Konfederace pracovníků veřejného prostoru vyzvala k dvoudenní stávce důsledkem probíhajících protivládních demonstrací po celém Turecku. Úterní a středeční stávka by měla dopadnout na provoz škol, univerzit i státních úřadů. Konfederace, která sdružuje na 240 000 zaměstnanců a na 11 odborů, nazvala jednání vlády za „státní teror“ a obviňuje vládu z oslabování demokracie v zemi. Protesty si vyžádaly již druhou oběť, tisíce lidí bylo zatčeno. Premiér Erdogan odjel na návštěvu do Maroka a tvrdí, že se situace v zemi zlepšuje.
Archiv rubriky: Globální
Venezuela chce posílit vztahy s Nikaraguou
Vlády Venezuely a Nikaraguy se dohodly na setkání v městě Managua na posílení vzájemné spolupráce mezi oběma zeměmi. Venezuelský prezident Nicolás Maduro během své oficiální návštěvy země prohlásil, že „od teď se dočkáme intenzivnější spolupráce“ v oblastech, jako jsou energetická politika, potravinová oblast, finance či turismus. Prezident Maduro navštívil Nikaraguu poprvé od doby, kdy nastoupil do úřadu před 6 týdny. Nikaragua je členem regionální organizace Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky (ALBA), jejíž hlavním státem je právě Venezuela a do níž patří i Bolívie, Kuba a Ekvádor.
Nukleární jednání s Íránem se točí v „v bludném kruhu“
Přes intenzivní dialog od ledna 2012 o vojenské dimenzi nukleárního programu Íránu nedošlo k dohodě, řekl Yukiya Amano, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Dle něj se jednání „točí v bludném kruhu“. MAAE stále nezískala strukturovaný přístup k dokumentům. Inspektoři nemohli do vojenského zařízení Parchin, jižně od Teheránu, od roku 2011, i když je možné, že by tam nic nenašli, protože je tam zřetelná aktivita ze strany Íránu.
Turecký premiér odmítá možnost „Tureckého jara“
Již čtvrtým dnem pokračují protivládní demonstrace v Turecku, premiér Recep Tayyip Erdogan odmítá, že by se mohlo jednat o „Turecké jaro“. Demonstranty nazval extrémisty a obvinil opozici z podněcování občanů k nepokojům. Proti demonstrantům zasahuje policie slzným plynem a vodními děly. Prezident Abdullah Gul mezitím vyzývá ke klidu, byť uznává, že občané mají právo na demonstrace. Lidí v ulicích obviňují tureckou vládu z autoritářství a ze snahy vnutit společnosti konzervativní islámské hodnoty, čímž mají porušovat právo na osobní svobodu občanů. Více než 1 700 lidí bylo zatčeno, protesty propukly v 67 městech po celém Turecku.
Egyptský ústavní soud považuje horní komoru parlamentu za neplatnou
Shura, neboli horní komora egyptského parlamentu, která byla ustanovena na základě prezidentského výnosu, je podle ústavního soudu neplatná. Po nových volbách by tedy měla být komora rozpuštěna. Shura byla ustanovena prezidentem Mohammedem Mursím, aby vypracovala novou verzi ústavy. Ústava byla přijata navzdory mezinárodní kritice i domácím protestům v referendu v prosinci. Přitom se nejedná o první případ prohlášení neústavnosti legislativního orgánu v Egyptě. Prozatím není jasné, jak se vláda k rozhodnutí ústavního soudu postaví. Podle soudce by činnost komory měla zůstat minimálně do nových parlamentních voleb, jejichž datum konání zatím nebylo stanoveno.
Střední Evropu trápí záplavy, provoz v centru Prahy bude výrazně omezen
Stovky lidí byly evakuovány důsledkem zvyšujících se hladin řek v Německu, České republice, Rakousku a Švýcarsku. Záplavy si již vyžádaly lidské oběti, v Rakousku zemřel jeden člověk, v České republice dva. V České republice byl vyhlášen stav nouze, v centru hlavního města Prahy je výrazně omezen provoz, uzavřeny byly mnohé linky metra. Většina pražských škol byla pro pondělní den uzavřena. Stav nouze vyhlásily i německá města Pasov a Rosenheim, podle meteorologů by mohla Německo zaplavit stoletá voda. Voda stoupá i v Polsku, kde hasiči zasahovali u stovek případů zatopených sklepů, nebezpečí hrozí i na Slovensku.
Stovky domorodých obyvatelů okupují v Brazílii kontroverzní půdu
Stovky brazilských příslušníků domorodých kmenů se zmocnili kontroly kontroverzní půdy, která se nachází v rurální oblasti státu Mato Grosso de Sul. Představitelé kmenu Terena požaduje získání území, které momentálně patří soukromému podnikatelovi, do svého vlastnictví na základě historických nároků, jelikož tvrdí, že oblast leží na území jejich předků. Před dvěma dny zemřel jeden z členů kmenu při střetu s policií, která se snažila domorodé obyvatelé z farmy vyhnat. Podobné střety jsou v Brazílii stále častější.
Na bývalého prezidenta Středoafrické republiky nová vláda vydala zatykač
Nová vláda, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala v pátek mezinárodní zatykač na exprezidenta Francois Bozize, který utekl ze země po březnovém převratu do sousedního Kamerunu. Vláda ho viní „ze zločinů proti lidskosti a podněcování ke genocidě“ během své desetileté vlády. Zástupci Kamerunu prozatím neuvedli, jestli bývalého prezidenta vydají či nikoliv. Exprezident Bozize se do čela země dostal po vojenském převratu, v roce 2005 a 2011 byl následně znovu zvolen hlavou státu. V současnosti je prozatímním prezident Středoafrické republiky vůdce Selekovy koalice Michel Djotodia.
Irák odhalil výrobnu chemických zbraní pro teroristy
Úřady v Iráku oznámily, že odhalily výrobnu chemických zbraní pro teroristickou skupinu al-Kaida. Měly být použity nejen v Iráku, ale vyváženy i přes sousední státy do Evropy a Severní Ameriky. Vojenská rozvědka sledovala výrobnu tři měsíce a nyní zatkla 5 lidí. Spolupracovala přitom se zahraničními zpravodajskými službami. Muži měli dvě zařízení na výrobu sarinu a yperitu v Bagdádu.
Demonstranti zablokovali chod dolu v Kyrgyzstánu, požadovali lepší sociální výhody
Na 1000 lidí na několik dní zablokovali činnost dolu na těžbu zlata v Kyrgyzstánu, který vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Demonstranti požadovali znárodnění dolu a lepší sociální výhody. Do oblasti přijel i premiér Zhantoro Satybaldiyev a uvedl, že vláda již s majitelem dolu jedná. V pátek byl v oblasti vyhlášen stav nouze, když propukly střety mezi policií a demonstranty, na 50 lidí bylo zraněno. Po návštěvě premiéra přestali demonstranti blokovat hlavní příjezdovou cestu a chod dolu byl obnoven. Podle premiéra nicméně protesty přinesou ekonomice země ztrátu ve výši 4 milionů USD.
Nezaměstnanost v eurozoně dosáhla v dubnu nového maxima
Dalších 95 000 lidí oproti měsíci březnu přišlo o práci v rámci eurozony, která sdružuje 17 zemí. Míra nezaměstnanosti v Řecku a Španělsku se i nadále drží nad 25 %, nejnižší zůstává v Rakousku, kde se pohybuje kolem 4,9 %. Počet lidí bez práce se zvýšil i ve Francii, druhé největší ekonomice eurozony. Nezaměstnanost mladých lidí zůstává stále palčivým problémem, v současnosti je na 3,6 milionů obyvatel pod 25 let bez práce. V Itálii se míra nezaměstnanosti mladých lidí pohybuje nad 40 %. Za posledních 12 měsíců přišlo v eurozoně o práci na 1,6 milionů obyvatel. Ekonomika eurozony je na nejhorších číslech od roku 1999. Situací na poli nezaměstnanosti se bude Evropská centrální banka (ECB) zabývat na jednání příští týden.
Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let
Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.
Libanon odložil volby na konec roku 2014
Libanonský parlament hlasoval o odložení voleb. Poslanci si prodloužili mandát do listopadu 2014, tedy skoro o rok a půl. Odůvodnili to bezpečnostní situací. Napětí v zemi vzrostlo, když se Hizballah zapojil přímo do bojů v Sýrii. Poslanci navíc nedokázali přijmout nový volební zákon. Pověřenému premiérovi Tammam Salam se mezitím již dva měsíce nedaří sestavit vládu. Očekává se, že obnoví svou snahu poté, co bylo parlamentu prodlouženo období. Demonstranti před parlamentem házeli rajčata a provolávali hesla: „Neuspěli jste. Jděte domů.“
Vztahy mezi Venezuelou a Kolumbií se přiostřují, venezuelský prezident Madura mluví o „noži do zad“
Venezuelského prezidenta Nicolása Madura pohoršilo setkání kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose s bývalým prezidentským kandidátem a vůdcem opozice Venezuely Henriquem Caprilesem v Bogotě, hlavním městě Kolumbie. V přímém přenosu oficiální venezuelské televize označil prezident Maduro tenhle krok Kolumbie za „nůž do zad Venezuely“. Navíc vyjádřil své pochybnosti o vůli Venezuely pokračovat v mírovém stavu s Kolumbií, jelikož považuje chování Kolumbie za hrubé porušení podmínek vyjednaných mezi kolumbijskou vládou a zesnulým prezidentem Venezuely Hugem Chávezem. Nicméně projev zakončil rozhodnutím nadále uvažovat o vztazích mezi zeměmi. Vůdce opozice Capriles navštívil Kolumbii již ve středu a byl prezidentem Kolumbie Santosem oficiálně přijat.
Barma uzavřela dohodu s karenskými rebely, boj trvá již přes 50 let
Dohoda mezi barmskou vládou a karenskými rebely byla ve čtvrtek podepsána v hlavním městě Karenského státu Mitkyina. Sedmibodová dohoda obsahuje i dočasné příměří a odzbrojení na obou stranách. Dohoda je výsledkem 8 kol jednání, kterých se zúčastnili i zástupci OSN a Číny. Rebelové žádají, aby na dodržování příměří dohlíželi mezinárodní pozorovatelé a zároveň začalo vyjednávání o nezávislosti autonomie Karenského státu. Boje mezi Kareny a barmskou vládou trvají již přes půl století, největší střety probíhají nedaleko čínsko-barmské hranice.
Zákon omezující kouření v Rusku vstoupil v platnost
Na 40 % Rusů se řadí mezi kuřáky, což zemi staví na přední místa žebříčku v počtu kuřáků. V sobotu začal platit v Rusku zákon, který zakazuje kouření na veřejných místech a omezuje tabákovou reklamu. Kouření bude zakázáno na pracovištích, schodištích obytných domů, autobusových zastávkách, vlakových nádražích a letištích. V roce 2014 se zákaz rozšíří i na restaurace, bary, lodě a vlaky. Zákon podepsal v únoru prezident Vladimir Putin. Zvýšit by se měla i cena tabákových výrobků, nyní je možné koupit v Rusku krabičku cigaret za méně než 1 USD.
Prezident Zimbabwe nemůže otálet se stanovením voleb, rozhodl ústavní soud
Podle ústavního zimbabwského soudu se musí prezidentské a parlamentní volby konat do 31. července, proto musí prezident Robert Mugabe stanovit jejich datum co nejdříve. V prezidentských volbách se proti sobě postaví současná hlava státu za stranu Zanu-PF a opoziční premiér Morgan Tsvangirai ze strany MDC. V březnu byla v referendu schválená ústava, proto by měly být vyhlášeny volby podle nové ústavy. V minulých volbách v roce 2008 měl v prvním kole zvítězit premiér Tsvangirai, nicméně podle oficiálních výsledků byla volba zmanipulovaná, do druhého kola následně odstoupil. Do čela země tak byl zvolen prezident Mugabe, který funkci vykonává od roku 1980.
Švýcarsko na další rok omezuje přísun pracovníků z EU
O rok bylo prodlouženo omezení pro imigranty z Evropské unie, kteří do Švýcarska cestují za prací. Švýcarsko tvrdí, že se imigrace dostala na příliš vysokou úroveň, kdy jednu čtvrtinu populace tvoří právě přistěhovalci. Země sice není členem EU, ale podepsala dohodu o volném pohybu osob, prodloužení kvót může podle evropské komise vést k ochabnutí vztahů. Největší část přistěhovalců tvořili Němci, Španělé, Portugalci a Italové. Míra nezaměstnanosti se přitom pohybuje pod 3 % a země ekonomicky roste rychleji, než se původně předpokládalo. Imigranti ze dvou nejmladších členů EU – Bulharska a Rumunska – mají vstup na pracovní trh Švýcarska i nadále zakázán, počet přistěhovalců z ostatních evropských zemí je regulován.
Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.
Ženě ze Salvadoru namísto potratu umožní aspoň císařský řez
Úřady v středoamerickém státě Salvador po světové negativní odezvě na rozsudek soudu, který Salvadorke Beatriz C. nepovolil interrupci, přehodnotily situaci a na základě doporučení doktorů umožní ženě císařský řez již příští týden. Nejdříve ministryně zdravotnictví Salvadoru María Isabel Rodríguez mluvila jenom o předčasném vyvolaní porodu, nakonec ale akceptovala císařský řez jako přijatelný kompromis. Beatriz již překonala 20 týdnů těhotenství, po kterých se již přerušení těhotenství nemusí podle ministryně Rodríguez označovat jako interrupce. Pro Beatriz donošení plodu představuje riziko ohrožení života.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
Starosta Toronta Rob Ford kvůli skandálu neodstoupí
Skandál kolem starosty kanadského města Toronta se týká údajného videa, na kterém byl starosta zachycen, jak kouří kokain, tzv. crack. Starosta Rob Ford na tiskové konferenci popřel existenci videa a obvinil média, že ho chtějí skandalizovat. Zároveň oznámil, že se svého postu nevzdá a hodlá kandidovat i v dalších volbách v příštím roce. Starosta Ford odmítl odpovídat na otázky přímo se týkající aféry. Několik lidí starostova personálu podalo kvůli skandálu demisi. Novináři z kanadského listu Toronto Star uvedli, že video viděli, ale nemají ho k dispozici.
OSN chce do roku 2030 vymýtit extrémní hladomor
V roce 2000 stanovily státy OSN tzv. Miléniové rozvojové cíle, podle nichž mělo dojít k vymýcení extrémní chudoby do roku 2015. Nyní na zasedání pod vedením britského premiéra Davida Camerona se mezinárodní společenství dohodlo na posunutí plnění cíle do roku 2030, vymýcení extrémní chudoby se rovněž stalo „klíčovým bodem nové mezinárodní spolupráce“. Mezi dalších 12 cílů, které si mezinárodní společenství stanovilo, patří ženská práva, přístup k pitné vodě, zajištění potravinové bezpečnosti a dodržování zákazu dětských svateb. Lidsko-právní organizace závazek přivítaly, nicméně upozorňují, že bez konkrétních a efektivních kroků nebude splněn.