Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
Archiv rubriky: Evropa
Ruské speciální síly údajně zneškodnily 6 severokavkazských ozbrojenců
Podle vyjádření mluvčího Národní protiteroristické komise (NAK) jeden z povstalců pocházel z Ingušska. V jeho domě byl nalezen granátomet, podomácku vyrobené bomby a pás s výbušninami užívaný při sebevražedných útocích. Zbylých 5 náboženských extremistů bylo zastřeleno v Dagestánu během útoku na lesní skrýš. Obě republiky se s činností ozbrojenců potýkají dlouhodobě: v Ingušsku si jejich aktivity minulý rok vyžádaly 163 mrtvých a raněných; Dagestán musí kromě radikálního islámu bojovat i s rozsáhlou korupcí a napětím mezi etnickými skupinami, kterých žije v této republice více než 30. V roce 2012 sem bylo kvůli uklidnění situace převeleno 20 000 vojáků z momentálně stabilního Čečenska. Vzhledem k nadcházejícím olympijským hrám v jihoruském Soči je bezpečnostní situace v regionu jednou z aktuálních priorit ruské vlády.
Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO
Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.
Ústavní soud zamítl návrh pražského Městského soudu na zrušení amnestie
V úterý rozhodlo plénům ústavních soudců, že zamítne návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie, která byla vyhlášena na Nový rok prezidentem Václavem Klausem. Podle ÚS neměl Městský soud právo podat takový návrh. Další důvod zamítnutí se týkal skutečnosti, že jako první napadli sporný článek, který zastavuje některá trestná stíhání, senátoři. O této stížnosti budou ústavní soudci teprve rozhodovat.
EU posílá delegaci do Makedonie, aby iniciovala dialog mezi opozicí a vládou
Ve středu navštíví delegace EU hlavní město Makedonie Skopje, aby se pokusila zmírnit napětí mezi makedonskou vládou a opozicí. V březnu se mají v zemi odehrát komunální volby, které opozice chce bojkotovat, lhůta pro podávání kandidátních listin již uběhne 16. února. Bojkotem komunálních voleb od opozice může dojít k znehodnocení legitimity voleb. Přitom na jaře by měla Rada EU rozhodnout na základě zprávy od Evropské komise o zahájení přístupových hovorů Makedonie do EU, nadále napjatá politická situace v zemi by mohla způsobit, že přístupová jednání budou opět odložena. V průběhu posledních 3 let Evropská komise doporučila zahájit s Makedonií přístupová jednání, kvůli blokaci Řecka ohledně sporu názvu států však byla tato jednání odložena.
V britské předvolební kampani znějí protimigrační slova
Kandidátka Diane James kandiduje na úrovní britské samosprávy za distrikt Eastleigh za Britskou stranu za nezávislost (UKIP) upozornila na údajnou trestnou činnost rumunských obyvatel, a proto žádá moratorium na imigraci. Na shromáždění strany řekla, že ostatní strany nechtějí imigraci řešit, protože z přistěhovalectví těží. Diane James dále zmiňovala údajnou kriminalitu Rumunů, která měla být jedním z problémů olympijských her v loňském roce, když se policie měla vypořádávat se zločineckými rumunskými gangy. V případě výhry by se stala historicky poslankyní UKIP. Předseda UKIP Farage se k dočasnému zastavení imigrace nevyjádřil, ale řekl, že přistěhovalci by měli mít pouze výhody z pobytu ve Velké Británii, pokud v zemi žijí nejméně 5 let, platí daně a dodržují zákony.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Ruské mládežnické hnutí Naši podstoupí reformu
Údajně by se mělo rozčlenit na několik projektů, které se poté stanou součástí nově zformovaného Všeruského spolku mládeže. Vůdce hnutí Vasily Yakemenko od tohoto kroku očekává možnost pozdějšího rozšíření aktivit a členské základny. Hnutí bylo založeno z popudu Kremlu v roce 2007, v současnosti má kolem 120 000 příslušníků. Oficiálními cíli organizace jsou propagace demokracie a antifašismu, kritici však poukazují na údajnou propagaci kultu osobnosti současného ruského prezidenta Vladimira Putina a incidenty spojené s fyzickým napadáním členů jiných politických spolků.
Ve Španělsku byl zatčen podezřelý islámský terorista
Španělské ministerstvo vnitra oznámilo, že v pátek byl podezřelý islámský terorista s marockou příslušností Mohamed Echaabi zatčen policií ve Valencii. Echaabi měl plánovat teroristické akce a cílené zabíjení příslušných osobností a další útoky ve Španělsku i jinde v Evropě, a to v souladu s doktrínou globálního džihádu. Ministerstvo vnitra v prohlášení uvedlo, že Echaabi byl pod dohledem policie již delší dobu. Echaabi měl být rekrutován teroristickými sítěmi a vzděláván přes internet, kde se také snažil získat zbraně a výbušniny. V roce 2011 měl vycestovat do Gazy s cílem provést sebevražednou akci proti izraelským zájmům.
Pokud Skotsko v referendu odhlasuje nezávislost, bude muset znovu požádat o členství v EU
Podle právního poradenství britské vlády bude muset Skotsko znovu projednat členství v Evropské unii a v dalších mezinárodních organizacích, pokud příští rok v referendu odhlasuje svoji nezávislost. Rozhodnutí zveřejnit oficiální právní stanovisko by mohlo zintenzívnit debatu o podmínkách, za kterých by Skotsko mohlo dosáhnout nezávislost na Velké Británii. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že nezávislé Skotsko bude muset požádat o členství v EU, což by pro Skotsko znamenalo, stejně jako ostatní nově přijaté země, povinné přijetí eura. Mnozí britští analytici tvrdí, že nezávislé Skotsko by se stalo novým státem, zatímco zbytek Velké Británie by byl považován za „pokračující stát s automatickým pokračováním všech členství, smluvních vztahů a pravomocí„.
Čeští představitelé církve považují rezignaci papeže za překvapivou
Překvapivé reakce i projevy úcty vyvolalo u českých představitelů církve oznámení, že papež Benedikt XVI. hodlá 28. února opustit svůj úřad. Shodují se na tom, že se nejedná o časté řešení, což dokládají i někteří odborníci. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se domnívá, že papežovo odstoupení je velkým gestem úcty k samotnému úřadu. Papež Benedikt XVI. Odstupuje kvůli zdravotnímu stavu, které mu nedovoluje řádně vykonávat úřad.
Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.
Francie vyjádří své obavy o síle jednotné měny na zasedání ministrů financí eurozóny
Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se obává, že rostoucí síla jednotné měny ohrozí export země a zboží učiní méně konkurenceschopné. Své stanovisko hodlá vyjádřit na zasedání ministrů financů eurozóny. Euro posílilo o 6 % oproti ostatním měnám/a za posledních 6 měsíců. Ostatní členské země hodlají oslabit své směnné kurzy kvůli obavám z měnových válek. Japonsko také přistupuje ke stlačování hodnoty jenu. Ministr financí Moscovici vyzval Evropskou centrální bankou (ECB), aby se pokusila řízeně snížit hodnotu eura. Německo a ECB jsou proti takovému kroku, protože podle nich centrální banka má mandát k zajištění cenové stability, ale nemá k řízení měnových trhů. Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci zdůraznil, že měnový kurz si klade za cíl pomoci hospodářskému růstu a cenové stabilitě.
Ruský ministr vnitra souhlasí s trestem smrti ve výjimečných případech
Zároveň však v televizním interview ministr vnitra Vladimir Kolokoltsev zdůraznil, že tento názor nevyslovuje z pozice ústavního činitele, ale běžného občana. Rozhovor se týkal událostí z 2. února 2013, kdy byla v Naberežnyje Čelnyj, druhém největším městě ruské republiky Tatarstánu, zavražděna 8letá dívka. Trest smrti byl v Rusku zakázán v roce 1999 na základě verdiktu ústavního soudu. Volání po jeho znovuzavedení sílí v závislosti na aktuálních událostech, na půdě parlamentu se projednávalo například po teroristických útocích v moskevském metru v roce 2010.
Argentina si dělá nárok na Falklandy/Malvíny
Argentina pokračuje v dlouhodobém sporu s Velkou Británií o nadvládu nad skupinou ostrovů Falklandy, nazývané též Malvíny. Spor vyostřil v úterý argentinský kancléř, Hector Timerman, když prohlásil při své návštěvě v Londýně: „Argentina bude nejpozději do dvaceti let kontrolovat Falklandy.“ Situaci přiostřil i slovy o tom, že „země chce zlepšit životní úroveň obyvatel ostrovů“. Na Falklandských ostrovech žije 2800 obyvatel a proběhne zde 10. a 11. března referendum, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda nadále chtějí mít status zámořského území Velké Británie. Argentina si činí na ostrovy nárok, považuje nadvládu Velké Británie nad Falklandy za pozůstatek kolonialismu. OSN vydala v roce 1965 rezoluci, že situace na Falklandech je případem kolonialismu a vyzvala obě země k jednání o ostrovech. V roce 1982 Argentina zkusila ostrovy ovládnout vojenskou silou, ale Velká Británie v krátké válce zvítězila. Nyní se o to snaží diplomaticky. Britský ministr zahraničí William Hague považuje názor obyvatel Falklandů za klíčový, tvrdí, že mají právo rozhodnout o své budoucnosti.
Bývalý zástupce nejvyššího moskevského žalobce Alexander Ignatěnko je ve vazbě
Podle ruských detektivů byl členem rozsáhlé organizované skupiny, která poskytovala ilegálním kasinům v okolí hlavního města Ruské federace ochranu před vyšetřováním. Soudní procesy s jeho údajnými spolupracovníky začaly na počátku roku 2011. Sám Ignatěnko byl podezřelý z přijetí úplatků v celkové výši 1,6 milionu USD. Přestože veškerá obvinění popíral a cítil se nevinný, v lednu 2012 uprchl do Polska, kde byl následně uvězněn. Do rodné země byl vydán až po příslibu spravedlivého procesu z úst ruského vrchního státního zástupce Jurije Čajky. Ve vazbě bude držen minimálně do července 2013, proti čemuž protestuje Ignatěnkův obhájce, který pro svého klienta požaduje vyšetřování na svobodě. Zdůvodňuje to skutečností, že nemůže pokračovat v trestné činnosti, ze které byl obviněn.
Bosenští vězňové chtějí žalovat ve Štrasburku Republiku srbskou za týrání během občanské války
Zástupci táborových vězňů v bosenském městě Tuzla pravděpodobně budou žalovat entitu Republiku srbskou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Bývalí vezňové se chtějí domáhat tisíce oškodnění za fyzické a duševní týrání během jejich uvěznění v době občanské války v letech 1992 až 1995. Republika srbská odmítá odškodnit postižené na základě tvrzení, že již právní lhůta na uplatnění náhrady za poškození byla promlčena.
Německá ministryně školství podala demisi kvůli obvinění z plagiátorství
Německá ministryně školství Annette Schavan odstoupila z funkce poté, co jí düsseldorfská Univerzita Heinrich Heine zbavila doktorského titulu za plagiátorství. Fakultní výbor zjistil, že exministryně Schavan „systematicky a záměrně“ kopírovat části své diplomové práce a po přezkum vedení univerzity odhlasovalo odejmutí jejího doktorátu. Bývalá ministryně Schavan nadále tvrdí, že rozhodnutí nehodlá akceptovat a bude nadále právně bojovat. V roce 2011 ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg také podal demisi po obvinění, že opsal svou diplomovou práci. Následně byla jmenována nová ministryně školství Johanna Wanka.
Pakistánský premiér zamířil do Velké Británie, bude jednat s britským premiérem
Premiér Raja Pervez Ashraf odletěl v sobotu na oficiální návštěvu Velké Británie. Na programu má mimo jiné jednání s britským premiérem Davidem Cameronem. Obě země chtějí rozvíjet bilaterální vztahy a diskutovat o společných zájmech. Premiér Ashraf by se rovněž rád setkal se zástupci pákistánské komunity. Rozvoj britsko-pakistánských vztahů je pro Pákistán důležitý, Velká Británie je jeho druhým největším obchodním partnerem mezi zeměmi EU a zároveň od ní pochází nejrozsáhlejší rozvojová pomoc. Minulý měsíc navštívil Velkou Británii prezident Asif Ali Zardari.
Žádné sjednocování levice se nechystá
Místopředseda strany ČSSD Lubomír Zaorálek v nedělních Otázkách Václava Moravce oznámil, že sjednocování levicových stran není reálné. Spíše by uvítal, kdyby se malé levicové strany, jako NS-LEV 21 a SPOZ, rozpustily a jejich členové vstoupili do ČSSD. Myšlenka o sjednocování české levice přišla poté, co se nastupující prezident Miloš Zeman setkal s místopředsedkyní ČSSD Marií Benešovou, která poté sdělila, že prezident Zeman je k myšlence integraci levice nakloněn. Pro deník Právo pak oznámil, že by levice měla spolupracovat, ale ve volbách by každá strana měla kandidovat sama za sebe. S integrací však nesouhlasí jak předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, tak předseda KSČM Vojtěch Filip.
V Bulharsku probíhají protesty lidí kvůli účtům za elektřinu
V nejchudší zemi EU Bulharsku vyšli o víkendu lidé ve více než 10 městech do ulic na protest proti svým účtům za elektřinu, protestovali i proti loňské červencové 13% sazbě po studené zimě, která zvýšila jejich spotřebu elektřiny. Tisíce frustrovaných občanů pálily své účty za energie a požadovaly opětovné znárodnění energetických společností. Bulharská distribuce elektrické energie je rozdělena do tří oblastí, které ovládají české firmy ČEZ, Energo-Pro a rakouská firma EVN. Ceny elektřiny jsou v Bulharsku politicky citlivé téma, účty za energii jsou především v zimním měsících vzhledem k příjmům občanům podle agentury Reuters vysoké. Protesty přicházejí před volbami v červenci, kdy podpora vládnoucí středopravé vlády Boiko Borisova v poslední doba utrpěla důsledkem úsporným škrtům, nízkým příjmům a vysoké nezaměstnanosti.
Levicový aktivista Sergej Udaltsov musí do domácího vězení
Podle mluvčího vyšetřovací komise je to reakce na Udaltsovovo porušování zákazu cestování, které na něj bylo uvaleno v říjnu minulého roku v souvislosti s vyšetřováním jeho aktivit během květnových demonstrací proti nově zvolenému ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vůdce hnutí Levá fronta nebude moci opustit svůj moskevský byt minimálně do 6. dubna 2013. Po celou dobu mu bude povoleno komunikovat pouze s jeho rodinou, právníky a vyšetřovateli.
Podnikatelé budou jednat o investicích v Guatemale, Nikaragui a Panamě
V Guatemale proběhne v období od 22. února do 2. března proběhne Britský týden, který pořádá velvyslanectví Velké Británie. Zástupci velkých firem z odvětví energetiky, těžby a telekomunikace a rozvíjení infrastruktur budou jednat o možných investicích v zemích Střední Ameriky. Jednání začne v Guatemale a poté se vydají i do Panamy a Nikaragui. Na setkání se podílí britská organizace Central American Business Council, ministerstvo zahraničních vztahů Velké Británie a telekomunikační skupina Cable and Wireless Communications.