Poté co se američtí zákonodárci nedohodli na rozpočtovém balíčku, dojde na velké výdajové škrty v americkém federálním rozpočtu pro rok 2013. Prezident Barack Obama, který varoval před velkými škrty, to již potvrdil svým podpisem. Prezident Obama také uvedl, že snížení výdajů o částku 85 miliard USD může velmi vážně poškodit ekonomiku USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že škrty v rozpočtu USA mohou zpomalit globální ekonomický růst. Prezident Obama se do poslední chvíle snažil přimět republikány a demokraty v Kongresu, aby se dohodli na kompromisním řešení, čímž by k celoplošným škrtům nedošlo.
Archiv rubriky: MMF
Ratingová agentura Moody’s snížila Hondurasu rating
Agentura Moody’s přidělila latinskoamerické zemi ratingový stupeň B2 a přehodnotila tak honduraskou ekonomiku ze stabilní na negativní. Důvodem je zhoršení fiskální politiky v roce 2012 a nízká pravděpodobnost zlepšení v letošním roce. Podle agentury Moody’s země letos nesplní požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Hodnocení agentury Moody’s přichází několik dní po oznámení honduraské vlády, že je připravena vystavit státní dluhopisy v hodnotě 750 milionů USD, současná situace jejich prodej může zkomplikovat.
Na Kypru probíhá volba nového prezidenta
Předseda pravicové demokratické strany (DISY) Nicos Anastasiades, jemuž vyjádřila podporu německá kancléřka Angela Merkelové, má v průzkumech veřejného mínění 15 bodů náskok nad svým hlavní soupeřem levicovým Stavros Malas. Předseda Anastasiades nepředpokládá, že vyhraje s 50% většinou, kterou potřebuje na vítězství, takže se nejspíš proběhne druhé kolo voleb 24. února. V době volby prezidenta Kypr zasáhla globální finanční krizi a v červnu se stal 5. členem eurozóny, který požádal o finanční pomoc. V důsledku restrukturalizace řeckého státního dluhu utrpěly kyperské banky velké ztráty, čímž byl Kypr vyloučen z mezinárodních finančních trhů, a proto byla vláda nucena požádat o finanční pomoc EU. Kypr zažádal o 22,7 miliard USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), což je v porovnání s ostatními zeměmi malá částka, ale zhruba se rovná hrubému kyperskému domácímu produktu. Někteří investoři vyjádřili obavy o neschopnosti splatit své dluhy a také o silných vazbách na Rusko, které jim rozšířilo úvěr o 3,3 miliard USD na konci roku 2011.
Egypt dokončuje ekonomické podmínky k získání půjčky od Mezinárodního měnového fondu
Egyptský premiér Hisham Qandil řekl, že vláda dokončuje podmínky potřebné k získání půjčky slíbené Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předběžná dohoda o úvěru byla podepsaná v listopadu loňského roku. Egypt z MMF získá přibližně 4,8 miliard USD. To by mělo zemi uchránit před hospodářským kolapsem. „Ekonomika není v dobrém stavu, potřebuje odpočinek,“ ohlásil premiér Qandil. Ratingová agentura Moody´s v úterý snížila úvěrový rating Egypta pro pochybnosti kolem bezpečnosti půčky, respektive, zda budou Egypťané schopni ji řádně a včas splatit. Další otázka vyvstává z obav o ekonomickou stabilitu země, neboť začaly nové protestní akce, které mohou ohrozit hospodářský růst.
Egyptské devizové rezervy opět poklesly
Slábnoucí egyptské devizové rezervy za poslední měsíc opět poklesly, tentokrát z původních 15 miliard USD na 13,6 miliard USD. Egyptská státní banka nedoprovodila oznámení o poklesu žádným komentářem, podle BBC je však na vině politická nestabilita, která ochromuje turismus a příliv zahraničních investic do země. Egypt potřebuje zahraniční měny zejména pro nákup potravin a paliv v cizině. Egyptská vláda stále doufá v obnovení rozhovorů s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) o půjče 4,8 miliardy USD, které však byly v prosinci kvůli nepokojům v Egyptě odloženy. Před začátkem revoluce proti exprezidentovi Husnímu Mubarakovi dosahovaly egyptské měnové rezervy výše 36 miliard USD.
Po dobu 60 dnů se ceny v Argentině nebudou zvyšovat, důvodem je inflace
Vláda oznámila, že ceny veškerého zboží v největších supermarketech a hypermarketech zůstanou od 1. února do 1. dubna neměnné. K tomuto kroku se zavázala Asociace spojených supermarketů, která sdružuje dvě třetiny argentinských obchodních řetězců. Opatření přišlo 3 dny po kritice Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za nepřesné zveřejňování údajů o inflaci. Podle argentinské vlády byla inflace v roce 2012 10,8 %, podle soukromých dat inflace však překročila 25 %. MMF hrozí Argentině vyloučením z organizace, pokud v oficiálních statistikách neopraví data do konce září. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández s ministrem financí Hernánem Lorenzinou se staví ke kritice MMF negativně. „MMF trestá ty, kteří dělají věci odlišně. Doporučení MMF jdou přesně opačným směrem proti tomu, který posune ekonomiku země vpřed“, prohlásil ministr Lorenzina.
Evropská centrální banka odmítla irskou nabídku směnky
Evropská centrální banka (ECB) odmítla Irskem preferované řešení sporu o úvěru, který Irsku schválil a poskytl výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu (MMF) jako příspěvek na podporu hroutícího se bankovního systému. Irsku se nepodařilo zachránit Anglo Irish Bank, nyní by se rádo vyhnulo nutnosti platby 4,1 miliardy USD ročně až do roku 2023. Irský ministr financí Michael Noonan navrhl převést částku do dlouhodobých státních dluhopisů, které by Irská centrální banka (ICB) držela ve svém portfoliu. Rada guvernérů ECB projednala návrh ve čtvrtek a rozhodla, že nabízené financování irské vlády je zakázáno článkem 123 Smlouvy o založení EU. Irská vláda se snaží vyhnout úrokovým nákladům z platby, což by pomohlo snížit rozpočtový deficit Irska, který patří mezi nejvyšší v EU.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Rumunsko bude čelit kontrole z EU a Mezinárodního měnového fondu
Skupina auditorů z EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přijede na kontrolu do Rumunska 15. ledna, s rumunskými představiteli bude projednávat především návrh rozpočtu pro rok 2013, měnovou politiku a pokrok země v reformách. Návštěva auditorů z EU a MMF je pro Rumunsko klíčová, země potřebuje dosáhnout hospodářské stability a obnovy, snížení nezaměstnanosti a zlepšení konkurenceschopnosti. MMF již dříve poukázal na nedostatky v rumunském zdravotnictví a školství. V roce 2013 bude muset Rumunsko splatit část záchranného balíčku v hodnotě 6,8 z 26 miliard USD EU, MMF a Světové bance (SB), úvěr Rumunsko získalo výměnou za úsporná opatření.
Egyptský prezident Mursí provedl změny ve vládě
Prezident Mursí vyměnil 10 ze svých ministrů, přičemž zesílil přítomnost islamistů ve vládě. Islamistické politické strany krok podpořily, opozice naopak čin kritizovala s odůvodněním, že je pouze dalším krokem k posílení islamistické kontroly nad Egyptem. Opozice také oznámila, že s ní změny v kabinetu nebyly konzultovány a Muslimské bratrstvo, hlavní islamistická egyptská strana, tak ponese veškerou zodpovědnost za budoucí politické problémy. Změny ministrů proběhly hlavně na ekonomických ministerstvech, neboť Egypt očekává návštěvu delegace z Mezinárodního měnového fondu (MMF), která má rozhodnout o přidělení půjčky Egyptu ve výši 4,8 miliardy USD. Mluvčí Muslimského bratrstva Mahmoud Ghozlan však změny v kabinetu odůvodnil špatnými výsledky předchozích ministrů.
Jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem by se měla obnovit
Již brzy by podle premiéra Hisham Kandila měla začít jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce ve výši 4,8 miliard USD na obnovu egyptské ekonomiky. Jednání byla přerušena poté, co v Egyptě propukly nepokoje proti návrhu nové ústavy, který byl minulý týden v referendu 63 % hlasů schválen. Ekonomika země se od revoluce, která svrhla exprezidenta Mubaraka, nevrátila na dřívější úroveň, nyní spadla egyptská libra na nejnižší kurz vůči USD, tedy na 6,30 egyptských liber vůči 1 USD.
Španělský premiér: Země nepotřebuje pomoc od EU
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB) požadují po Španělsku, aby zažádalo o mezinárodní finanční pomoc a dostalo se z ekonomické krize. Španělský premiér Mariano Rajoy v pátek konstatoval, že země žádnou mezinárodní finanční pomoc nepotřebuje. ECB nemá podle premiéra Rajoye skupovat dluhopisy a intervenovat na španělský sekundární trh, tedy trh s již vydanými cennými papíry mezi jednotlivými investory, ačkoliv do budoucna tuto možnost nevyloučil. Rok 2013 pro Španěly nemá být jednoduchý, uvedl premiér, nicméně ve druhém pololetí se očekává zlepšení ekonomické situace.
Nová rumunská vláda se potýká s ekonomickými problémy
Vládní strana Sociální liberální unie (USL) premiéra Victora Pontyho bude muset, přes volební sliby Rumunům o zmírnění ekonomické zátěže, co nejdříve splnit závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), EU a Světové bance, od kterých Rumunsko obdrželo v roce 2009 záchranný balíček o hodnotě 26 miliard USD výměnou za úsporná opatření. Rumunská vláda musí co nejdříve dokončit privatizaci státních podniků a prodat své menšinové podíly ve firmách. Další úsporná opatření se pravděpodobně uskuteční po kontrole MMF v lednu.
Zákonodárci v Srbsku schválili rozpočet na rok 2013, snížit se má deficit
Konsolidační rozpočet, který má snížit státní dluh na 3,3 % HDP z 6,2 %, na rok 2013 schválili zákonodárci v Srbsku. Ekonomika Srbska by v roce 2013 měla růst o 2 %. Srbská vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce v hodnotě 1,3 miliard USD. Nezaměstnanost se vyšplhala ke 25,5 % a meziroční inflace v říjnu stoupla na 12,9 %.
Ministři financí eurozony našli shodu, Řecku získá dalších 51 miliard USD
Na jednání v Bruselu se ministři financí eurozony shodli na nezbytné finanční pomoci pro Řecko v podobě odpuštění dluhu ve výši 51 miliard a dohodli se na půjčce Řecko, která by měla činit až 57 miliard USD. Podle řeckého premiéra Antonis Samaras jde o „nové začátky Řecka“. Díky pomoci by se mělo Řecko ekonomicky zotavovat tak, aby v roce 2020 jeho státní dluh dosáhl 124 % HDP.
Ministři financí eurozony se sešli k dalšímu jednání, tématem je balíček pro Řecko
V Bruselu se koná již v pořadí 3 jednání ministrů financí eurozony během posledních 2 týdnů, aby projednali finanční balíček v hodnotě 40 miliard USD pro Řecko. Jednání jsou podle ministrů blízko dohodě. Ministři se rovněž musí dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jak pomoci Řecku snížit jeho státní dluh, který by se měl v příštím roce vyšplhat k 190 % HDP. „Jsme blízko dohody. Je nutné vyslat jasné politické stanovisko nejenom pro Řecko, ale celou eurozonu,“ řekl španělský ministr financí Luis de Guindos.
Jednání ministrů financí eurozony o pomoci Řecku selhalo
Řecku se podle ministrů podařilo přijmout úsporná opatření ke snížení státního dluhu, nicméně eurozona bude potřeba více času na dořešení technických záležitostí ohledně dalšího balíčku pomoci. Ministři by se měli sejít opět příští pondělí. Řecko, aby se vyhnulo insolvenci, musí obdržet od evropského společenství finanční injekci. Do roku 2020 by země měla snížit svůj státní dluh ze současných 189 % HDP na 120 % HDP. Zatímco ministři financí eurozony souhlasí s rozšířením termínu na snížení rozpočtu o 2 roky, Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšíření odmítá.
V Řecku byl schválen rozpočet, který zahrnuje další úspory
Řečtí zákonodárci schválili 167 hlasy proti 128 rozpočet na rok 2013, jehož součástí jsou další škrty a úspory. Schválení rozpočtu bylo nezbytné pro získání finanční pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 40 miliard USD a vyhnutí se bankrotu. Na 10 000 lidí před řeckým parlamentem proti rozpočtu demonstrovalo, minulý týden proběhla v evropské zemi 48 hodinová stávka. V současnosti probíhá v Bruselu jednání ministrů financí ohledně situace v Řecku. Řecký dluh se podle BBC vyšplhal k 189 % HDP.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
V Argentině protestovaly tisíce lidí proti vládní politice
Tisíce demonstrantů se sešly v ulicích hlavního města Buenos Aires, aby vyjádřily svou nespokojenost s vládní politikou prezidentky Cristiny Fernandez de Kirchner, především s nárůstem inflace, vysokou kriminalitou a zvyšujícím se korupčním prostředím. Podle vládních dokumentů se inflace pohybuje kolem 12 %, analytici podle BBC předpokládají, že dosahuje vyšších čísel. Mezinárodní měnový fond (MMF) pohrozil zemi, že pokud nepředloží do prosince skutečná a relevantní data ohledně své ekonomiky, může Argentina čelit sankcím. Vláda odmítá, že by pokles ekonomiky byl způsoben její politikou, na vině má být globální ekonomická krize. Příznivci prezidentky Fernandez, která byla znovu zvolena v minulém roce, tvrdí, že protestů se zúčastnili lidí ze střední a vyšší třídy, kteří se bojí o svá privilegia.
Řecký parlament schválil úsporný balíček, protesty sílí
Ve středu svými 153 hlasy schválila vládní koalice úsporný balíček, který má přinést škrty v hodnotě 17 miliard dolarů prostřednictvím 5-15% snížením penzí a zvýšením daní. Součástí balíčku je zvýšení věku pro odchod do důchodu z 65 na 67, snížení platů státních zaměstnanců a snížení odstupného o 35 %. Jde v pořadí o čtvrtý úsporný balíček za poslední 3 roky, jenž má snížit vysoký státní dluh. Do neděle teď musí poslanci schválit novou podobu státního rozpočtu, aby Řecko mohlo získat finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 31,5 miliard USD. V Athénách se policie střetla s demonstranty, v centru města se sešly desítky tisíc demonstrantů. Protesty proti úsporám i konaly i v dalších velkých řeckých městech.
Řecko představilo nový úsporný balíček, vláda i nadále čelí stávkám a protestům
Jestliže chce Řecko získat další mezinárodní pomoc, musí přijít s dalšími škrty ve výdajích. Parlament bude ve středu hlasovat o úsporném balíčku, který má ušetřit na 17 miliard USD. Premiér Antonis Samaras uvedl, že se jedná o poslední snižování platů a penzí. Mezitím se odbory dohody na 48 hodinové stávce, která začne v úterý. Ke stávce se mají připojit i novináři, doktoři, pracovníci dopravy a obchodníci, někteří vstoupili do stávky již dnes. Odbory předpokládají, že další škrty povedou jen k prohlubování krize řecké ekonomiky. V čele země stojí od červnových voleb Nová demokratická strana (NDP), její podpora nyní klesla z 30 % na 22 %, ztrácí koaliční sociální strana PASOK, která poklesla podpora z 12,3 % na 7 %. Nejmenší koalice strana Demokratická levice (DL) nicméně nesouhlasí s dalšími škrty, proto není zřejmé, zdali úsporný balíček projde. Podle Mezinárodní měnový fond (MMF) je státní dluh Řecka 171 % HDP. Pokud parlament úspory schválí, mezinárodní společenství by mohlo uvolnit finanční pomoc ve výši 32 miliard USD.
MMF sníží restrikce na Zimbabwe, země krok vítá
Mezinárodní měnový fond (MMF) se rozhodl, že sníží restrikce na technickou pomoc, které byly uvaleny na Zimbabwe. Podle ministra financí Tendai Biti by tento krok mohl navýšit zahraniční investice a mohl snížit zadlužení země. Zimbabwská vláda chce snížit státní dluh, který v roce 2011 dosahoval 113,5 % HDP, rozvojem těžebního průmyslu. Investoři nicméně zůstávají i nadále nejistí, neboť v příštím roce se budou konat volby, po nichž může znovu propuknout násilí, které by zemi uvrhlo do ještě hlubší ekonomické krize. Desetiletí ekonomického poklesu vyvrcholilo před čtyřmi lety, kdy se země dostala do hyperinflace. Zimbabwe měla v MMF pozastavena od roku 2003 do roku 2010 hlasovací práva důsledkem vládní politiky Roberta Mugabeho.