Hassan Rouhani oficiálně nahradí ve funkci prezidenta Íránu Mahmúda Ahmadínežada v neděli, kdy se bude konat veřejná inaugurace. Na ceremonii v Teheránu bude volba potvrzena nejvyšším vůdce ajatolláhem Alí Chameneí. Při svém zvolení slíbil Rouhani reformy a konec mezinárodní izolace. I on nadále odsuzuje Izrael a jeho existenci. V pátek byl den na podporu Palestinců. Ve svém posledním projevu prezident Ahmadínežád varoval před sionismem. Analytici upozorňují, že v Íránu nemá rozhodovací slovo prezident, ale nejvyšší vůdce.
Archiv rubriky: Asie
Írán dodá do Sýrie ropu v hodnotě 3,6 miliard USD
Dle syrské státní tiskové agentury SANA byla v pondělí v Teheránu podepsána dohoda mezi Íránem a Sýrii, která zajistí dodávky ropy z Íránu do Sýrie v hodnotě 3,6 miliard USD výměnou za možnost íránských investic na syrském území, nebylo upřesněno, o jaké konkrétní investice se bude jednat. Írán je hlavní podporovatel režimu syrského prezidenta Bashara al-Assada, který již 28 měsíců čelí protestů, které přerostly v občanskou válku. V květnu syrský ministr ropy Sleiman Abbas oznámil, že Sýrie musí dovážet ropu. Těžba ropy na jejím území zkolabovala v důsledku konfliktu, před ním mohla v menší míře ropu i vyvážet.
Dohody mezi Izraelem a Palestinou má být dosaženo do 9 měsíců
První jednání po téměř třech letech se konala v pondělí a úterý ve Washingtonu. Hlavní vyjednavači za Izrael a Palestinu by se měli sejít znovu během 2 týdnů a do 9 měsíců chtějí uzavřít konečnou dohodu. Dle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se sejdou v Izraeli či na palestinských území. Dodal, že jednání byla pozitivní a korektní, obě strany jsou připraveny jednat o sporných bodech, jako jsou osady, Jeruzalém či hranice. Je přesvědčen, že mohou dosáhnout míru. Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat prohlásil: „Palestinci trpěli dost a nikdo nebude z tohoto úsilí těžit více než palestinský lid. Jsem šťasten, že všechny otázky finálního statusu jsou na stole.“ Izraelská ministryně spravedlnosti Tzipi Livni, která se účastní jednání za izraelskou stranu, poukázala, že není důležité se zabývat minulostí, ale soustředit se na budoucnost. Dodala, že mohou společně pracovat na něčem, co bude skutečné a trvalé.
Největší obchodní spor mezi EU a Čínou je vyřešen
Po šestitýdenních jednáních se obě strany dohodly na řešení sporu, kdy EU zruší cla na čínský dovoz solárních panelů do EU. Dovozní cla stanovila EU minulý měsíc, což vyvolalo nevoli Číny, která v reakci na evropské kroky zahájila šetření evropského dovozu vín do Číny. Součástí nové dohody byla také stanovena minimální dovozní cena solárních panelů z Číny, která podle odhadů činí 0,74 USD za 1 watt výkonu. Před dohodou se cena pohybovala okolo 0,5 USD. Z řad evropských výrobců se ozývají kritické hlasy, které považují dohodnutou cenu za stále dumpingovou. Pro obě strany sporu bylo nalezení řešení sporu zásadní pro budoucí vztahy, jelikož jejich vzájemné obchodní vztahy jsou velmi úzké. Čína představuje největšího světového výrobce solárních panelů a zároveň je pro EU druhým největším obchodním partnerem (za USA). EU je v současnosti největší solární trh a také největší obchodní partner pro Čínu.
Násilí v Iráku nepolevuje
Série výbuchů bomb v autech si v pondělí vyžádala více než 50 lidských životů a téměř 200 lidí je zraněno. V okolí Bagdádu vybuchlo 13 náloží v autech v převážně šíitských čtvrtí. Další bomby vybuchly v centru Basry a u terminálů taxíků v Kutu. Od začátku roku tak násilí v Iráku zabilo již 4000 lidí, jen v červenci bylo mrtvých v důsledků útoků 810. Panují obavy, že se navrátí do Iráku plnohodnotný konflikt. OSN tvrdí, že se jedná o největší násilí od roku 2008. Zvyšuje se napětí mezi většinovou šíitskou společností a menšinovou sunnitskou, která se cítí na okraji zájmu vlády Nuri al-Maliki. Ministr vnitra řekl, že násilí je inflitrováno ve společnosti a bez pomoci občanů se ho bezpečnostním silám nepodaří zastavit.
Saúdská Arábie postaví metro za 22 miliard USD
Saúdská vláda má v plánu postavit 6 linek metra s délkou 180 kilometrů v hlavním městě Rijádu, kde žije 6 milionů obyvatel. Chce tím podpořit ekonomiku, zaměstnanost a kvalitu života obyvatel. Stavba začne příští rok a vagóny metra mají jezdit v roce 2019. Expert z univerzity v Cambridge Jim Krane chválí rozhodnutí Saúdské Arábie, poddle něj má dostatek financí, a proto investice do infrastruktury má smysl.
U thajského pobřeží praskl podmořský ropovod
V sobotu z podmořského ropovodu začalo unikat velké množství ropy. Ropná společnost PTT Global Chemical odhaduje, že se do moře dostalo přibližně 50 tisíc litrů ropy. Do boje s ropnou skvrnou se pustili také vojáci a deset lodí thajského námořnictva. I přes jejich snahu se ropa dostala až k thajskému pobřeží, které je vzdálené 20 km od ropovodu. Konkrétně jsou znečištěné pláže ve východothajské provincii Rajóng. Společnost PTT oznámila, že se daří ropnou skvrnu zmenšovat. Ekologové přesto již vyjadřují své obavy o dopady nehody na místní životní prostředí. Tato nehoda není první podobným incidentem společnosti PTT. V roce 2009 byla společnost spadající pod PTT zapojena do velkého úniku ropy z těžebního pole Montara poblíž břehů Austrálie.
Syrská armáda obsadila klíčové části města Homs
Syrské provládní jednotky obsadily čtvrť Khalidiya ve městě Homs, která byla nejdůležitějším opěrným bodem syrských rebelů v tomto městě. Syrská vládní zpravodajská agentura SANA uvedla, že armáda „kompletně obnovila bezpečnost a stabilitu v oblasti Khalidiya“. Syrské opoziční jednotky tak již v Homsu kontrolují jen části starého města a přilehlé oblasti. Homs je důležitý bod na spojnici mezi Damaškem a pobřežím Středozemního moře a od začátku syrského povstání byl jednou z hlavních základen rebelů.
Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou začnou v pondělí ve Washingtonu
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, které byly přerušeny v roce 2010, začnou v pondělí večer ve Washingtonu. Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co Izrael schválil propuštění 104 palestinských vězňů. V neděli večer ministr Kerry telefonoval s izraelským premiérem Netanyahu a palestinským prezidentem Abbasem. Oba vyjádřili souhlas, že jednání bude sloužit na vytvoření procesního plánu, jak jednání budou pokračovat v dalších měsících. Izraelskou delegaci povede ministryně spravedlnosti Tzipi Livni a palestinskou Saeb Erekat.
V kuvajtských volbách utrpěli porážku šíité
Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.
Indická armáda bude používat bezpilotní letouny
V blízké budoucnosti bude Indie podobně jako Spojené státy americké používat ultralehké bezpilotní letouny označované často i jako drony, které nesou označení Lakshya- 1. Ty byly navrženy Organizací pro vývoj obranných systémů a zkonstruovány státním podnikem Hindustan Aeronautics Limited, k jejich oficiálnímu nasazení dojde několik měsíců před plánovaným termínem. Poslední testy byly úspěšně provedeny již před rokem a v současné době je k předání indické armádě připraveno 39 bezpilotních letounů. Lakshya-1 mohou být řízeny dálkově z pozemní naváděcí stanice, startovat mohou jak z pevniny, tak z lodě. Ke vzletu nepotřebují žádnou dráhu, přistání pak zajišťuje dvoufázový parašutistický systém přizpůsobený místu dosednutí. Indická armáda tak získala další moderní a vysoce vyvinutý stroj, díky čemuž nadále posiluje své postavení v regionu.
Kambodžská vládnoucí strana potvrdila svou převahu
Lidová strana Kambodže (CPP) vedená nejmocnějším mužem země a několikanásobným premiérem Hun Senem znovu zvítězila v parlamentních volbách, čímž naplnila všeobecné očekávání. Kromě dominantního postavení CPP ale výsledky potvrdily i pokračující jihovýchodoasijský politický trend, kdy dominantní subjekty oslabují. Oproti volbám v roce 2008 si CPP výrazně pohoršila, podle dostupných informací získala 68 mandátů v celkem 123členném Národním shromáždění, které jí zajišťují nadpoloviční většinu. Tento výsledek, ač velmi dobrý, ale představuje zhoršení, oproti roku 2008 totiž strana ztratila 22 křesel. Polepšila si naopak opoziční koalice Sama Rainsyho Kambodžská národní strana osvobození, která získala zbývajících 55 mandátů. Informace o výsledcích zveřejnil mluvčí strany CPP a vlády Khieu Kanharith, oficiální data zatím nejsou známa.
Expanze ruských energetických společností na Dálný východ nebude úplně podle jejich představ
Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.
Kuvajťané volí do parlamentu podruhé za osm měsíců
Poté, co v Kuvajtu soud nařídil rozpuštění 50-ti členného parlamentu, se nyní konají volby. Opozice v čele s islamisty znovu volá po jejich bojkotu. Došlo ke změně volebního systému, o němž opozice tvrdí, že umožní vládnoucí dynastii Al-Sabah manipulovat s výsledky. Nyní se na rozdíl od předchozích voleb nepodařilo svolat masová shromáždění jako v prosinci loňského roku. Národní demokratická aliance, liberální strana, a většina beduínských kmenů, které minulé volby bojkotovaly, se nyní účastní. Oprávněno volit je přibližně 440 000 Kuvajťanů. První výsledky jsou očekávány v sobotu večer. Na pořádek při volbách dohlíží 11 000 policistů a na jejich korektnost více 30 pozorovatelů z arabských zemích. Poslední dva parlamenty byly zrušeny soudem z procesních důvodů, předchozí zase emírem. Analytici se nedomnívají, že nové volby přinesou politickou stabilitu do země.
Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu
Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.
Červený kříž: Syrský režim blokuje přístup do Homsu
Mezinárodní výbor Červeného kříže vydal ve středu prohlášení, ve kterém varuje, že pokud nebude moci dorazit do syrského města Homs, bude to mít tragické následky. Ve městě jsou civilisté, kteří potřebují potraviny a zdravotnický materiál. Magne Barth, vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Sýrii, řekl, že se přes zdlouhavé jednání se snaží již téměř 20 dní dostat do Homsu, ale bez úspěchu. Okolo 2000 lidí je v pasti. Mezinárodní humanitární právo říká, že obě válčící strany jsou povinni umožnit rychlou humanitární pomoc pro civilisty, ale ne vždy je toto právo dodržováno. Homs leží ve střední Sýrii a byl epicentrem protestů proti prezidentovi Basharovi al-Assadovi.
Al-Kaida přiznala odpovědnost za útoky na vězení v Iráku
V internetovém prohlášení se odnož teroristické skupiny al-Kaida, která sebe nazývá Islámský stát v Iráku a Levantě, přiznala k dvou masivním útokům na vězení Abu Ghraib a Taji, které osvobodily na stovky vězňů. Skupina útoky připravovala několik měsíců. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Wissam al-Firaiji řekl, že teroristé byli dobře vyzbrojeni. V prohlášení ministerstva obrany je, že útočníkům pomohli někteří dozorci.
Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.
Austrálie volá po rozvoji uranového sektoru
Australský ministr nerostných zdrojů Gary Gray ve svém projevu na konferenci o australském uranu řekl, že je nutné, aby se australský uranový průmysl pozvedl a zvyšoval svou produkci. Je podle něj důležité mít takový uranový průmysl, který dokáže pokrýt celosvětovou poptávku, která podle odhadů brzy překoná stávající nabídku. Austrálie disponuje téměř 40 % světových zásob uranu, ale zásobuje pouze 19 % světového trhu. Čína je jedním z největších odběratelů na světě, která sama produkuje přibližně 1000 tun za rok, ale podle predikcí bude do roku 2020 spotřebovávat 20 000 tun ročně. Stejně tak významným odběratel bude Indie. V Indii a Číně má podle plánů během dvou následujících dekád vzniknout 35 reaktorů. To jsou významné příležitosti pro australský uranový průmysl, které je nutné využít.
Stovky vězňů utekly z iráckých věznic
Nejméně 20 příslušníků bezpečnostních složek bylo zabito při bojích ve dvou věznicích poblíž hlavního města Bagdádu, západně v Abu Ghraib a severně v Taji. Zprávy říkají, že nejméně 500 vězňů uteklo, ale vláda nepotvrdila přesný počet. V minulosti při několika útocích na věznice uprchly desítky vězňů. Nejmenovaný příslušník bezpečnostních složek řekl: „Je to jasně teroristický útok provedený al-Kaidou na osvobození usvědčených teroristů s al-Kaidou.“ Řada utečenců byla odsouzena k trestu smrti. Útok na vězení začal v neděli večer, teroristé použili minometné granáty, a poté bomby v autech a sebevražedné atentátníky. Situaci získali zpět pod kontrolu úřady v pondělí ráno za pomoci vrtulníků. Sunnité si dříve na demonstracích stěžovali, že někteří vězni jsou drženi neoprávněně a někdy jsou i mučeni.
EU zařadila vojenské křídlo Hizballahu na seznam teroristických organizací
Ministři zahraničních věcí států EU se dohodli na zařazení vojenského křídla libanonského Hizballahu na seznam teroristických organizací. K tomuto kroku byl třeba souhlas všech 28 členských států. Umožňuje to zmrazit aktiva organizace v EU a posílat jí finance se stalo ilegální. Některé členské státy EU se obávají, že tento krok destabilizuje situaci v Libanonu. Upozorňují, že je obtížné rozlišit mezi politickým a vojenským křídlem. USA přivítali tento krok, jelikož mají Hizballah na seznamu teroristických organizací již několik let. V pátek se libanonská vláda snažila přemluvit EU, aby opustila od tohoto kroku, protože Hizballah je součástí libanonské společnosti. Diplomaté EU upozorňují nejen na zapojení Hizballahu v syrské válce, ale i na loňský útok na izraelské turisty v Bulharsku či na přípravu útoku na izraelské turisty na Kypru, se kterými je Hizballah spojován.
Omán plánuje výstavbu nové železniční sítě
Omán plánuje vybudování nové železniční trasy v celkové délce přes 2000 kilometrů. Projekt, který nese označení „Ománská dráha,“ má spojovat tři hlavní přístavy a průmyslová centra země: Sohar, Salalah a Duqm, která se nacházejí na východním, jihovýchodním a jihozápadním pobřeží země. Další funkcí železniční sítě má být lepší propojení Ománu se sousedním Jemenem, a hlavně napojení na dopravní sít sousedních států, členů Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). V rámci projektu budou vybodovány i trasy pro přepravu cestujících, spojující nejlidnatější ománská města a letiště. Zakázku v hodnotě 35 milionů USD na přípravu celého projektu získala firma, jejíž jméno nebylo podle zvyklostí zatím uveřejněno.
Nepálská opozice je proti volbám
Třiatřicet nepálských opozičních stran v čele s Komunistickou stranou Nepálu vyslovily požadavek, aby se mezinárodní společenství postavilo proti hlasování o volbách do druhého ústavodárného shromáždění. Informace jsou oficiální, pocházejí z tiskového prohlášení opozice. Volby by měly proběhnout 19. listopadu 2013, jejich termín byl ale již několikrát posunut a tento termín tedy lze považovat za definitivní jen s velkou rezervou. Opozičním stranám se nelíbí hlavně sílící tlak mezinárodních aktérů a jejich zasahování do celé záležitosti. Dohodu o ustavení dalšího ústavodárného shromáždění a voleb do něj podepsalo více než sto politických stran Nepálu, na samotném jednání se ale podílejí pouze čtyři. I to je důvod nevole opozice. Celá záležitost bude mít pravděpodobně značný vliv na celé jednání, opozice požaduje jeho ukončení a rozpuštění parlamentu.