Doktoři tvrdí, že při posledních nepokojích v Káhiře zemřelo více než 100 lidí a 1500 je zraněných. Dle ministerstva zdravotnictví je počet obětí 38. V noci na sobotu demonstrovali podporovatelé sesazeného ex-prezidenta Mursi, kteří se shromažďují ve čtvrti Nasr, i jeho odpůrci, kteří se sešli na náměstí Tahrir. Mluvčí Muslimského bratrstva Ahmed Nashar popsal situaci u mešity ve čtvrti Nasr: „Když jsem přijel, kulky svištěly kolem uší.“ Dodal, že to bylo brutální. Střety začaly, když se protestující pokusili zablokovat hlavní silnici. Muslimské bratrstvo vyzývá svět, aby zasáhl. Ministr vnitra Mohammed Ibrahim přislíbil, že čtvrť Nasr bude vyklizena, protože místní jsou obtěžováni demonstranty. Také informoval, že ex-prezident Mursi bude převezen do vězení Torah. V Alexandrii bylo nejméně 10 lidí zabito při střetech mezi soupeřícími stranami. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton hluboce odsuzuje poslední vývoj událostí v Egyptě. Britský ministr zahraničí William Hague vyzývá k dialogu.
Archiv štítku: nepokoje
Tunisko je podle francouzského prezidenta Hollanda poslední šancí arabského jara
Francouzský prezident François Hollande uskutečnil během uplynulého víkendu státní návštěvu Tuniska, v rámci které se setkal s nejvyššími představiteli země a politických stran. Ve stínu vývoje v sousedním Egyptě bylo nejostřeji sledováno jednání s tuniským premiérem Alim Larayedhem, členem islamistického hnutí Ennahda. V průběhu jednání, proti kterému se ostře stavěla část opozice, vyslovil prezident Holland svou podporu dosavadním demokratizačním snahám a především i svou víru v harmonizaci tradic islámu a demokracie. Zároveň označil Tunisko jako „poslední šanci pro úspěch původních cílů Arabského jara“. Francie by pak podle výsledků jednání měla v procesu hrát především roli prvního ekonomického partnera státu, jehož ekonomika, částečně závislá i na příjmech z turismu, je trvale postižena politickou nestabilitou země.
Egyptský prezident Mursi varoval před nepokojemi
Prezident Mohammed Mursi ve středečním dvouhodinovém projevu v televizi varoval, že nepokoje ochromí zemi a může se vrátit zpět do chaosu. Řekl, že některá rozhodnutí byla správná, ale přiznal chyby. Vyzval opozici, aby se podílela na nové ústavě, kritizoval ji, že se nechce účastnit národního dialogu. Když chtějí změnit vládu, mají se účastnit voleb. Řekl, že pro dosažení cílů revoluce je potřeba radikálních změn. Obvinil nepřátele Egypta, že se snaží zničit demokracii. Prezident Mursi je rok v úřadě, který byl poznamenán politickým neklidem a ekonomickými problémy. V současnosti trápí Egypťany nedostatek pohonných hmot, za což se prezident Mursi omluvil. O víkendu je očekáván masový protest proti němu, byli nasazeni vojáci kvůli bezpečnosti.
Protesty v turecké Ankaře pokračují, premiér odmítá předčasné volby
„Nerozhodujeme o předčasných volbách, protože lidé pochodují v ulicích,“ řekl premiér Recep Tayyip Erdogan. Parlamentní volby se budou konat až v roce 2015, prezidentské a komunální v roce příštím. Na 5 000 lidí se v sobotu shromáždilo na protivládní protest na náměstí Kizilay v centru Ankary. Policie při střetech s demonstranty použila slzný plyn a vodní děla. Vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) je v čele země od roku 2002, demonstranti ji obviňují z autoritářství a snahy vnutit sekulární společnosti islámské hodnoty. Protesty v Turecku začaly 31. května, 4 lidé zemřeli, tisíc dalších bylo zraněno a stovky uvězněny.
Prvomájové shromáždění v americkém Seattlu skončilo násilím
V podvečer 1. máje se rozpoutaly na shromáždění v Seattlu nepokoje. Zatčeno bylo 18 lidí a 8 policistů bylo zraněno. Protestující házeli kameny a láhve na dohlížející policisty a vytloukali okna aut a obchodů. Policie na vzniklou situaci zareagovala plynovými granáty. V průběhu dne probíhal poklidný manifest za pracovní práva a imigrační reformu, ale kolem 20. hodiny se ke shromáždění přidali anarchisté a rozpoutali násilnosti.
Irácká armáda získala kontrolu nad městem Suleiman Bek
Irácká armáda dobyla zpět město Suleiman Bek ležící severně od hlavního města Bagdádu. Město padlo do rukou ozbrojenců ve středu po krvavých bojích s bezpečnostními silami. Generál Alí Ghaidan Majid pro agenturu AFP uvedl, že dle informací zpravodajských služeb se jednalo o 175 místních mužů, z nichž několik je podezřelých z členství v Al-Kaidě, další patřili k sunnitské skupině Armáda Naqchbandis, která sdružuje bývalé spolupracovníky režimu iráckého ex-prezidenta Saddáma Huseina, mezi nimiž byl důstojník na útěku a člen strany Baas Izzat Ibrahim al-Douri. Inkriminované město obývají převážně sunnitští Turkméni.
Kuvajt by tvrdě zakročil proti nepokojům
Ministerstvo vnitra Kuvajtu uvedlo, že jakékoliv nepokoje a násilí v zemi by se setkaly s tvrdou odpovědí. Ve středu policie rozháněla tisíce demonstrujících slzným plynem. Někteří byli zadrženi. Protestující nesouhlasí s odsouzením opozičního politika Musallam al-Barrak k pěti letům vězení kvůli jeho protivládním výrokům. Al-Barrakovi se stejně jako dalším členům opozice nelíbí nový volební systém, který znemožnil, aby opozice získala většinu v parlamentu. Členové opozice byli obviněni, že jejich výroky uráží emíra. Kuvajt se obává pokračování arabského jara ve své zemi.
Již 7 mrtvých si vyžádaly protesty po volbách ve Venezuele
Generální prokurátorka Venezuely v úterý informovala o smrti již 7 lidí během povolebních nepokojů. Podporovatelé opozičního kandidáta Henrique Caprilese vyšli do ulic, aby vyjádřili odpor proti prohlášení dosavadního prezidenta Nicolása Madura za vítěze nedělních prezidentských voleb. Jednou z obětí byl policista ze severu země. V hlavním městě Caracas byl jeden člověk zavražděn a další zemřel na následky střelby mezi skupinami podporujícími opozici a vládu. Ostatní oběti pocházeli z různých částí země.
Smrt palestinského vězně rozpoutala nepokoje v izraelských věznicích
Zpráva o smrti Maysara Abu Hamdiyeha, 64letého doživotně odsouzeného Palestince, rozpoutala nepokoje mezi palestinskými vězni v izraelských věznicích. Palestinci obviňují izraelskou stranu, že Abu Hamdiyehovi neposkytla adekvátní léčbu po tom, co mu byla diagnostikována rakovina. Mluvčí palestinského prezidenta Nabil Abu Rudeina řekl, že „pokračující zadržování vězňů a zanedbání lékařské pomoci vede k nebezpečným důsledkům“. Izraelská vězeňská služba použila k uklidnění situace ve věznicích slzný plyn.
V Barmě byl ustaven výbor pro řešení muslimsko-buddhistického konfliktu
Barmský prezident Thein Sein nechal ustavit desetičlenný Ústřední řídící výbor pro nouzové období, který bude řešit náboženské nepokoje a především pak jejich následky. Členové výboru jsou současnými nebo bývalými ministry, do čela byl jmenován ministr vnitřních záležitostí generálporučík Ko Ko. Výbor má zajistit efektivní kooperaci mezi bezpečnostními složkami a regionálními vládami, aby bylo možno rychle a pružně reagovat na vývoj v oblastech zasažených náboženskými bouřemi a předejít jejich dalšímu šíření. Hlavním preventivním krokem barmské policie a armády je zatýkání podezřelých, ke dnešnímu dni jde o 68 osob z regionů Mandalay a Pegu. Nepokoje, které propukly celkem v 15 okresech, si vyžádaly 43 mrtvých a 86 zraněných, téměř 11 tisíc Barmánců přišlo o své domovy a majetek.
V některých částech Barmy byl vyhlášen zákaz vycházení
Na 3 okresy v regionu Pegu se od úterý vztahuje zákaz vycházení. K tomuto kroku se místní autority rozhodly kvůli pokračujícím nepokojům, které propukly minulý týden v centrálním regionu Mandalay ve městě Meiktila mezi tamními muslimy a buddhisty, od té doby zasáhly několik okresů a rozšířily se i za hranice regionu. Zákaz vycházení se rovněž vztahuje na shromažďování, projevy a pořádání průvodů a demonstrací. Zatímco se situace v Meiktile díky vyhlášení stavu nouze a zásahům armády a policie pomalu vrací do normálu, nábožensky motivované násilí a výtržnosti se objevují na dalších místech. Většinou jde o zakládání požárů v obytných, veřejných a náboženských budovách, nebo rabování opuštěných objektů, policii se však obvykle podaří incidenty ukončit. Po uklidnění situace chce vláda zorganizovat workshopy a jiné akce, které by měly napomoci obnovit důvěru mezi znesvářenými komunitami.
Nepokoje v Barmě se rozšířily do další oblasti
Poté, co se i díky vyhlášení stavu nouze podařilo dostat situaci v několika částech města Meihtila v barmském regionu Mandalay pod kontrolu, přesunuly se nepokoje asi 50 km na sever do okresu Yamethin. Stejně jako v Meiktile byly i zde zakládány požáry v obytných domech i veřejných a náboženských budovách, zničeno jich bylo několik desítek. Podle místních zdrojů se však podařilo incident velmi rychle ukončit, po zásahu policie se bouřící Barmánci téměř okamžitě uklidnili a rozešli. Přesto však byla podniknuta preventivní opatření, 17 osob podezřelých z organizace a podněcování spoluobčanů bylo zadrženo a vzato do vazby. Kvůli násilí v Meiktile bylo v regionu zřízeno 6 táborů na pomoc evakuovaným obyvatelům. Bez střechy nad hlavou se ocitlo přibližně 10 000 osob z půlmilionové Meiktily. Zde bylo zatčeno 18 podezřelých a po 10 dalších se pátrá.
Kuvajtský parlament schválil udělení občanství až 4 000 osob
Kuvajtští poslanci odhlasovali zákon o udělení občanství 4 000 osobám, které se sice ke kuvajtskému občanství hlásí, ale oficiálně jsou považovány za nelegální obyvatele. Těchto osob, nazývaných Bidun, je v Kuvajtu asi 106 000 a jedná se o ty, kteří při vyhlášení kuvajtské nezávislosti v roce 1961 nezažádali o občanství nebo neměli potřebné dokumenty k tomu, aby jim bylo přiděleno. Jde také o potomky osob bez občanství a osoby, které byly v 60. letech najaty do bezpečnostních složek a v zemi se usídlily. Od 80. let se situace Bidunů zhoršovala a nyní nemohou pracovat ve státní správě, mají omezený přístup k zdravotnictví, vzdělání atd. V posledních dvou letech propukaly mezi Biduny nepokoje, které často potlačovala policie. Nynější zákon označila kuvajtská vláda za „základ pro řešení problému Bidunů“.
Bangladéš i nadále sužují protesty opozičních aktivistů
Nepokoje v bangladéšské Dháce pokračují, začátkem tohoto týdne byla aliancí opozičních stran vyvolána celonárodní generální stávka. Ta by podle zjištění agentury AP měla pokračovat i v úterý. Během pondělí došlo v Dháce k několika výbuchům způsobeným podomácku vyrobenými bombami. Hlavními požadavky opoziční Bangladéšské nacionalistické strany a jejích partnerů je propuštění všech zadržených demonstrantů z řad politických stran i občanských aktivistů, dále opozice požaduje odvolání současné vlády a ustavení vlády prozatímní, která by zemi spravovala až do příštích parlamentních voleb. Ty by se měly konat na začátku roku 2014. V neposlední řadě jde alianci 18 opozičních stran i o ukončení procesů s politiky pocházejícími převážně z Jamaat-e-Islami, kteří jsou obviněni z páchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v roce 1971.
Nová tuniská vláda získala důvěru, hlavním cílem má být stabilizace ekonomiky
Nová vláda premiéra Aliho Larayedha získala podporu 139 hlasů Ústavodárného shromáždění, tedy o 30 více, než je potřeba pro vstup do úřadu. Kabinet je složen z vládnoucí strany Ennahda, 2 světských stran a nezávislých. Tunisko i nadále trápí chudoba a vysoká nezaměstnanost, obyvatelé proto očekávají, jak se s nestabilní ekonomikou vláda vypořádá a které ze svých cílů uskuteční.
Pákistánský prezident se vyjádřil k náboženskému incidentu v Lahore
Ve svém prohlášení pákistánský prezident Asif Alí Zardárí vyjádřil rozčarování a nesouhlas s incidentem, který se koncem tohoto týdne odehrál v Lahore na východě země a zároveň požaduje jeho prošetření. Mluvčí prezidenta a senátor Farhatullah Babar uvedl, že prezident je znepokojen situací a nařídil příslušným autoritám zajištění bezpečnosti lahorských občanů a ochranu jejich majetku. Ochrana muslimského i nemuslimského obyvatelstva země je jedním z nejdůležitějších úkolů vlády, která musí podle prezidenta zajistit všem občanům Pákistánu jejich práva bez rozdílu, přesně jak si žádá pákistánská ústava. Prezident Zardárí rovněž poznamenal, že podobné incidenty poškozují pověst země a že nikdo není oprávněn brát spravedlnost do svých rukou.
Pákistánští křesťané požadují lepší ochranu
Po nepokojích v Lahore na východě Pákistánu se křesťanská menšina obává o svou bezpečnost a požaduje po vládě lepší ochranu. Příčinou incidentů se stalo údajné křesťanské rouhání proti islámu. Podobná obvinění jsou brána velmi vážně, obzvláště v Pákistánu, kterému dominuje muslimské obyvatelstvo. Muž, který se měl tohoto činu dopustit, byl ve snaze uklidnit muslimské obyvatele města vzat do vazby, stovky křesťanů přesto z Lahore uprchly. Skupina muslimů, kteří považovali zásah policie za nedostatečný, však následující den zničila a zapálila zhruba desítku křesťanských domů. Křesťané, kteří tvoří necelá 2 % pákistánské populace, po uklidnění výtržností zorganizovali v Lahore a Karáčí protesty požadují vyšetření celé záležitosti a odškodnění.
Bangladéšská vláda zvažuje zákaz islamistických organizací
Problémy s příznivci Islámské strany (Jamaat-e-Islami) a islamisty se vyhrotily útokem na hinduistický chrám Chittagong na východě Bangladéše a přiměly tak vládu země k úvahám o zakázání islamistických militantních skupin hlásících se k Jamaat-e-Islami. Kromě Chittagongu zaútočili islamisté i na další chrám v oblasti Lalmonirhat. Podle bangladéšského ministra zahraničí Dipu Moniho již lze hovořit o samotném terorismu. Policie tyto skupiny podezírá z úmyslu vyvolat celonárodní paniku, oslabit právo a pořádek v zemi, celou situaci komplikuje i dění na politické scéně, neustále totiž probíhá vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Obvinění se týkají hned několika vysoce postavených členů Jamaat-e-Islami. Během nepokojů již zemřelo nejméně 60 osob.
Nepokoje v Bangladéši pokračují
Protesty a násilné střety, které v Bangladéši vyvolal trest smrti pro lídra Islámské strany, pokračují již čtvrtým dnem. V sobotu se demonstranti střetli s bezpečnostními složkami země, incident si vyžádal další zraněné a mrtvé. Protesty se rozšířily po celé zemi, dochází k útokům na domovy vládních příznivců i úřady. Islámská strana (Jamaat-e-Islami) a Bangladéšská nacionalistická strana vedená bývalou premiérkou Khaled Ziaovou se otevřeně postavily za protestující část obyvatelstva a rovněž se vyslovily pro třídenní celostátní generální stávku, která by měla začít v neděli. Trvají na tom, že rozsudky jsou nespravedlivé a politicky motivované. Obvinění se i nadále týká 7 dalších předních politiků strany Jamaat-e-Islami.
Indie se potýká s nepokoji v Kašmíru, vyvolala je poprava teroristy
V roce 2001 došlo k útoku na indický parlament, při němž zahynulo 14 lidí. Tento čin měl na svědomí kašmírský terorista Afzal Guru. V roce 2002 nad ním by vynesen rozsudek smrti zvláštním soudem vytvořeným v rámci prevence proti terorismu. K výkonu rozsudku došlo 9. února po zamítnutí žádosti o milost indickým prezidentem Pranabem Mukherjee. Poprava vyvolala v problematické kašmírské oblasti na severu země vlnu odporu, Guruova rodina žádá o vydání těla a tvrdí, že o rozsudku nebyla informována. V reakci na nepokoje byl v Kašmíru vyhlášen zákaz vycházení a situaci kontroluje policie a armádní jednotky.
Bývalý iránský prokurátor byl propuštěn z vazby
Kontroverzní bývalý iránský prokurátor Saeed Mortazavi byl po 2 dnech propuštěn z vězení. Jeho osoba je ústřední postavou sporu mezi iránským prezidentem Ahmadínežádem a vlivným předsedou iránského parlamentu Ali Larijanim. Prokurátor Mortazavi, podporovatel prezidenta Ahmadínežáda, byl zadržen v pondělí krátce poté, co prezident Ahmadínežád v parlamentu obvinil předsedu Larijaniho z korupce a nepotismu. Mortazavi je často spojován s potlačováním nepokojů v Iránu v roce 2009, které propukly po znovuzvolení Mahmúda Amhmadínežáda iránským prezidentem. Současný spor mezi prezidentem Ahmadínežádem a předsedou Larijanim má politické základy, neboť oba zastávají rozdílné politické názory. Předseda Larijani bude také pravděpodobně kandidátem, který by mohl nahradit prezidenta Ahamdínežáda v jeho funkci, neboť ten se již v červnových volbách o svůj úřad nemůže znovu ucházet.
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.
Egyptská opozice odmítla prezidentův požadavek na národní dialog
Prezident Mohammed Mursi vyzval představitele opozice k jednání, aby projednala čtyřdenní násilí v zemi. Desítky lidí zemřelo poté, co soud odsoudil 21 lidí za smrt během nepokojů po fotbalovém zápase v roce 2011. Stav nouze byl v posledních dnech vyhlášen ve městech Port Said, Suez a Ismailia. V pondělí vláda schválila zákon, který umožňuje armádě zatýkat a účastnit se policejních akcí. Opozice obviňuje prezidenta Mursiho z autokracie a z omezování svobody a vyznání důsledkem nové ústavy.