Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem jsou napjaté, důvodem je maďarská menšina v rumunské Transylvánii

Minulý týden rumunští úředníci v transylvánských oblastech Covasna a Harghita zakázali, aby rumunští Maďaři vyvěšovali na úřední budovy vlastní vlajku. Maďarský velvyslanec v Rumunsku Ozskar Fuzes ve středu veřejně podpořil právo rumunských Maďarů na vyvěšení vlastní vlajky, ale také na vytvoření samostatné maďarské Transylvánie, kde žije v současné době na 600 000 rumunských Maďarů. Přes tento spor jsou vztahy mezi oběma zeměmi dobré, maďarská otázka v Rumunsku je problematická především pro nacionalistické strany v Maďarsku.

Letecké spojení mezi Ruskem a ČR se posílí

Ministerstvo dopravy dalo souhlas Českým aeroliniím k posílení spojení mezi ČR a Ruskem. ČSA zprovozní 5 nových destinací v Rusku a linky z ČR budou létat z letiště v Karlových Varech. Všechno je však zatím v začátcích, neboť ještě není mezi ruskými dopravci a ČSA žádná dohoda. Důvodem posílení spojů je především slabší konkurence oproti jiný, evropským destinacím.

Francouzský soud vyšetřuje muže podezřelé z terorismu

Francouzský soudce zahájil trestní řízení proti 4 mužům podezřelých z vazeb na islamistickou militantní síť v západní Africe. Jedná se o 3 Francouze a 1 muž je z Mali. Muži byli zatčeni v Nigeru, když se snažili napojit na džihádistickou skupinu v sousedním Mali minulý rok. Francouzská vláda varovala před možnými útoky militantních skupin v návaznosti na operaci v Mali.

EU zahájí rozhovory s USA ohledně dohody o zóně volného obchodu

Vedoucí představitelé členských států EU souhlasí se zahájením jednání o obchodní dohodě s USA s tím, aby se vytvořila zóna volného obchodu s USA dohodou, která by byla největší na světě. Lídři států EU využili konání summitu ohledně dlouhodobého rozpočtu, aby vyjádřili svoji podporu pro komplexní obchodní dohodu s USA a zdůraznili, že vyjednávači by měli věnovat zvláštní pozornost dosažení větší transatlantické regulační konvergence. Po summitu prezident Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že je třeba se posunout kupředu a dodat, že otevřené obchodní styky s USA by měly silný vliv na modernizaci našich ekonomik. V úterý proběhne formální rozhovor na toto téma s americkým prezidentem Barrackem Obamou.

Litevský premiér přezkoumá odmítavé stanovisko k výzkumu zásob břidlicového plynu

Výzkum zamítla parlamentní komise pro ochranu životního prostředí, neboť podle ní ještě nejsou zcela známy veškeré dopady na kvalitu půdy a podzemních vod v místech potenciální těžby. Výzkum se provádí za pomoci tzv. horizontálních vrtů, do kterých je pod vysokým tlakem vháněna směs vody a chemikálií, jež v okolních horninách vytvoří síť prasklin. Z nich se poté začne břidlicový plyn odčerpávat. Litevští vědci odhadují spodní hranici celkových zásob na 30 miliard kubických metrů, což je přibližně desetinásobek roční spotřeby. Jedná se o diskutované téma, jelikož případné započetí těžby by narušilo monopol ruského Gazpromu, na jehož dodávkách zemního plynu je současná Litva plně závislá. Souvislosti se zákulisními tlaky v této záležitosti naznačil lídr opoziční konzervativní strany a bývalý premiér Andrius Kubilius. Litevský předseda vlády Algirdas Butkevicius proto souhlasil s další diskusí k tématu a pečlivým přezkoumáním závěrů parlamentní komise.

Vedoucí představitelé EU se dohodli na 3% snížení rozpočtu

Po dlouhých jednáních se vedoucí představitelé EU dohodli na rozpočtu na rok 2014-2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že nový rozpočtový strop činí 1,3 bilionů USD. Je to vůbec poprvé, co byl rozpočet EU snížen. Britský premiér David Cameron, který nejvíce tlačil na snížení rozpočtu, konstatoval, že stav je velice příznivý pro Velkou Británii. Francouzský prezident Francois Hollande, který byl proti velkým výdajovým škrtům, řekl, že dohoda znamená dobrý kompromis. Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž uvítala dohodu, která představuje 3,3% snížení oproti předchozímu 7letému rozpočtu. Rozpočet musí ještě schválit Evropský parlament.

Policie v Sankt-Petěrburgu zadržela 271 trhovců

Podle oficiálních zpráv byla většina z nich původem ze střední Asie a Kavkazu. Cílem tohoto plošného zátahu bylo zjistit, zdali se někdo z obchodníků nepodílí na činnostech spojených s podporou islámských teroristických skupin. Součástí akce bylo kromě kontroly pravosti osobních dokladů a povolení k prodeji také pátrání po extremistické literatuře, zbraních a drogách. Podle pátečního vyjádření ministra vnitra Vladimira Kolokotseva bylo v Rusku minulý rok zaznamenáno 637 zločinů souvisejících s terorismem. 90 % z nich bylo spácháno na severním Kavkazu. Federální migrační služba zatím deportovala 10 zadržených osob a u asi 30 úřad zjistil, že jejich pobyt je v rozporu s ruskými migračními zákony. Migranti čelí obvinění za podněcování terorismu a nenávist s maximálním trest 7 let ve vězení.

Opoziční ČSSD zkritizovala výsledek summitu EU o rozpočtu

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka spolu s místopředsedou strany Lubomírem Zaorálkem zkritizovali premiéra Petra Nečase za výsledek summitu EU pri jednání o unijním rozpočtu. Nesouhlasí s tím, že ČR dostane na období 2014 – 2020 o 160 miliard korun méně a Nečasovo pohrození právem veta tak bylo bezvýznamné. Domnívají se, že peníze budou v české ekonomice chybět. Premiér Petr Nečas však upozornil, že i přes bude částka určená pro ČR v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v EU.

Ukrajinský prezident Janukovyč bude jednat o turkmenském plynu

Jeho import by mohl snížit závislost Ukrajiny na prodražujících se ruských dodávkách. Turkmenistán má jedny z nejvyšších zásob zemního plynu na světě, potenciální vývoz této suroviny na evropský trh ale omezuje nutnost využívat přenosové potrubí Ruska. To by muselo s dodávkami souhlasit, což je v současnosti nepravděpodobné, jelikož minulý měsíc začalo po Ukrajině vyžadovat splacení dluhu za nezakoupený plyn ve výši 7 miliard USD. Prezident Janukovyč finanční vyrovnání odmítá. Poukazuje na fakt, že částka byla vyčíslena na základě sporného článku smlouvy, který jeho zemi přikazoval vyčerpání určitého množství zemního plynu bez ohledu na jeho reálnou potřebu.

Nezaměstnanost v ČR v lednu vzrostla

Počet nezaměstnaných za leden vzrostl oproti předchozímu měsíci o 0,6 procentního bodu. Bez práce tak bylo 585 809 lidí. Pokud nejde o místa s extrémní nezaměstnaností, na jedno volné místo připadá 17 zájemců. Podle analytiků jsou důvody zvyšující se nezaměstnanosti různé. Domnívají se, že za to může recese ekonomiky, která snižuje místa ve stavebnictví a v průmyslu. Situace se zřejmě z dlouhodobého hlediska v dohledné době nezlepší, nicméně na jaře, kdy by měly začít sezónní práce, by se situace mohla lehce zlepšit.

Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována.  Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.

Chorvatská ministryně zahraničí bude kandidovat na post lídra Chorvatské lidové strany

Chorvatská lidová strana (HNS), která je členem vládní koalice, ve svém prohlášení ve čtvrtek uvedla, že přijala rezignaci dosavadního lídra strany Radimira Cacice. Zároveň potvrdila, že přijala kandidaturu současné místopředsedkyně a chorvatské ministryně zahraničí Vesny Pucic na post předsedy HNS. Bývalý předseda HNS Cacic byl odsouzen v listopadu 2012 k 22 měsícům odnětí svobody za způsobení dopravní nehody v Maďarsku  v roce 2010, při níž zemřeli 2 lidé. Cacic si bude moci trest pravděpodobně odpykat v chorvatském vězení.

Barma posiluje své postavení v mezinárodním systému, navázala diplomatické styky s Arménií

V minulém roce Barma navázala užší oficiální kontakty s Malawi, Bhútánem, Lucemburskem nebo Islandem. První letošní zemí, se kterou upevnila své vztahy, se stala Arménie. Dohoda o diplomatických kontaktech na velvyslanecké úrovni byla podepsána 31. ledna v New Yorku. Od roku 1948, kdy Barma získala nezávislost, se jedná o již 111. zemi. V současnosti spravuje Barma po celém světě 30 ambasád, 2 stálé mise a 4 generální konzuláty, na svém území hostí zhruba stejný počet úřadů. Český úřad prozatím v Barmě chybí, jeho funkci plní zastupitelství v Bangkoku.

Bývalý kanadský důstojník byl odsouzen za špionáž

Bývalý důstojník kanadského námořnictva Jeffrey Delisle byl odsouzen k 20 letům vězení za špionáž. Delisle přiznal, že po dobu 4 let poskytoval Ruské federaci tajné dokumenty,  které Kanada sdílela s USA a dalšími členskými státy NATO. Jeffrey Delisle pracoval v úseku námořnictva, kde měl přístup k přísně tajným informacím, které kopíroval na paměťovou kartu a výměnou za peníze je e-mailem posílal do Moskvy. Za svoji činnost získával měsíčně 3 000 USD.

Oslava výročí založení vězeňského tábora z dob stalinismu se stala terčem kritiky

Dozorci Usolského pracovního tábora, založeného sovětskou tajnou policií NKVD v oblasti přilehlé uralskému pohoří, uspořádali koncert u příležitosti 75. let existence tohoto nápravného zařízení.  Událost doprovázely projevy současných i bývalých zaměstnanců, ve kterých kromě plánů do budoucna často zněly pojmy jako „tradice“ a „vlast“, kladně byly i hodnoceny dosahované výsledky v těžbě dřeva jakožto příspěvku k budování země. Kritikům vadí především to, že byly zcela opomenuty nesčetné osudy lidí, kteří nepřežili důsledky extrémních pracovních podmínek, a také těch, kteří byli v tomto táboře během vlády komunistické strany z politických důvodů vězněni nespravedlivě.

Vyšetřovatelé chtějí domácí vězení pro ruského aktivistu Sergeje Udaltsova

Sergej Udaltsov je v současnosti vyšetřován na svobodě kvůli údajnému podněcování  k nepokojům a násilnostem během květnových demonstrací, které se konaly minulý rok na protest proti vítězství prezidenta Vladimira Putina ve volbách. Důvodem je prý skutečnost, že se dlouhodobě nezdržuje v místě svého trvalého bydliště a nelze ho zastihnout ani přes mobilní telefon. Sergei Udaltsov je předseda socialistického hnutí Levá fronta, které sdružuje širokou škálu levicových organizací. Je také neoficiálním vůdcem marxisticko-leninského Předvoje rudé mládeže. Kvůli svému protivládnímu aktivismu byl v minulosti již několikrát vězněn. Celkem bylo v souvislosti s květnovými demonstracemi zatčeno 12 lidí.

Bývalý starosta Moskvy Jurij Lužkov chce být poradcem miliardáře Prochorova

Bývalý starosta se příští rok jakožto předseda politické strany Občanská platforma chystá kandidovat do moskevského zastupitelstva. Nebude to jeho první volební kampaň, minulý rok se ucházel o post prezidenta Ruské federace. Vystupoval především jako kritik prezidenta Putina a exprezidenta Medvěděva a obdržel necelých 8 % hlasů. Jurij Lužkov byl starostou Moskvy v letech 1992 až 2010. Během své vlády čelil kritice zejména kvůli podezřelým stavebním zakázkám, které dostávala firma jeho manželky. Vyčítány mu byly také necitlivé zásahy v historickém centru města a neschopnost vyřešit chronické dopravní zácpy na hlavních moskevských tazích. Svou ochotu stát se Prochorovovým poradcem vysvětluje dobrými osobními vztahy. Mluvčí Občanské platformy potvrdil, že o konkrétních podmínkách spolupráce aktuálně probíhají jednání.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se sešel s budoucím prezidentem Milošem Zemanem

Další setkání nastupujícího prezidenta Miloše Zemana a hlavních představitelů politických stran se uskutečnilo v pátek, kdy byl na jednání pozván předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Oba politici spolu jednali zejména o otázkách týkající se zahraničí politiky. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po skončení schůzky sdělil, že v otázkách Evropy si oba budou rozumět. Shodnou se i na postoji k Izraeli. Rozdílné názory se mohou objevit při jednání o Kosovu. Jedním z bodů setkání bylo i obsazení postu velvyslance v Moskvě. Favoritem Miloše Zemana je Vladimír Remek, kdo se skutečně velvyslancem stane, zatím není jasné.

Prezident Gruzie Michail Saakašvili navrhuje amnestii za ekonomické zločiny

O souboru zákonů, který by měl podle serveru Civil Georgie zlegalizovat finance ilegálně nabyté před 1. lednem 2013, bude nyní projednávat parlament. Prominuty by měly být tresty za více než 20 typů zločinů. Kromě daňových úniků mezi ně patří například praní špinavých peněz, padělání bankovek, nelegální zaměstnávání cizinců, falšování účetnictví a zneužívání státních dotací. Podle gruzínského prezidenta by nově legalizované příjmy mohly uvolnit ruce domácím podnikatelům, kteří by poté mohli podpořit ekonomický růst.

EU a izraelský vojenský dodavatel spolufinancují projekt bezpilotních letounů

EU a velký izraelský vojenský dodavatel podle serveru EUobserver spolufinancují výzkum na sestrojování speciálního palubního systému pro bezpilotní letoun, který by měl zabránit v pohybu vozidlům. V lednu byl zahájen tříletý projekt Aeroceptor, Evropská komise přispěla 4,7 miliony USD a zbytek pochází z konsorcia účastníků. Koordinátor projektu Franco Fresolone řekl, že technické informace jsou zatím sdíleny pouze mezi partnery projektu. Dostupné informace nespecifikují, zda by letouny létaly přes členské státy EU nebo v izraelském vzdušném prostoru, případně v obou.

Guvernér Kirovské oblasti Nikita Belykh bude čelit hlasování o nedůvěře

Zasedání místního parlamentu je svoláno na 14. února do hlavního města Kirova, které leží ve východní části Ruska. Absolventa Permské státní univerzity, který byl před nástupem do funkce členem opozičního Svazu pravicových sil, jmenoval bývalý prezident Ruska Dimitri Medvěděv v roce 2008. Charakterizovaly ho ekonomicky liberální a často otevřeně protivládní postoje, přijetím guvernérského postu si proto vysloužil kritiku od části bývalých spolupracovníků. Spekuluje se, že hlasování o nedůvěře nepřímo inicioval ruský prezident Vladimir Putin, který na vedoucích postech jednotlivých oblastí upřednostňuje své stoupence. Oficiální důvod nicméně bude pravděpodobně souviset s událostmi minulého týdne, kdy byla prohledána guvernérova kancelář v rámci vyšetřování údajné zpronevěry v přepočtu 3 miliony USD. Podle člena místní komunistické strany Rashkina jsou důvodem hlasování liberální kroky guvernéra Belykha, které se v praxi neosvědčily a vedly k poklesu životní úrovně obyvatel.

Země EU se dohodly na rozpočtu pro období let 2014 – 2020

Na summitu EU se země po celonočním jednání dohodly na rozpočtu na léta 2014 – 2020. Česká republika a některé další země pohrozily ještě před startem summitu použitím práva veta. Pro ČR byla důležitá zejména kohezní politika. Z evropských fondů dostane ČR na stanovené období méně peněz než v období 2007 – 2013, nicméně i tak bude dostávat od EU více peněz, než bude odvádět. Představitelé vlád či státu se na summitu dohodly na celkovém rozpočtu ve výši přibližných 957 miliard eur. To je téměř o 100 miliard nižší rozpočet než v předchozím období. Nyní je k potřeba vyčkat, zda Evropský parlament bude s dohodnutým rozpočtem souhlasit.

Mezinárodní trestní soud v Haagu chce soudit bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky

Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu žádá Libyi, aby vydala k trestnímu stíhání bývalého šéfa kontrarozvědky Abudllaha As-Senoussiho, který svoji pozici zastával v době vlády vůdce Muammara Kaddáfího. ICC ho obviňuje ze zločinů proti lidskosti, vraždě a pronásledování demonstrantů v roce 2011. „Libyjské orgány jsou povinny splnit domluvu o předání,“ sdělil haagský soudce s tím, že soud má pravomoc obrátit se na Radu bezpečnosti OSN. Spekuluje se také o vydání syna bývalého vůdce Saifa al-Islama Kaddáfího.