setkal americký ministr zahraničí John Kerry s egyptským prezidentem Mohammedem Mursi. Jednali spolu především o ekonomické situaci Egypta. Podle zdroje agentury Reuters ministr Kerry řekl, že USA nebudou dál podporovat Egypt, pokud neuvidí ze strany Egypta snahu k provedení nutných reforem. Egypt získává od USA značnou vojenskou podporu od uzavření míru s Izraelem před více než 30 roky, dosud nebyla podpora závislá na reformách. Naopak finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde USA mají poskytnout 190 milionů USD z celkových 450 milionů USD, se již od reforem odvíjejí.
Brazílie odpustí africkým zemím dluh ve výši 900 milionů USD
Brazilská vláda se rozhodla zrušit nebo restrukturalizovat dluh afrických zemí, který v současnosti činí 900 milionů USD. Hlavním cílem aktivity je posílit ekonomické vztahy s africkým regionem. Mezi 12 zeměmi, které získají výhody odpuštění nebo restrukturalizace dluhu, patří Kongo, Tanzanie a Zambie. Za poslední desetiletí se objem obchodu mezi Brazílií a Afrikou zpětinásobil a v roce 2012 dosáhl 26 miliard USD. Informaci o rozhodnutí Brazílie přinesla prezidentka Brazílie Dilma Rousseff na summitu Africké unie v Etiopii v rámci své již třetí návštěvy Afriky během 3 měsíců.
Boje v Nigérii nepolevují, armáda hlásí zničení tábora islamistické skupiny Boko Haram
Střety mezi nigerijskou armádou a islamistickou militantní skupinou Boko Haram na severovýchodě země pokračují. V sobotu nigerijská armáda uvedla, že zničila dobře vyzbrojený tábor skupiny Boko Haram za pomocí místních autorit. Informace nicméně není dosud potvrzená. Na 2 000 jednotek bylo vysláno do regionu v průběhu minulého týdne, jde o jednu z největších vojenských akcí proti skupině Boko Haram. Skupina mezitím propustila 3 ženy a 6 dětí, které unesla na začátku května, i nadále jsou ale pohřešovány 2 děti a 1 žena. Na 2 000 lidí zemřelo v bojích mezi armádou a militantní skupinou od roku 2009, kdy Boko Haram vyhlásila snahu na severu země vytvořit islámský stát, kde by bylo „zapovězeno západní vzdělání“.
Francie opouští Mali, začalo první stahování jednotek
Po 4 měsících, kdy Francie začala na severu Mali vojenskou operaci proti islamistickým skupinám, začala stahovat své jednotky ze západoafrické země. Současný francouzský kontingent tvoří 4 000 jednotek, na konci roku by v Mali zůstat jen 1 000 jednotek. Během července by naopak OSN měla vyslat do země mírové jednotky, které by měly dohlížet na uspořádání celostátních voleb. Přestože se během operace podařilo získat většinu severu země pod kontrolu vlády, přesto zůstávají skupiny rebelů v horách a v poušti, odkud podnikají izolované útoky. Minulý týden se zavázalo mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci Mali v hodnotě 4 miliard USD.
Čína nabízí vyslání jednotek do Mali pod záštitou OSN
Více než 500 čínských jednotek by podle deníku Telegraph mohlo pod vedení OSN bojovat proti islámských militantním skupinám na severu Mali, jednalo by se o nejvyšší počet vojáků, které kdy Čína v rámci misí OSN vyslala. Vojenskou operaci v Mali začala Francie v lednu letošního roku, v současnosti je v západoafrické zemi na 6 500 afrických jednotek, OSN by ráda vyslala ještě 3 000 mužů. Čína dlouhodobě blokuje mise OSN, které považuje za zásah do státní suverenity zemí. Poprvé vyslala jednotky až v roce 1992, tj. více jak 20 let po svém vstupu do OSN.
Střety v Guiney pokračují, důvodem jsou plánované volby
Při čtvrtečních nepokojích zemřel 1 člověk a dalších 10 lidí bylo zabito při protestech v hlavním městě Guiney poté, co se demonstranti střetli s policií. Důvodem nepokojů jsou plánované prezidentské volby, které se mají uskutečnit 30. června a které mají dokončit přechod k demokracii po vojenském převratu. Od březnových střetů zemřelo již 19 lidí a na 300 dalších bylo zraněno. Opozice kritizuje nepřipravenost voleb, které například neumožňují volit občanům v zahraničí. Prezident Aplha Conde odmítá kritiku a tvrdí, že opozice naopak chce oddalovat volby na neurčito. Původně měly volby proběhnout v roce 2011, následně byly několikrát odloženy.
Světová banka uvolní 1 miliardu USD na následky bojů v Demokratické republice Kongo
Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Nové boje na východě Demokratické republiky Kongo, hlášeno je 19 mrtvých
Boje mezi vládou a rebely na východě Demokratické republiky Kongo vypukly v pondělí nanovo nedaleko hlavního města provincie Goma. Jde o první střet od minulého roku, kdy se rebelské skupiny stáhly z Gomy. Během bojů zemřelo podle stanice BBC 15 rebelů a 4 vojáci. OSN přitom minulý týden vyslala do země misi, která má „neutralizovat a ozbrojit rebely“. Generální tajemník OSN Ban Ki-monn má tento týden navštívit Demokratickou republiku Kongo, Rwandu a Ugandu. Rwandský prezident Paul Kagame v pondělí uvedl, že zvýšení jednotek OSN v zemi akorát zhoršuje situaci. Rwanda je dlouhodobě obviňována, že podporuje materiální i finančně rebely, země to odmítá.
Zajatci na Sinajském poloostrově byli osvobozeni
Egyptská armáda potvrdila, že 7 zadržovaných bezpečnostních pracovníků bylo osvobozeno a převezeno do egyptského východního města El Arish. Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí vyslal k jejich osvobození na poloostrov, který se od svržení exprezidenta Mubaraka stal terčem častých útoků a únosů, tanky, když prezident odmítl „vyjednávat s kriminalisty“. Dosud není identita únosců známa, spekuluje se o džihádistických militantních skupinách. Severní část Sinajského poloostrova není plně pod kontrolou centrální vlády, na jeho území tak operují ozbrojené skupiny.
V začátku července prezident Obama navštíví několik afrických zemí
Jedním z cílů zahraniční návštěvy amerického prezidenta by měl být Senegal, Jihoafrická republika a Tanzanie, kde by se měl setkat s politickými představiteli a podnikateli. Státní návštěva, která se bude konat v rozmezí 26. června do 3. července, bude již druhá v roli prezidenta. V roce 2009 strávil prezident Obama několik dní v západoafrické Ghaně. Dvakrát během svého funkčního období navštívil africký kontinent i jeho předchůdce Clinton a George W. Bush. Podle prohlášení Bílého domu má návštěva značit „závazek mezi Spojenými státy americkými a lidmi ze subsaharské Afriky, který má vést k regionálnímu i globálnímu míru“.
Egyptský prezident Mursi odmítl vyjednávat s únosci, poslal na sinajský poloostrov tanky
Minulý týden bylo na Sinajském poloostrově uneseno několik členů egyptských bezpečnostních sil, prezident Mohammed Mursi v neděli odmítl s únosci vyjednávat, neboť „pro jednání s kriminalisty zde není prostor“. Nařídil proto armádě, aby se osvobození zajatců ujala. Únosci, kteří zajali 3 policisty a 4 vojáky, požadují propuštění politických vězňů. Identita únosců není známa, mluví se o džihadistických milicích. Od lidové revoluce, která svrhla prezidenta Mubaraka, je Sinajský poloostrov častým terčem útoků a únosů.
Tuniská policie se střetla s islamisty
V minulém týdnu tuniská vláda zakázala pořádání kongresu radikální salfistické strany Ansar al-Sharia v Kairouanu. Strana uvedla na sociálních sítích že kongres přesouvá na předměstí Tunisu do Ettadhamen. O víkendu následovaly protesty islamistů v Kairouanu, které se přenesly i do hlavního města Tunisu. Demonstrující házeli na policii kameny, ta reagovala slzným plynem. Jeden protestující byl zabit, nejsou známy příčiny. Mnoho dalších bylo zraněno a někteří byli zatčeni. Mezi zadrženými je i mluvčí Ansar al-Sharia Seifeddine Rais. Salafisté požadují zavedení přísnějších islámských zákonů v zemi
Nigérie nabízí milost pro členy militantních skupin, boje nicméně pokračují
V neděli nabídla Nigérie členům militantní islamistické skupiny Boko Haram amnestii, pokud složí zbraně a vzdají se. Již šestým dnem pokračují vojenské operace nigerijské armády proti islamistickým rebelům na severu západoafrické země. Jde o největší vojenskou akci od roku 2009, která probíhá u hranic Nigérie s Kamerunem, Čadem a Nigerem. Analytici se domnívají, že současné boje mají jen pramalou šanci na ukončení dlouholetého násilí a rozdělení země, jejíž sever je převážně islámský a jih křesťanský, což způsobuje napětí ve společnosti. Nabídka milosti pomohla k přerušení bojů v roce 2009, nicméně amnestii, jíž vláda nabízela již minulý měsíc, představitel Boko Haram Abubakar Shekau odmítl. Na čtvrtečním jednání ministrů Evropské unie a Nigérie žádala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová, aby armáda dbala při vojenské operaci na lidská práva.
Africká unie může až ztrojnásobit počet jednotek ve Středoafrické republice
Představitelé Africké unie (AU) se v neděli shodli na zvýšení jednotek ve Středoafrické republice, která se potýká s politickou nestabilitou poté, co se 24. března po vojenském převratu ujala moci tzv. Selekova koalice. Podle generála Guy-Pierra Garcia z Konga budou jednotky dohlížet na přípravu a konání bezpečných voleb. V současnosti má mise AU pod názvem FOMAC v zemi 730 jednotek, jejich počet se může zvýšit až ke 2 000 vojáků. Před několika dny obvinila lidsko-právní organizace Human Rights Watch vládnoucí Selekovu koalici z porušování lidských práv, znásilňování a rabování.
Boje v Nigérii neubývají na intenzitě, nejednota země i nadále pokračuje
Nigerijská armáda bude podle svých slov pokračovat v útocích na severovýchodě země „tak dlouho, dokud bude potřeba prosadit územní integritu národa“. Začátkem týdne vyhlásil nigerijský prezident Goodluck Jonathan po sérii útoků ze strany militantních skupin stav nouze ve třech státech na severovýchodě země – Borno, Adamawa a Yobě. Zákaz vycházení byl uložen i ve městě Maiduguri, které údajně představuje základnu pro islamistickou militantní skupinu Boko Haram, jež prosazuje zavedení islámského práva šaría. Západoafrická země je dlouhodobě rozdělena mezi islámský sever a křesťanský sever, armáda i militantní skupiny jsou mezinárodními lidsko-právními organizacemi obviňování z rozsáhlého porušování lidských práv.
USA přesouvá na 200 námořníků do Sicílie, zabránit mají případným útokům v Libyi
Na 200 námořníků a 2 letadla vyšlou Spojené státy americké na základnu Sigonella v Sicílii, důvodem je zabránění podobným útokům, které zažila americká ambasáda v Libyi minulý rok, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a 3 další Američani. Podle italské ministryně zahraniční Emma Bonino budou jednotky v jihoafrické zemi působit na základě bilaterálních dohod mezi oběma státy. Vojenská základna Sigonella slouží jako námořní základna Spojených států amerických a jako letecká základna Itálie. Vojáci budou přesunuti ze základny ze Španělska.
Súdánský ministr zahraničí navštíví sousední Jižní Súdán
Páteční návštěva súdánského ministra zahraničí Ali Ahmed Karti bude první oficiální politickou návštěvu od nařčení Súdánu před 3 týdny, že Jižní Súdán podporuje rebely útočící na jeho území, ti stojí za útoky ve městě Um Rawaba. K útoku se přihlásili rebelové ze 3 povstaleckých skupiny z Darfúru, kde více než desetiletí panují boje mezi nearabskými kmeny a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím severu (SPLM-N). Obě východoafrické země se dohodly v březnu na obnovení ropné produkce po více než roce sporů.