Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Archiv rubriky: Palestina
Hamas a Fatah vedou rozhovory o sjednocení
Vůdce Hamasu Khaled Meshaal uvedl pro BBC, že vede rozhovory s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem, vůdcem hnutí Fatah, o zformování vlády národní jednoty. Podle vůdce Hamasu Meshaala rovněž probíhají práce na přípravě parlamentních i parlamentních voleb, které se kvůli roztržce mezi oběma organizacemi několik let odkládaly. Fatah s Hamasem se vzájemně znepřátelily po palestinských volbách roku 2006, v roce 2011 však podepsaly dohodu o sblížení a v posledních měsících se jejich vztahy opět výrazně zlepšují.
Prezident Barack Obama chystá cestu do Izraele
Americký prezident Barack Obama během letošního jara navštíví Izrael, kde se setká s představiteli Palestiny a Izraele a společně budou jednat o obnovení mírových rozhovorů. Podle izraelských médií by se návštěva měla uskutečnit 20. března, ale Bílý dům toto datum zatím nepotvrdil. Prezident Obama se na své cestě na Blízký východ dohodl po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem z minulého týdne. Naposledy byl prezident Obama v Izraeli v roce 2008 ještě jako prezidentský kandidát.
Izrael zatkl příslušníky Hamasu
Izraelské síly na Západním břehu Jordánu zadržely nejméně 20 členů palestinské organizace Hamas. Mezi zadrženými jsou i 3 členové palestinského parlamentu. Izrael považuje Hamas za teroristickou organizaci, důvody pro aktuální zatýkání jeho členů však zatím neuvedl. Palestinské lidsko-právní organizace zátah odsoudily, podle nich má pouze podkopat sjednocovací proces mezi znesvářenými palestinskými frakce, Hamasem a Fatahem. Podle palestinských zdrojů zadržuje Izrael v současné době více než 4 500 Palestinců, z toho 12 členů parlamentu.
Nový americký ministr zahraničí Kerry nabídnul prezidentu Abbásovi setkání
Ministr zahraničních věcí John Kerry, který byl v pátek uveden do úřadu, poprvé telefonicky hovořil s představitelem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Ministr Kerry plánuje se s prezidentem Abbásem v blízké budoucnosti osobně sejít a podílet se na udržení mírového procesu v regionu. Oba politici se v minulosti již několikrát setkali. ČTK informovala o tom, že ministr zahraničí John Kerry hovořil také s izraelským prezidentem Shimonem Peresem a rovněž s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Malajský premiér navštívil Pásmo Gazy
Malajský premiér Najib Razak vstoupil v úterý do Pásma Gazy, aby vykonal podle svých slov „humanitární návštěvu“. Na společné konferenci s vůdcem Hamasu Ismail Haniyaem v Gaze uvedl, že přijel „vyjádřit solidaritu s palestinským lidem.“ Návštěva se však setkala s kritikou palestinského prezidenta a vůdce hnutí Fatah Mahmouda Abbase. Podle jeho kanceláře návštěva premiéra Razaka „podkopává palestinskou reprezentaci, posiluje rozdělení a celkově neprospívá palestinským zájmům.“ Malajský prezident Razak však naopak vyjádřil přání, aby došlo k opětovnému sjednocení Fatahu i Hamasu, mezi nimiž panuje již 5 let vzájemné napětí.
V Izraeli začíná povolební vyjednávání
Po sečtení výsledků izraelských parlamentních voleb získala koalice strany Likud premiéra Benjamina Netanyahua a strany Yisrael Beitenu 31 křesel v izraelském parlamentu, což je o 11 křesel méně, než měly obě strany před volbami. Spolu se zbylými třemi pravicovými stranami kontroluje pravý blok 60 křesel izraelského parlamentu z celkových 120. Nečekaného úspěchu dosáhla nová středová sekulární strana Yesh Atid, která získala 19 křesel. Sekulární Yesh Atid tak spolu s Labouristy, ostatními levicovými stranami a arabsko-izraelskými stranami kontroluje v parlamentu druhou polovinu křesel. Podle BBC bude premiér Netanyahu potřebovat k sestavení vlády podporu středové Yesh Atid, její lídr Yair Lapid však již avizoval, že bude požadovat změnu zákonu, který umožňuje ultra ortodoxním židům vyhnout se službě v armádě a také, že vstoupí pouze do vlády, která bude usilovat o obnovení mírových rozhovorů s Palestinci. Zájem o spolupráci se středovou Yesh Atid však projevila také předsedkyně levicových Labouristů Shelly Yachimovichová. „Máme nyní příležitost osvobodit izraelské občany od jha netanyahuovy vlády,“ uvedla předsedkyně Yachimovichová.
Izraelská armáda opět zasáhla proti palestinským aktivistům
Izraelská armáda opět odstranila palestinský protestní tábor na Západním břehu Jordánu. „20 Palestinců bylo vypovězeno bez vzniku incidentů,“ uvedla izraelská armáda. Příkazy k odstranění tábora byly vydány v neděli v noci izraelskou armádou s odůvodněním, že tři ze stanů a staveb se nacházejí na území, které patří Izraeli, čtvrtý objekt údajně stál na místě plánované oddělující bariéry. Palestinští aktivisté výstavbou tábora protestovali proti izraelským plánům vyvlastnit v dané lokalitě část půdy. Inspirovali se přitom předešlou akcí palestinských aktivistů, kteří podobný kemp postavili ve snaze upozornit na izraelské plány výstavby osad.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Palestinští aktivisté postavili další stanový tábor
Protestují tak proti politice výstavby izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve svém prohlášení aktivisté uvedli, že brání zemi před Izraelem, který stejnou strategií, tedy výstavbou osad, zabírá okupované území Západního břehu. Jedná se již o druhý stanový tábor vybudovaný palestinskými aktivisty. Ten minulý byl po krátké době vyklizen izraelskou armádou. Izraelská armáda prohlásila, že nově vzniklou situaci monitoruje, aby předešla vzniku nepokojů.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Saudská Arábie poskytne finanční injekci Palestině
Vláda Saúdské Arábie se usnesla, že vyplatí částku 100 milionů USD pro oblast Západního břehu Jordánu. Království se tak rozhodlo v důsledku zhoršení rozpočtové krize Palestiny. „Státní rozpočet je deficitní. Izrael na protest proti uznání státu Palestina OSN snížil hodnotu naší měny,“ oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Saúdská podpora je jen malý krok k odlehčení vládního dluhu, který činí kolem 1,3 miliard USD. EU ve středu oznámila výši roční pomoci palestinským uprchlíkům částkou 133 milionů USD. Pomoc přislíbily i Spojené státy americké.
Izrael vykázal palestinské aktivisty z jejich stanového města
Izrael dal palestinským aktivistům ultimátum na vyklizení protestního tábora, který zbudovali na Západnám břehu Jordánu v místech, kde mají být vystavěny nové izraelské osady. Předchozí příkaz k vyklizení oblasti vydaný izraelskou armádou byl zablokován izraelským nejvyšším soudem. V novém prohlášení izraelské vlády vyhlásil premiér Benjamin Netanjahu také uzavření přístupových cest do této oblasti. Během soboty byly kolem protestního palestinského tábora rozmístěny izraelské jednotky, které mají na izolaci oblasti dohlížet. Protestující přesto navštívila a podpořila řada palestinských politiků. Sami protestující hodlají na místě setrvat, dokud je „armáda násilně nedonutí odejít.“
Palestinci protestují na území určeném k budování izraelských osad
Palestinští aktivisté na Západním břehu Jordánu vztyčili zhruba 20 stanů na území, kde se Izrael chystá stavět nové osady. Protestují tak proti výstavbě osad, kterou Izrael oznámil v prosinci 2012, pár dní poté, co OSN změnilo statut Palestinské autonomie na „nečlenský pozorovatelský stát.“ Výstavba izraelských osad na Západním břehu je podle mezinárodního práva ilegální, Izrael však takový výklad zpochybňuje. USA prosincové rozhodnutí Izraele o výstavbě nazvaly kontraproduktivním, Velká Británie a Francie si zase předvolaly izraelské velvyslance, aby podali vysvětlení. Izrael na protestní akci Palestinců reagoval vydáním příkazu k vyklizení dané lokality, podle BBC však Nejvyšší soud tento příkaz zrušil.
Egyptský prezident hostí rozhovory mezi Fatahem a Hamasem
Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.
Soud Hamasu v Gaze odsoudil bojovníka spojeného s Fatahem
Zaki al-Sakani byl odsouzen za terorismus a nelegální držení zbraní a výbušnin k 15 letům vězení. Byl rovněž podezříván z účasti na útoku, při němž minulý měsíc zahynulo 5 členů vojenského křídla Hamasu. Sakani je členem skupiny al-Aqsa Martyrs‘ Brigades, která je spojována s hnutím Fatah, ovládající Západní Břeh Jordánu. Rozsudek padl jen několik hodin před zahájením rozhovorů mezi Hamasem a Fatahem, zprostředkovaných egyptským prezidentem Mursím. Fatah rozsudek označil za „nesprávný a politický“. Mezi hnutím Hamas a Fatah panuje od roku 2007 napětí, které se však obě strany v poslední době snaží zmírnit.
Prezident Abbás oficiálně schválil užívání názvu „stát Palestina“
Palestinský prezident Mahmúd Abbás nařídil, aby jeho vláda oficiálně změnila jméno z „Palestinská samospráva“ na „stát Palestina“. S tím souvisí i vydávání nových průkazů totožnosti, pasů, výroba státních razítek apod. Již minulý týden ministerstva zahraničí spolu s ambasádami po celém světě nařídila používání „stát Palestina“ v úřední korespondenci. Izrael kritizoval Palestince v jejich úspěšné snaze o posílení postavení v OSN.
V Gaze se konalo shromáždění příznivců hnutí Fatah
Stovky tisíc příznivců hnutí Fatah se shromáždily v Gaze, aby oslavily 48. výročí založení své organizace. Hnutí Hamas, které Gazu ovládá, povolilo Fatahu podobnou akci poprvé po 5 letech. Podobné shromáždění se konalo i minulý měsíc, kdy se naopak na Západním břehu Jordánu, ovládaném Fatahem, uskutečnilo shromáždění Hamasu. Obě hnutí jsou znesvářená od roku 2007, kdy mezi nimi došlo k rozkolu. Poslední události však naznačují, že jejich vůdci si přejí opětovné sjednocení obou palestinských hnutí a snaží se zmírnit panující napětí. Vůdce Fatahu a zároveň prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas podepsal s vůdcem Hamasu Khaledem Meshaalem roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení obou organizací. Fatah s Hamasem se neshodnou na postojích vůči Izraeli a řešení palestinské otázky.
Palestinská milice útočí na Západním břehu Jordánu
Na izraelskou armádu během čtvrtka zaútočila skupina Palestinského islámského džihádu (PIJ) pomocí kamenů a Molotovových koktejlů. K incidentu došlo ve městě Djanine na Západním břehu Jordánu. Členové PIJ zaútočili již v úterý ve městě Tamoun, podle údajů od zasahujících zdravotníků bylo zraněno na 10 lidí. Palestinský Islámský Džihád je militantní teroristická organizace, jež vznikla v Pásmu Gazy a vymezuje se proti státům, které nedodržují korán a islám. V minulosti stála za atentáty na Jordánsko a Libanon.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
Izrael zmírnil omezení dovozu stavebních materiálů do Gazy
Izrael tímto krokem měl ocenit trvající příměří, které od listopadu panuje mezi ním a Pásmem Gazy. Podle vyjádření jednoho z palestinských představitelů Raeda Ghalbana je však tento krok nedostatečný. „To, co Izrael dovoluje dovézt, není dost na obnovu Pásma Gazy, není to ani dost pro soukromý sektor. Některé materiály, jako např. železo nebo cement, se navíc stále dovážet nesmějí,“ uvedl Raed Ghalban. Podle mluvčího izraelské armády Maj Guy Inbara se ale jedná o dlouhodobý proces. „Čím déle bude panovat klid a mír, tím více budeme ochotni uvolňovat podobná omezení,“ prohlásil armádní mluvčí Inbar. Izrael se obává, že stavební materiály mohou být v Gaze využívány na výrobu opevnění a zbraní. Přísná omezení na dovoz do Pásma Gazy panují zejména od roku 2007, kdy ze zde moci chopilo hnutí Hamas.