Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl mluvit s egyptským viceprezidentem Mohamedem ElBaradeim. „Jak bych s Vámi mohl mluvit? Nebyl jste nikým zvolen, pouze dosazen těmi, kdo zosnovali puč,“ prohlásil ve středu na adresu viceprezidenta Baradeiho turecký premiér. Pokračuje tak zhoršování vztahů mezi novou přechodnou egyptskou vládou a Tureckem. Premiér Erdogan, který vede tureckou islamistickou stranu Spravedlnosti a Rozvoje (AKP), označuje bývalého egyptského prezidenta Mursího za jediného legitimního prezidenta Egypta. Za jeden rok Mursího vlády v Egyptě byly egyptsko-turecké vztahy na velmi dobré úrovni.
Archiv rubriky: Turecko
Nezávisle o syrském konfliktu má informovat nové rádio Rozana
Syrští novináři zahájí vysílání nového rádia Rozana, které bude financovat Canal France International, francouzská agentura pro podporu médií financována ministerstvem zahraničí, a dánská nezisková organizace International Media Support. Finance má poskytnout i francouzské velvyslanectví v Sýrii. Programová editorka Lina Chawaf řekla: „Po mnoho let jsme byli ve stínu diktatury médii, je velmi obtížné pro novináře v Sýrii rozejít se s tímto, ale cílem syrské revoluce byla svobodu projevu.“ Pět novinářů bude koordinovat 30 korespondentů po celé Sýrii. Několik novinářů ze státních médií již od začátku konfliktu uprchlo do Francie. I když má být rádio financováno i Francií, chce si udržet nezávislost, nemá to být propaganda proti prezidentovi al-Assadovi. Chtějí popisovat realitu. Vysílat bude zpočátku 3 hodiny denně. Reportéři byli vyškoleni v Turecku Reportéry bez hranic a jejich identita z bezpečnostních důvodu nebyla oznámena.
Evropská unie zvažuje zrušení přístupových jednání s Tureckem
Evropská unie (EU) zvažuje odvolání zahájení dalšího kola přístupových rozhovorů s Tureckem, které by mělo začít příští středu, kvůli tamní politické krizi. Jednání s Tureckem odmítá především Německo a Nizozemí, protože se v současné vyhrocené politické situaci v zemi odehrávají násilnosti při protivládních demonstracích. Plánovaná přístupová konference měla oživit vztahy a rozhovory mezi EU a Ankarou, které poslední dva roky stagnovaly. Hlavním tématem konference měla být regionální politika.
Policie začala protestující v Turecku zatýkat
V úterý zahájila turecká policie další vlnu zatýkání v řadě měst, včetně Ankary a Istanbulu. Zatýkání je reakcí turecké vlády na stále pokračující protivládní protesty. Podle tamních médií byly při raziích v bytech a na dalších místech zadrženy desítky lidí, podle agentury AFP jsou zatýkáni hlavně členové a přívrženci menší levicové Socialistické strany utlačovaných, která je v současnosti v protestech a jejich organizování jedna z nejaktivnějších. Protesty se neuklidnily ani po slibu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, že o osudu úprav parku Gezi rozhodne soud. Kabinet rovněž naznačil možnost uspořádat v Istanbulu o stavbě referendum, avšak tomu protestující příliš nevěří.
Turecké nepokoje pokračují, na pondělí je svolána celonárodní stávka
Konfederace pracovníků veřejného sektoru (KESK) a Konfederace odborových svazů (DISK) svolaly na pondělí generální stávku po střetech demonstrantů s policií v ulicích Istanbulu a Ankary. Připojit by se mohly i odborové svazy lékařů, zubařů a technických pracovníků. „Naším požadavkem je okamžité ukončení policejního násilí,“ uvedl mluvčí KESK Baki Cinar. Premiér Recep Tayyip Erdogan navzdory kritice stojí za zásahem policie. Demonstranti obsadili na 18 dní náměstí Taksim a Gezi park, proti jehož přestavbě protestují. V sobotu policie demonstranty rozehnala slzným plynem a vodními děly, střety pokračovaly v ulicích i v neděli.
Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí
Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Turecká policie zasáhla proti demonstrantům slzným plynem a vodními děly
Turecká policie v sobotu večer použila k zásahu proti protestujícím v parku Gezi u Taksimského náměstí v Istanbulu vodní děla a slzný plyn. Protestující táboří ve stanech v parku Gezi již přes dva týdny. Policisté při zásahu zničili transparenty a nastříkali do stanů slzný plyn. Podporu protestujícím projevili obyvatelé okolních čtvrtí boucháním na hrnce a pánve, projíždějící řidiči troubili na klaksony. Krátce před zásahem turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varoval protestující a vyzval je k opuštění prostoru. Další podobný zásah uskutečnila turecká policie v sobotu dopoledne v Ankaře, kde vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstranty, kteří v hlavním městě u sídla parlamentu vybudovali barikády.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Evropský parlament podpořil přísnější kontroly v Schengenu
Evropský parlament v úterý podpořil dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy, které jsou členy tzv. schengenského prostoru volného pohybu. Po změně budou možné v zemích namátkové kontroly, návrh je rovněž na střežení vnější hranice země, pokud to sousední stát dostatečně nedělá na vnější hranici schengenského prostoru. Tento návrh vznikl jako reakce na aktuální problémy, konkrétně na spor Itálie s Francií kvůli přílivu uprchlíků ze severní Afriky během tzv. arabského jara. Dalším problémem je příliv Turků, kteří do Evropy pronikají přes Řecko. Návrh byl schválen unijními ministry vnitra.
Protesty v turecké Ankaře pokračují, premiér odmítá předčasné volby
„Nerozhodujeme o předčasných volbách, protože lidé pochodují v ulicích,“ řekl premiér Recep Tayyip Erdogan. Parlamentní volby se budou konat až v roce 2015, prezidentské a komunální v roce příštím. Na 5 000 lidí se v sobotu shromáždilo na protivládní protest na náměstí Kizilay v centru Ankary. Policie při střetech s demonstranty použila slzný plyn a vodní děla. Vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) je v čele země od roku 2002, demonstranti ji obviňují z autoritářství a snahy vnutit sekulární společnosti islámské hodnoty. Protesty v Turecku začaly 31. května, 4 lidé zemřeli, tisíc dalších bylo zraněno a stovky uvězněny.
EU kritizuje Turecko za zásah proti demonstrantům, Turecko mluví o dvojím metru
Podle EU musí Turecko zahájit vyšetřování policejního zásahu proti demonstrantům, kteří napříč zemí protestují proti vládě. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan kritiku odmítá a tvrdí, že podobné protesty by se v Evropě trestaly mnohem přísněji. EU uvedla, že nezastaví jednání o přijetí Turecka, nicméně země musí dodržovat hodnoty svobody slova a základní práva občanů. Turecko naopak mluví o „dvojím metru ze strany EU“, neboť podobné protesty se konaly i ve Velké Británii, Francii, Německu a mnohem větší i v Řecku. Turecký premiér uvedl, že je „ochoten naslouchat demokratickým žádostem, ale odmítá terorismus, násilí a vandalismus“.
Turecký místopředseda se omluvil, protesty v zemi přesto pokračují
Pátou nocí probíhaly po celém Turecku protesty proti vládě, policie použila v hlavním městě Istanbulu proti demonstrantům slzný plyn a vodní děla. Nepokoje pokračují navzdory omluvě místopředsedy Bulent Arinca za zásah policie proti demonstrantům v Gezi parku na konci minulého týdne. Ve středu by se měl místopředseda setkat se zástupci demonstrantů. Další 25 lidí bylo zatčeno ve městě Izmir, opozice dále vyzývá k protivládním protestům. K dvoudenní stávce pracovníků veřejného sektoru se ve středu připojí i konfederace obchodních odborů. Podle místopředsedy Arince protesty způsobily škody za 37 milionů USD.
Protesty v Turecku pokračují dvoudenní stávkou
Konfederace pracovníků veřejného prostoru vyzvala k dvoudenní stávce důsledkem probíhajících protivládních demonstrací po celém Turecku. Úterní a středeční stávka by měla dopadnout na provoz škol, univerzit i státních úřadů. Konfederace, která sdružuje na 240 000 zaměstnanců a na 11 odborů, nazvala jednání vlády za „státní teror“ a obviňuje vládu z oslabování demokracie v zemi. Protesty si vyžádaly již druhou oběť, tisíce lidí bylo zatčeno. Premiér Erdogan odjel na návštěvu do Maroka a tvrdí, že se situace v zemi zlepšuje.
Turecký premiér odmítá možnost „Tureckého jara“
Již čtvrtým dnem pokračují protivládní demonstrace v Turecku, premiér Recep Tayyip Erdogan odmítá, že by se mohlo jednat o „Turecké jaro“. Demonstranty nazval extrémisty a obvinil opozici z podněcování občanů k nepokojům. Proti demonstrantům zasahuje policie slzným plynem a vodními děly. Prezident Abdullah Gul mezitím vyzývá ke klidu, byť uznává, že občané mají právo na demonstrace. Lidí v ulicích obviňují tureckou vládu z autoritářství a ze snahy vnutit společnosti konzervativní islámské hodnoty, čímž mají porušovat právo na osobní svobodu občanů. Více než 1 700 lidí bylo zatčeno, protesty propukly v 67 městech po celém Turecku.
V Istanbulu jedná syrská opozice
Pod mezinárodním tlakem začala ve čtvrtek jednat syrská opozice, která se sdružuje v Sýrské národní koalici. Mezi hlavní body patří účast na připravované mezinárodní konference v Ženevě v červnu. Mluvčí Koalice Khaled Saleh řekl, že podporují jakoukoliv konferenci, která pomůže zemi se zbavit diktátora, ale nevědí, zda má smysl se účastnit setkání, pokud nebudou žádné známky, že prezident al-Assad je na odchodu. Haitham al-Maleh prohlásil, že syrská opozice nahrává prezidentovi al-Assadovi tím, jak je slabá. Dále zmínil, že prezident al-Assad zintenzivňuje boje kvůli tomu, aby mohl přijít na konferenci a říci, že vzpoura je u konce. Koalice nemá od březnové rezignace Moaz al-Khatib, významného damašského klerika, předsedu. Mezi možnými kandidáty je George Sabra, který vedl prodemokratické demonstrace na začátku povstání. Během jednání odstupující lídr Moaz al-Khatib představil podrobný plán přechodu k demokracii, který počítá s tím, že prezident al-Assad odejde s rodinou do bezpečí. Je pravděpodobné, že návrh prezident al-Assad a Rusko odmítnou.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Sýrie odmítá zodpovědnost za útok v Turecku
Syrský ministr informací Omran al-Zoubi řekl na nedělní tiskové konferenci, že odmítá obvinění Turecka, že jeho země stála za sobotními výbuchy bomb ve dvou automobilech v tureckém městě Reyhanlı. Ministr al-Zoubi prohlásil: „Sýrie se nedopustila a nikdy by nespáchala takový čin, protože naše hodnoty by to nedovolily.“ Mezitím počet obětí sobotního útoku vzrostl na 46.
Bombové útoky v turecké pohraničním městě mají na svědomí nejméně 18 mrtvých
Turecký ministr vnitra Muammer Guler potvrdil, že nejméně 18 lidí bylo zabito a více než 22 zraněno při bombovém útoku v tureckém městě Reyhanlı, které se nachází v blízkosti syrských hranic. Výbuchy byly nahlášeny kolem 14. hodiny místního času a byly natolik silné, že způsobily rozsáhlé škody na mnoha budovách. Bomby byly nastraženy v automobilech u radnice a pošty. Ministr vnitra Guler slíbil, že turecké bezpečnostní síly přijmout veškerá nezbytná opatření. Turecká vláda je klíčovým zastáncem syrské opozice, a proto tisíce uprchlíků utíká ze Sýrie do Turecka právě přes hraniční město Reyhanlı.
Turecko tvrdí, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan řekl americkým novinářům, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii. Tvrdí, že je použil režim proti rebelům. Premiér Erdogan odmítl možnost, že by je použili povstalci. Řekl, že mají pozůstatky raket a informace od syrských pacientů, kteří přišli do Turecka. Turecká zpravodajská služba má údajně informace, že prezident Bashar al-Assad použil nejméně 200 raket. Premiér Erdogan je v USA, aby se setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou. Chce vyzvat USA, aby zaujaly větší opatření vzhled k situaci v Sýrii. „Chceme, aby USA přijaly více odpovědnosti a udělaly další kroky.“
Irák odmítá stahování kurdských bojovníků na své území
Kurdští rebelové se po uzavření mírové dohody s Tureckem začali stahovat z tureckého území do regionů severního Iráku, které jsou Kurdy také obývané. Proti tomuto procesu avšak protestuje centrální irácká vláda, která sice podle prohlášení iráckého ministerstva zahraničí vítá mírovou dohodu mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a Tureckem, na druhou stranu ale odmítá vstup ozbrojených jednotek na své území. Irácká vláda se obává, že příchod kurdských rebelů by mohl narušit „iráckou stabilitu a bezpečnost“. Obavy irácké vlády se snažil rozptýlit mluvčí PKK Ahmed Deniz, který prohlásil, že „mírový proces není namířen proti nikomu a není důvod se proto obávat.“
Turecko podepsalo s Japonskem kontrakt na výstavbu jaderné elektrárny
Japonský premiér Shinzo Abe v pátek podepsal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem kontrakt. Hlavním předmětem dohody je zakázka na výstavbu jaderné elektrárny v Turecku, na které se bude podílet japonsko-francouzské konsorcium a celý projekt by měl stát přibližně 22 miliard USD. Jde vlastně o první úspěšnou snahu japonské vlády o realizaci zámořského jaderného projektu od Fukušimské tragédie. „Co se stalo ve Fukušimě, nás všechny zneklidnilo, ale život jde dál a dnešní úspěšný krok je začátkem k užívání lepších a bezpečnějších technologií,“ řekl turecký premiér Erdogan krátce po podpisu kontraktu.
PKK oznámila odchod z Turecka
Kurdská strana pracujících (PKK) se začne stahovat z Turecka k 8. květnu tohoto roku. V rámci mírového jednání to řekl v Ankaře šéf strany Abdullah Öcelan. Vojenský vůdce PKK Murat Karayilan ze základny v severním Kurdistánu oznámil, že se jeho jednotky budou stahovat postupně a konec operace nastane, jakmile k tomu budou vhodné podmínky, respektive pokud do přesunu nezasáhne turecká armáda. Obecně se však počítá s několikaměsíční záležitostí. Všichni členové strany se přemístí definitivně do Iráku. Washington, jakožto spojenec Ankary, poděkoval oběma stranám za rozhodnutí, které ukončí téměř 3 desítky let nevraživosti mezi majoritními Turky a kurdskou minoritou, jež si vyžádala na 45 tisíc životů.