K násilným střetům mezi členy dvou znepřátelených komunit dochází od začátku týdne na jihu Guineje, nedaleko hranic s Pobřežím slonoviny. Ty se odehrávají mezi kmenem Guerzů, vyznávajícím především křesťanství nebo místní náboženství, a Konianků, hlásícím se k islámu. V případě jihu země se však nejedná první konflikt. Již dvacet let se celá Guinea potýká s náboženským a etnickým rozdělením země. Obě strany jsou celou dobu zásobovány zbraněmi z okolních zemí, například z Libérie, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny, kde v posledních deseti letech stále ve větší míře probíhají ozbrojené konflikty a odkud přichází množství ozbrojenců. Již během prvního týdne tak bylo během násilností zabito skoro sto lidí a zdá se, že číslo není konečné.
Archiv rubriky: Afrika
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika se vrátil do země, pochybnosti o jeho zdravotním stavu sílí
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika, vládnoucí v zemi od roku 1999, se ve středu vrátil zpět do své země. Prezident Bouteflika byl od konce dubna hospitalizován ve Francii kvůli mozkové mrtvici a teprve nyní mu zdravotní stav dovolil se vrátit. Prezident, jemuž je již více jak 76 let a který při návratu působil velmi zesláblým dojmem, se však svých povinností nezhostí ihned a bude nadále v rekonvalescenci. Jeho stav tak vyvolává nejen v alžírském tisku otázky ohledně jeho dalších schopností efektivně vládnout své zemi do konce svého již třetího mandátu v roce 2014. Některé z významných deníků tak začínají zmiňovat i jeho možné nástupce.
Ghana je na cestě stát se významným vývozcem plynu
Západoafrická země Ghana ve spolupráci s čínskou energetickou společností Sinopec začala budovat továrnu na zpracování zemního plynu z ropného pole na ghanském jihozápadním pobřeží. Projekt, který by za plného provozu měl zpracovat denně 150 milionů kubických metrů, se potýkal s problémy ohledně plateb pro čínské společnosti podílející se na výstavbě. Potřebnou částku Sinopecu předala minulý týden China Development Bank (CDB) jménem Ghana National Gas Company, což bylo součástí dohody o půjčce ve výši 3 miliard USD z roku 2011 mezi CDB a Ghanou. Továrna doplní ghanské zdroje energie, čímž přispěje k zajištění rychle rostoucí domácí energetické poptávky, která činí 1400 MW za den a ročně vzrůstá o 10 %. Navíc by se Ghana mohla stát dalším významným exportérem plynu v Africe.
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Bývalý prezident Čadu byl po 13 letech obviněn ze zločinů proti lidskosti
Hissene Habré, bývalý čadský prezident, jemuž bylo ve své době přezdíváno „africký Pinochet“, byl minulý týden po 13 letech obviněn trestním tribunálem v senegalském Dakaru. Za spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení mu hrozí až doživotní trest. Během jeho vlády v letech 1982-1990 bylo z politických důvodů zavražděno více jak 40 000 lidí a další tisíce byly mučeny. Dlouhodobou podporu mu ale vyjadřovaly USA, Francie a další státy. I proto byla první obvinění vznesena až v roce 2000, kdy byl exprezident Habré dopaden v Senegalu. Čad se delší dobu snažil o jeho vydání, avšak snahy byly neúspěšné a proto je souzen speciálním tribunálem spadajícím pod Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) v Senegalu.
Přechodná egyptská vláda složila slib
Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.
Súdánský prezident al-Bashir opustil Nigérii kvůli obavě ze zatčení
Prezident Súdánu Omar al-Bashir opustil předčasně Nigérii kvůli obavě, že by mohl být zadržen. Právníci lidsko-právních aktivistů podali v pondělí návrh u Federálního nejvyššího soudu, aby byl prezident al-Bashir zatčen kvůli obvinění z genocidy a válečných zločinů v Darfúru. Súdánský prezident al-Bashir přijel na pozvání Nigérie na summit Africké unie (AU), která má 53 členů. Unie odmítá spolupracovat s evropským soudem. Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače na súdánského prezidenta al-Bashira v roce 2009 a 2010 kvůli zločinům proti lidskosti. V minulosti Nigérie byla nucena předat mezinárodně hledaného zločince ex-prezidenta Libérie Charlese Taylora, který byl v Haagu odsouzen na 50 let.
V Egyptě se střetli demonstranti s policií
V Káhiře policie použila slzný plyn na rozehnání stovky demonstrantů, kteří protestovali proti sesazení exprezidenta Mursi. Ti se snažili zablokovat silnici, most 6. října a házeli na policisty kameny. Protestující byli i v dalších částech města a provolávali: „Vypadni Sisi.“ Odkazovali na generála Abdel Fattah al-Sisi, šéfa armáda, který kontroloval svržení exprezidenta Mursi. Mezitím islamistické milice zaútočily na autobus na Sinaji převážející dělníky a zabily 3 lidi a 14 zranily. Ve stejný den představitelé Egypta jednali s americkým náměstkem ministra zahraničí Williama Burnsem, který řekl, že Egypťané mají „druhou šanci realizovat příslib revoluce.“ Dodal, že Američané nebudou diktovat způsob řešení situace, Egypťané ho musí nalézt sami.
Náměstek ministra zahraničí USA Burns jednal s představiteli Egypta
Williams Burns, náměstek ministra zahraničí USA, mluvil s egyptským prezidentem Adly Mansour a premiérem Hazem el-Beblawi v Káhiře. Témata jednání nejsou známá, ale již dříve USA avizovaly, že budou chtít, aby v Egyptě byla co nejdříve civilní vláda. Náměstek Burns během dvou denní návštěvy jednal i s podnikateli. Muslimské bratrstvo oznámilo, že nemá v plánu schůzku s náměstkem Burnsem. USA vyzvaly současné vedení Egypta, aby propustilo exprezidenta Mursi. Washington stále hodnotí, zda svržení bylo převratem.
Francie oslavila výročí pádu Bastily
V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Egyptská prokuratura vyšetřuje sesazeného prezidenta Mursi
Vyšetřuje obvinění ze špionáže, devastování ekonomiky, podněcování k zabíjení demonstrantů a útokům na kasárna. Prokuratura nesdělila, kdo podal podnět k zahájení vyšetřování, které musí být důkladné, aby ho nemohl nikdo zpochybnit. Mezi podezřelými jsou mimo ex-prezidenta Mohammeda Mursi i další členové Muslimského bratrstva například jeho vůdce Mohamed Badie či zástupce ředitele jeho politického křídla Essam El-Erian. Vůdčí představitelé Bratrstva jsou obviněni mimo jiné za podněcování k násilí před kasárnami minulé pondělí, kdy zemřelo více jak 50 lidí. Muslimské bratrstvo tvrdí, že jeho protest byl poklidný a armáda zahájila palbu. Ta tvrdí opak, že se bránila.
Protesty v Egyptě se obešly bez násilí
Tisíce lidí pochodovaly Káhirou, aby vyjádřily nespokojenost se svržením prezidenta Mohammeda Mursi. Menší dav jejich oponentů se shromáždil na náměstí Tahrir. Neopakovaly se bitvy v ulicích jako při demonstrací minulý týden, kdy zemřelo 35 obyvatel a o tři dny později 53 lidí. Student Ahmed Adel řekl: „Jsem zde, abych řekl ne vojenskému převratu a ano Mursi, kterého vidím jako svého legitimního prezidenta, ačkoliv nejsem v Muslimském bratrstvu a ani jsem nehlasoval pro něj.“ Armáda popírá, že by se jednalo o převrat, jen vyjádřila vůli lidu.
Tisíce lidí v Egyptě protestují
Podporovatelé Muslimského bratrstva se shromáždili v Káhiře. Zpívali protivojenské písně, mávali fotografiemi ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Chtěli se dostat k prezidentskému paláci, ale cesta jim byla zablokována. Na večer po modlitbách stejně jako jejich oponenti plánují masové setkání na náměstí Tahrir. Armáda se rozmístila, obklopuje důležité budovy a komunikace, chce oddělit znepřátelené skupiny. Nově jmenovaný premiér el-Belblawi by měl v neděli začít kontaktovat možné kandidáty na ministry. Řekl: „Beru dvě kritéria pro příští vládu. Účinnost a důvěryhodnost.“ Muslimské bratrstvo vyloučilo, že by se podílelo na této vládě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil obavu ohledně zatýkání členů Muslimského bratrstva.
OSN chce vyslat do Jižního Súdánu více jednotek
Boje mezi jihosúdánskou armádou a ozbrojenými skupinami probíhají ve státě Jonglei, podle OSN střety vyhnaly z domovů na desítky tisíc obyvatel. V dubnu bylo v oblasti zabito 5 příslušníků mírových jednotek OSN a 7 civilních členů skupiny. Ve středu kritizovaly USA jihosúdánskou armádu, která podle nich není schopná zajistit ochranu civilistů, přitom USA patří k největším spojencům východoafrické země. Podle velvyslance Jižního Súdán v OSN Francise Madinga Denga země pracuje na zlepšení situace. V současnosti je v Jižním Súdánu na 6 900 jednotek, nicméně v zemi, která velikostí připomíná Francii, je pouze 320 kilometrů silnic a nyní začalo období dešťů.
USA kritizují zatýkání členů Muslimského bratrstva v Egyptě
Spojené státy americké žádají zastavení rozsáhlého zatýkání členů egyptského Muslimského bratrstva a tvrdí, že by se přechodná vláda měla vyvarovat „útokům na jednu konkrétní skupinu“. I generální tajemník Ban Ki-moon varoval před vyloučením strany z politického života v Egyptě. V týdnu byly vydány zatykače na 9 vysokých členů Muslimského bratrstva. Mluvčí Bílého domu Jay Carney nicméně odmítl spekulace, že by USA stahovaly pomoc z Egypta. Další protesty jsou naplánované na pátek, prvního pátku muslimského svátku Ramadánu.
Čína poskytne Nigérii půjčku ve výši 1,1 miliardy USD
Dohoda o nízkoúrokové půjčce byla sjednána v Pekingu ve středu mezi nigerijským prezidentem Goodluckem Jonathanem a čínským prezidentem Xi Jinpingem. Peníze mají směřovat na výstavbu silnic, letištních termínů ve čtyřech městech a železniční linku v hlavním městě Nigérie. Čínské společnosti již nyní staví potřebnou infrastrukturu v západoafrické zemi v hodnotě 1,7 miliard USD. Čína patří mezi nejvýznamnější investory v Africe, důvodem mají být zásoby nerostného bohatství na africkém kontinentu. Nigérie je největší africký producent ropy, problémem zůstává nedostatečná infrastruktura, většina obyvatelstva navíc žije v chudobě.
Libyjská vláda po týdnu získala zpět budovu ministerstva vnitra
Budova ministerstva vnitra byla v držení ozbrojenců od 2. července, kdy bojovníci nařídili všem zaměstnancům budovu opustit. Ti uvedli, že tam zůstanou, dokud vláda nerozpustí Nejvyšší bezpečnostní výbor, který se skládá z revolucionářů, jež přinesli svrhnutí režimu Muammara Kaddaffiho v roce 2011. Jeden z úředníků ministerstva řekl: „Nevíme, jaké dohody bylo dosaženo, ale nyní pracovníci kontrolují budovu a je v dobrém stavu.“ Ozbrojené skupiny skládající se z bojovníků z různých částí Libye jsou silné a vláda si dlouhodobě s nimi neví rady. Demonstranti v Tripolisu požadovali, aby je vláda odzbrojila. Vláda tvrdí, že vypracovává plán na rozpuštění milic, ale nejsou známy detaily.
OPEC ztrácí podíl na ropném trhu
Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) uvedla, že její podíl na ropném trhu klesá, a to především z důvodu nárůstu těžby ropy z hlubinných břidlicových ložisek. Členské státy (12) OPEC odhadují, že poptávka členských zemí poklesne přibližně o 2, 6 % barelů za den. Naopak světová poptávka bude pravděpodobně narůstat, nyní již roste nejrychleji od roku 2010 a předpokládá se, že se zvýší až na milion barelů za den, přičemž současná hodnota dosahuje 800 tisíc barelů za den. OPEC je závislá na vývoji ekonomik světových mocností, jako jsou USA a Čína. OPEC tedy musí bedlivě sledovat vývoj těžby břidlicové ropy, která například v USA postupně nahrazuje dovoz ropy a tím snižuje podíl OPECu na ropném trhu.
Lékaři bez hranic vyzývají k okamžitému řešení situace ve Středoafrické republice
Ve Středoafrické republice proběhl před třemi měsíci vojenský převrat, kdy rebelové seskupeni do tzv. Selekovy koalice svrhli prezidenta Francois Bozize. Podle organizace Lékaři bez hranic (MsF) je situace v zemi katastrofální a mezinárodní společenství by mělo začít jednat. Většina obyvatel zůstala bez přístupu k základní zdravotní péči, přitom situace ve zdravotní podle tiskové zprávy organizace byla již před převratem kritická. Mezi nejčastější příčiny smrti v zemi patří podvýživa a malárie, která je v letošním roce o 33 % vyšší než v minulém. Organizace zároveň vyzývá k uvolnění pomoci na financování rozvojových projektů, prozatím bylo uvolněno na 31 %.
Jak začalo Arabské jaro?
Arabské jaro do jisté míry změnilo podobu současného arabského světa. Politika a situace v zemích severní Afriky a Blízkého východu se neustále mění a ani dva roky po začátku protestů, které měly za následek odstavení od moci mnohých autoritativních vůdců, nelze mluvit o jeho konci. Situace v Egyptě tomu dává za pravdu. A jak to vše začalo?
Protesty v Maroku. Autorem snímku je Magharebia.
Arabské jaro svrhlo řadu dlouholetých vládců napříč arabským světem. V přímém přenosu mohli sledovat obyvatelé celé zeměkoule pád prezidentů Husní Mubaraka v Egyptě, Ali Saleha v Jemenu, Muammara Kaddafího v Libyi, Ben Ali v Tunisku. V Sýrii vedlo Arabské jaro k občanské válce, jejíž konec je stále v nedohlednu. Jinde stačily částečné reformy. Jordánský král Abdullah II předal určité pravomoci, v Alžírsku skončil výjimečný stav, v Bahrajnu zase propustili politické vězně. Kde, kdy a proč začalo Arabské jaro? Na odpověď na otázku, jestli přineslo demokracii, jako to bylo při pádu východního bloku v Evropě na konci 80. let, si budeme muset počkat. Čtěte dále –>
Muslimskému bratrstvu budou nabídnuta ministerská místa v Egyptě
Několik hodin po jmenování dočasným premiérem Hazem el-Beblawi řekl mluvčí egyptského prezidenta Mansour Ahmed al-Muslimani, že Muslimskému bratrstvu a salafistické straně Nour budou nabídnuta ministerská místa v přechodné vládě. „Neexistuje vůbec žádná námitka včetně členů těchto dvou stran ve vládě,“ dodal. Nový premiér el-Beblawi je liberální ekonom s pověstí technokrata, který se vyjadřoval negativně k předchozím režimům. Minulého prezidenta Mursi kritizoval kvůli nepředložení jasného plánu, který by pomohl ekonomice. Nyní stojí před těžkým úkolem, má sjednotit rozdělený Egypt a pomoci nastartovat ekonomiku.
Marocká strana Istiqlal vystoupila z vládní koalice
Sekulárně středo-pravicová strana Istiqlal již dále nechce pokračovat ve vládní koalici, důvodem jsou spory ohledně 20% škrtů v dotacích a celková ekonomická politika vlády. Jejích 5 ze 6 ministrů odstoupilo, v současnosti není jasné, jestli se ministerského křesla vzdá i ministr školství Mohammed el-Ouafa. Istiqlal je druhou největší stranou v parlamentu po Straně spravedlivosti a rozvoje (PJD), která vyhrála volby v roce 2011. Úkolem PJD je nyní najít nového koaličního partnera, anebo vyhlásit předčasné volby. V roce 2011 Maroko zasáhla vlna protestů, důvodem byla nezaměstnanost a vysoké náklady na bydlení.
Finanční pomoc pro novou egyptskou vládu přislíbila Saudská Arábie
Saúdská Arábie schválila v úterý finanční pomoc nové egyptské vládě ve výši 5 miliard USD, oznámil to saudský ministr financí Ibrahim Alassaf. Část prostředků bude Egyptu poskytnuta v hotovosti a část ve formě energetických produktů, zejména ropy, neboť Egypt v současnosti trpí nedostatkem pohonných hmot. Pomoc ve výši 3 miliard USD přislíbily nové vládě i Spojené arabské emiráty (SAE), které patřily a stále patří k silným kritikům Muslimského bratrstva, spojeného se svrženou egyptskou vládou. Dosud největší sponzor Egypta je Katar, který poskytl již 10 miliard USD. Katar však silně podporoval právě Muslimské bratrstvo. Po jeho svržení zůstává další finanční pomoc od Kataru nejistá, ačkoli nový katarský emír Tamim al-Thani vyjádřil nové egyptské vládě podporu.