Státní maturita se dotkne až 100 000 studentů. Od čtvrtečního rána čeká maturanty státní zkouška z matematiky a cizího jazyka. Po vlně kritiky z minulých let má státní maturita pouze jednu úroveň a oprava slohů se znovu vrací na střední školy. Písemná část státních maturit potrvá do 9. května, následně začne část ústních maturit. Tři z pěti středoškoláků si vedle češtiny zvolilo cizí jazyk, zbylí maturanti si vybrali matematiku. Státní maturity se letos v České republice konají potřetí. Zrušení těžší úrovně státní maturity se nicméně rovněž setkalo s kritikou, především pedagogové gymnázií tvrdí, že tím je zkouška pro maturující příliš jednoduchá.
Archiv rubriky: Politika
Bolívie vyhostí americkou agenturu pro rozvoj
Prezident Bolívie Evo Morales oznámil, že ze země vyhostí Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Obvinil agenturu z vměšování se do vnitřních záležitostí Bolívie a z příprav konspirací proti vládě. „Nebudou nám chybět žádné instituce velvyslanectví Spojených států amerických, které jsou používány na konspiraci proti bolívijskému lidu a speciálně proti národní vládě. USAID odchází z Bolívie,“ prohlásil prezident Morales na Plaza de Armas v hlavním městě La Paz. Není to poprvé, co prezident Morales vyslovuje podobné obvinění proti Spojeným státům americkým. V roce 2008 vyhostil ze země velvyslance Spojených států amerických Philipa Goldberga a také členy Protinarkotické agentury Spojených států americké, země obvinění odmítá.
Opoziční politik byl v Čadu zatčen, důvodem má být pokus o převrat
Několik lidí včetně opozičního poslance Saleh Makki bylo v hlavním městě Čadu Ndjamena zatčeno z důvodu pokusu o „nestabilizující převrat“. Skupina se podle policie na převrat připravovala více než 4 měsíce, přesný počet skupiny policie neuvedla. Čad má za sebou dlouhou historii vojenských převratů, i současný prezident Idriss Deby se k moci dostal po vojenském převratu v roce 1990. Země je od své nezávislosti na Francii v roce 1960 rozdělena mezi arabsko-muslimský sever a křesťanský jih.
Ruského prezidenta Vladimira Putina podpořilo 90 000 lidí
Takový byl počet účastníků průvodu, který organizovala politická strana Jednotné Rusko a Všeruské lidové hnutí v centru Moskvy u příležitosti oslavy prvního května, svátku jara a práce. Minulý rok se na podobnou akci dostavil přibližně dvojnásobný počet podporovatelů ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se, na rozdíl od loňského roku, průvodu nezúčastnil. Nedorazil ani premiér Ruska Dimitrij Medveděv, který loni prezidenta doprovázel. Nejvýše postaveným veřejným činitelem, který na akci přednesl projev, byl moskevský starosta Sergei Sobyanin. Ve své řeči zmínil, že nezaměstnanost v hlavním městě Ruské federace údajně dosahuje hodnoty 0,4 %, což představuje světový unikát. V Moskvě bylo na 1. květen ohlášeno dalších 14 průvodů a veřejných shromáždění. Své setkání ve městě pořádali například komunisté, jejichž počet policie odhadla na 5000. S nacionalistickými transparenty, které nesly hesla jako „Rusko Rusům“, pochodovalo přibližně 1000 lidí. Na bezpečnost během dne dohlíželo na 10 000 policistů. Zadrželi celkem 15 osob pro rušení veřejného pořádku.
Japonsko a Rusko chtějí hledat řešení svých územních sporů
Ruský prezident Vladimír Putin a japonský premiér Shinzo Abe v pondělí přislíbili pokračování úsilí o hledání řešení několik desetiletí trvajících teritoriálních sporů, jejichž kořeny sahají k rozdělení území po skončení druhé světové války. Po více než dvouhodinovém rozhovoru obou státníků došlo k vzájemné dohodě. Návštěva premiéra Abeho je po dlouhé době první návštěvou vysokého japonského představitele v Rusku. Zahraniční experti se však domnívají, že předmětem rozhovorů mezi ruským prezidentem a japonským premiérem by mohl být i odlišný pohled na situaci kolem ostrovů v jihočínském moři, i když toto téma nebylo výslovně zmíněno. Územní spory mezi Japonskem a Ruskem se především týkají severního japonského teritoria, které mělo po druhé světové válce oficiálně připadnout Rusku.
Prezident Obama reaguje na hladovku na Guantanamu, chce porosadit jeho uzavření
V souvislosti s rozšiřující se protestní hladovkou vězňů na Guantanamu se prezident Obama rozhodl obnovit diskuzi se zákonodárci o uzavření detenčního zařízení na Kubě. Kongres uzavření věznice už jednou zamítl. Prezident Barack Obama v Bílém domě uvedl, že věznice je „neefektivní, oslabuje naše postavení na mezinárodní scéně, snižuje spolupráci s našimi spojenci v boji proti terorismu, je nástrojem pro nábor extremistů, a je potřeba ji uzavřít.“ Zrušení kontroverzní věznice je dosud nenaplněným předvolebním slibem prezidenta Obamy.
V Řecku probíhá generální stávka
V Řecku ve středu probíhá generální stávka proti úsporným opatřením a odbory volají po masové mobilizaci demonstrantů. Akce má trvat 24 hodin a vážně naruší veřejné služby, dopravu, ale i chod nemocnic. Organizátoři stávky, kterými největší odborové svazy GSEE a ADEDY, požadují ukončení úsporných opatření, snižování výdajů a zvyšování daní. Odborové svazy argumentují, že vládní opatření přivedly zemi k rekordní nezaměstnanosti 27 %, včetně téměř 60 % mladých lidí. Vláda premiéra Antonise Samarase tvrdí, že opatření jsou naléhavé a potřebné, ale se Řecko dostalo ven z hluboké finanční krize a slibuje, že se jedná o poslední rok recese v zemi. Kabinet premiéra Samarase říká, že politika je součástí několika nutných kroků, aby si Řecko zajistilo více finanční výpomoci od mezinárodních věřitelů.
Prezident Obama chce více důkazů o použití chemických zbraní v Sýrii
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že chce více důkazů o použití chemických zbraní v syrském konfliktu, než se rozhodne o vojenské či diplomatické reakci USA. Jelikož USA se obtížně stahují z konfliktů v Afghánistánu a Iráku, prezident Obama se zdráhá poslat vojáky do Sýrie. Vyzývá OSN, aby prošetřila použití chemických zbraní. „Máme důkaz, že chemické zbraně byly použity uvnitř Sýrie, ale my nevíme, jak byly použity, kdy byly použity, kdo je použil.“ Prezident Obama řekl, že Američané očekávají, že bude mít přesná data, na základě nich se pak rozhodne. Výzkum veřejného mínění ukázal, že 62 % Američanů si myslí, že USA nemá odpovědnost zasáhnout v konfliktu v Sýrii, zatímco jen 24 % tvrdí, že vláda má tu povinnost.
Velká Británie obnovila svou ambasádu v Somálsku po 20 letech
Na sklonku minulého týdne ministr zahraničí William Hague znovu otevřel britskou ambasádu v somálském hlavním městě Modagishu. Naposledy měla Velká Británie ambasádu ve východoafrické zemi v roce 1991, Velká Británie je tak první evropskou zemí, která ke znovu zprovoznění ambasády v Somálsku přistoupila. Londýn bude 7. května hostit konferenci o Somálsku, kam přijede i somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud. Novým britským velvyslancem se stal Matt Baugh
Bývalý hejtman Rath i další dva obvinění zůstávají ve vazbě
Středočeský krajský soud zamítl propuštění obviněného bývalého hejtmana středočeského kraje Davida Ratha, exposlance Petra Kotta a i bývalé ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové na kauci. Důvodem je obava z možného útěku a pokračování v trestní činnosti. Všichni obvinění jsou ve vazbě již skoro rok, rozhodnutí ještě musí přezkoumat pražský vrchní soud, k němuž podali stížnost. Poslanec Rath i další dva obvinění čelí podezření z korupčního jednání, hrozí jim až 12 let vězení.
Hizballah řekl, že spojenci Sýrie nedovolí pád jejího režimu
Šéf Hizballahu Hassan Nasrallah řekl v úterý v televizním vysílání, že přátelé Sýrie nedovolí pád režimu prezidenta Bashara al-Assada. Naznačil, že povstalci neporazí režim vojenskou cestu. Pokud by bylo třeba, intervenovali by na straně vlády oni i Írán. Řekl, že mají povinnost ochránit šíitskou svatyni Sayida Zeinab, která leží jižně od Damašku. Předseda Nasrallah se také vyjádřil o použití chemických zbraní v Sýrii, dle něj se jedná jen o pokus ospravedlnit zahraniční intervenci.
Další obětí útoků Talibanu je pákistánský politik
S blížícími se parlamentními volbami se v Pákistánu výrazně zhoršuje bezpečnostní situace, jen během uplynulého týdne bylo zaznamenáno nejméně dvě desítky útoků na předvolební mítinky nebo úřady místních politiků. Mezi oběťmi posledního z nich je i nezávislý politik kandidující do provinčního parlamentu Balúčistánu Abul Fateh Magsi. Podle informací zástupce policejního komisaře došlo k útoku během akce v rámci politické kampaně a motivem může být politická rivalita. Vzhledem ke komplikující se bezpečnostní situaci byly volby v oblasti odloženy, státní volební komise zatím nestanovila nový termín. K útoku se nepřihlásila žádná z militantních skupin v oblasti, útočník zůstává neznámý a policie po něm nadále pátrá. Situaci v oblasti nyní kontrolují bezpečnostní jednotky.
Výdaje japonských domácností se v březnu mírně zvýšily
Výdaje japonských domácností za měsíc březen stouply o 2 % a tento růst by měl i nadále pokračovat v dalších 9 letech, s čímž počítá reforma japonského premiéra Shinzo Abeho. Ta vychází z předpokladu konce období dvou dekád stagnace, vytvoření důvěry spotřebitelů a prostředí pro znovuoživení japonské domácí ekonomiky. Zatím zveřejněná data ukazují, že premiérova agresivní fiskální a monetární politika třetí největší světovou ekonomiku pomalu připravuje na potřebné „nastartování“ domácí ekonomiky a k žádoucímu ekonomickému efektu premiérových reforem.
Írán: Použití chemických zbraní v syrském konfliktu je ze strany rebelů
Írán prohlásil, že jsou to syrští rebelové, kteří použili chemické zbraně, nikoliv představitelé režimu prezidenta al-Assada. Ministr zahraničí Ali Akbar Salehi řekl, že použití chemických zbraní je „červenou linií“ pro Írán, ale nesdělil, jaké kroky Teherán připravuje. Minulý týden USA sdělily, že pravděpodobně syrské vládní síly použily chemické zbraně, což by podle prezidenta Obamy bylo překročení „červené linie“. Ministr Salehi vyzval OSN, aby vyšetřila tvrzení syrské vlády, že opozice použila chemické zbraně. Írán byl zasažen chemickými zbraněmi v 80. letech ve válce s Irákem. Počet Íránců ovlivněných jedovatým plynem byl mezi 60 000 a 100 000. Ministr Salehi trvá na tom, že „Írán je proti použití jakékoliv zbraně hromadného ničení, a ne jenom proti použití, ale i proti jejich výrobě a hromadění“.
Indonésie udělí Papui širší autonomii
Východoindonéské provincii Papua bude udělena širší autonomie, rozhodla o tom na svém jednání indonéská vláda. Doufá tak v brzké ukončení konfliktu s tamním separatistickým hnutím za svobodnou Papuu. Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono se sešel s guvernérem provincie Lukas Enembem a jejími dalšími představiteli, aby spolu projednali detaily rozšíření autonomie a zároveň se chtěl ujistit, že papujské úřady podniknou veškeré kroky směřující k ukončení konfliktu. Celý proces rozšiřování autonomie by podle vládních plánů měl skončit v srpnu tohoto roku, v současné době vláda provincii přiděluje největší rozpočet v poměru k ostatním regionům. Guvernér Papuy přislíbil snahu o ukončení konfliktu a vyjádřil svou víru, že díky novému přístupu, který zahrnuje rozhovory se všemi relevantními aktéry, se brzy podaří situaci uklidnit.
Izraelsko-palestinské napětí opět sílí
Izraelské letectvo zabilo v Pásmu Gazy palestinského militanta. Podle hnutí Hamas, které Pásmo Gazy kontroluje, jím byl Haytham al-Misshal, příslušník salafistických džihádistů. Podle Izraele byl Misshal jedním ze strůjců „teroru“ v Gaze a stál i za nedávným raketovým útokem na izraelské město Eilat. Jde o první smrtící útok na Gazu, který Izrael provedl od uzavření příměří s Palestinci v listopadu roku 2012. V posledních dnech však izraelsko-palestinské napětí opět sílí. Na Západním břehu Jordánu zabil mladý Palestinec jednoho z izraelských osadníků, kteří žijí na okupovaném území ve státem vybudovaných osadách. Ačkoli Palestinci považují Západní břeh Jordánu za okupovanou součást svého státu, jsou případy zabití izraelského osadníky ojedinělé. Izraelské osady, které stát buduje na Západním břehu od roku 1967, jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální, Izrael však tuto interpretaci odmítá.
Část jihokorejských zaměstnanců opustila Keasonskou zónu
KLDR dovolila v pondělí některým jihokorejským zaměstnancům opustit Keasonskou zónu, jak uvedla místní média. Přibližně 43 jihokorejských zaměstnanců odjelo autobusem do jihokorejské části. Původně se počítalo s počtem 50 zaměstnanců, ale nakonec jich 7 zůstalo z důvodů urovnání účetnictví, jak uvedla korejská zpravodajská agentura Yonhap. „Severokorejská strana dala svolení 43 osobám k opuštění Keasonské zóny a k překročení demarkační linie,“ uvedlo jihokorejského ministerstva pro sjednocení
Bangladéšskému parlamentu bude poprvé v historii předsedat žena
Vládnoucí strana v Bangladéši Liga Awami se jednomyslně shodla na novém předsedovi jednokomorového Národního shromáždění – Shirin Sharmin Chowdhury. Bangladéšskému parlamentu tak bude poprvé v historii země předsedat žena. V současné době vykonává funkci státního tajemníka pro záležitosti žen a dětí, proti ní na post předsedy parlamentu nikdo nekandidoval, opoziční Bangladéšská národní strana totiž parlament a činnost v něm bojkotuje. Až dosud vykonával funkci předsedy parlamentu Abdul Hamid, minulý týden se stal prezidentem země. Shirin Sharmin Chowdhury vstoupila do politiky v roce 2009, kdy se Liga Awami stala vládní stranou, poslanecký mandát získala na základě kvóty pro zastoupení žen v politice. Třísetčlenný bangladéšský parlament na jejím základě garantuje 50 mandátů ženám, zvýhodněny jsou i během voleb, kdy musí soupeřit se svými mužskými protějšky. Většinu těchto poslaneckých mandátů obsazuje vládní strana.
Americký ministr Kerry se setkal se zástupci arabských států
Americký ministr zahraničí John Kerry se ve Washingtonu sešel se zástupci arabských států a jednal s nimi o oživení izraelsko-palestinského mírového procesu. Delegaci arabských zástupců vedl premiér Kataru Sheikh Hamad bin Jassim Al Thani, jednání se dále účastnili zástupci Palestinské autonomie, Egypta, Bahrajnu, Saudské Arábie a také šéf Arabské ligy Nabil al-Arabi. Všichni zúčastnění znovu podpořili mírovou iniciativu Arabské ligy z roku 2002, která nabízela plné uznání státu Izrael výměnou za opuštění území, které židovský stát obsadil ve válce roku 1967, a za „přiměřené“ řešení situace palestinských uprchlíků. Takový návrh však Izrael již v roce 2002 odmítl přijmout. Po dnešní schůzi ve Washingtonu americké ministerstvo zahraničí ocenilo snahu Arabské ligy hrát v mírovém procesu konstruktivní roli.
Prezident Spojených arabských emirátů je na návštěvě Velké Británie
Prezident Khalifa Al-Nahyan je na dvoudenní návštěvě ve Velké Británii, kde se potká s královnou Alžbětou II. a ve středu bude jednat s premiérem Davidem Cameronem, který s ním chce mimo jiné řešit situaci tří uvězněných Britů v Dubaji na čtyři roky kvůli pašování drog. Odsouzení měli být údajně mučeni policisty. Bilaterální obchod mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Velkou Británie je každoročně přes 15 miliard USD, což činní ze Spojených arabských emirátů největšího dovozce z Velké Británie na Blízkém východě. Mezi oběma zeměmi se rozvíjí partnerství v obraně a bezpečnosti.
Alžírské úřady se zabývají kvalitou a distribucí potravin
Obavy o bezpečnost zemědělských plodin donutily vládu pozměnit pohled na současný stav pěstování a dovozu. Ta proto oznámila, že se zasadí o větší dohled nad importem a pozvednutí domácí produkce. Odborníci, převážně ze středomořských států, kteří se sešli na mezinárodním sympoziu ENSA v Alžíru, diskutovali o negativních vlivech mutací v agroprůmyslu, které mají vést k vyšším výnosům. Dalším neméně důležitým tématem bylo závlažování polosuchých oblastí, jež budou schopny nově sloužit také pro pěstování. Akademici dále podotkli fakt zvýšených nákladů na dovoz a přednosti přechodu z čistě zemědělské výroby k zemědělsko-průmyslové. Alžírsko se řadí k zemím s největším vodním deficitem na světě.
Bylo ukončeno společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
V úterý bylo ukončeno společné cvičení USA a Jižní Koreje, které komunistická KLDR vnímala jako provokaci. Podle analytiků by ukončení dvouměsíčního vojenského cvičení mohlo přispět k uklidnění vyhrocené situace na Korejském poloostrově. Mluvčí ministerstva obrany Jižní Koreje Kim Min-sok uvedl, že „manévry skončily, ale americká a jihokorejská armáda zůstanou ostražité pro případ jakékoli potencionální provokace Severní Koreje včetně odpálení rakety„. Státní deník KLDR Rodong Sinmun cvičení označil za „hlavní příčinu napětí, které posouvá Korejský poloostrov k jaderné válce„.
Nizozemská královna abdikovala ve prospěch svého syna
Nizozemská královna Beatrix v úterý ve věku 75 let abdikovala po 33 letech na trůně ve prospěch jejího syna Viléma Alexandra, který se stane prvním králem od roku 1890. Podle holandského práva má hlava státu monarcha omezené pravomoci a úloha je převážně reprezentativní. Královna Beatrix byla mezi Nizozemci velice oblíbená a populární. Nového krále Viléma Alexandra čeká oficiální přísaha nizozemskému parlamentu. Král Vilém Alexander absolvoval studium historie na univerzitě a sloužil v holanském královském loďstvu. Nový král hodlá prvé řadě pokračovat v tradicích jeho předchůdkyň, ale největší zájem bude směřovat na udržitelnost, inovaci a stabilitu země. Večer se koná na počest nového krále ceremonie, které se účastní královská rodina, nejvyšší hodnostáři, včetně britského prince Charlese a vévodkyně z Cornwallu, španělského prince Filipa a princezny Letizie a dánského korunního prince Fredika a jeho manželky.