Prozatímní prezident Egypta Adly Mansour jmenoval dočasným premiérem Hazem el-Beblawi, liberálního ekonoma a bývalého ministra financí. Mohammed el-Baradei, nositel Nobelovy ceny za mír, byl jmenován viceprezidentem pro zahraniční záležitosti. Jméno el-Baradei se v minulých dnech skloňovalo i v souvislosti s funkcí premiéra, ale odmítla ho salafistická strana Nour. Prezident Mansour představil harmonogram nových voleb. Ústava by měla být pozměněna do 15-ti dnů, dána ke schválení referendem do 4 měsíců a parlamentní volby by mohly být začátkem roku 2014. Muslimské bratrstvo nadále odmítá uznat prozatímního prezidenta Mansour a jeho rozhodnutí, vyzývá k dalším protestům.
Archiv rubriky: Afrika
Čtyři členové militantní Boko Haram byli odsouzeni na doživotí
V Nigérii byli odsouzeni k odnětí svobody do konce života čtyři údajní členové islamistické militantní skupiny Boko Haram, která působí na severu země. Podle rozsudku se měli podílet na loňských bombových útocích na kostel a kancelář volební komise, které zabily na 19 lidí. Jde o nejtvrdší tresty udělené pro údajné členy Boko Haram, jež je zodpovědná za řadu útoků v severní a střední Nigérii. Od roku 2009 se skupina zaměřila na útoky proti civilistům, dlouhodobě Boko Haram prosazuje vytvoření islámského státu, kde „bude západní vzdělání zapovězeno“. Prezident Goodluck Jonathan vyhlásil 14. května letošního roku stav nouze v severovýchodních státech Adamawa, Borno a Yobe po sérii útoků.
Transparency International: Korupce se stává závažným problémem
Podle výzkumu organizace Transparenci International (TI) se 1 ze 2 lidí domnívá, že se korupce v posledních dvou letech zhoršila. Na 27 % dotázaných uvedlo, že poskytlo úplatek veřejné instituci během minulého roku. Výzkum proběhl ve více než 100 zemí světa a zúčastnilo se ho na 114 000 respondentů. Z výsledků vyplývá, že v celých 51 státech napříč světem jsou politické strany považovány za nejvíce zkorumpované instituce v zemi. Přitom 2 ze 3 dotázaných věří, že osobní vztahy pomohou při jednání s veřejným sektorem. Výjimkou se ukázaly země jako Ázerbájdžán, Kambodža, Gruzie, Súdán a Jižní Súdán, kde obyvatelé uvedli, že se korupce dle jejich mínění za poslední dva roky snížila.
Velká Británie chce skupiny Ansar Deen a Boko Haram zařadit na seznam teroristických skupin
Podpora dvou militantních skupin Ansar Deen a Boko Haram by se mohla stát trestným činem ve Velké Británii. Ministryně vnitra Theresa May vznesla žádost na zařazení obou milicí na seznam teroristických skupin. Pokud Parlament žádost schválí, obě skupiny budou mít zakázanou činnost na území Velké Británie. Zatímco Ansar Deen, někdy známá i jako Ansar al-Sharia Velké Británie, působí na britské půdě, Boko Haram v čele s jedním z nehledanějších mužů Abubakarem Shekau operuje především na severu Nigérie. Jestliže budou obě skupiny zakázané, bude jakákoliv jejich podpora nebo členství nelegálním činem, za něhož by hrozilo až 10 let vězení a pokuta 7 400 USD.
Tunisko je podle francouzského prezidenta Hollanda poslední šancí arabského jara
Francouzský prezident François Hollande uskutečnil během uplynulého víkendu státní návštěvu Tuniska, v rámci které se setkal s nejvyššími představiteli země a politických stran. Ve stínu vývoje v sousedním Egyptě bylo nejostřeji sledováno jednání s tuniským premiérem Alim Larayedhem, členem islamistického hnutí Ennahda. V průběhu jednání, proti kterému se ostře stavěla část opozice, vyslovil prezident Holland svou podporu dosavadním demokratizačním snahám a především i svou víru v harmonizaci tradic islámu a demokracie. Zároveň označil Tunisko jako „poslední šanci pro úspěch původních cílů Arabského jara“. Francie by pak podle výsledků jednání měla v procesu hrát především roli prvního ekonomického partnera státu, jehož ekonomika, částečně závislá i na příjmech z turismu, je trvale postižena politickou nestabilitou země.
Násilí v Egyptě pokračuje
V pondělí nad ránem začala střelba před kasárnami v Káhiře, kde se shromažďují příznivci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi, protože věří, že právě tam je ex-prezident Mursi držen. Bylo zabito nejméně 15 lidí. Tajemník Muslimského bratrstva El-Beltagy řekl, že bylo zabito dokonce 35 lidí a asi 500 bylo zraněno. Armáda obvinila ze střelby ozbrojené teroristické skupiny, které se snažily dostat do kasáren. Demonstrant Alaa el-Hadidi řekl, že byli zaskočeni tím, že armáda použila ostrou munici. Příznivci Muslimského bratrstva tvrdí, že jejich protest byl poklidný. Gehad Haddad, mluvčí Muslimského bratrstva, řekl: „Každá policie na světě ví, jak rozehnat sit-in protest. Toto je jen kriminální činnost zaměřená na demonstranty.“ Nejnovější násilí zhoršuje politickou situaci v Egyptě, po něm salafistická strana Nour označující ho za masakr odstoupila z rozhovorů o zvolení prozatímního premiéra. Nour podporovala svrhnutí ex-prezidenta Mursi.
Post premiéra má v Egyptě dočasně obsadit právník Zijad Bahaildin, islámské strany i ho odmítají
Podle agentury Reuters by se prozatimním premiérem měl stát levicový právník Zijad Bahaildin. Za vlády prezidenta Husního Mubaraka působil Bahaildin na pozici šéfa úřadu pro státní investice. Přitom původní jméno, které se objevovalo v souvislosti s premiérským postem, bylo Baradei, jenž byl bývalým šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Od jeho jmenování ustoupil prezident Adli Mansur poté, co s ním nesouhlasily islámské strany. Nicméně ani s dalším jménem příliš islámské strany nesouhlasí. Ve středu byl svržen armádou prezident Mohammed Mursi, v zemi panuje napětí a rozsáhlé nepokoje.
Mali zrušilo výjimečný stav
Od ledna platil v západoafrické zemi po zahájení intervence ze strany Francie výjimečný stav, ten nyní představitelé Mali zrušili. Rozhodnutí přichází poté, co armáda ovládla město Kidal, které bylo dlouhou dobu v držení Tuaregů. Ti souhlasili se vstupem vojsk do města v rámci mírové dohody, jež má umožnit konání prezidentských voleb. Tuaregové bojují za autonomii na severu Mali již od vyhlášení nezávislosti země v roce 1960, kritizují vládu z marginalizování jejich problémů. Prezidentské volby se mají konat 28. července. Do voleb kandiduje 28 představitelů, mezi nimi 4 bývalí premiéři a jedna žena. Předseda volební komise Mamadou Diamoutani pochybuje, že volby budou spravedlivé a svobodné.
Plynárenský kartel GECF odmítá změnu určování cen plynu
Členské země organizace GECF, která sdružuje na 13 zemí světa, jednaly na summitu v Moskvě o cenách plynu a obhajovaly 40 let starou metodu určování cen pomocí burzovních kurzů ropy na světových trzích. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je vazba na ropu nejspravedlivější a nejvíc tržně orientovaný způsob určování cen. Metoda je stále více kritizována evropskými energetickými společnostmi, jelikož podle nich je cena plynu díky metodě příliš vysoká. Některé spory se dostaly až před soud, například neshody mezi ruským Gazpromem a německým RWE vyřešil arbitrážní soud ve prospěch RWE, kdy Gazprom musí vracet část plateb zpětně od května 2010. Podle odborníků by přechod na burzovní ceny mohl ušetřit v Evropě až 15,5 miliard USD ročně. S rostoucím obchodem se zkapalněným plynem (LNG) se situace na trhu mění a do budoucna může jít o stejně globalizovaný trh jako v případě ropy. Navíc podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) do šesti let obchod s plynem vzroste o 30 %, důvodem bude posilování nových exportérů, jako jsou Austrálie a USA.
El-Baradei bude zřejmě jmenován premiérem Egypta
Příznivci předního egyptského liberálního politika Mohammeda El-Baradei říkají, že bude jmenován novým premiérem Egypta. V sobotu se setkal s prozatímním prezidentem Adly Mahmud Mansour. Na setkání byli i jiní straničtí lídři. El-Baradei vede Frontu národní spásy, což je aliance levicových a liberálních stran. Dříve působil u OSN jako šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Údajně by měl být jmenován v sobotu večer. Krok armády, která sesadila prezidenta Mursi, označil jako pochopitelný. „Je to bolestivé opatření, nikdo to nechtěl, ale pan Mursi bohužel podkopal svou legitimitu tím, že prohlásil sebe před několika měsíci jako faraona a pak jsme se dostali do pěstního souboje a ne demokratického procesu.“ Příznivci Muslimského bratrstva trvají na tom, že se má ex-prezident Mursi navrátit do úřadu. Dle zpravodaje BBC je vidět rozdělenost egyptské společnosti. Násilí v noci si vyžádalo další mrtvé. Po internetu kolují videa ukazující zabíjení a provokace.
V Egyptě protestují stoupenci sesazeného prezidenta Mursi
Po pátečních modlitbách se sešli příznivci sesazeného prezidenta Mohammeda Mursi, aby protestovali proti zásahu armády. Tři lidé byli zabiti při střelbě, když se protestující snažili dostat do vojenských kasáren v Káhiře, kde věří, že je držen ex-prezident Mursi. Není jasné, kdo zahájil střelbu. Mluvčí armády popřel, že by vojáci zahájili palbu, používali jen slepé náboje a slzný plyn. Armáda uznala právo na protest, ale nemá dojít k jeho zneužívání. Oznámila též, že sesazení prezidenta není zaměřené proti žádné politické skupině a Muslimské bratrstvo je vítáno při řešení krize. V pátek rovněž jmenovaná hlava státu Adly Mansour rozpustil parlament.
Soud v Zimbabwe odmítl odložení červencových voleb
Dlouhodobí rivalové prezident Robert Mugabe a premiér Morgan Tsvangirai společně navrhli odložení voleb, které jsou naplánované na 31. července. Důvodem je údajně nízká připravenost na spravedlivé a svobodné volby, proto požádali ústavní soud o odklad. Ten jejich žádost nicméně zamítl, podle soudců nejsou splněny žádné zákonné důvody pro vyhlášení odkladu voleb. Po volbách v roce 2008 ustanovili po dlouhých sporech prezident Mugabe a premiér Tsvangirai z opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) křehkou koalici.
Syrský prezident al-Assad: Dva roky se snaží destabilizovat zemi
Prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor syrským státním novinám Al-Thawra. Tvrdí v něm, že jeho oponenti použili všechny své prostředky a neuspěli ve svržení jeho režimu. Podle něj se nejedná o revoluci, ale o spiknutí západních a některých arabských států, které se snaží destabilizovat Sýrii. V rozhovoru vyjádřil pochvalu za masivní protesty Egypťanů, které znamenaly konec islamistického prezidenta Mohammeda Mursi. Řekl, že ten, kdo používá náboženství v politice, nemůže uspět.
Tuniský prezident Marzouki vyloučil přelití převratu z Egypta
Dle prezidenta Moncefa Marzouki není možné očekávat, že by se do Tuniska přelilo dění z Egypta, kde armáda sesadila prezidenta Mursi. „Mohlo by Tunisko sledovat stejný (egyptský) scénář? Já si to nemyslím, protože mu chybí základní ingredience. Zde máme profesionální, republikánskou armádu, která se nikdy nezapletla s politikou,“ řekl prezident Marzouki. Uznal, že i v Tunisku mají ideologickou propast mezi islamisty a sekulárními modernisty, ale na rozdíl od Egypta nejsou v konfliktu. Uvědomuje si ekonomické a sociální požadavky. Jeho slova podpořil francouzský prezident Hollande, který je na první návštěvě v Tunisku od arabského jara z roku 2011.
Změny v Egyptě pokračují, v čele země stanul soudce Mansour
Ve středu byl armádou svržen prezident Mohammed Mursí a dát do domácí vězení, o den později byl jmenován prozatímním představitelem Egypta přední soudce Adly Mahmud Mansour. Armáda odmítá, že by se jednalo o vojenský převrat, pouze „plnila přání lidu“. K odstavení prezidenta Mursího od moci se stalo po dnech masových protestech proti prezidentovi, demonstranti obviňovali prezidenta z nedostatečného řešení ekonomických problémů země a vnucování islamismu. Armáda zadržela i několik vysokých představitelé Muslimského bratrstva a podle listu Al-Ahrám byly vydány zatykače až na 300 členů hnutí.
Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího
Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.
Politická krize v Egyptě vrcholí, armádní ultimátum vypršelo
Armáda vyzvala k urychlenému řešení politické krize v severoafrické zemi, termín byl stanoven na pět hodin odpoledne středoevropského času. Vojáci již obsadili státní televizi v hlavním městě. Během odpoledne navrhl prezident Mursí vytvoření nové koaliční vlády, kterou by měla tvořit i současná opozice. Vláda by následně měla dohlížet na nové parlamentní volby. Statisíce lidí protestují proti současné hlavě státu již od neděle, nepokoje mají za následek nejméně 39 mrtvých a stovky zraněných. Podle plánu armády by mělo dojít k sesazení prezidenta Mursího armádou na 9 až 12 měsíců vytvoření „neutrální vlády“ v čele s armádním představitelem, poté by byly vyhlášeny prezidentské a parlamentní volby.
Energetický projekt Desertec se potýká s existenčními problémy
Projekt Desertec Industrial Initiative (Dii) opouští jeden ze zakladatelů a to nadace Desertec, což pro projekt znamená existenční problémy. Dii je evropským projektem, který chce vyrábět elektřinu na Sahaře pomocí solárních panelů a větrných elektráren. Vyrobená energie dále poputuje do Evropy, kde by měla pokrýt až 15 % evropské spotřeby energie, pomocí investic ve výši 520 miliard USD do roku 2050. Projekt, který byl ustanoven v roce 2009, od počátku provázejí problémy. Dii spoluzaložilo několik evropských společností jako Desertec, Deustche Bank, Siemens, Bosch a další. Investoři se nicméně nedokázali dohodnout na přesném směřování projektu a projekt postupně ztrácel podporu. Siemens s Boschem ukončily minulý rok veškeré své aktivity v oblasti solární energie, které pro ně byly vysoce ztrátové. Od projektu se také odvrátilo Španělsko, které se mělo podílet na vybudování přenosových sítí. S odchodem nadace Desertec se tak ozývají názory, že by se projekt měl ukončit.
Egyptský prezident Mursi odmítá plán armády
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pozdním úterním projevu prohlásil, že je stále legitimní prezidentem. Přiznal právo protestu, ale vyzval k ukončení násilí a respektu ústavy, právního pořádku. Odmítl ultimátum armády, která v pondělí dala 48 hodin na vyřešení situace, a uvedl, že si nenechá nic diktovat. Unikly informace o podrobnosti plánu armády, který předpokládá pozastavení ústavy, rozpuštění parlamentu a nové volby. Prezident Mursi se setkal s šéfem armády generálem al-Sisi, ale nebyly sděleny informace o jednání. Přes noc nejméně 16 lidí přišlo o život u Káhirské univerzity při protestu na podporu prezidenta Mursi a dalších 200 bylo zraněno. Další střety byly hlášeny po celém Egyptě. OSN vyzývá prezidenta Mursi, aby se zapojil do národního dialogu a zahájil demokratický proces.
Do pokračujících egyptských nepokojů se vložila armáda
Vrchní velitel ozbrojených sil a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi oznámil v pondělí v televizním projevu, že pokud vláda nevyslyší požadavky lidu, převezme zodpovědnost armáda. Generál Sisi dal politikům lhůtu 48 hodin na nalezení společného řešení, v dalším vystoupení nicméně generál Sisi upřesnil, že armáda „neaspiruje na vládnutí a nebude se vymykat ze své předepsané role.“ Egyptská opozice začala po projevu generála Sisiho oslavovat domnělý pád režimu prezidenta Mursího, ten však v úterý prohlásil, že stanovisko armády pouze činí situaci složitější, a že jeho vláda bude pokračovat ve vlastním plánu národního sjednocení. Vláda prezidenta Mursího se však pod tlakem protestů již začala rozpadat, když v pondělí oznámilo svou rezignaci 5 jeho ministrů, ke kterým se v úterý údajně přidal i egyptský ministr zahraničí Mohamed Kamel Amr.
Nedělní protesty v Egyptě se spojily s násilím, sedm lidí zemřelo
Masové protesty, které se konaly v neděli po celém Egyptě, propukly v násilí mezi příznivci a odpůrci prezidenta Mohammeda Mursi. Střety si vyžádaly nejméně 7 mrtvých a na 600 zraněných. Pět lidí bylo zastřeleno jižně od hlavního města Káhiry a další 2 při útoku na centrum Muslimského bratrstva na předměstí Káhiry, kde stovky lidí házely benzínové bomby a kameny, budova se vznítila a členové stráže si vyměnili střelbu s útočníky.
Organizace zemí vyvážející ropu během června vyprodukovala méně ropy než květnu
Pokles ropné produkce způsobila neklidná situace v některých afrických státech, které jsou často označovány za slabší členy Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Výpadky ropné těžby v Libyi, Nigérii a také v Angole téměř vyrovnala Saudská Arábie, kde se naopak produkce mírně zvýšila z důvodu vzrůstající domácí poptávky. Během června ropná produkce klesla na 30,38 milionů barelů za den, přičemž květnová produkce dosahovala 30,46 milionů barelů za den. Pokles těžby ale odpovídá cílům OPEC, na nichž se členské státy dohodly během květnového jednání ve Vídni. Podle OPEC by produkce ropy měla dosahovat 30 milionů barelů za den, díky čemu je možné udržovat cenu kolem 100 USD za barel.
V Egyptě masově protestují proti prezidentovi Mursi, sešli se i jeho příznivci
Po celém Egyptě se konají masové protesty žádající odchod prezidenta Mohammeda Mursi, který před rokem v prvních svobodných volbách vystřídal prezidenta Husni Mubaraka. Jeho kritici mu vyčítají, že za rok se mu nepodařilo vyřešit bezpečnostní a ekonomické problémy země a do popředí dává islamistické zájmy Muslimského bratrstva. Lidé zpívají humorné písně, ale i rozzuřeně protestují. Opozice tvrdí, že má 22 milionů podpisů pro předčasné volby. Aktivisté vyzývají signatáře petice, aby přišli na káhirské náměstí Tahrir. Jeden z organizátorů Sameh al-Masri řekl: „Je to stejná politika jako Mubarak, ale my jsme v horší situaci. Chudoba roste, inflace se zvyšuje. Je to mnohem horší než Mubarak.“ Tisíce lidí se sešly také podpořit prezidenta Mursi. Společnost v Egyptě se rozděluje na příznivce a odpůrce, rostou obavy, že protesty se zvrhnou do násilí. Armáda již předznamenala, že je připravena případně zasáhnout.