Spojené státy americké a Japonsko chtějí prosadit mezinárodní vyšetřování, které se zaměří na otázku, zda dochází k porušování lidských práv v Severní Koreji. Obvinění vznesla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR veškerá obvinění odmítá. Součástí návrhu rezoluce na mezinárodní vyšetřování, které hodlá s Japonskem předložit i EU, obsahuje i návrh na šetření, zdali v KLDR dochází k mučení a popravám politických vězňů. „Široká podpora této rezoluci mezinárodním společenstvím by vyslala silný signál KLDR,“ citovala slova japonského diplomata Tošika Abeho ČTK.
Archiv rubriky: Východní Asie
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě
Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.
Peruánský ministr zahraničí Roncagliolo navštíví příští týden Čínu
Podle prohlášení sekretariátu ministerstva zahraničí Peru se příští týden uskuteční zahraniční cesta peruánského ministra zahraničí Rafaela Roncagliola do Číny. Oficiálním cílem jeho návštěvy bude posílení přátelských vztahů mezi oběma zeměmi. Součástí programu ministra Roncagliola bude také účast na diskuzi organizované na univerzitě v čínském městě Beiwai, kde bude přednášet o vnější politice Peru a jejích důsledcích na události v Asii. Čína je hlavním obchodním partnerem Peru a politický dialog mezi zeměmi je velmi živý. Již od roku 2008 jsou vztahy mezi Čínou a Peru charakterizované jako strategické a v roku 2011 vstoupila do platnosti dohoda o volném obchodu mezi těmito státy.
Japonský premiér Abe je na návštěvě USA a bude jednat s prezidentem Obamou
Japonský premiér Shinzo Abe ve čtvrtek přiletěl na zahraniční návštěvu do USA. V pátek se sejde s americkým prezidentem Barackem Obamou. Zásadním cílem japonské návštěvy je upevnění vzájemných především bezpečnostních vazeb. Hlavní agendu jednání bude zcela pravděpodobně představovat nedávný nukleární test KLDR, ekonomické vazby USA a Japonska a teritoriální spory Tokia s Pekingem. Premiér Abe uvedl, že americká podpora Japonska ve sporech o ostrovy v Jihočínském moři, který si nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan, je zásadní.
Podle expertů byly Čínou nabourány stránky všech významných institucí
Podle počítačových a bezpečnostních expertů čínští kyber-špióni pronikli na weby všech významných washingtonských institucí. Hackerské útoky z poslední doby zahrnují útoky na právnické firmy, think tanky, zpravodajské služby, ambasády nebo lidskoprávní organizace. Čína dlouhodobě jakoukoli spojitost s hackerskými aktivitami popírá. Americký prezident Barack Obama uvedl, že je potřeba přijít s novým plánem na boj proti kyber-špionáži, která by byla zacílena především na obchodní a ekonomická data.
Severní Korea hodlá pokračovat ve svém jaderném programu
Jaderný test z počátku týdne budou následovat další, pravděpodobně ještě v letošním roce. Severokorejská vláda si tak chce vynutit mírová jednání s USA a navázání diplomatických styků. Stav vzájemných vztahů totiž zůstává podle agentury Reuters velmi podobný jako v roce 1953, kdy byla ukončena korejská válka. Severní Korea je připravena čelit dalším sankcím a odmítá změnu ve svém postoji navzdory tomu, že jde o ekonomicky malou a izolovanou zemi, jejímž víceméně jediným významným partnerem je Čína. Východoasijská země, ačkoliv se nyní postavila na stranu odpůrců severokorejského jaderného programu, nehodlá ukončit svou podporu a bude nadále zásobovat Severní Koreu potravinami a pohonnými hmotami.
Jižní Korea se obává dohody o volném trhu mezi EU a USA
Euroamerická dohoda o volném obchodu by mohla mít v případě své realizace nepříznivé důsledky pro Jižní Koreu, pro niž by dohoda mohla znamenat výrazné omezení výhod, které jí v současnosti plynou z bariér mezi evropským a americkým trhem. Před 2 lety Jižní Korea uzavřela dohody o volném trhu jak s EU, tak i s USA. Pokud by tito dva aktéři mezi sebou uzavřeli podobnou dohodu, Jižní Koreji by značně poklesl vývoz, evropský trh je významný například pro jihokorejský automobilový průmysl. Ztrátou svého postavení by Jižní Korea mohla přijít o důležité odbytiště. Podobné důsledky by dohoda mohla mít i pro Čínu, která je hlavním jihokorejským obchodním partnerem.
Prezident Obama ujistil Japonsko o americké podpoře
Americký prezident Barack Obama během telefonického rozhovoru s japonským premiérem Shinzo Abem vyjádřil podporu Japonsku. ČTK uvedla, že prezident Obama také zdůraznil trvání všech dohodnutých závazků k zajištění bezpečnosti Japonska včetně „posíleného odstrašení s pomocí amerického jaderného deštníku.“ Bílý dům tak reaguje na jaderný test Severní Koreje, který KLDR uskutečnila v úterý. Japonsko po nukleární zkoušce posílilo svá obranná opatření.
Podpora zemědělství a snižování chudoby se staly jednou z čínských priorit
Čínský vicepremiér Hui se zúčastnil 36. zasedání Rady guvernérů Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD). Hlavní motivací je snižování chudoby a podpora dalšího rozvoje čínského zemědělství. Význam těchto kroků v posledních letech výrazně roste, Čína má za sebou ekonomicky nejúspěšnější desetiletí. K tomu, aby svou pozici posílila a mohla dále zvyšovat životní úroveň, je avšak zapotřebí soustředit se i na snižování rozdílů mezi bohatými a chudými a podpořit zemědělskou výrobu. Součástí vicepremiérovy zahraniční cesty je i návštěva Švýcarska a Slovenska.
Rosňeft jedná s Čínou o zdvojnásobení dodávek ropy za 30 miliard USD
Ruská státem vlastněná společnost Rosňeft by peníze získala ve formě jednorázové půjčky. Ty by využila k zakoupení akcií konkurenční ropné společnosti TNK-BP, kterých si jejich vlastníci cení na 55 miliard USD. Pokud se obchod uskuteční, stane se Rosňeft největší naftařskou firmou na světě. Otázkou nyní je, jakým způsobem Číně zajistit požadovaný objem ropy, spekuluje se o zvýšení kapacity již existujícího ropovodu pomocí paralelního potrubí, případně jeho dovybavení výkonnějšími pumpami. Ve hře je také využití přenosových kapacit Kazachstánu.
Prezidentka Jižní Koreje jmenovala první ministry, do úřadu ale nastoupí až za týdny
První prezidentka v historii Jižní Koreje Park Geun-hye jmenovala novým ministrem zahraničí Yun Yung-se, ministrem obrany se stal Kim Byung-kwan. Prezidentka Park Geun-hye oficiálně nastoupí do své funkce 25. února. Brzké jmenování ministrů zdůvodnila slovy, že je nutné se připravit na případnou další provokaci ze strany Severní Koreji. Veřejnost i analytiky nominace překvapila, předcházela totiž obsazení postů prezidentské kanceláře. Severní Korea v úterý uskutečnila další jaderný test, mezinárodní společenství nešetří kritikou.
Severní Korea uskutečnila další jaderný test
V úterý ráno Severní Korea simulovala další jaderný výbuch. Podle oficiálních zpráv severokorejské vlády byl test úspěšný. Jeho výsledky jsou velmi podobné jako u testů v letech 2006 a 2009. Severokorejci testují jaderné zbraně i přes celosvětový intenzivní odpor, Rada bezpečnosti OSN v prosinci vydala rezoluci navyšující sankce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tento test označil za „hluboce destabilizující provokaci“. Prezident USA Obama požaduje okamžitou mezinárodní reakci.
Prezident Barack Obama považuje severokorejský jaderný test za provokaci
Americký prezident Barack Obama ostře odsoudila jaderný test, ke kterému v úterý přistoupila Severní Korea. Podle amerického prezidenta je nukleární zkouška vysoce provokativní akcí a ohrožuje nejen region a USA, ale i mezinárodní stabilitu a mír. Zároveň prezident Obama dodal, že jaderným testem KLDR porušila celou řadu rezolucí OSN. Americký prezident vyzval k rychlé mezinárodní reakci. Třetí jadernou zkoušku Severní Koreje odsoudili i další státníci, stejně jako generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.
USA jsou údajně terčem velké kyber-špionážní kampaně
Americké zpravodajské služby ve zprávě oznámily, že se Spojené státy americké staly terčem masivní kyber-špionážní kampaně. Podle National Intelligence Estimate hrozba vychází především z Číny, která se snaží nabourat do počítačových systémů amerických podniků a institucí za účelem ekonomických zisků. Zpravodajské služby se opírají především o četné počítačové útoky, kterým za posledních 5 let čelily nejrůznější sektory od energetiky, přes informační technologie k automobilovému průmyslu. Hackerské útoky představují hrozbu především pro konkurenceschopnost americké ekonomiky.
Čína radikalizuje svůj postup proti Tibetu, přistoupila k zatýkání
Od roku 2009 se pokusila o protestní sebeupálení zhruba stovka lidí. Jejich cílem bylo upozornit na porušování lidských práv a omezování kulturní a náboženské svobody. Čína změnila svou taktiku potlačování odporu a nyní přistupuje k zatýkání všech, kteří by se mohli stát dalšími „živými pochodněmi“ nebo k tomu vyzývají. K čtvrtečnímu dni zadržela přibližně 70 osob. Podle agentury Nová Čína bude 12 z nich oficiálně obviněno. Peking dává vinu za podporu těchto akcí i samotnému dalajlámovi a hodlá nadále stupňovat své kroky.
Ruské bojové letouny narušily japonský vzdušný prostor
Ve čtvrtek ráno byly severně od japonského ostrova Hokkaido zaznamenány dva ruské bojové letouny. Japonsko narušení vzdušného prostoru kritizuje, k incidentu došlo v době, kdy se obě strany snaží dohodnout na řešení dlouholetého sporu o Kurilské ostrovy, na které si oba státy činí právo. Od roku 1855 patří Japonsku, přesto spor o ně trvá již více než 60 let. Kvůli Kurilským ostrovům spolu Japonsko a Rusko dosud nepodepsaly mírovou smlouvu o ukončení 2. světové války. V prosinci 2012 byly obnoveny rozhovory, kde Japonsko chtělo definitivně vyřešit i spor o Kurily.
Jižní Korea zvažuje preventivní útok,v případě nutnosti je ochotna riskovat i válku
Agresivní rétorika severokorejské vlády a její záměr pokračovat v testování jaderných zařízení by mohla mít následky i v podobě války. Jižní Korea nyní zvažuje preventivní útok a to i přes riziko rozvinutí ozbrojeného konfliktu. Země je připravena v případě postupující severokorejské agrese podniknout nevyhnutelné kroky ke zničení jaderných zbraní svého severního souseda. Zatím se nicméně nejedná o definitivní rozhodnutí.
Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti
Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.
Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena
Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.
Experti sledují čínskou ekonomiku
Minulý měsíc Čína ohlásila překvapivé obchodní výsledky a zaujala tak analytiky globálních ekonomických trendů. Krátce na to upozornila na další pozitivní vývoj – zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými. Odborníci tyto zprávy přijímají s nedůvěrou a bedlivě sledují situaci, k Číně se totiž nyní díky jejímu rostoucímu významu obrací pozornost investorů, analytiků i vlád z celého světa a to i přesto, že její ekonomika po letech růstu viditelně zpomaluje. Podle okolních států Čína nedosáhla takového vývozu, jak tvrdí. Odborníci se však shodují na tom, že mezinárodní zájem může Číně jen pomoci.
Čína by mohla přistoupit k liberalizaci režimu
Současná čínská ústava byla ratifikována v roce 1982, přesto však mnohé její principy fungují pouze teoreticky. Změnu může přinést nové vedení Čínské komunistické strany. V listopadu loňského roku se generálním tajemníkem stal Xi Jinping a z několika jeho projevů je patrné, že by se strana nemusela bránit částečné liberalizaci režimu. To dodává naděje reformistům a intelektuálům, kteří by v zemi rádi viděli stranicky kontrolovaný systém. Generální tajemník Xi Jinping v jednom svém prohlášení, které podporuje tyto domněnky, poukázal na „nutnost vyhnout se osudové chybě Sovětského svazu“ a „spoutat moc“. Podle analytiků je možnost na změnu reálná.