Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu slíbil, že jeho vláda bude pokračovat ve výstavbě nových bytových jednotek na palestinském území. Rozhodl se tak navzdory kritice západních zemí, které ve výstavbě vidí překážku k mírovým jednáním mezi Izraelem a Palestinou. Rozšiřování židovských osad kolem Jeruzaléma vidí premiér Benjamin Netanjahu jako logický krok. „Jeruzalém byl hlavním městem židovského národa na 3000 let,“ uvedl. „Představte si, že byste omezili výstavbu ve vašem hlavním městě, to nedává smysl.“ Premiér Netanjahu a jeho vláda plánuje postavit kolem 6000 bytových jednotek v okolí Jeruzaléma a na Západním břehu Jordánu.
Archiv rubriky: Palestina
Syrská opozice zaznamenala další úspěchy
Syrští rebelové prohlásili, že osvobodili město Halfaya v jižní části Sýrie a po útoku na vojenskou základnu poblíž města Deraa získali několik tanků syrské armády. Další úspěchy zaznamenali na jihu Damašku, kde ze dvou palestinských uprchlických táborů vytlačili provládní palestinské bojovníky, členy Vrchního velení lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP-GC). Oblast byla následně bombardována provládními letouny, což způsobilo velkou vlnu palestinských uprchlíků. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) již požádal o další finance, aby se mohl s novým přílivem uprchlíků konfliktu vyrovnat.
Západní břeh Jordánu hostil shromáždění hnutí Hamás
Ve čtvrtek se na Západním břehu Jordánu konalo poprvé po pěti letech shromáždění stoupenců palestinského hnutí Hamás. Akce se konala k příležitosti oslav 25. výročí založení Hamásu. Na Západním břehu Jordánu byly projevy podpory Hamásu zakázány, protože ho ovládá hnutí Fatah, mezi nímž a Hamásem došlo roku 2007 k rozkolu. Obě hnutí se rozchází v přístupu k otázkám okupace palestinského území Izraelem a vzniku samostatného palestinského státu. Obě frakce zaznamenaly v poslední době úspěchy na mezinárodním poli, což podle deníku Washington Post zlepšuje šance na znovusjednocení obou hnutí a tím posílení palestinské autonomie. Podle zákonodárce Hamásu Nasser al-Din al-Shaera „nemohou Palestinci bez jednoty dosáhnout ukončení izraelské okupace“.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Arabské státy se dohodly na finanční pomoci Palestině
Ministři zahraničních věcí se na jednání Ligy arabských států (LAS) v katarském městě Doha shodli na finanční pomoci Palestině. Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani vyzval k revizi Arabské mírové iniciativy z roku 2002, která upravuje vztahy s Izraelem. „Je logický krok po 10 letech přehodnotit mírový proces,“ pronesl premiér Al-Thani. LAS rozhodla o zaslání finanční částky ve výši 100 milionů USD palestinské samosprávě, prezident Palestiny Mahmud Abbas již dříve řekl, že bez finanční podpory se může správa Palestiny zhroutit.
Vůdce hnutí Hamas nikdy neuzná stát Izrael
Exilový vůdce palestinského hnutí Hamas Khaled Meshaal promluvil v Gaze k několika desítkám tisíc Palestinců u příležitosti 25 let od založení Hamasu. Ve svém projevu prohlásil, že nikdy neuzná stát Izrael, jelikož se rozkládá na okupovaném území. Izrael označil Meshaalův proslov za „nenávistný a extremistický“. „Takovýto extremismus nenapomáhá uzavření míru, spíše naopak,“ uvedl mluvčí izraelské vlády Mark Regev. Khlaed Meshaal, který je na návštěvě palestinského území poprvé od roku 1967, se setká i s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy roku 2007 vznikl mezi Hamasem a Fatahem rozkol, každé hnutí nyní kontroluje jinou část palestinského území.
Vůdce Hamasu je na návštěvě pásma Gazy
Vůdce exilového hnutí Hamas Khaled Meshaal v pátek přicestoval na návštěvu pásma Gazy. Na palestinské území vstoupil poprvé od roku 1967. Meshaal navštívil místo, kde byl před měsícem izraelským náletem zabit vojenský vůdce Hamasu Ahmed Jabari. Setkal se rovněž s rodinou několika palestinských obětí, které si vyžádal listopadový konflikt mezi Hamasem a Izraelem. Během své návštěvy má vůdce Khaled Meshaal promluvit ke shromáždění v Gaze a vést rozhovory s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy v roce 2007 došlo mezi Hamasem a Fatahem k rozkolu. Meshaal spolu s vůdcem Fatahu Mahmoudem Abbasem podpořili v roce 2011 egyptský plán na sjednocení obou znepřátelených frakcí palestinského hnutí.
Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem
Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN
Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.
Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN
Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.
Země OSN budou hlasovat o změně postavení Palestiny
Valné shromáždění OSN dnes pravděpodobně schválí změnu statutu Palestiny, souhlasně by měly hlasovat až dvě třetiny zemí. Ze současného postavení stálé pozorovatelské mise se má Palestina stát nečlenským pozorovatelským státem. Pokud Valné shromáždění OSN rezoluci schválí, bude mít Palestina stejný statut, jako má například Vatikán. Rozhodnutí bude de facto uznáním palestinské státnosti. S tím ale nesouhlasí především USA a Izrael. Zatímco Izrael argumentuje porušením bilaterálních dohod, USA zvažují přerušení finanční pomoci Palestině.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Izraelský ministr obrany oznámil konec své politické kariéry
V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas. Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.
Mezi Hamasem a Izraelem začala nepřímá jednání
K jednání o ukončení násilí v pásmu Gazy se sešli v Egyptě zástupci Izraele a Hamasu. Očekává se, že se Izrael zaváže k ukončení blokády v pásmu Gazy a Hamas přestane do země pašovat zbraně. Během osmidenního násilí zemřelo v pásmu Gazy na 158 Palestinců a 6 Izraelců. Mezitím předseda palestinské samosprávy Mahmud Abbas uvedl, že by Palestina měla být nečlenským, ale pozorovatelským státem v OSN. Jde o výrazný posun, neboť Hamas dlouhodobě považoval OSN „za ztrátu času“.
Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří
Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
OSN: Násilí v Gaze musí skončit, je nutné vyjednat mír
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k okamžitému zastavení bojů mezi pásmem Gazy a Izraelem, který pokračují již 6 dnem. Tajemník Ban Ki-moon uvedl, že se připojí k mírovým rozhovorům v egyptském hlavním městě Káhiře. Liga arabských států se v neděli na mimořádné schůzi dohodla na úterním vyslání mistrů pro zahraniční věci do pásma Gazy. Neděle byla co do obětí nejhorším dnem od vypuknutí násilí, Izrael se svými útoky zaměřil na domy představitelů Hamasu, zemřít mělo 26 obyvatel Gazy, včetně 14 žen a dětí.
Boje mezi Gazou a Izraelem pokračují, Velká Británie viní Hamas
Již pátým dnem pokračují izraelské nálety na pásmo Gazy, izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvedl, že je země připravena operaci významně rozšířit. Izraelské rakety cílily i na mediální sídlo Hamasu, naopak palestinské zbraně zasáhly izraelské město Ashekolon. Přestože britský ministr zahraničních věcí William Hague tvrdí, že hlavní odpovědnost za současný konflikt nese Hamas, neměl by Izrael přistoupit k pozemní invazi, neboť by ztratil mezinárodní podporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Gaze nedostatek léků a zdravotnických nástrojů, v neděli proto Izrael otevřel hlavní cestu do Gazy pro několik aut s lékařským vybavením.
Evropská unie poskytne libanonské vládě finanční pomoc v hodnotě 30 milionů eur
Tato finanční pomoc má dle Evropské komise (EK) přispět ke zlepšení životní úrovně a zmírnění sociálních rozdílů tamějších obyvatel. Část z této sumy má být určená přímo na podporu Palestinců, kteří žijí v utečeneckých táborech na území Libanonu. Finanční program má mezi jinými zajistit tvorbu nových pracovních míst pro tuto národnostní menšinu a zajistit jí lepší přístup ke vzdělání. Evropská unie již v minulosti výrazně přispěla na operace zaměřené na odminování zdejší krajiny, v této tradici chce dle EK unie i nadále pokračovat.
Předseda Evropské komise vyzval k obnovení izraelsko-palestinského dialogu
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso během své návštěvy Západního břehu Jordánu vyzval k obnovení izraelsko-palestinského dialogu a uvedl, že mírové rozhovory se nemohou stát „sirotkem arabského jara“. Během své návštěvy se Barroso setkal s předsedou vlády Palestinské správy Salamem Fayyadem a uvedl, že v následujících dvou dnech bude jednat s představiteli Izraele. Zopakoval také postoj Evropské unie (EU) v této otázce, když uvedl, že dle EU jsou židovské osady na okupovaném palestinském území z hlediska mezinárodního práva nelegální a překážejí mírovému procesu.
Hamas vyzval Rusko, aby aktivizovalo svou roli při řešení blízkovýchodní otázky
Rusko by mělo posílit svou roli při řešení problémů na Blízkém východě a oslabit tak americkou hegemonii v regionu. Uvedl to mluvčí Hnutí islámského odporu (Hamas) dr. Sami Abu Zuhri ve svém oficiálním prohlášení, v němž Rusko vyzval, aby učinilo seriózní kroky k přinucení Izraele k respektování práv palestinského lidu. Mluvčí Hamasu zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina na návštěvu Gazy pro utvořené představy o zdejší situaci. Ve dnech 25. – 26. června podnikl Vladimir Putin pracovní cestu po Blízkém východě, během níž navštívil také území palestinské samosprávy, kde se setkal s její hlavou Mahmúdem Abbásem.
Ruský prezident podnikne návštěvu Izraele, Palestiny a Jordánska
Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve dnech 25. – 26. června Izrael, Palestinu a Jordánsko. Podle představitele administrace ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurije Ushakova podtrhuje tato cesta význam tohoto regionu pro Rusko a má za cíl dalším posílení ruské pozice na Blízkém východě. Důraz bude kladen na témata, jako je řešení palestinsko-izraelské otázky, situace v Sýrii a íránský jaderný program.