Hlavní představitel vůdčího egyptského islámského orgánu šejk Ahmed al-Tayeb začal vyzývat politické představitele a osobnosti veřejného života, aby se zúčastnili národního usmíření. Nebylo stanoveno datum setkání. Muslimské bratrstvo se odmítá zúčastnit jakýchkoliv rozhovorů, než bude navrácen sesazený exprezident Mohammed Mursi do funkce. Bratrstvo vidí, že Al-Azhar podpořil sesazení exprezidenta Mursi. Příznivci exprezidenta Mursi chtějí pokračovat v protestech přes varování armády.
Archiv rubriky: Osoby
Maďarský premiér požaduje odložení schůzky Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR
Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.
Řecká nezaměstnanost dosáhla v květnu rekordních 27,6 %
Řecký statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v zemi v květnu 2013 dosáhla rekordních 27,6 %, oproti 23,8 % v květnu minulého roku. Nejvíce nezaměstnaných je ve věku 15-24 let, a to 64,9 %. Řecko prochází šestým rokem recese. Zpráva o nezaměstnanosti se objevila krátce před tím, než se setkal řecký premiér Antonis Samaras s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce americký prezident Obama pochválil řeckou vládu za přijetí opatření ke snížení státního dluhu a prohlásil, že úsporná opatření by měla vyvážit opatření na podporu růstu a podpořit zaměstnanost. Řecko je první zemí eurozóny, která obdržela mezinárodní finanční pomoc v květnu 2010. Země minulý měsíc obdržela další výpomoc 6,8 miliardy eur od EU, MMF a ECB.
Jednání mezi Izraelem a Palestinou budou pokračovat v Jeruzalémě
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že izraelští a palestinští vyjednavači se sejdou 14. srpna v Jeruzalémě, aby pokračovali v jednání o ukončení dlouholetého sporu. Následovat bude jednání v Jerichu. Na konci července se obě strany po téměř 3 letech sešly ve Washingtonu. USA se obávají, že nová plánovaná výstavba izraelských osad by mohla narušit jednání, což byl i důvod pro přerušení mírových rozhovorů v roce 2010. Přesto všechny strany doufají, že dosáhnou dohody o dvou státech. Ministr zahraničí USA John Kerry vyzývá Izrael a Palestinu, aby našly „rozumné kompromisy“ pro mír. „Vím, že jednání budou těžká, ale také vím, že důsledky nesnažení by byly horší,“ dodal.
Katar požaduje propuštění egyptských politických vězňů
Egypt musí propustit zadržované členy Muslimského bratrstva, pokud chce zachovat naději na vyřešení politické krize vzniklé po sesazení Mohammeda Mursího. Po návratu z jednání v Káhiře to uvedl katarský ministr zahraničí Khaled al-Attiya. Podle ministra Atiiya je záležitost politických vězňů „klíčová pro vyřešení krize,“ stejně jako „dialog se všemi stranami“ sporu. Ministr Attiya se proto v Káhiře setkal s představitelem Muslimského bratrstva i s viceprezidentem Mohammedem ElBaradeiem, na další plánovanou schůzku s představitelem armády, generálem Sisim, však nedošlo. Katar patří k významným podporovatelům Muslimského bratrstva, za doby vlády exprezidenta Mursího poskytl Egyptu přes 7 miliard USD.
USA a EU tlačí na Egypt, aby ukončil krizi
Zástupci EU a USA se setkali se zástupci současné egyptské vlády i se stoupenci exprezidenta Mursi. Ze strany USA přijel jednat v minulých dnech náměstek ministra zahraničí William Burns a na setkání s ministrem zahraničí Egypta Nabil Fahmy se k nim připojil i vyslanec EU Bernardino Leon. Snaží se vyvíjet na Egypt tlak, aby našel kompromis a ukončil měsíční krizi, kdy při následných střetech bylo od 3. července zabito minimálně 100 příznivců exprezidenta Mursi. USA a EU vyjádřily obavu poté, co egyptská vláda oznámila, že chce ukončit protest příznivců Muslimského bratrstva v Káhiře. V sobotu ministerstvo vnitra žádalo protestující, aby ukončili své setkání pokojně. Tisíce příznivců exprezidenta Mursi kempuje od jeho sesazení u mešity Rabaa al-Adawiya a na náměstí Nahda.
Hassan Rouhani se stane oficiálně prezidentem Íránu
Hassan Rouhani oficiálně nahradí ve funkci prezidenta Íránu Mahmúda Ahmadínežada v neděli, kdy se bude konat veřejná inaugurace. Na ceremonii v Teheránu bude volba potvrzena nejvyšším vůdce ajatolláhem Alí Chameneí. Při svém zvolení slíbil Rouhani reformy a konec mezinárodní izolace. I on nadále odsuzuje Izrael a jeho existenci. V pátek byl den na podporu Palestinců. Ve svém posledním projevu prezident Ahmadínežád varoval před sionismem. Analytici upozorňují, že v Íránu nemá rozhodovací slovo prezident, ale nejvyšší vůdce.
Do Egypta se chystají američtí senátoři
Prezident USA Barack Obama požádal republikánské senátory Johna McCaina a Lindsey Graham, aby navštívili Egypt a setkali se s vojenskými lídry a opozicí. Oba senátoři se již v minulosti setkali s členy Muslimského bratrstva. Měli by do Egypta odjet v příštím týdnu. Senátor Graham řekl, že armáda by měla předat moc do civilních rukou a že zabíjení opozice ukazuje, že se jedná o puč. Senátor Graham upozorňuje na symboliku vyslání senátora McCaina, který byl soupeřem v prezidentských volbách pro prezidenta Obamu. USA tak ukáží Egyptu, jak skutečně funguje demokracie. Administrativa prezidenta Obamy nechce označit sesazení prezidenta Mursi jako převrat. Předsedkyně senátního výboru pro zpravodajskou činnost Dianne Feinstein řekla, že Kongres by měl zvážit další podporu pro Egypt po sobotních střetech, které si vyžádaly přes 70 lidských životů.
Dohody mezi Izraelem a Palestinou má být dosaženo do 9 měsíců
První jednání po téměř třech letech se konala v pondělí a úterý ve Washingtonu. Hlavní vyjednavači za Izrael a Palestinu by se měli sejít znovu během 2 týdnů a do 9 měsíců chtějí uzavřít konečnou dohodu. Dle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se sejdou v Izraeli či na palestinských území. Dodal, že jednání byla pozitivní a korektní, obě strany jsou připraveny jednat o sporných bodech, jako jsou osady, Jeruzalém či hranice. Je přesvědčen, že mohou dosáhnout míru. Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat prohlásil: „Palestinci trpěli dost a nikdo nebude z tohoto úsilí těžit více než palestinský lid. Jsem šťasten, že všechny otázky finálního statusu jsou na stole.“ Izraelská ministryně spravedlnosti Tzipi Livni, která se účastní jednání za izraelskou stranu, poukázala, že není důležité se zabývat minulostí, ale soustředit se na budoucnost. Dodala, že mohou společně pracovat na něčem, co bude skutečné a trvalé.
Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou začnou v pondělí ve Washingtonu
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, které byly přerušeny v roce 2010, začnou v pondělí večer ve Washingtonu. Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co Izrael schválil propuštění 104 palestinských vězňů. V neděli večer ministr Kerry telefonoval s izraelským premiérem Netanyahu a palestinským prezidentem Abbasem. Oba vyjádřili souhlas, že jednání bude sloužit na vytvoření procesního plánu, jak jednání budou pokračovat v dalších měsících. Izraelskou delegaci povede ministryně spravedlnosti Tzipi Livni a palestinskou Saeb Erekat.
Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu
Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.
Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU
Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.
Egyptsky ministr obrany volá po podpoře občanů
Hlavní představitel egyptské armády a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi vyzval v televizním projevu všechny Egypťany, aby v pátek vyšli do ulic. „Naléhám na všechny občanu, aby v pátek vyšli do ulic, vyjádřili svou vůli a poskytli mě, armádě a policii mandát postavit se možnému násilí a terorismu,“ prohlásil generáal Sisi. Podle BBC tak generál Sisi ukázal, kdo skutečně v Egyptě drží moc – nikoli přechodný prezident Mansour, ale armáda. Mohamed el-Beltagy, vedoucí člen Muslimského bratrstva, strany, ke které patří armádou svržený prezident Mursí, prohlásil, že generál Sisi „volá po občanské válce, aby tak ochránil svůj vojenský puč.“
Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.
Premiér Netanyahu vítá obnovení mírových rozhovorů
V prvním prohlášení poté, co americký ministr Kerry oznámil obnovení mírových rozhovorů, izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl: „Obnovení mírového procesu je nezbytným strategickým zájmem státu Izrael.“ Zmínil, že to může ukončit konflikt mezi Izraelci a Palestinci v době, kdy čelí dalším problémům ze Sýrie a Íránu. Základ pro rozhovory bude bezpečnost Izraele a ochrana jeho životních zájmů. Neposkytl žádné detaily o tom, co strany dohodly před prvním kolem jednání. Yuval Steinitz, ministr zpravodajství, oznámil, že budou propuštěni někteří palestinští vězni. Podle izraelské právní skupiny B’Tselem je v izraelských věznicích nejméně 4713 Palestinců.
Desítky tisíc Egypťanů demonstrovaly, hlášeni jsou tři mrtví
Stoupenci a odpůrci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi se střetli ve městě Mansoura, které leží v nilské deltě. Následkem toho zemřeli tři lidé. V Káhiře u mešity Rabaa al-Adawiya, kde se stoupenci ex-prezidenta Mursi shromažďují již od jeho svrhnutí, se sešlo přibližně 10 000 lidí a vydalo se směrem k vojenskému areálu, nesli fotografie ex-prezidenta Mursi a skandovali hesla. Ale vojáci je zablokovali. V blízkosti mešity al-Azhar lidé házeli kameny na přívržence ex-prezidenta Mursi a poblíž prezidentského paláce policie použila slzný plyn. Jinak shromáždění v Káhiře bylo poklidné, jak organizátoři žádali. Demonstrovalo se i v Alexandrii a dalších městech po celém Egyptě. V menším množství se sešli i příznivci svržení, ti skandovali: „Armáda a lidé jsou jedno!“ Dočasný prezident Adly Mansour řekl, že budou chránit revoluci a usilovat o stabilitu. Téměř 100 lidí bylo již zabito při střetech od 3. července, kdy byl ex-prezident Mursi odstaven od moci armádou. Mezitím OSN tlačí na současné vedení Egypta, aby zveřejnilo, proč je ex-prezident Mursi zatčený a kdy bude souzen. Tým OSN čeká na povolení, aby mohl vyjet do Egypta vyšetřovat střílení před kasárnami z 8. července, kdy bylo zabito více než 50 lidí.
Ministr Kerry: Izraelci a Palestinci jsou připraveni pro mírové rozhovory
Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil v Jordánsku poté, co hovořil s oběma stranami, že Izraelci a Palestinci dosáhli shody, díky níž mohou začít mírové rozhovory. „Dosáhli jsme dohody, která vytváří základ pro obnovení přímých jednání o konečném statusu mezi Palestinci a Izraelci.“ Počáteční jednání mají být v příštím týdnu ve Washingtonu, kam by měl přijet hlavní vyjednavač Palestinců Saeb Erekat a z Izraele Tzipi Livni. Ministr Kerry poděkoval Lize arabských států, která podpořila jeho plán. Potřetí v tomto týdnu jednal s palestinským prezidentem Mahmudem Abbasem a telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu. „Zástupci dvou hrdých národů se dnes rozhodli, že obtížná cesta vpřed se vyplatí,“ chválil se. Přesto existuje mnoho problematických oblastí pro zahájení jednání. Hamas, který ovládá Pásmo Gazy, odmítá právo prezidenta Abbase hovořit za Palestince.
Turecký premiér Erdogan odmítá komunikovat s novou egyptskou vládou
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl mluvit s egyptským viceprezidentem Mohamedem ElBaradeim. „Jak bych s Vámi mohl mluvit? Nebyl jste nikým zvolen, pouze dosazen těmi, kdo zosnovali puč,“ prohlásil ve středu na adresu viceprezidenta Baradeiho turecký premiér. Pokračuje tak zhoršování vztahů mezi novou přechodnou egyptskou vládou a Tureckem. Premiér Erdogan, který vede tureckou islamistickou stranu Spravedlnosti a Rozvoje (AKP), označuje bývalého egyptského prezidenta Mursího za jediného legitimního prezidenta Egypta. Za jeden rok Mursího vlády v Egyptě byly egyptsko-turecké vztahy na velmi dobré úrovni.
Palestinci se nedohodli na mírovém plánu
Čtvrteční setkání palestinských lídrů v Ramallahu skončilo bez přijetí rozhodnutí ohledně mírového plánu, který navrhl ministr zahraničí USA John Kerry. Na setkání ho prezentoval palestinský prezident Mahmud Abbas. Zprávy naznačují, že plán nezaručuje, že jednání by zajistila Palestinu v hranicích před rokem 1967. Někteří členové Fatahu žádají USA o změnu amerického plánu. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) tvrdí, že plán není dostatečný, aby mohly rozhovory být obnoveny. Mezitím Bílý dům zveřejnil, že prezident Barack Obama telefonicky mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu a snažil se ho přimět, aby mírové rozhovory začaly co nejdříve. Existuje několik problematických bodů mírových jednání, mezi nimi jsou hranice, osady, palestinští uprchlíci a status Jeruzaléma.
Palestinci budou jednat o mírovém plánu, návrh ministra Kerryho podpořila Liga arabských států
Palestinský prezident Mahmud Abbas se sejde s dalšími palestinskými lídry, aby řešili možnost obnovení mírových rozhovorů s Izraelem. Úředníci tvrdí, že jednání prezidenta Abbase s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v Jordánsku bylo průlomové, ale nesdělili podmínky, za jakých je prezident Abbas ochoten obnovit mírové rozhovory. Již dříve prezident Abbas naznačil ochotu jednat za podmínky zmražení výstavby izraelských osad, ale ve středu dal Izrael závěrečné schválení výstavbě nových 700 obydlí. Prezident Abbas svolal na čtvrteční jednání do Ramallahu představitele Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a Fatahu. Wasel Abu Yousef, člen OOP řekl: „Očekáváme, že slyšíme od prezidenta myšlenky předložené ministrem Kerrym. Bude tam diskuse o těch myšlenkách a všichni budou říkat, co si o tom myslí. Závěr bude obecným konsensem.“ Hamas, který ovládá Gazu, neustále neguje mírovou strategii prezidenta Abbase. Návrhy ministra Kerryho na obnovení mírových rozhovorů byly schváleny výborem Ligy arabských států. Ministr Kerry byl na šesté návštěvě regionu, kde se snaží restartovat mírové rozhovory, které byly přerušeny před dvěma lety kvůli výstavbě osad. Izrael přislíbil zvážení návrhu. Ministr Kerry nabídl Palestincům 4 miliard USD ekonomických pobídek.
Na 180 let dlouhotrvající spor o nadvládu nad souostrovím
Východní část souostroví Fakland. Autorem snímku je Apcbg.
Velká Británie i Argentina si přivlastňují souostroví Falklandy, nazývané Latinoameričany též Malvíny. Ostrovy, na kterých žije necelých 3 000 obyvatel, mají statut zámořského území Velké Británie. Argentina avšak dělá vše proto, aby to změnila. Ve hře jsou ropa či zisky z rybolovu, ale také strategická pozice.
Od roku 1833 kontroluje skupinu ostrovů Falklandy Velká Británie. Argentina považuje její nadvládu za pozůstatek kolonialismu. OSN dala v roce 1965 v tomto bodě Argentině za pravdu a vydala rezoluci, která vyzývá obě země k jednání o ostrovech. Velká Británie avšak s Argentinou jednat odmítá a odvolává se na přání obyvatel Falkland patřit k Velké Británii. Čtěte dále ->
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Evropský parlament chce rychle prověřit vývoj na české politické scéně
Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Othmar Karas a šéf zahraničního výboru EP Elmar Brok požadují po Evropské komisi rychlé prověření, zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám a respektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman zareagoval s odpovědí, že by se europoslanci a Evropská komise měli nejprve seznámit s českou ústavou. Evropská komise politický vývoj v ČR sleduje, ale nechce záležitost komentovat.