Nizozemská královna abdikovala ve prospěch svého syna

Nizozemská královna Beatrix v úterý ve věku 75 let abdikovala po 33 letech na trůně ve prospěch jejího syna Viléma Alexandra, který se stane prvním králem od roku 1890. Podle holandského práva má hlava státu monarcha omezené pravomoci a úloha je převážně reprezentativní. Královna Beatrix byla mezi Nizozemci velice oblíbená a populární. Nového krále Viléma Alexandra čeká oficiální přísaha nizozemskému parlamentu. Král Vilém Alexander absolvoval studium historie na univerzitě a sloužil v holanském královském loďstvu. Nový král hodlá prvé řadě pokračovat v tradicích jeho předchůdkyň, ale největší zájem bude směřovat na udržitelnost, inovaci a stabilitu země. Večer se koná na počest nového krále ceremonie, které se účastní královská rodina, nejvyšší hodnostáři, včetně britského prince Charlese a vévodkyně z Cornwallu, španělského prince Filipa a princezny Letizie a dánského korunního prince Fredika a jeho manželky.

Italský premiér Letta hodlá přejít na politiku růstu

Nový premiér Enrico Letta při své inauguračním projevu sklidil obrovské ovace od členů koalice, kterou se mu podařilo sestavit po dvouměsíční bezvýchodné situaci. Při svém projevu uvedl, že vláda musí urychleně zavést úsporná opatření a slíbil, že do 18 měsíců vytáhne zemi z hospodářské recese. Prvním důležitým krokem vlády bude snížení platů všem ministrům, kteří pobírají druhý plat za to, že jsou členy parlamentu. Dále se hodlá zasadit o reformu volebního zákona a systému sociálního zabezpečení, pozastavení nepopulární daně z nemovitosti a prodiskutování reformy daňového systému. V následujících dnech se premiér Letta chystá na cestovat do Berlína a dalších evropských metropolí, kde bude lobbovat u evropských partnerů, aby mohla Itálie přejít na politiku orientovanou na růst, protože podle něho země trpí úspornými opatřeními.

V centru Prahy zřejmě došlo k výbuchu plynu, nejsou hlášené oběti na životech

V ulici Divadelní mezi budovami FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy došlo v pondělních dopoledních hodinách pravděpodobně k výbuchu plynu. Zraněno bylo na 35 lidí, evakuováno muselo být přes 200 dalších. Jde o největší explozi co do počtu zraněných za poslední 4 roky. K výbuchu došlo v budově patřící státnímu podniku Řízení letového provozu. Doprava se na Smetanovo nábřeží a Národní třídu vrátila po půl páté odpoledne. Odklízení následků výbuchu bude trvat ještě několik hodin.

Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu

Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.

Čína a EU obnovují své vzájemné vztahy

EU a Čína v sobotu učinily oficiální příslib k podpoře své dlouhodobé spolupráce a posílení vzájemných vztahů.  Šéfka zahraniční politiky EU Catherine von Ashtonová se při této příležitosti sešla s čínským ministrem zahraničních věcí Wangem Yi, který řekl, že „Ashtonová je prvním vysokou představitelkou EU, která Čínu navštívila po letošní obměně vedení země“. Baronka Catherine von Ashton, která je také viceprezidentkou Evropské komise, čínskému ministrovi zahraničí tlumočila přání EU rozšiřovat vztahy s Čínou i na oblasti zelené ekonomiky a globální bezpečnosti.

Italská vláda složila přísahu

Nová italská vláda složila přísahu v prezidentském paláci Quirinal v Římě. Náměstek Demokratické strany (PD) Enrico Letta se stane premiérem velké vládní koalice, která je tvořena středo-pravou stranou Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconiho a středo-levicovou Demokratickou stranou (PD) Pier Luigi Bersaniho. Předseda Berlusconi nebude zastávat žádný ministerský post, ale do vlády na nejvyšší pozice se snažil protlačit osobnosti z jeho strany. Berlusconiho nejbližší spolupracovník a sekretář PDL Angelino Alfano stal místopředsedou nové vlády a ministrem vnitra. Další významnou osobností ve vládě je generální ředitel Bank of Italy Fabrizio Saccomanni, který se postavil do čela ministerstva hospodářství a financí. Vláda je také posílena o ženské zastoupení, kdy se bývalá evropská komisařka Emma Bonino stala ministryní zahraničních věcí. Dalšími ženami  jsou kajakářka Josefa Idem, která se stala ministryní rovných příležitostí a sportu, bývalá ministryně vnitra Anna Maria Cancellieri se stala ministryní spravedlnosti a lékařka původem z Demokratické republiky Kongo Cecile Kyenge se stalo novou ministryní pro mezinárodní spolupráci a integraci. Prezident Giorgio Napolitano oznámil, že vláda má podporu obou komor parlamentu. Třetí nejsilnější strana v únorových parlamentních volbách Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grilla se odmítla podílet na koalici s těmito stranami.

Alžírský prezident Bouteflika je na zdravotních testech ve Francii

V sobotu v noci byl alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika převezen do Francie na zdravotní testy poté, co ho postihla mozková příhoda. V poslední době se málo ukazoval na veřejnosti a panují spekulace o jeho zdraví. Nicméně podle Alžírské oficiální tiskové agentury jeho stav není vážný. Prezident Bouteflika a další alžírská elita ovládají zemi od její nezávislosti nad Francií v roce 1962.  S arabským jarem se dokázali vypořádat díky zvýšení platů a bezúročným půjčkám pro mladé lidi. Prezident Bouteflika, kterému je 76 let, se pravděpodobně chystá obhájit prezidentské křeslo po čtvrté za sebou ve volbách v roce 2014.

Islandské parlamentní volby vyhrála středopravá opozice

Na Islandu úspěšně proběhly parlamentní volby a k moci se vrátila středo-pravá opoziční koalice, neboť Strana Nezávislost (IP) získala 26,7 % hlasů a Pokroková strana (PP) dosáhla 24,4 % hlasů. Dosavadní vládnoucí levicová Sociálně demokratická aliance (SDA) získala pouze 13 % hlasů. Jedná se o dramatický návrat koalice, která je obviňována z hospodářské krize Islandu v roce 2008. Po krizi se k moci dostala SDA a zavedla program nepopulárních úsporných opatření přesně podle požadavků mezinárodních věřitelů. Předseda IP Bjarni Benediktsson se pravděpodobně stane premiéra islandské vlády. Obrovský úspěch zaznamenala PP předsedy Sigmundura Davida Gunnlaugssona, která svoje hlasy oproti minulým volbám téměř zdvojnásobila. Středo-pravá koalice slibuje oddlužení, snížení daní, nové investice, hospodářský růst a vystupuje výrazně euroskepticky, což nejspíš zpomalí islandské úsilí stát se členem EU.

Nová italská vláda by měla složit slib v neděli

Italský premiér Enrico Letta v sobotu oznámil italskému prezidentovi Giorgiovi Napolitanovi, že sestavil novou vládu. Tím by mělo být ukončeno politické napětí, které v zemi panuje. Nový kabinet složí přísahu v neděli v 11:30, parlament by měl o udělení důvěry vlády hlasovat v pondělí. Novým italským ministrem vnitra bude Angelino Alfano, viceguvernér centrální banky Fabrizio Saccomanni se stane ministrem hospodářství a ministerstvo zahraničí povede Emma Boninová.

Benátská komise dokončila analýzu maďarských ústavních změn

Prezident Evropské federace národních sdružení pracujících s bezdomovci Freek Spinnewijn dohlížel na nedávnou analýzu ústavních změn v Maďarsku. Analýzu prováděla Benátská komise, což je odborný orgán složený z bývalých ústavních soudců Rady Evropy, kteří monitorují porušování lidských práv v Evropě. Podle prezidenta Spinnewijn Benátská komise došla k závěru, že maďarské ústavní změny kriminalizující bezdomovectví ve veřejném prostoru jsou naprosto v pořádku. Podle Benátské komise změna ústavy si neklade za cíl kriminalizovat bezdomovce a ani neobsahuje žádný obecný zákaz bezdomovectví. Komise dále uvádí, že Maďarsko má právo přijmout omezující regulace v zájmu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví a kulturních hodnot.

Evropská komise chce lidem usnadnit podmínky pro práci v zahraničí

Evropská komise navrhla opatření, která mají lidem usnadnit práci v zahraničí. Cílem je lepší přístup těchto zaměstnanců ke členství v odborech či k daňovým výhodám. Stěhování za prací by tak mělo podpořit boj s nezaměstnaností. Podle statistik je v zemí Evropské unie bez práce 26 milionů lidí. V EU nyní platí volný pohyb osob a všichni občané mají právo odejít za prací do ciziny. Podle eurokomisaře pro sociální věci László Andora je avšak praxe složitější, protože lidé čelí v cizí zemi diskriminaci a dalším problémům, což lidi od stěhování za prací odrazuje.

Finanční pomoc může Kypr dostat z rozpočtu Evropské unie

Evropská unie poskytne ze svých fondů Kypru finance na podporu ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti. Evropská komise tak přerozdělí Kypru z evropských regionálních fondů 27,3 milionů USD. Peníze budou k dispozici pro malé a středně velké podniky a pro rozvoj městský a venkovských oblastí. Kypr by se měl díky poskytnutým financím lépe vypořádat s finanční krizí a s hospodářskými problémy. Podpora z rozpočtu EU nesouvisí s programem mezinárodní pomoci pro Kypr, který zajišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF). O tuto pomoc požádal kyperský prezident Nikos Anastasiadis.

Na Islandu probíhají parlamentní volby

Na Islandu začaly v sobotu parlamentní volby. Podle průzkumů veřejného mínění dosavadní vládnoucí středolevá koalice Sociálně demokratické aliance (SDA) utrpí porážku. Analytici předpovídají, že by se k moci mohly dostat středopravicové strany Strana Nezávislost (IP) a Pokroková strana (PP), jejichž koaliční vláda se zavázala ke zmírnění nepopulárních úsporných opatření, oddlužení a snížení daní. Jednalo by se o návrat pravého středu, který byl obviňován z ekonomického kolapsu Islandu v roce 2008. Jejich vítězství by zastavilo jednání ostrovního stát o členství v EU, jelikož obě strany jsou považovány za euroskeptické.

Podle MMF EU musí podniknout kroky k posílení ekonomického růstu

Náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton pohrozil EU, že musí podniknout kroky k posílení svého ekonomického růstu, jinak jí hrozí propad do dlouhodobé stagnace. Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard poukázal na to, že Německo jako největší evropská ekonomika navzdory obecnému mínění už svou rozpočtovou politikou růst reálně podporuje. Náměstek Lipton poukázal na to, že poslední odhad MMF, podle něhož eurozóna letos mírně klesne a v roce 2014 oživí o více než 1 %, není jistý. Existuje vysoké riziko, že EU upadne do stagnace. Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn dnes prohlásil, že země EU mohou snižovat rozpočtové schodky pomaleji a že tak dělají. Vyjádření eurokomisaře Rehna odpovídá nedávné změně postoje k ekonomické politice v EU. Po období snižování deficitů a dluhů se v poslední době stále častěji mluví o odklonu od úspor a o podpoře růstu, což potvrdil i předseda Evropské komise José Barroso.

Země Evropské unie možná sníží svou zadluženost pomaleji

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn prohlásil, že v současné době mají země Evropské unie prostor snižovat rozpočtové schodky pomalejším tempem než dosud. Tyto kroky nebyly na vrcholu dluhové krize možné, protože několika zemím eurozóny hrozil bankrot. Dosavadní úsilí zemí EU snížit svou zadluženost zajistilo důvěru trhů. Dalším důležitým faktem je úsilí Evropské centrální banky. Pomalejší snižování schodků by zemím umožnilo zaměřit se na střednědobou perspektivu. Omezování zadluženosti také musí být podle slov eurokomisaře Rehna „vstřícné růstu“ a „sociálně přijatelné“.

Důvěra v Evropskou unii rekordně klesla

Podle průzkumů Eurobarometru, organizace Evropské unie (EU) pro výzkum veřejného mínění, v šesti největších zemích EU, tj. Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Polsku, od roku 2007 vzrostl dramaticky euroskepticismus. Mínění je ovlivněno především tři roky trvající finanční a dluhovou krizí, úspornými opatřeními a obavami o bruselskou a měnovou politiku. V některých zemích se míra euroskeptického smýšlení až ztrojnásobila.

Francouzský prezident na návštěvě Číny

Čínu ve čtvrtek navštívil francouzský prezident Francois Hollande. Jeho návštěva by měla podpořit vzájemné čínsko-francouzské vztahy. V rámci své návštěvy, která pokračovala i následující den, se setkal se svým čínským protějškem Xi Jinpingem a v pátek ráno také s Zhang Dejiangem, předsedou celonárodního kongresu (NPC). Francouzský prezident potvrdil zájem jeho země velmi úzce spolupracovat s Čínou a ve své řeči vyzdvihl potřebu snahy o zlepšování vzájemných bilaterálních vztahů a práci na společném ekonomickém růstu obou států. Francouzský prezident přiznal, že vztah s Čínou je pro jeho zemi strategický.

Český prezident jednal s předsedou Evropské rady mimo jiné i o euru

Českého prezidenta Miloše Zemana navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na Pražském hradě. Zhruba před měsícem se nejvyšší představitel ČR setkal  s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na jeho počest prezident Zeman slavnostně vyvěsil vlajku symbolizující EU. Prezidentova tisková mluvčí Hana Burianová uvedla, že oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně. Prezident Zeman prohlásil, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2018. Předseda Van Rompuy po setkání s českým premiérem Petrem Nečasem uvedl, že ČR nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura. Premiér Nečas řekl, že nebude stanovovat žádný termín přijetí společné evropské měny, jelikož je možnost, že se o přistoupení do eurozóny rozhodne v referendu. Průzkum veřejného mínění v loňském roce ukázal, že tři čtvrtiny Čechů jsou proti jednotné měně.

Evropská centrální banka chce snížit úrokové sazby

Představitelé Evropské centrální banky (ECB) jednají přes nepříznivý vývoj ekonomiky eurozóny o snížení úrokových sazeb. Podle agentury Reuters analytici předpokládají, že banka již pravděpodobně příští týden sníží svou základní sazbu z nynějšího minima 0,75 %  na 0,5 %. Zlevněním úvěrů by ECB podpořila evropskou ekonomiku.

Diplomatické služby EU požadují vyšší rozpočet

Evropská unie (EU) chce v nadcházejících letech omezit výdaje, přestože baronka Catherine Ashton, která stojí v čele Evropské služby pro vnější činnost (ESVA), žádá pro příští rok navýšení rozpočtu pro diplomatické služby ESVA o 4,1 %. ESVA si uvědomuje vážná ekonomická a finanční opatření, kterým EU čelí, ovšem velmi přísně navržený rozpočet je nutný pro dosažení právních závazků ESVA. Do zvýšených nákladů jsou započteny automaticky rostoucí platy zaměstnanců.

Nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla rekordních hodnot

Španělská nezaměstnanost podle oficiálních údajů národního statistického úřadu dosáhla rekordních 27,2 %, což je hranice 6 milionů lidí v prvním čtvrtletí roku 2013. Údaj o nezaměstnanosti je nejvyšší od roku 1976, kdy po smrti diktátora Francisca Franca Španělsko přešlo na demokracii. Míra nezaměstnanosti v roce 2007 činila 7,9 %. Ačkoliv se tempo zpomaluje, čísla zdůrazňují nutnost vymanit se z hospodářské krize, která ve 4. největší ekonomice eurozóny začala již před 6 lety. Španělský premiér Mariano Rajoy odhalil fiskální a politická opatření zaměřená na odvrácení ekonomické recese. V reakci na nová úsporná opatření lidé plánují velkou demonstraci v hlavním městě Madrid.

USA věří, že v Sýrii byly použity chemické zbraně

Bílý dům oznámil, že americké zpravodajské služby věří „s různou mírou důvěry“, že Sýrie použila chemické zbraně proti rebelům. Jednalo se o nervovou látku sarin v malém měřítku. USA nespecifikovaly, kdy a kde k tomu mělo dojít. Již dříve Bílý dům varoval, že použití chemických zbraní by bylo „červenou linií“ pro případný zásah, ale tato zpráva nepředstavuje důkaz. Republikáni v Kongresu ve čtvrtek volali po silné reakci USA. Fráze  „s různou mírou důvěry“ obvykle znamená, že existují rozdílové názory uvnitř zpravodajské služby. Již dříve Velká Británie a Izrael informovaly o použití chemických zbraní v Sýrii. USA chtějí konzultovat situaci se spojenci a vyhledat další důkazy.

Nový italský premiér zahájil jednání o sestavení koaliční vlády

Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se  nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.