Španělský státní zástupce Eduardo Torres-Dulce tvrdí, že existují důvody k prošetření údajného tajného fondu vládnoucí Lidové strany (PP). Dle prokurátora bude vyšetřován předseda PP a současný premiér Marino Rajoy a další představitelé strany. Konzervativní PP popírá jakékoliv obvinění. Deník El Pais publikoval fotografie s podezřelými účetními knihami strany, kdy PP měla získávat peníze od externích firem prostřednictvím 2 bývalých pokladníků, kteří jsou stíhání za praní špinavých peněz. Účetní knihy mají pokrývat období za posledních 20 let.
Archiv rubriky: Globální
John Kerry vystřídal na postu ministra zahraničí Hillary Clintonovou
Pátek byl posledním dnem Hillary Clintonové v čele americké diplomacie. John Kerry složil přísahu a stal se tak novým ministrem zahraničních věcí USA. Poslední den ministryně Clintonové v úřadu byl poznamenán útokem na americkou ambasádu v Turecku. Hillary Clintonová se během pátečního dne setkala s prezidentem Obamou, kterému předala svůj odstupující dopis. Prezident Obama uvedl, že spolupráce s ministryní Clintonovou byla výborná. V současné chvíli se vedou spekulace o možné kandidatuře Hillary Clintonové na prezidentku USA v roce 2016. Bývalá ministryně se nechala slyšet, že o tom v současné době nepřemýšlí.
V Turecku došlo k bombovému útoku na americkou ambasádu
V pátek došlo v tureckém hlavním městě Ankaře k bombovému útoku na ambasádu USA. Sebevražedný atentátník zabil 1 člena ochranky, těžce zraněna byla turecká žena. Americký velvyslanec zraněn nebyl. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina, ale jednou z možností je, že atentátník byl členem zakázané marxistické Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). Turecko a Spojené státy americké označily útok za teroristický čin. K poslednímu sebevražednému útoku v Ankaře došlo v září v roce 2011.
Nigerijský poslanec byl obviněn z braní úplatků a korupce
Poslanec Farouk Lawan, který stál v čele komise, která měla prošetřit podvody s dotacemi na paliva, byl obviněn z přijetí úplatku ve výši 3 miliony USD. Úplatek měl zastavit prošetřování v ropné společnosti Zenon. Soud se má konat 8. února, do té doby bude poslanec ve vazbě. Nigérie patří mezi přední producenty ropy v Africe, většinu ropy ale země dováží, proto svých obyvatelům poskytuje na paliva dotace. Před rokem chtěla vláda prezidenta Jonathana dotace zrušit, v zemi se zvedla vlna protestů.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
Evropská policie zatkla 103 pašeráků a narušila jejich hlavní organizaci
Evropská policie zatkla více než 100 lidí v 10 zemích, což se označuje za největší zásah na pašeráctví imigrantů v celé historii Evropské unie. Překupníci, kteří se specializují na převážení imigrantů ze Blízkého východu, zejména pak z Libye, Sýrie a Iráku do Evropy. Policie v Maďarsku uvedla, že pašeráci pocházejí z Kosova a mají spojení s tureckým podsvětím. Za osobu si účtovali i několik tisíc dolarů a imigranti, včetně dětí, byli převáženi ve stísněných prostorech turistických autobusů, nákladních automobilů nebo lodích. Více než 1200 policistů z 12 zemí se zúčastnilo razie na 117 místech, kterou plánovali rok a půl a díky ní významně narušili hlavní organizaci.
V roku 2012 zemřelo ve venezuelských věznicích téměř 600 lidí
Lidskoprávní aktivisté uveřejnili statistiku týkající se stavu venezuelských vězníc. Správa venezuelských věznic uvedla, že v roce 2012 zemřelo 591 osob následkem vzpour a jiných násilných činů odehrávajících se na půdě věznic ve Venezuele. Počet mrtvých stoupl v porovnání s minulým rokem o 5,5 % a je nejvyšší za posledních 14 let. Podle aktivistů jsou nápravné zařízení přeplněny a nachází se v nich přibližně 48 000 lidí.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Irán chce modernizovat svůj jaderný program
Iránská organizace pro atomovou energii (AEOI) oznámila ve svém dopise Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) z 23. ledna, že Irán hodlá modernizovat centrifugy na obohacování uranu. Teherán chce ve svém jaderném zařízení Natanz v centrálním Iránu nainstalovat nový typ centrifug IR2m, které jsou schopny obohacovat uran dvakrát až třikrát rychleji než současné centrifugy. Na zprávu vzápětí negativně reagovaly USA. „Je to jen další provokativní krok ze strany Iránu, který přinese pouze další izolaci země“, uvedl mluvčí Bílého domu Jay Carney. Západní státy se soustavně obávají snahy Iránu získat jaderné zbraně, ten takový záměr popírá.
USA, Rusko a Brazílie by podle EU měly zavést finanční právo Basel III
Evropský komisař pro finance Michel Barnier řekl, že by USA, Rusko a Brazílie měly do svých legislativ implementovat i finanční zákon, tzv. Basell III, který schválily země G20 v reakci na finanční krizi. EU by měla zákon zavést na začátku roku 2014. Zákon, který má posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bank, zatím schválilo 11 zemí z G20. V USA bylo projednání zákonu, jenž vzešel z Basilejských dohod, odloženo „pro rozdílné politické názory“.
Cenzura promítání filmu „Operace E“ v Kolumbii neprošla
Kolumbijská justice zamítla žádost, na základě kterého by bylo v zemi zakázané promítat film „Operace E“. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že snímek nenarušuje práva nezletilého protagonisty filmu. Francouzsko-španělská produkce představuje příběh syna rukojmí povstalecké organizace FARC Clary Rojas, který byl od roku 2002 v péči náhodného zemědělce. I když Clara Rojas namítala, že film může negativně ovlivnit zdravý vývoj jejího syna, soudci nenašli důvod, proč by film měl být v Kolumbii zakázán. Po vynesení rozsudku Rojas uvedla, že se pravděpodobně proti rozsudku neodvolá.
Levicové strany v Mexiku jsou kritizovány za překročení limitu prezidentské kampaně
Mexický Federální volební institut (IFE) zvažuje uložení pokuty levicovým stranám za překročení finančního limitu na prezidentskou kampaň probíhající v minulém roce. Sankce by se měla pohybovat zhruba ve výši 10,2 milionů USD. Levicové strany s tím ale nesouhlasí. Neúspěšný prezidentský kandidát za levicovou koalici Andrés Manuel López Obradorr již dříve kritizoval IFE a stěžoval si, že Revoluční institucionární straně (PRI), v jejímž čele je současný prezident Enrique Peña Nieto, měla kampaň přesahující finanční strop, a dokonce měla získávat peníze od zakázaných osob a kupovat si voličské hlasy. Organizace IFE vyhodnotila, že kampaň levicové koalice stála 31, 3 milionů USD, zatímco kampaň PRI jen 25, 7 milionu USD. Prezident IFE Leonardo Valdés Zurita popřel, že IFE zvýhodňuje PRI a dodal, že se pouze snaží o dodržení zákona. Levicové strany zvažují zažalování IFE u soudu.
Evropská komise: Rumunsko nesplňuje nároky na ochranu demokracie a právního státu
Evropská komise EU (EK) kritizuje Rumunsko, že nedostatečně chrání demokracii a právní stát, podle EK může politická rozepře ohrozit demokracii v zemi. Předseda levicové rumunské vlády Victor Ponta byl EK vyzván k urychlení reforem. EK ve své zprávě uvedla, že Rumunsko již přijalo některé kroky k udržení ústavního práva, ale stále je vyvíjen politický tlak na systém soudnictví, který podkopává protikorupční úsilí v zemi. Evropská komise dodává, že Rumunsko čelí nedostatečnému respektu k nezávislosti soudnictví a nestabilitě soudních orgánů. Od vstupu do EU před 6 lety, Rumunsko nedokázalo přesvědčit evropské partnery, že jejich právní systém a protikorupční snahy se stabilizují a posílí. Koncem loňského roku Evropská komise zablokovala potenciální platbu 1,3 miliard USD z rozvojových fondů pro Rumunsko z důvodné obavy o podvodu při zadávání veřejných zakázek.
Americkému vojákovi z Iráku transplantovali obě ruce
Americký voják Brendan Marrocco, který v roce 2009 přežil v Iráku výbuch, během kterého přišel o všechny 4 končetiny, podstoupil třináctihodinovou operaci, při které mu lékaři transplantovali obě paže najednou. Bývalému vojákovi byla voperována i kostní dřeň zemřelého dárce, aby tělo horní končetiny lépe přijalo. Transplantace dvou končetin současně proběhla v USA teprve po sedmé.
Exprezident Mexika má učit na americké univerzitě, studenti protestují
Bývalý prezident Mexika Felipe Calderón by měl po dobu jednoho roku akademicky působit na univerzitě J. F. Kennedyho v americké Cambridgi. Univerzitu neodradila ani petice s 34 000 podpisy, která požaduje odvolání této dohody. Tvůrci petice, John Randolph a Eduardo Cortés, argumentují nemorálností osoby mexického exprezidenta Felipe Calderóna, kterého viní ze 100 000 mrtvých a 25 000 pohřešovaných, jež má podle nich na svědomí důsledkem neúspěšného boje proti šíření drog během svého prezidentského období. Vláda Mexika oficiálně přiznala 50 000 mrtvých. Univerzita nicméně oponuje, že jeden ze základních principů univerzit je volná výměna názorů a myšlenek, pobyt bývalého nejvyššího představitele státu tak má být pro studenty velkým obohacením.
Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá
Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD. Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.
Dva Iráčané byli v USA odsouzeni za terorismus
Mohanad Shareef Hammadi byl v USA odsouzen na doživotí, druhý obžalovaný Waad Ramadan Alwan na 40 let vězení. Oba muži byli obviněni z terorismu a napomáhání Al-Kaidě v Iráku. Iráčané byli zatčeni v květnu 2011 a oba přiznali, že používali improvizované výbušniny proti americkým vojákům a finančně podporovali síť Al-Kaida, které posílali i zbraně. Alwanovi hrozil doživotní trest, ale jelikož se rozhodl spolupracovat s žalobcem, soud mu snížil trest na 40 let.
Kolumbie chce zavést legální minimální dávku syntetických drog
Ministryně spravedlivosti Kolumbie Ruth Stella Correa prohlásila, že by vláda mohla zlegalizovat minimální dávku syntetických drog, jakou je například extáze. V současnosti je v Kolumbii povolené legální užití malého množství kokainu a marihuany. Podobný zákon by měl povolit beztrestné užití dalších drog. Vláda své rozhodnutí odůvodňuje potřebou reformovat legislativu o drogách, nicméně kritici zdůrazňují, že povolení dalších drog v budoucnosti znesnadní diskuzi o legálních limitech drog v budoucnosti.
V Sýrii byl objeven masový hrob
Nejméně 65 mrtvých těl bylo nalezeno na březích řeky Quwaiq v západní části syrského města Aleppo. Většina z nich měla svázané ruce a střelné zranění na hlavě. Těla také vykazovala známky posmrtné ztuhlosti, což značí, že od jejich smrti uplynuly maximálně dva dny. Podle jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA) byli někteří z usmrcených ještě teenageři, rovněž nevyloučil, že počet mrtvých ještě vzroste, protože některá těla se stále nacházejí ve vodě. Podle očitého svědka na sobě těla neměla žádné identifikační znaky. Syrští aktivisté tvrdí, že oběti byly popraveny poté, co je zadržely jednotky loajální prezidentu Basharu Assadovi. Syrská vláda naopak tvrdí, že byli uneseni opozičními silami a popraveni na území, které kontrolují rebelové, a celá záležitost teď slouží jako propaganda proti syrskému režimu.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.
V brazilském městě Campinas byla dočasně zakázána magnetické rezonance
Lékeři brazilského města Campinas dočasně zakázali vyšetření prostřednictvím magnetické rezonance poté, co 3 pacienti zemřeli po jeho absolvování. Pacienty se podrobili rutinním kontrolám a přesná příčina jejich smrti zatím není známa. Zákaz by měl zabránit dalším obětím, dokud se neobjasní, proč pacienti zemřeli. Magnetická rezonance se používá na zobrazování vnitřních orgánů, a pomáhá doktorům diagnostikovat mnohé nemoci.
Izrael bojkotuje Radu OSN pro lidská práva
Zástupci Izraele v úterý bojkotovali Univerzální periodickou revizi Rady OSN pro lidská práva, což je krok v historii OSN nevídaný. V minulosti se Revize každoročně účastnily i takové státy, jako Severní Korea či Sýrie. Izrael oznámil svůj úmysl ukončit spolupráci s Radou OSN pro lidská práva loni, když se Rada rozhodla prošetřit výstavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Podle mluvčího Rady Rolando Gomeze, se tak Rada dostala do zcela nové situace, neboť účast na Revizi je povinná. Podle odborníků na lidská práva by izraelský postup mohl sloužit jako příklad i pro další země, což by mohlo znejistit agendy OSN spojené s lidskými právy.
Prezident Bolívie vznáší obvinění proti Chile, důvodem je nárok na pobřeží
Bolivijský prezident Evo Morales v pondělí na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) obvinil Chile, že neplní Dohodu míru a přátelství z roku 1904, na základě které si Bolívie činí nárok na znovuzískání pobřeží. Pobřeží Bolívie ztratila při konfliktu s Chile, který začal roku 1879. Chilský prezident Sebastián Piñera prohlásil, že „Chile není ochotno přerozdělit nebo zmenšit své území. Toto se nemůže žádat po žádném státu na světě“. Prezident rovněž odmítl vyměnit území okolo pobřeží za nabídku výhodných dodávek zemního plynu. Nejvyšší představitel Bolívie Evo Morales obvinil Chile i z toho, že porušuje lidská práva pracujících pocházejících ze sousedních zemí.