Prezident Barack Obama ve čtvrtek ve svém projevu uvedl, že centrum Al-Kaidy v Pákistánu a Afghánistánu je na své cestě k zániku a celá Al-Kaida je téměř poražena. Od dopadení a zabití Usamy bin Ladina je Al-Kaida roztříštěná a schopná pouze malých útoků. Prezident Obama zároveň sdělil, že od doby jeho nástupu do funkce se válka proti terorismu změnila, což vyžaduje přehodnocení přístupu, včetně používání bezpilotních letounů, přemístění zadržovaných vězňů z Guantanama a revizi rezoluce Kongresu z roku 2001, která uvrhla USA do věčné války.
Archiv rubriky: Zdroje
Čínský prezident ve čtvrtek navštívil Švýcarsko
Čínský prezident Li Keqiang ve čtvrtek večer přijel na oficiální návštěvu Švýcarska. Je to jeho první zahraniční návštěva na evropském kontinentu po svém březnovém jmenování do funkce. Volba Švýcarska, jakožto první země na evropském kontinentu, kterou navštívil, nebyla podle jeho slov náhodná. Čínský prezident i premiér doufají, že se jim podaří s touto evropskou zemí prohloubit stávající bilaterální vztahy a že je posunou na další úroveň, která bude ku prospěchu obou států. Prezident Li Keqiang přímo prohlásil: „Věřím, že vzájemné čínsko-švýcarské vztahy vstupují do nové fáze.“
V Istanbulu jedná syrská opozice
Pod mezinárodním tlakem začala ve čtvrtek jednat syrská opozice, která se sdružuje v Sýrské národní koalici. Mezi hlavní body patří účast na připravované mezinárodní konference v Ženevě v červnu. Mluvčí Koalice Khaled Saleh řekl, že podporují jakoukoliv konferenci, která pomůže zemi se zbavit diktátora, ale nevědí, zda má smysl se účastnit setkání, pokud nebudou žádné známky, že prezident al-Assad je na odchodu. Haitham al-Maleh prohlásil, že syrská opozice nahrává prezidentovi al-Assadovi tím, jak je slabá. Dále zmínil, že prezident al-Assad zintenzivňuje boje kvůli tomu, aby mohl přijít na konferenci a říci, že vzpoura je u konce. Koalice nemá od březnové rezignace Moaz al-Khatib, významného damašského klerika, předsedu. Mezi možnými kandidáty je George Sabra, který vedl prodemokratické demonstrace na začátku povstání. Během jednání odstupující lídr Moaz al-Khatib představil podrobný plán přechodu k demokracii, který počítá s tím, že prezident al-Assad odejde s rodinou do bezpečí. Je pravděpodobné, že návrh prezident al-Assad a Rusko odmítnou.
Čína nabízí vyslání jednotek do Mali pod záštitou OSN
Více než 500 čínských jednotek by podle deníku Telegraph mohlo pod vedení OSN bojovat proti islámských militantním skupinám na severu Mali, jednalo by se o nejvyšší počet vojáků, které kdy Čína v rámci misí OSN vyslala. Vojenskou operaci v Mali začala Francie v lednu letošního roku, v současnosti je v západoafrické zemi na 6 500 afrických jednotek, OSN by ráda vyslala ještě 3 000 mužů. Čína dlouhodobě blokuje mise OSN, které považuje za zásah do státní suverenity zemí. Poprvé vyslala jednotky až v roce 1992, tj. více jak 20 let po svém vstupu do OSN.
Střety v Guiney pokračují, důvodem jsou plánované volby
Při čtvrtečních nepokojích zemřel 1 člověk a dalších 10 lidí bylo zabito při protestech v hlavním městě Guiney poté, co se demonstranti střetli s policií. Důvodem nepokojů jsou plánované prezidentské volby, které se mají uskutečnit 30. června a které mají dokončit přechod k demokracii po vojenském převratu. Od březnových střetů zemřelo již 19 lidí a na 300 dalších bylo zraněno. Opozice kritizuje nepřipravenost voleb, které například neumožňují volit občanům v zahraničí. Prezident Aplha Conde odmítá kritiku a tvrdí, že opozice naopak chce oddalovat volby na neurčito. Původně měly volby proběhnout v roce 2011, následně byly několikrát odloženy.
Thajská premiérka navštívila Japonsko
Japonsko ve čtvrtek navštívila thajská premiérka Yingluck Sinawatra, kterou přivítal její japonský protějšek Shinzo Abe. Oba představitelé asijských zemí spolu hovořili o prohloubení bilaterálního partnerství mezi oběma státy a zároveň o budování strategického partnerství. Během setkání se japonský premiér Abe pokusil přesvědčit thajskou premiérku ke zmírnění regulací na dovoz potravin z osmi japonských regionů včetně Fukušimy. Thajsko totiž velmi přísně kontroluje dovážené potraviny z 8 japonských regionů z důvodů možné radiace, kterou by mohly obsahovat. Opatření, která jsou stále v platnosti, byla zavedena krátce po fukušimské tragédii v roce 2011.
USA by měly více spolupracovat s Čínou, zaznělo na semináři americko-čínských vztahů
Spojené státy americké by měly mnohem více spolupracovat s Čínou na vyřešení celé škály výzev, které jsou spojeny s ozdravováním globální ekonomiky, prohlásil Tung Chee Hwa, vice-předseda Národního výboru čínské lidově politické poradní konference (CPPCC). Podle něj prošly vzájemné americko-čínské vztahy velkou proměnou. Z původně chladného vztahu se vyvinul respekt k vzájemné pozici v rámci globálního společenství, zaznělo v projevu vice-předsedy Tunga Chee Hwa v semináři věnovanému právě činsko-americkým ekonomickým vztahům pořádaném ve Washingtonu. Dále řekl, že obě země mají rozdílné kultury, ale společné zájmy.
Do amerických Skautů budou přijímáni i homosexuálové, dlouholetý zákaz byl zrušen
Na 60 % přítomných hlasovalo pro návrh zrušit pravidlo, které zakazovalo přijetí těch, kteří se veřejně přihlásili ke své homosexuální orientaci, do skautské Boy Scouts of America, na každoročním setkání organizace v Texasu. Zákaz přijímání gayů do řad skautů zkoumal i americký Nejvyšší ústavní soud, podle něho se ale jedná o soukromou organizaci, která si své členy může vybírat podle specifických kritérií. Změna bude platná od 1. ledna příštího roku. Američtí Skauti byli založeni v roce 1910 a v současnosti mají na 2,6 členů a na 1 milionů dospělých vedoucích a dobrovolníků.
Bulharskou vládu nakonec budou sestavovat socialisté
Bojko Borisov, bývalý bulharský premiér a šéf vítězné strany v předčasných parlamentních volbách Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), odmítl mandát k sestavení vlády od bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva. Prezident Plevneliev tak pověřil sestavením kabinetu Bulharskou socialistickou stranu. Předseda politické strany GERB Borisov chce tímto krokem umožnit sestavení technokratické vlády v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským, kterého navrhli socialisté. Dalším důvodem byl podle předsedy strany Borisova slib strany voličům, že nebude vstupovat do „bezcharakterních koalic“.
Krymští Tataři v Simferopolu demonstrovali proti ruskému vyslanci
Požadovali, aby byl zbaven svého diplomatického statutu a vyhoštěn z Ukrajiny. Důvodem bylo jeho prohlášení o novém historickém filmu „Hajtarma“, který mapuje odsun krymských Tatarů do střední Asie v roce 1944. Během něho bylo na Stalinův rozkaz deportováno přibližně 190 000 osob jako trest za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem. Podle ruského vyslance Vladimira Andrejeva je tento snímek neobjektivní a vrhá špatné světlo na Rudou armádu a její zásluhy během druhé světové války. Prohlášení kromě představitelů tatarské komunity komentovali i příslušníci ukrajinského ministerstva zahraničí, kteří Andrejevova slova označili za „nevhodná a znepokojující.“
Pražské koaliční vyjednání není u konce, jednat se bude hlavně v příští týden
Poté, co TOP 09 v Praze vypověděla koaliční smlouvu s ODS, začala vyjednávání o nové koalici. Hlavní jednání mezi TOP 09 a ČSSD začnou podle ČTK příští týden, kdy bude řešit možné rozložení sil v Radě, jež má 11 členů. Na pátečním jednání by ještě definitivní rozhodnutí padnout nemělo. Z vedení města byl odvolán primátor Bohuslav Svoboda (ODS), po 22 letech přestal být post v držení ODS. O nových radních se bude podle zástupce klubu TOP 09 Jiřího Vávry jednat na mimořádné schůzi 6. června, do té doby bude chod města řídit 6 radních. Přes naplánované jednání s ČSSD TOP 09 nevylučuje ani další jednání s ODS, v neposlední řadě se objevuje varianta menšinové vlády TOP 09 s podporou ČSSD.
V Malajsii byli zatčeni opoziční lídři
Nedlouho po volbách, které vyhrála dosavadní vládnoucí koalice Národní fronty (Barisan Nasional), došlo k zatčení několika opozičních lídrů. Důvodem pro zadržení bylo údajné pobuřování. Kromě toho byly zajištěny i opoziční tisky, jde o součást akce proti povolebním nepokojům. Zadrženi byli 2 vysoce postavení představitelé opozice a člen nevládní organizace, měli se dopustit pobuřování na politickém fóru dříve v tomto měsíci. V souvislosti s povolební situací a činností opozice byl zatčen i studentský aktivista, který otevřeně vyzýval malajskou veřejnost, aby vyšla do ulic a vyjádřila tak všeobecný nesouhlas s údajnými volebními podvody. Ty měly dopomoci vládnoucí koalici, aby zvítězila, byť velmi těsně, a potvrdila tak svou několik desetiletí trvající dominanci na malajské politické scéně. Po skončení voleb došlo k řadě nenásilných protestních akcích, k celé situaci se vyjádřila i opozice, na niž se kvůli tomu snesla kritika premiéra.
Povstalecká organizace FARC odmítla odpovědnost za únos španělských turistů
Podle prohlášení představitelů povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) není nikdo z její příslušníků zapojen do únosu dvou španělských turistů, kteří zmizeli na severovýchodě země. Vedení FARC vydalo totiž rozkaz pro všechny své členy nezadržovat rukojmí a z únosu obviňují jiné zločince. Počet unesených v Kolumbii za poslední léta výrazně klesl díky závazku povstalců nevyužívat obyvatelstvo ve svém boji proti vládě. Nicméně si ponechali právo unášet příslušníky bezpečnostních sil.
Automobilka Ford plánuje uzavřít veškerou australskou produkci
Americká automobilka Ford Motor by do října 2016 měla uzavřít všechny výrobní haly v Austrálii, k přerušení produkce tak dojde po 85 letech, kdy byly v Austrálii vozy vyráběny. Na 1 200 zaměstnanců by mělo přijít o práci. Důvodem uzavření je podle automobilky deficit v hodnotě 580 milionů USD v rámci australské pobočky. Náklady v Austrálii jsou podle generálního ředitele Ford Australia Boba Graziano dvakrát tak vyšší než v Evropě a čtyřikrát vyšší než v Asii. Australská vláda přitom v minulém roce oznámila, že podpoří automobilový průmysl v zemi hodnotou 5,4 miliard USD, z čehož 34 milionů USD měla získat do roku 2016 i automobilka Ford.
Japonsko i nadále pokračuje v jednání se Severní Koreou
Podle japonských médií Japonsko nadále pokračuje v mezivládních rozhovorech se Severní Koreou a to i po překvapivé návštěvě poradce japonského premiéra, která se odehrála minulý týden. Japonský liberální deník Asashi Shimbun měl uvést, že „vláda premiéra Shinzo Abeho začala 21. května s přípravou mezivládních jednání se Severní Koreou.“ Japonsko se údajně touto cestou snaží vyřešit otázku kolem severokorejského jaderného programu. Japonsko bylo také součástí zemí, kterým bylo ze strany severokorejských představitelů v minulosti vyhrožováno, využitím raketového arzenálu, které Severní Korea má k dispozici.
Prezident Obama požaduje vytvoření právního rámce pro použití bezpilotních letounů
Prezident Barack Obama během svého projevu o boji proti terorismu uvedl, že chce vytvořit právní rámec pro použití bezpilotních letounů, čímž by se zvýšila transparentnost jejich nasazení. Vyjádření přichází den poté, co USA oficiálně oznámily, že bezpilotní letouny zabily 4 americké občany. Během projevu na Univerzitě národní obrany ve Washingtonu prezident Obama také podepsal „prezidentský návod“ na to, kdy mohou být bezpilotní letouny použity. Dokument výrazně omezí využití bezpilotních letounů v regionech, které zjevně nejsou válečnou zónou, jako je například Jemen, Pákistán nebo Somálsko.
Amnesty International: Svět je více nebezpečný pro uprchlíky
Ve své výroční správě Amnesty International varuje před zhoršující se situací uprchlíků. Vlády se stále více zajímají o ochranu svých hranic než o práva migrantů. Ve své zprávě se věnuje syrskému konfliktu, kvůli němuž své domovy již opustila čtvrtina Syřanů. Přes 1,5 milionů uprchlo mimo zemi a dalších 4,5 milionů jsou vysídleni uvnitř. Amnesty International obviňuje mezinárodní společenství, že nedokáže zabránit masakru. „Nečinnost ve jménu respektování státní suverenity je neomluvitelná.“ V Sýrii dochází k válečným zločinům. Jak armáda, tak v menším měřítku povstalci mučí a zabíjejí zadržené. Ve zprávě se píše, že po celém světě jsou migranti zadržování v záchytných střediscích, jsou využíváni k nuceným pracím a sexuálnímu zneužívání. Zpráva říká, že 101 zemí potlačuje svobodu projevu lidí. Upozorňuje, že mnohé státy neřeší zneužívání žen. Jediné pozitivní ve zprávě je zahájení stíhání za porušování lidských práv v Argentině, Guatemale a Uruguaji.
Světová banka uvolní 1 miliardu USD na následky bojů v Demokratické republice Kongo
Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Island chce uspořádat referendum o vstupu do EU, Islanďané jsou spíše proti
Nová vláda Islandu, složená ze středové Pokrokové strany a pravicové Nezávislé strany, by ráda uspořádala referendum, v němž by občané rozhodli, zdali se k Evropské unii chtějí připojit. Do té doby vláda odvolá jednání ohledně členství s Bruselem, která začala již před 3 lety. Podle průzkumu veřejného mínění jsou Islanďané spíše proti vstupu do EU. V roce 2008 na Island tvrdě dopadla finanční krize, na 70 % exportu ostrova tvoří rybolov. Právě otázka rybolovu patří k nejčastěji vyjednávaným tématům vstupu země do EU.
První bolivijský prezident má šanci vládnout 3 volební období
Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.
Kyotská univerzita bude první japonskou univerzitou v americké výukové online platformě
Univerzita v japonském Kyotu v úterý oficiálně oznámila, že se stane historicky první japonskou univerzitou, která se připojí k americké neziskové online výukové platformě edX. Japonská univerzita chce touto cestou zlepšovat kvalitu vzdělávání pomocí soutěžení s ostatními univerzitami, které jsou do projektu, vzešlého z iniciativy Harvardské univerzity a Massachusetského technologického institutu, zapojeny. V rámci platformy je registrovaným uživatelům nabízeno až 40 bezplatných kurzů, nabízených na 12 univerzitách. První série bezplatných kurzů, které chce univerzita v rámci platformy edX nabídnout, by se měla týkat oblasti přírodních věd. V budoucnu by to měly být kurzy z oblasti klasické japonské literatury.
Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách
Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.
Opoziční lídr Henrique Capriles má v Latinské Americe nejvíc fanoušků na sociální síti Twitter
Téměř 3,5 milionu fanoušků sleduje činnost a aktivity opozičního lídra Venezuely a gubernátora státu Miranda Henrique Caprilese na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP tímto počtem překonal gubernátor Capriles všechny prezidenty či jiné vůdce z latinskoamerického regionu. Jenom z neděle na pondělí narostl počet „následovatelů“ o 15 000. Současný prezident Venezuely Nicolás Maduro má o více než 2 miliony fanoušků méně než opoziční lídr Capriles. Nicméně bývalého prezidenta Huga Cháveze do momentu jeho smrti 5. března 2013 následovalo až 4,2 milionu lidí.