Podle sledovaného průzkumu společnosti Markit německá ekonomika za poslední měsíc výrazně zpomalila a je blízko stagnaci a Francie zaznamenala největší pokles za poslední 4 roky. Index PMI finanční společnosti Markit z únorových hodnot u Německa klesl z 53,3 na 50,6, u Francie klesl na 41,9 a v eurozóně jako celku klesl z 47,9 na 46,5. Každá hodnota nad 50 značí růst. Hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson uvedl, že výsledky nedopadly dobře a recese v eurozóně se prohlubuje a stále více podniků hlásí dluhovou krizi a politickou nestabilitu. Dále uvádí, že neurčité volby v Itálii byly klíčovým faktorem k negativnímu ekonomickému výhledu a neúspěšná záchranná dohoda pro Kypr byla další zhoršení ekonomické situace. Pokles dominantní německé ekonomiky značí podle průzkumu výrazné oslabení eurozóny.
Archiv rubriky: EU
S problémem přeplněných silnic by mohl pomoci carsharing
Jedno z dalších témat, které chce Ministerstvo dopravy podporovat je tzv. carsharing, nebo-li společné využívání aut. Ministerstvo reaguje na přeplněné silnice a plná parkoviště. Myšlenka carsharingu je sice už zanesena do strategických materiálů ministerstva, nicméně žádné konkrétní kroky zatím plánované nejsou. Podle ředitele odboru dopravy Luďka Sosny je potřeba nejprve vést debatu s kraji a městy a zjistit, nakolik by pro ně systém společného využívání aut byl výhodný. Carsharing je výhodný zejména pro lidi, kteří využívají auta nepravidelně a ročně najezdí do deseti tisíc kilometrů.
Na konci týdne proběhnou další rozhovory s Íránem o jaderném programu
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala Írán, aby reagoval na předloženou nabídku mezinárodního společenství ohledně jaderného programu. Další jednání proběhnou v pátek. Írán tvrdí, že jaderný program je mírový a že má svrchované právo obohacovat uran pro mírové účely, k nimž patří i manipulace s pohonnými hmotami jaderných elektráren. Západní mocnosti mají podezření, že vyvíjejí a ukrývají jaderné zbraně. V únoru proběhlo jednání mezi 6 představiteli západních mocností a Íránem ve snaze prolomit patovou situaci v jaderném programu Teheránu. Úředníci tvrdí, že by mohli nabídnout Íránu zmírnění zákazu obchodování ve zlatě a jiných drahých kovech a uvolnění dovozního embarga na íránské petrochemické produkty a Írán by na oplátku musel zastavit obohacování uranu. Írán naznačil, že s nabídkou není spokojen, ale že se blíží jeho požadavkům.
Nejvyšší soud zamítl stížnosti proti zastavení stíhání
Nejvyšší soud (NS) ve středu rozhodl o zamítnutí stížností proti zastavení stíhání kvůli vyhlášené amnestii. Na stole NS bylo celkem 5 stížností, 4 z nich NS zamítl jako nepřípustné. Pátou stížnost stáhl zpět sám žalobce. Důvodem, proč NS zamítl žádosti, je skutečnost, že státnímu zástupci není dána možnost podat řádný opravný prostředek. Stíhání tak nebudou pokračovat. Teoreticky je zde možnost, že do sporných případů se může vložit ještě Ústavní soud, na který se mohou obrátit osoby, které figurovaly v jednotlivých případech a byli jím poškozeni. Co se týče zastavených stíhání, jde například o kauzu H-Systemu, kde byla obviněna trojice mužů – Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma. Případ však není definitivně ukončen, neboť by se NS měl zabývat také dovoláním nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ohledně trojice obviněných.
Rumunský premiér nominoval jména osob na šéfa rumunského protikorupčního úřadu
Do čela Národního protikorupčního ředitelství (DNA) navrhl rumunský premiér a prozatimní ministr spravedlnosti Victor Ponta na post hlavního státního žalobce jeho dosavadního zástupce Tiberia Nitu, jako hlavu DNA nominoval premiér Ponta hlavní státní žalobkyni Codrutu Kövesi. V úterý 26. března nahradil premiér Ponta v čele ministerstva spravedlnosti Monu Pivniceru. Po nominaci ministra spravedlnosti postů do čela DNA musí schválit navrhovaná jména prezident Traian Basescu, který dosud všechny navrhované osoby do čela DNA odmítl.
Poslanci zvolili novou viceprezidentku Nejvyššího kontrolního úřadu
Na svém středečním zasedání Sněmovna zvolila jako kandidátku na viceprezidentku Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) poslankyni za ODS Zdeňku Horníkovou. Pro zvolení poslankyně Horníkové hlasovalo 97 poslanců z celkového počtu 172. Druhým adeptem na post viceprezidenta NKÚ byl Radim Bureš, jenž jako kandidáta navrhla strana TOP 09. Ten však získal pouze 39 hlasů. Zdeňka Horníková nahradí bývalého viceprezidenta NKÚ Miroslava Kalu, který byl na konci března zvolen prezidentem úřadu. Nová viceprezidentka NKÚ nyní musí být ještě jmenována do svého úřadu prezidentem Milošem Zemanem.
Kanada zveřejnila totožnost dvou občanů podílejících se alžírském útoku
Kanadská veřejnoprávní stanice CBC v pondělí uveřejnila identitu 2 kanadských občanů, kteří se podíleli na lednovém útoku na naftařskou základnu v alžírském městě In Amenas na jihovýchodě země. Jedná se 24 letého Xristose Katsiroubase původem z Řecka, jenž měl konvertovat k islámu, a stejně starého Aliho Medleje. Oba aktéry spojoval život v etnicky různorodé vilové čtvrti Ontaria. Podle dostupných informací byli oba muži v hledáčku kanadské policie od roku 2007.
Kosovo a Srbsko neuzavřely nakonec dohodu o kosovských Srbech
Přes optimistická očekávání o uzavření dohody 2. dubna o vytvoření sdružení srbských obcí v Kosovu, jednání mezi Kosovem a Srbskem v Bruselu selhala. Vysoká představitelka unie pro zahraniční věci Catherine Ashton uvedla, že propast mezi Kosovem a Srbskem je „velmi hluboká„. Hlavní spor mezi Kosovem a Srbskem o vytvoření sdružení srbských obcí se týkal soudních a policejních pravomocí, jaké by mělo sdružení mít.
Česká republika bude žádat od EU 47 miliard korun
Na velké národní projekty nad 50 milionů eur bude ČR žádat o 47 miliard korun z fondů EU. Ministerstvo pro místní rozvoj přesto některé z projektů hodnotí jako rizikové. Zejména z důvodu, že některé z nich nemají stavební povolení nebo jejich realizace se může protáhnout až za horizont roku 2015. V roce 2015 totiž skončí dvouletá lhůta, během níž je možné evropské peníze za sedmileté období čerpat. Již v roce 2007 obdržela ČR z evropských fondů 82 miliard korun směřujících na investice do infrastruktury. Pokud Evropská komise bude s žádostí o dotace souhlasit, vzroste počet odsouhlasených velkých projektů z nynějších 30 na 55.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě slavnostně vztyčil vlajku EU
Nový český prezident Miloš Zeman dnes poprvé vztyčil vlaku EU v sídle českého prezidenta na Pražském hradě. Tímto znamením dal najevo významný posun v postoji k EU od svého euroskeptického předchůdce bývalého prezidenta Václava Klause. Česká republika se připojila k EU v roce 2004, ale bývalý prezident Klaus odmítl vztyčit vlajku EU na české památce Pražském hradě. Nový prezident Zeman, který se sám nazývá euro-federalista, vlajku s velkou slávou vztyčil na jednou ze svých prvních veřejných vystoupení. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso doprovázel prezidenta Zemana při slavnostní vyvěšování EU vlajky, které bylo doprovázeno hymnou českou a EU. Dalším symbolickým aktem bylo podepsání dodatku smlouvy o EU, který formálně umožňuje zemím eurozóny zahájit záchranný fond. Česká republika nadále odmítá přijetí eura a veřejnost je během dluhové krize stále více skeptická k eurozóně.
Kyperský ministr financí podal demisi
Kyperský ministr financí Michalis Sarris odstoupil z funkce po dokončení jednání ohledně kontroverzní záchranné dohody pro Kypr. Podle zpráv v místních mediích by novým ministrem financí měl být současný ministr práce Haris Georgiades. Kyperská vláda uvedla, že prezident Nicos Anastasiades přijal rezignaci ministra Sarrise, který byl kritizován za postup při jednání o záchranné dohodě. Ministr Sarris uvedl, že k demisi ho nevede dohoda ohledně záchrany, ale spíš celá situace, která přivedla Kypr na pokraj bankrotu. Ministr Sarris byl ve funkci od února letošního roku, předtím byl v čele druhé největší kyperské banky Laiki.
Makedonie s Řeckem zahájí nové rozhovory kvůli sporu o jméno
Zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz uvedl, že další jednání ohledně sporu o jméno mezi Makedoniií a Řeckem se uskuteční 8. a 9. dubna. Nejprve by se měl mediátor Nimetz setkat s makedonským vyjednavačem Zoranem Jolevskim a řeckým zástupcem Adamantionsem Vassilakisem o samotě, poté by měla začít společná jednání. Evropská komise by měla o zahájení přístupových jednáních do EU Makedonie, na základě pokroku v normalizaci vztahů mezi Makedonií a Řeckem, rozhodovat 16. dubna.
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana byl unesen
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana Mohammed Ali Ghatous byl v pondělí na předměstí Tripolisu unesen dosud neznámými pachateli. K útoku došlo při jeho cestě autem, které avšak zůstalo na místě. Od pádu vůdce Muammara Kaddafiho působí v zemi mnoho ozbrojených skupin, které se odmítají vzdát zbraní a právo berou do vlastních rukou. Důkazem je i situace z konce března, při níž ozbrojenci poblíž Benghazi zaútočili na konvoj vezoucí pomoc do blízkovýchodní Gazy. V autě cestovalo 5 britských humanitárních pracovnic, jež byly posléze sexuálně napadeny.
Chorvatsku nic nebrání v cestě, aby v červenci vstoupilo do EU
Slovinsko v úterý ratifikovalo smlouvu o vstupu Chorvatska do EU v hlavním městě Záhřebu. Chorvatsko by se mělo 1. července připojit k EU bez dalších překážek. Ratifikace se měl zúčastnit chorvatský premiér Zoran Milanovic s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pucic. Spor o Ljubljanskou banku, který blokoval Slovinský souhlas se vstupem Chorvatska do EU, byl definitivně vyřešen 11. března dohodou mezi státy.
Státní rozpočet je za první čtvrtletí v kladných číslech
Příjmy státního rozpočtu za první čtvrtletí převýšily výdaje, takže stav státní kasy za první 3 měsíce je v nejlepší od roku 2006. Ministr financí Miroslav Kalousek řekl, že na stavu státního rozpočtu se pozitivně projevily úpravy DPH. Stát na DPH vybral 52,4 miliard korun, což je meziročně o čtvrtinu více. Ministr Kalousek ale dodává, že optimistický pohled na státní rozpočet by se měl mírnit, neboť odhad výsledku státního rozpočtu by se měl dělat nejdříve v létě.
Vůdci pěti států reagovali na žádost syrského prezidenta
Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff, prezident Číny Xi Jinping, indický premiér Manmohan Singh, jihoafrický prezident Jacob Zuma a ruský prezident Vladimir Putin nepřímo reagovali na jim adresovaný dopis od syrského prezidenta Bashara al-Asada. Pět čelních představitelů se sešlo na summitu ekonomické organizace BRICS sdružující Brazílii, Čínu, Indii, Jihoafrickou republiku a Rusko v Durbanu v Jihoafrické republice a v jeho závěrečném prohlášení se vyjádřili k syrskému konfliktu. Uvedli, že i nadále podporují dialog mezi vládními představiteli a opozičními skupinami. Opačný postup zaujímá Evropská Unie, USA a Liga arabských států, které odsuzují režim prezidenta al-Asada a žádají větší podpoře opozice. Představitelé BRICS vyzvali obě strany konfliktu, aby umožnily hladký přístup pro humanitární pomoc.
Bývalého senátora Alexandra Nováka zatkla policie
Přímo v chomutovské kanceláři exsenátora ODS a bývalého starostu Chomutova Alexandra Nováka zadržela v úterý policie. Bývalý senátor Novák měl do vězení nastoupit již loni v červenci za obvinění z korupce. Vězeňská služba však kvůli jeho zdravotním problémům výkon trestu nedoporučila. Nicméně Okresní soud v Chomutově rozhodl, že zdravotní stav bývalého senátora nebrání výkonu 4letého trestu odnětí svobody. Navíc se objevila informace, že by obviněný mohl utéct do Spojených států amerických, kde si již údajně koupil několik nemovitostí.
Od úterý do středy je centrální registr vozidel mimo provoz
Avizovaná odstávka centrálního registru vozidel odstartovala v úterý. I přesto se na úřadech objevily fronty neúspěšných žadatelů. Důvod dočasného zastavení provozu registru vozidel, které bude trvat do středy, je přechod na nového správce. Těmi jsou společnosti Telefónica O2 a ICZ, které nahradily firmu ATS Telcom. Ministr dopravy Zbyněk Stanjura se totiž rozhodl neprodloužit s firmou smlouvu.
Kypr má 4 roky na splnění podmínek stanovených eurozónou
Memorandum o porozumění (MoU) publikované v kyperském tisku stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích. Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU vyzývá Kypr, aby předložil plány pro využívání zemního plynu na severu země, čímž by získal několik miliard USD ročně navíc. Problémem je turecká blokáda přístupu k plynu kvůli jejich 40letému konfliktu o sever ostrova. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v podobě Evropské komisi, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
Tento týden začne rekonstrukce dálnice D1
Již v týdnu se začnou podepisovat smlouvy, které jsou potřebné k odstartování modernizace dálnice mezi Prahou a Brnem. Přestavba dálnice D1 bude probíhat v 5 úsecích a to během plného provozu. Jako první se bude modernizovat úsek na 104. kilometru mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou. Celý provoz bude poté odkloněn pouze na jeden jízdní pruh.
Turecko je kritizováno, že se snaží zneužít kyperské situace
Kypr a Řecko kritizují Turecko, že se snaží využít bankovní krize a získat příznivou dohodu ohledně kypersko-tureckého konfliktu. Řecký ministr zahraničí Dimitris Avramopoulos nařknul Turecko, že se snaží zneužít dočasnou ekonomickou slabost Kypru. Kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides v prohlášení uvedl, že tímto postojem turecká vláda jasně ukazuje, že chce získat politické a ekonomické výhody. Turecko Kypr neuznává jako samostatný stát, obdobně Kypr neuznává Tureckou republiku severního Kypru (TRNC). Podle tureckého ministra Davutoglu by mírové rozhovory měly začít okamžitě a konstatuje, že turečtí Kypřané se nikdy nestanou menšinou řecké části Kypru. Řecký ministr Avramopoulos požaduje čtyřstrannou konferenci zahrnující Kypr, Řecko, TRNC a Turecko. Podle kyperského ministra Kasoulides Turecko požaduje zvláštní práva pro „turecké osadníky“, kteří za na ostrov nastěhovali za posledních 40 let. Řecký ministr Avramopoulos dodal, že Turecko se chová jako staromódní koloniální mocnost.
Hospodaření politických stran bylo minulý rok kromě KSČM a LIDEM ztrátové
Strana ODS zakončila minulý rok hospodaření se ztrátou přesahující 43 milionů korun. Mluvčí ODS Jiří Sochor nicméně dodává, že loňské výdaje by měly pokrýt dary, které se budou započítávat až letos. Opoziční ČSSD hospodařila minulý rok se ztrátou ve výši 16 milionů korun. Také účet vládní TOP 09 je za loňský rok minusový. Strany KSČM a LIDEM si naopak mohly připsat na účet zisk – KSČM ve výši 42 tisíc korun a LIDEM ve výši 1,3 milionu korun. Strana Věci veřejné zatím svou výroční zprávu nezveřejnila.