Po slyšení před komisí zahraničních vztahů amerického Senátu získal senátor za Massachusetts John Kerry jednomylnou podporu pro svoji nominaci na post ministra zahraničních vztahů USA. Kerryho nominaci by následně měl schválit celý Senát. John Kerry, neúspěšný demokratický kandidát na prezidenta z roku 2004 tak na jednom z nejvýznamnějších postů vystřídá současnou ministryni Hillary Clintonovou. Kandidát na nového ministra obrany bývalý senátor Chuck Hagel podstoupí slyšení před komisí do konce týdne.
Archiv rubriky: Globální
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.
Irán poslal opici do vesmíru, Západ se i nadále obává íránského jaderného programu
Podle iránského ministerstva obrany cestoval primát do výšky 120 km, následně v pořádku opět přistál. Podle odborníka na satelity Pat Norrise, kterého oslovila BBC, není vyslání opice do vesmíru největším pokrokem iránského vesmírného programu, dokazuje to však, že zrychlení a zpomalení rakety bylo dostatečně pozvolné. Roku 2010 Irán úspěšně vyslal do vesmíru krysu, želvu a červy, následný první pokus o vyslání opice roku 2011 selhal. V roce 2010 rovněž iránský prezident Ahmadínežád oznámil plány vyslat roku 2019 do vesmíru člověka. Západní státy vyjádřily obavu, že iránský jaderný program je určen výrobě raket dlouhého doletu, schopných přepravovat jadernou zbraň. Irán tyto obavy odmítá.
Nezávislá komise má prošetřit na 19 let starý útok v Argentině, země viní Írán
Argentina viní Írán za bombardování židovského kulturního centra, známého jako Amia (Israeli-Argentine Mutual Association), v Buenos Aires roku 1994, při kterém zahynulo 85 lidí. Mezi obviněnými je i současný íránský ministr obrany Ahmad Rahidi. Írán jakýkoliv podíl na útoku soustavně odmítá. Oba státy se nyní dohodly na sestavení komise, která přetrvávající spor prošetří. Komise má být tvořena 5 nezávislými posuzovateli, mezi nimiž nebudou Íránci ani Argentinci. Dohoda avšak musí být ještě v obou státech ratifikována parlamentem. Zpráva o sestavení vyšetřovací komise překvapila izraelského ministra zahraničí Avigdor Lieberman a rovněž rozhořčila pozůstalé obětí.
Spojené arabské emiráty budou soudit 94 osob za rozvracení státu
Tamní generální prokurátor Salem Saeed Kubaish uvedl, že podezřelí „založili a provozovali organizaci odporující základním principům vlády ve Spojených arabských emirátech (SAE) a chtěli se následně sami chopit moci“. Přes 60 aktivistů bylo zadrženo již minulý rok, část z nich přitom náleží k islamistické skupině Al-Islah, která má podle vlády SAE styky s Muslimským bratrstvem. Kroky vlády vyvolaly protesty z řad lidsko-právních organizací. Ve čtvrtek 6 z nich, včetně Reportérů bez hranic a Amnesty International, požadovalo „ukončení zásahů proti nenásilným politickým aktivistům“. Podle nich používají úřady v SAE národní bezpečnost jako zástěrku pro represe aktivistů, požadujících demokratizaci a dodržování lidských práv. V SAE jsou zakázány politické strany i pořádání demonstrací.
Pentagon zaměstná více expertů na zabezpečení kyberprostoru
Po několika zdařilých útocích hackery, ke kterým v poslední době došlo, Pentagon přistoupí k rozšíření útvaru United States Cyber Command, který pracuje na zabezpečení kyberprostoru a chrání před napadením americké vládní počítačové sítě. US Cyber Command, jenž vzniknul před 3 lety, v současné době čítá kolem 900 zaměstnanců – civilistů i armádních představitelů. Počet útvaru by se v následujících letech mohl zvýšit až pětinásobně. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že Pentagon schválil rozšíření útvaru až na 4 900 lidí.
Irán popírá výbuch v jaderném zařízení
Západní i izraelská média s odvoláním na iránské zdroje informovala o výbuchu v iránském jaderném zařízení Fordo poblíž města Qom. Iránské úřady však tyto zprávy důrazně popřely. „Falešné zprávy ze západních médií jsou pouze propaganda, která má ovlivnit průběh a výsledek nadcházejících rozhovorů o iránském jaderném programu,“ uvedl Saeed Shamseddin Bar Broudi, zástupce Iránské organizace pro atomovou energii (AEOI). Jaderné zařízení Fordo je zbudování v hoře poblíž iránského svatého města Qom. Podle BBC jsou zde pravděpodobně umístěny centrifugy k obohacování uranu, což je nezbytná činnost k výrobě případné jaderné zbraně. Irán však nadále trvá na mírovém charakteru svého jaderného programu.
Vzniknout má železniční trať mezi městy Mexiko a Querétaro
Mexický ministr dopravy Gerardo Ruiz Esparza v pondělí oznámil, že projekty na výstavbu železničního spojení mezi hlavním městem Mexika a městem Querétaro by měly být dokončeny v první polovině roku 2013. Rychlovlak by měl urazit vzdálenost 200 kilometrů za méně než 2 hodiny. Vlaky by mělo využívat na 20 000 lidí a předpokládá se, že trať pomůže k ekonomickému růstu obou měst. Ministr dopravy Esparza zdůraznil, že jde o jeden ze slibů prezidenta Enrique Peña Nieta, k nimž se zavázal při svém prosincovém inauguračním projevu.
U baterií Boeingu 787 Dreamliner nebyla nalezena žádná závada
Japonští letečtí inspektoři nezjistili žádné závady na lithiových bateriích, které podle původních odhadů měly být příčinou technických problémů dopravních letounů Boeing 787 Dreamliner. Hledání závad se nyní zaměří ne elektronický systém, který sleduje nabíjení, teplotu a napětí baterií. Vyšetřování příčin technických závad začalo po posledním nouzovém přistání Boeingu 787 v Japonsku, jehož 2 aerolinie vlastní celkem 24 těchto letounů. Provoz Dreamlinerů byl po několika nouzových přistáních zakázán například v USA, Evropě nebo v Indii.
Egyptská opozice odmítla prezidentův požadavek na národní dialog
Prezident Mohammed Mursi vyzval představitele opozice k jednání, aby projednala čtyřdenní násilí v zemi. Desítky lidí zemřelo poté, co soud odsoudil 21 lidí za smrt během nepokojů po fotbalovém zápase v roce 2011. Stav nouze byl v posledních dnech vyhlášen ve městech Port Said, Suez a Ismailia. V pondělí vláda schválila zákon, který umožňuje armádě zatýkat a účastnit se policejních akcí. Opozice obviňuje prezidenta Mursiho z autokracie a z omezování svobody a vyznání důsledkem nové ústavy.
Venezuelský prezident Chávez překonal infekci dýchacích cest, opozice žádá vyjasnění jeho zdravotního stavu
Podle slov ministra komunikace a informací Ernesta Villegasa venezuelský prezident Hugo Chávez překonal infekci dýchacích cest, která ho trápila již od jeho operace v prosinci 2012. Ministr Villegas oznámil, že i když byla jedna nemoc překonána, prezident Chávez ještě pořád není zcela v pořádku. Nicméně je pod dohledem lékařů a neustále se podílí na vládě země prostřednictvím konzultací s ministry. Venezuelský prezident Nicolás Maduro se zúčastnil o víkendu summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) namísto prezidenta Cháveze. Opozice ve Venezuele žádá, aby se prezident Chávez objevil na veřejnosti a objasnil skutečnou situaci lidu.
Při požáru brazilské diskotéky zemřelo na 233 lidí
V ranních nedělních hodinách při požáru na diskotéce v univerzitním městě Santa Maria v státě Rio Grande do Sul na jihu Brazílie zemřelo 233 mladých lidí a 116 jich bylo hospitalizovaných. Brazilská vláda vyhlásila třídenní státní smutek. Většina obětí měla mezi 18 a 20 lety a podlehla zraněním spojenými s vdechnutím kouře. Požár začal po tom, co jiskry z vystoupení zapálily strop místnosti. Diskotéka měla jenom jeden východ, na místě se spustila panika, většina návštěvníků se nestačila evakuovat. Hasičům trvalo více než 3 hodiny dostat požár pod kontrolu.
Mexiko a Brazílie uvažují o naftové unii
Prezident Mexika Enrique Peña Nieto a Brazílie Dilma Rousseff by uvítali možnost strategické aliance mezi ropnými společnostmi Pemex a Petrobas v technologických, informačních a projektových otázkách. V rámci summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) se zástupci obou států shodli na potřebě spolupracovat s cílem zlepšit ekonomický výkon a konkurenceschopnost zemí. Pro tento účel si již brazilská prezidentka Rousseff naplánoval speciální cestu do Mexika hned po skončení summitu Evropské unie a CELACu.
Aktivisté z Anonymous napadli web americké vlády
Hackeři hlásící se ke skupině Anonymous napadli internetové stránky americké vlády. Na stránky vládního výboru umístili video, které odkazuje na smrt internetového aktivisty Aarona Swartze, jenž v lednu pravděpodobně spáchal sebevraždu. Aaron Swartz čelil obvinění z hackerských útoků, za které mu hrozilo odnětí svobody až na 35 let. Soud měl proběhnout letos v únoru. Rodina Swartze vydala po jeho smrti prohlášení, že Aaron Swartz byl ze strany justičního systému zastrašován.
Bulharsko vyhlásí referendum o dostavbě jaderné elektrárny
Referendum vzešlo z iniciativy opoziční Socialistické strany (SP), která by ráda zvrátila vládní rozhodnutí a dostavěla jadernou elektrárnu v oblasti Belene. Referendum, první v postkomunistickém Bulharsku, by se mělo konat před parlamentními volbami v letošním roce. Platné avšak bude tehdy, jestliže bude volební účast vyšší než 60 %. Vláda uvedla, že podporuje jadernou energii, nicméně pro modernizaci a rozšíření stávající jaderné elektrárny v Kozloduji chybí ve státním rozpočtu na 13,4 miliard USD. V roce 2007 musela země zavřít 4 staré reaktory v Kozloduji, aby získala členství v EU. Naopak opozice tvrdí, že dostavba elektrárny vyjde na 5,3 až 8 miliard USD, avšak spotřebitelé by za cenu energie platili méně. Podle analytiků je Socialistická strana s projektem Belene úzce spojena, byla to ona, která udělala zakázce stavební povolení.
Ve Washingtonu se shromáždily tisíce lidí na podporu přísnější kontroly zbraní
V sobotu se v hlavním městě USA Washingtonu DC sešly tisíce lidí, aby podpořily větší regulaci a přísnější kontrolu střelných zbraní. Shromáždění se zúčastnili i obyvatelé connecticutského Newtownu, kde na základní škole Sandy Hook Adam Lanza zastřelil 26 lidí. Lidé v průvodu nesli bannery se jmény obětí ozbrojených útoků a volali po přijetí reformy zákona o střelných zbraních. Průvod protestujících se sešel před budovou Kapitolu, sídla amerického Kongresu, odkud se vydal k Washingtonovu monumentu.
V Mexiku byla odstraněna kontroverzní socha vůdce z Ázerbájdžánu
Zástupci hlavního města Mexika brzy ráno v sobotu odstranili sochu představitele z Ázerbájdžánu vyvolávající kontroverzní reakce. Kam bude socha přemístěna, není zatím zcela jasné. Na přesunu se dohodla mexická vláda a velvyslanectví Ázerbájdžánu. Socha vůdce byla umístěna v parku poté, co vláda asijské země přispěla na jeho rekonstrukci. Nicméně občané městské části proti soše začali protestovat, když se dozvěděli, že politik Aliye byl v mezinárodních kruzích označen za bývalého generála tajné ruské policie, který více než 30 let vládl tvrdou rukou v Ázerbájdžánu.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
Evropská centrální banka odmítla irskou nabídku směnky
Evropská centrální banka (ECB) odmítla Irskem preferované řešení sporu o úvěru, který Irsku schválil a poskytl výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu (MMF) jako příspěvek na podporu hroutícího se bankovního systému. Irsku se nepodařilo zachránit Anglo Irish Bank, nyní by se rádo vyhnulo nutnosti platby 4,1 miliardy USD ročně až do roku 2023. Irský ministr financí Michael Noonan navrhl převést částku do dlouhodobých státních dluhopisů, které by Irská centrální banka (ICB) držela ve svém portfoliu. Rada guvernérů ECB projednala návrh ve čtvrtek a rozhodla, že nabízené financování irské vlády je zakázáno článkem 123 Smlouvy o založení EU. Irská vláda se snaží vyhnout úrokovým nákladům z platby, což by pomohlo snížit rozpočtový deficit Irska, který patří mezi nejvyšší v EU.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Ochromení dopravy a desetidenní stávka v Athénách skončily
Desetidenní řecká stávka pracovníků metra v hlavním městě Athénách skončila poté, co vláda pohrozila zatčením zaměstnanců, pokud se nevrátí do práce. I přesto, že někteří pracovníci pokračovali v protestech, metro se znovu rozjelo kolem třetí hodiny odpolední místního času. Stávka a protesty se konaly kvůli novým nepopulárním úsporným opatřením, jež se nejvíce týká odborů. Bouřlivá reakce na snižování platů vedla k úplnému ochromení podzemního systému i příměstské železnice v Athénách, které slouží v přepravě 1,1 milionu cestujících denně. Celých 10 dní nejezdilo metro, tramvaje a ani autobusy, jejichž řidiči se podíleli na stávce v solidaritě se svými odborovými kolegy. Konzervativní koalice vydala nouzové opatření tzv. občanský mobilizační příkaz, díky němuž hrozí dopravním pracovníkům propuštění, zatčení a dokonce i uvěznění.
Bývalý agent CIA byl odsouzen k 30 měsícům vězení za prozrazení postupů a krycího jména
Bývalý představitel CIA John Kiriakou byl odsouzen ke 2,5 roku vězení za porušení práva zpravodajské služby, k čemuž podle BBC nedošlo za posledních 27 let. Soud shledal Johna Kiriakoua vinným z vyzrazení krycího jména funkcionáře CIA, který se aktivně podílel na výsleších zadržených osob a současně s tím Kiriakou odhalil i používané vyšetřovací metody zpravodajské služby, mezi které patří i waterboarding. John Kiriakou působil u CIA mezi lety 1990 a 2004.