Náměstek ruského premiéra Dmitrij Rogozin a jeho čínský protějšek Wan Yang v pátek podepsali dohody o spolupráci v bankovnictví, energetice a zemědělství. Čínská rozvojová banka se tak stala spolu-partnerem ruské petrochemické firmy Sintez Group, Olega Deripaska a těžařské společnosti MBC. K velmi těsné spolupráci by pak mělo dojít mezi ruskými firmami Uralvagonzavod, leasingovou společností VTB a čínskou společností Honghua. Jde tak o první a zásadní krok nové spolupráce mezi Čínou a Ruskem především na poli bankovnictví a energetiky.
Archiv rubriky: Východní Asie
Jihokorejské počítačové sítě ve středu napadli hackeři
Počítačové sítě tří největších jihokorejských bank a dvou televizních stanic se staly terči středečních kybernetických útoků. Podle oficiálního vyjádření jihokorejských úřadů byly útoky na jihočínské weby směřovány z čínské IP adresy. Středeční kybernetický útok přišel den poté, co vláda Severní Koreje obvinila Jižní Koreu a Spojené státy americké z útoku na její weby. Severokorejská zpravodajská agentura v reakci na domnělé jihokorejské a americké počítačové útoky minulý týden prohlásila, že „Severní Korea nikdy nezůstane pasivním divákem útoků na své počítačové systémy a vyvine veškeré možné úsilí k jejich potlačení“.
Japonsko se připojí k asijsko-americkému obchodnímu dialogu
Japonsko se podle čtvrtečního prohlášení premiéra Shinzo Abeho připojí ke společným obchodním aktivitám asijských a západních zemí, známé jako Trans-pacifické partnerství (TPP), jehož cílem je stabilita a budoucí prosperita asijsko-pacifického regionu. Japonsko se tak přidá ke státům jako USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, Chile, Peru, Vietnam, Malajsie a Brunej. Čína vidí v aktivitách uskupení ohrožení svých zájmů v asijsko-pacifickém regionu. „Číně je pravděpodobně mnohem bližší uzavřený způsob obchodování než otevření se novým příležitostem, které Transpacifické partnerství nabízí,“ pronesl přední americký podnikatel Calman Cohen.
Rosněft dokončil akvizici TNK – BP
Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.
Čínský výrobce solárních panelů Suntech je v bankrotu
Přední výrobce solárních panelů čínský Suntech vyhlásil ve středu bankrot. Firma není v současné době schopná dostát svým závazkům a v souladu s čínskými pravidly konkurzního řízení byl ve městě Wu – Si poblíž Šanghaje, kde firma sídlí, narychlo ustanoven přechodný, lidový soud, který schválil její úpadek a také kroky vedoucí k uspokojení věřitelů, kteří si nárokují pohledávky ve výši 1,14 miliard USD. Firma se proti rozhodnutí neodvolala.
Čína bude i nadále posilovat své vztahy s africkými státy
„Čína doufá v posílení a rozvoj vztahů s africkými státy,“ prohlásila na středeční tiskové konferenci viceministryně zahraničí Zhai Jun. Jde především o Tanzanii, Republiku Kongo a Jihoafrickou republiku. Viceministryně Jun zároveň připomněla prezidentovu plánovanou cestu na setkání ekonomického uskupení BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které se má konat v Jižní Africe. „Čína i Afrika považují své vztahy za příležitost k rozvoji a obě strany mají velkou ochotu k dalšímu posilování vzájemné spolupráce,“ uvedla viceministryně Jun.
Čínský prezident představil pět bodů čínsko-indické spolupráce
Čínský prezident Xi Jinping v úterý definoval pět bodů, které mají zvýšit vazby s Indií, a zároveň uvedl, že řešení územních sporů, jež země mezi sebou stále mají, nebude jednoduché. Prezident by se chtěl sejít s indickým premiérem Maghmudem Singhem na zasedání hospodářského uskupení BRICS, tedy zemí Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které má proběhnout příští týden. Čína avšak má s Indií vyřešit několik historických otázek, které mají země stále nevyřešené.
Čínský prezident požaduje zlepšení vztahů s USA
„Čína je připravena pracovat na posunu v oblasti vzájemné spolupráce se Spojenými státy americkými,“ uvedl v úterý čínský prezident Xi Jinping. Prezident tak učinil na schůzce s americkým ministrem financí Jacobem Lewem, který navštívil Peking. Prezident při této příležitosti připomněl bilaterální čínsko-americké vztahy ze třicátých let, které podle něj nejenom prospívaly oběma zemím, ale zároveň byly prospěšné pro mír a stabilitu v asijsko-pacifickém regionu i v celosvětovém měřítku.
Čínský premiér odmítl kritiku z kybernetických útoků a obhajoval rozvoj země
Čínský premiér Li Keqiang se na nedělní Národní lidové konference vyjádřil k dalšímu směřování země. Základem se mají stát reformy a rozvoj ekonomiky a urbanizace. Zůstat stranou by neměla ani otázka udržitelného rozvoje. „Čína má podmínky k zachování udržitelného a zdravého rozvoje a k pokračování podpory společenského pokroku,“ uvedl premiér. Na konferenci premiér zároveň odmítl kritiku, že by Čína ohrožovala regionální mír a zcela vyloučil obvinění, že se země podílí na celosvětových kybernetických útocích.
Japonskou centrální banku povede její kritik
Novým guvernérem Japonské centrální banky (BJ) je od minulého pátku Haruhiko Kuroda. Ekonomická situace země není příznivá, proto před novým guvernérem stojí snaha stabilizovat ekonomiku. Podle deníku New York Times současný premiér Shinzo Abe, který do své funkce nastoupil v prosinci minulého roku, svými mnohými rozhodnutími v monetární politice přispěl k prohloubení ekonomické krize Japonska. Od nového guvernéra se především očekávají progresivní kroky vedoucí ke stabilizaci japonského bankovního sektoru. Přitom guvernér Kuroda byl dlouholetým kritikem bankovního systému a rozšiřující se monetární politiky, která podle něj měla přibrzdit bankovní systém během globální ekonomické krize.
Čínský prezident slibuje velkou renesanci čínského národa
Ve své první řeči, kterou pronesl v neděli, slíbil nový čínský prezident Xi Jinping směřování k „velké renesanci čínského národa“ a zároveň dodal, že by se Čína měla snažit o budování spravedlivější společnosti bez zkorumpované vlády. Prezident se následně zúčastnil Národní lidové konference, které se měla věnovat dalšímu směřování země, nicméně pro západní média zůstala konference uzavřená.
Čínský prezident bude v Moskvě jednat o dodávkách zemního plynu
Se zástupci Gazpromu však pravděpodobně nenajde společnou řeč. Hlavním důvodem jsou rozdílné představy o ceně. Ruská státní firma požaduje nejméně 300 USD za tisíc metrů krychlových. To je částka přibližně o 100 USD nižší, než jakou v roce 2012 platila Ukrajina. Čina však za stanovený objem hodlá platit maximálně 250 USD. Rozhovory o ceně této suroviny dlouhodobě nepřináší výraznější posun v názorech jednotlivých aktérů. Nástup prezidenta Xi Jinpinga, který se v Číně chopil moci v listopadu 2012, vnímali ruští analytici jako šanci na nový začátek jednání a ze strany dálněvýchodní mocnosti očekávali vstřícné kroky. Momentálně však ochotu činit ústupky nic nenaznačuje.
KLDR obvinila USA z internetového útoku
Během přetrvávajícího napětí na Korejském poloostrově Severní Korea obvinila USA a jejich spojence z internetového útoku na své servery. Severokorejská zpravodajská stanice KCNA uvedla, že k „intenzivním a vytrvalým“ útokům dochází po dobu společného cvičení Jižní Koreje a USA. Hackerský útok označila KLDR za „zbabělý a ohavný čin„. Podle KCNA se USA a Jižní Korea snaží prostřednictvím internetových útoků narušit a rozvrátit severokorejský režim. Internetové pokrytí je v KLDR velmi limitované. Ti, kteří internet mohou používat, mají přístup jen na omezený počet vládních stránek. Širší internet je otevřen jen vládním a vojenským představitelům.
ČSA bude skoro z poloviny patřit korejské společnosti
Společnost Korean Air za více než 8 milionů USD koupí na 44% podíl Českých aerolinií. Firma má v plánu vybudovat přepravní uzel, který garantuje rozvoj mezikontinentální přepravy, což by mělo přinést nová pracovní místa. Na druhou stranu prodejem přijde stát o možnost rozhodovat v zásadních věcech spojených s ČSA. Vláda ve středu, na doporučení ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), prodej schválila. Jedním z důvodů byl argument, aby aerolinie nepřišly o status národního přepravce. Stát zatím vlastní 95,7 % akcií, zbytek je ve vlastnictví města Bratislavy a České pošty. K prodeji by mělo dojít 9. dubna.
Prezident Obama kritizuje Čínu za hackerské útoky
Prezident Barack Obama kritizuje Čínu za její údajné zapojení do internetových útoků. V rozhovoru pro stanici ABC News uvedl, že některé útoky byly sponzorovány čínským státem. Čína jakoukoli účast na hackerských útocích popírá a naopak tvrdí, že je obětí podobných útoků. Podle amerických expertů se počítačové útoky staly největší bezpečnostní hrozbou současnosti. Zpráva amerického Kongresu z minulého roku označila Čínu za nejnebezpečnějšího aktéra v kyberprostoru. V současné době USA s Čínou o celé záležitosti rázně jednají.
Ruské námořnictvo dostane nové ponorky a lodě
Oznámil to ministr obrany Ruské federace Sergei Shoigu. 24 ponorek a 54 lodí obohatí ruskou flotilu v rámci rozsáhlé modernizace armády, která by měla být dokončena v roce 2020. Celkové náklady reformy by se měly pohybovat okolo částky 662 miliard USD. O spolupráci v oblasti rozvoje ponorkového loďstva nedávno projevili zájem představitelé Vietnamu. Ruský ministr obrany jim údajně minulý týden přislíbil blíže neurčený počet podmořských plavidel i s trénovanou posádkou. Protislužbou by ze strany jihoasijské země mohl být pronájem základny Cam Rahn, která byla ruskou armádou využívána od dob studené války do roku 2002. Vietnam by posílení vztahů s Ruskem i symbolickou přítomnost jeho vojáků v regionu uvítal. Důvodem jsou jeho spory s Čínou o ropná a plynová naleziště v Jihočínském moři.
Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.
Rada bezpečnosti OSN zpřísní sankce proti KLDR
Ve čtvrtek se Rada bezpečnosti OSN dohodla na zpřísnění sankcí uvalených na KLDR. Sankce se budou týkat především obchodu a bankovnictví, ale například i oficiálních cest diplomatů. Hlavní cílem nové rezoluce je zastavit přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit Pchjongjangu k vývoji jaderného arzenálu. Sankce byly přijaty jednomyslně. Generální tajemník Ban Ki-moon vítá rozhodnutí Rady a označuje ho za ,,účinné a věrohodné„. ,,Tímto krokem bylo vysláno jednoznačné poselství do KLDR, že mezinárodní společenství nehodlá tolerovat jakékoliv usilování o získání jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Ban Ki-moon. První sankce na KLDR byly uvaleny po jaderných zkouškách v roce 2006 a 2009, tehdy se týkaly zákazu dovozu jaderných a raketových technologií, poté následovala sankce v lednu 2013 v reakci na vypuštění dalekonosné rakety Unha-3.
KLDR hrozí preventivním jaderným útokem proti USA
Jako reakce na projednávání přísných sankcí proti KLDR, které dnes bude řešit Rada bezpečnosti OSN a které prosazují USA i Čína, pohrozila Severní Korea preventivním jaderným útokem proti USA. „Dokud Spojené státy americké podněcují jadernou válku, budeme využívat své právo na preventivní útok,“ citovala ČT24 severokorejské ministerstvo zahraničí. Rada bezpečnosti OSN bude ve čtvrtek jednat o sankcích, které mají být reakcí na jaderný test KLDR z minulého měsíce. Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová uvedla, že se bude jednat o jedny z nejtvrdších sankcí, které kdy OSN uvalila. Sankce zároveň odůvodnila slovy, že musí být zřejmé silné odhodlání mezinárodního společenství naplnit jaderné odzbrojování.
Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR
Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Čínští intelektuálové vyzývají vedení země k reformám
Čínští prominentní vědci, novináři a aktivisté zaslali novému vedení země otevřený dopis, ve kterém jej žádají k provedení reforem. V dopise vyzývají Peking k ratifikaci mezinárodní dohody o lidských právech, kterou doteď podepsalo 100 čínských intelektuálů. Podle BBC jde o druhou výzvu vládě za poslední 3 měsíce. Za několik dní se v Pekingu koná zasedání čínského parlamentu, na němž má být schválen nový vůdce země Si Ťin-pching, čímž by měla být dokončena generační výměna čínské politické reprezentace.
OSN odsuzuje gulagy v KLDR a vyzývá členské státy k jednání
Nezávislí komisaři OSN pro lidská práva vyzývají mezinárodní společenství k vyšetřování porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), kde v zajateckých táborech se mají nacházet tisíce politických vězňů. Vězňům se nemá dostávat zdravotní péče a mají mít jen velmi omezené potravinové příděly, které hraničí s hladověním. Podle OSN jsou nuceni pracovat 7 dní v týdnu v náročných průmyslových odvětvích a v nelidských podmínkách, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho z nich je odsouzeno za politické zločiny, jako například za protisocialistické názory či kritizování současné vlády. Ve vězení má docházet ke znásilňování žen a pokus o únik je ve většině případů trestán popravou. Podrobná zpráva o stavu lidských práv v KLDR bude předložena Radě bezpečnosti OSN 11. března na zasedání v Ženevě.
Čína představila novou fregatu, má posílit bezpečnost na moři
Hájit čínské zájmy při teritoriálních konfliktech bude nová fregata typu 056, kterou v pondělí představilo čínské námořnictvo. Nové plavidlo je vybaveno protilodními a protiletadlovými střelami a vrtulníkem a jeho konstrukce snižuje možnost, aby bylo odhaleno radarem. K obsluze lodi je potřeba 60členná posádka. Čínská armáda v současnosti pracuje na 20 fregatách stejného typu, které mají nahradit zastaralé modely. Země jimi chce posílit kontrolu a doprovod lodí v Jihočínském a Východočínském moři, na něž si země činí nárok.