Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabius začala obnova bezpečnosti země pod vedením francouzské vojenské operace, která byla zahájena v lednu letošního roku, nyní nutné, aby vláda obnovila i demokratický dialog. Zároveň vyzval k červencovým prezidentským volbám, jejichž termín je podle ministrových slov „zvládnutelný“. V současnosti má Francie v Mali na 4 000 jednotek a Africká unie (AU) dalších 6 300 vojáků. Tento týden by měla v zemi zahájit i výcvikovou misi Evropská unie.
Archiv rubriky: EU
Prezident Ekvádoru Rafael Correa uskuteční cestu po Evropě, navštíví i papeže
Již 19. dubna bude ekvádorský prezident Rafael Correa přijat na audienci u papeže Františka v Římě. Tuto návštěvu má zahrnutou prezident Correa v plánu své cesty po Evropě. Kromě Říma se zastaví na oficiální návštěvě Německa, Španělska a Itálie. V jižní Evropě se chce setkat hlavně s jeho krajany, které v zemích žijí. Na cestě zpátky by se měl prezident Correa zúčastnit také XVI. Mezinárodního veletrhu s knihami, který se uskuteční v Dominikánské republice.
Katar hostí konferenci o Dáfrúru
Katar hostí dvoudenní konferenci o rozvoji a rekonstrukci súdánské provincie Dárfúr, která má za úkol najít zhruba 7,2 miliardy USD na pomoc místní ekonomice a obyvatelům. Velká Británie již před začátkem konference přislíbila příspěvek minimálně 52 milionů USD. Podle BBC se však objevují hlasy, které koncept pomoci zpochybňují, zejména kvůli přetrvávající nestabilitě v regionu. Tento názor sdílejí i někteří obyvatelé Dárfúru, kteří proti probíhající konferenci protestovali právě s poukazem na špatnou bezpečnostní situaci, jenž je třeba zlepšit před zahájením obnovy provincie. Podle návrhu rozvojové strategie, která byla publikována před začátkem katarské konference je však nepravděpodobné, že by někdy nastaly ideální podmínky pro zahájení rekonstrukce. V minulých letech probíhal v Dárfúru konflikt mezi arabskou centrální vládou a dárfúrskými černými Afričany, kteří se cítí být diskriminováni.
Společnost Tesco Stores zaplatí pokutu 650 tisíc korun
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZpI) udělila pokutu 650 tisíc korun společnosti Tesco Stores za to, že prodávala výrobky, konkrétně se jednalo o lasagne, které namísto avizovaného hovězího masa obsahovaly více jak 60 % masa koňského. Společnost Tesco Stores má nyní 15ti denní lhůtu na zvážení, jestli se proti rozhodnutí SZPI odvolají.
Výdaje čínských turistů jsou důležitým zdrojem příjmů celosvětového turismu
Čínští turisté jsou aktuálně největším zdrojem příjmů mezinárodního cestovního ruchu, vyplývá ze zprávy Světové turistické organizace. Výdaje čínských turistů v zahraničí dosáhly za minulý rok částky 102 miliard USD a jde o 40% nárůst oproti předcházejícímu roku. Mezi nejoblíbenější destinace turistů z Číny patřilo Německo a Spojené státy americké. Ruská vláda zvýšila výdaje jdoucí na turismus o 32 % až k částce 43 miliard USD, čímž se dostala na na 5. místo, dříve bylo Rusko na 7. pozici. „Nárůst výdajů na cestovní ruch v zemích, jako jsou Čína nebo Rusko, odráží vstup těchto zemí do turistického trhu a zároveň ukazuje růst finančních prostředků střední třídy v těchto státech,“ řekl generální tajemník organizace Taleb Rifai.
V Sýrii došlo k únosu 4 italských novinářů
Na severu Sýrie u hranic s Tureckem byli uneseni 4 novináři italské národnosti. Zprávu potvrdilo italské ministerstvo zahraničí. „Prioritou zůstává fyzické bezpečí rukojmích,“ zní z ministerstva. Jeden z novinářů pracuje pro italskou veřejnoprávní televizi RAI, další 3 jsou na volné noze. Žurnalisté se stávají terčem útoku jednak z důvodu náboženských, jednak politických a čistě finančního zájmu. Výbor na ochranu novinářů označil současnou Sýrii za nejnebezpečnější místo na světě pro zahraniční zpravodaje. I incidentu došlo ve stejné příhraniční oblasti, kde byl loni v listopadu unesen Američan James Foley, novinář působící na volné noze.
Premiér Petr Nečas se podpisem amnestie neprovinil
Státní zastupitelství rozhodlo, že premiér Petr Nečas se svým podpise amnestijního spisu neprovinil. Požadavek na přezkoumání podal předseda Senátu Milan Štěch ašéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl. Poukazovali na skutečnost, že premiér Petr Nečas měl nejprve prokonzultovat amnestii s příslušnými úřady a vláda měla s připravovanou amnestií obeznámena. Podle šéfky Obvodního zastupitelství pro Prahu 1 není nikde v zákoně striktně uvedeno, že tak má premiér učinit. Předseda senátu Milan Štěch je připraven se proti rozhodnutí odvolat.
Neshody o obsazení funkce velvyslance na Slovensku pokračují
Prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se stále nemohou dohodnou na tom, kdo obsadí post velvyslance na Slovensku. Ministrovi zahraničí Karel Schwarzenberg se totiž nelíbí prezidentský návrh, že by velvyslankyní mohla být bývalá první dáma Livie Klausová. Nicméně je ochoten s návrhem souhlasit za předpokladu, že by výměnou za souhlas s obsazením postu na Slovensku, připadlo místo velvyslance v Izraeli Alexandru Vondrovi. Případným vysláním exministra Alexandra Vondry na české velvyslanectví v Izraeli, by ministr zahraničí Schwarzenberg souhlasil i s obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě Vladimírem Remkem.
Skončilo další kolo rozhovorů o iránském jaderném programu
Ani tentokrát avšak jednání nepřinesla žádný průlom, což potvrdila i šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Podle ní zůstávají pozice obou stran jednání vzájemně „velmi vzdálené“. „Proto jsme se dohodli, že všechny strany znovu vyhodnotí svou pozici v této záležitosti,“ dodala diplomatka EU Ashtonová. Stejný výsledek, tedy neúspěch jednání, potvrdil i ruský zástupce Sergei Ryabkov. Podle zástupce Iránu Saeeda Jaliliho „předložil Irán svůj vlastní akční plán, ostatní strany nicméně nebyly na jeho přijetí připraveny a vyžádaly si čas na jeho prostudování“. Podle agentury AFP ještě není určeno, kdy ani kde se budou další rozhovory mezi zástupci světových mocností a Iránem konat.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
USA odvezly z ČR poslední obohacený uran
V současné době se v ČR již nevyskytuje žádný obohacený uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, oznámila mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Caitlin Haydenová. „Dnes můžeme oznámit, že USA ve spolupráci se svými mezinárodními partnery úspěšně odstranily 68 kilogramů vysoce obohaceného uranu – dostatečného materiálu na dvě jaderné zbraně – z České republiky,“ uvedla v prohlášení mluvčí Haydenová. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové se jednalo o uran z výzkumného reaktoru v Řeží u Prahy, odkud byl odvezen do Ruska, kde bude jeho obohacení sníženo na takovou úroveň, aby nebyl využitelný pro výrobu nukleární zbraně. Převoz materiálu se uskutečnil zhruba před 2 týdny za speciálních bezpečnostních opatření na náklady USA.
EU věnuje 26 milionů USD na stavbu železnice ve Střední Americe
Evropská unie se rozhodla podpořit 26 miliony USD projekt výstavby železniční tratě, která má pocházet celou Střední Amerikou. Počátek má být v Chiapas v Mexiku a cíl v Ciudad de Panama. Železniční spojení mezi středoamerickými státy má pomoci rozvoji obchodu v regionu a zvýšit turismus. Pro cestování z jednoho středoamerického státu do druhého neexistuje mnoho alternativ k letecké dopravě. Jízdenky na vysokorychlostní vlaky by měly být až o 70 % levnější než letenky.
Portugalský Ústavní soud zamítl úsporná opatření
Portugalský Ústavní soud rozhodl, že několik klíčových článků ze státního rozpočtu pro rok 2013 je protiústavních a zamítl 4 z 9 úsporných opatření. Rozhodnutí přijde Portugalsko o úspory téměř 2 miliardy USD, které jsou potřeba k plnění podmínek finanční výpomoci od eurozóny. Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva oznámil, že nevěří, že by rozhodnutí soudu mělo vyvolat změnu vlády. Středopravá vláda, jejíž autorita je oslabena, musí nalézt nové alternativní úspory a předložit je parlamentu v podobě dodatečného rozpočtu nebo znovu projednat podmínky finanční výpomoci, které by byly v souladu s tzv. trojkou, tedy Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Soud zamítl opatření, která by rušila prémie zaměstnancům veřejného sektoru a důchodcům a zároveň i škrty na nemocenských dávkách a podpoře v nezaměstnanosti.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.
Podle údajů statistického úřadu v Rumunsku se země dostává pomalu z hospodářské recese
Rumunský Národní statistický úřad (INS) ve středu zveřejnil údaje, které uvádějí nárůst HDP o 0,7 % v roce 2012 oproti prognózám, kdy měl růst HDP dosáhnout maximálně růstu o 0,3 %. Domácí spotřeba se zvýšila za rok 2012 o 1,3 %. Nové údaje byly vypočítány po změně způsobu počítání jednotlivých ukazatelů, v nominální hodnotě HDP vykazuje stejné hodnoty 169 miliard USD. Podle rumunských analytiků avšak Rumunsku zatím chybí jasná strategie, jak v zemi posílit ekonomiku. Rumunsko postihla v roce 2009 krize, která přiměla Rumunsko souhlasit s velkými škrty za pomoc v hodnotě 25,6 miliard USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF), EU a Světové banky (SB).
Srbský ministr financí doporučuje přijmout návrhy EU
Srbský ministr financí Mladjan Dinkić uvedl, že Srbsko by mělo přijmout plán zprostředkovaný EU ohledně řešení etnického rozdělení v jejich bývalé provincii Kosovo, jinak budou čelit riziku izolace. Srbsko musí do 9. dubna sdělit EU, zda přijme či nepřijme navrhovaný plán ohledně srbské menšiny v Kosovu. Zamítnutí plánu by mohlo Srbsko stát zrušení přístupového jednání do EU. Rozhovory mezi premiéry Srbska a Kosova vedené šéfkou zahraniční politiky EU Catherine Ashtonovou skončily bez výsledku. Šefka Ashtonová uvedla, že 16. dubna vydá zprávu o pokroku a rozhodnutí, zda EU přistoupí ke vstupním rozhovorům se Srbskem do EU.
Katařané mají zájem o koupi francouzského obchodního domu Printemps
Investoři z Kataru se dohodli na zakoupení známého pařížského obchodního domu Printemps. Hodnota objektu činí zhruba 2 miliard USD. Pro Katařany se nejedná o první koupi majetku ve Francii, vlastní část známého fotbalového klubu Paris-Saint German a jsou 3% vlastníky mediální skupiny Lagardere, do které patří i některá česká rádia. Firma Disa, jenž sdružuje katarské investory, chce také získat většinový podíl v Deutsche Bank a 30 % v lucemburské investiční společnosti Borletti Group.
Předseda ECB připustil, že původní návrh pro Kypr nebyl vydařený
Předseda Evropské centrální banka (ECB) Mario Draghi na tiskové konferenci ve Frankfurtu po zasedání Rady guvernérů ECB řekl, že původní návrh na záchranu Kypru „nebyl příliš chytrý„, a proto byl hned po konferenčním jednání Euroskupiny upraven. Dodal, že Kypr není v žádném případě „šablona pro ostatní země nebo banky v potížích“. Jediné, co by se dalo vyvodit ze záchranné akce pro Kypr, je podle něj restrukturalizace bankovních systémů. Předseda Draghi uvedl, že původní plán, který byl nakonec kyperskou vládou zamítnut, nepocházel od ECB, ale souhlasila s ním jako součástí celkové záchranné dohody.
Rada Evropy kritizuje financování českých politických stran
Protikorupční agentuře při Radě Evropy (GRECO) se nelíbí netransparentnost ve financování českých politických stran. Podle GRECO by Česká republika měla zřídit nezávislý monitorovací úřad, aby bylo zajištěno efektivní financování politických stran. V současnosti totiž funkce částečné kontroly financování politických stran náleží Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny. Částečná kontrola proto, že dohlíží pouze na formální správnost stranických výročních finančních zpráv podle zákona a nezabývá se obsahem hospodaření. Legislativní rada vlády nicméně ve čtvrtek schválila novelu příslušného zákona, která zavádí povinnost politických stran mít transparentními účty nebo se týká například zveřejňování finančních uzávěrek politických stran na internetu. Avšak návrh na vznik požadovaného nezávislého monitorovacího orgánu, který požaduje Rada Evropy, sněmovnou zatím neprošel.
Společnost Air France musí zaplatit za diskriminaci
Francouzský soud rozhodl, že Air France musí zaplatit 17 000 USD aktivistce Horia Ankour za to, že ji vyloučila z letu do Izraele kvůli tomu, že není Židovka. Horia Ankour chtěla v dubnu loňského roku letět z francouzského Nice do Tel Avivu, kde se chtěla podílet na pro-palestinské kampani, ale byla z letu vyloučena poté, co záporně odpověděla na otázky zaměstnance letecké společnosti, zda má izraelský pas a zda je Židovka. Soud rozhodl, že případ byl zřejmou rasovou diskriminací. Air France se hájila, že Horia Ankour byla na černém listě Izraele a letecké společnosti dle mezinárodní úmluvy nemají na lety vpouštět osoby, které by nebyly přijaty v místě příletu.
Irán je ohledně svého jaderného programu neústupný
V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.
Prezident Miloš Zeman navštívil Slovensko, šlo o první zahraniční návštěvu
Na svou první zahraniční návštěvu zamířil prezident Miloš Zeman v doprovodu své manželky Ivany na Slovensko, kde se setkal se svým protějškem prezidentem Ivanem Gašparovičem. Na tiskové konferenci oba prezidenti pochvalovali dobré vztahy mezi zeměmi a prezident Miloš Zeman je dokonce označil za nadstandardní. Témata, o kterých se hovořilo se, týkala oblasti obchodu či ještě většího posílení vztahů. Prezident Miloš Zeman například zmínil potřebu posílení dopravního spojení mezi ČR a Slovenskem či intenzivnější spolupráce mezi podniky. Jedním z takových podniků by mohla být i firma Cargo.
Gazpromněft a Shell chystají společné projekty na Sibiři a v Arktidě
Finální podoba spolupráce má být upřesněna příští týden během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Nizozemsku. Gazpromněft se touto cestou snaží získat přístup k vyspělým technologiím, které by mu umožnily těžit ropu i z obtížně dostupných ložisek. Kromě zástupců firmy Royal Dutch Shell se představitelé Ruské federace setkají i s vedením nizozemské energetické společnosti Gasunie. S ním budou vyjednávat o možné kooperaci v oblasti dostavby plynovodu Nord Stream, který by jednou mohl být protažen až do Velké Británie.