Administrativa prezidenta Obamy bude i po bostonském útoku nadále sledovat svůj cíl, kterým je přijetí přísných zákonů o střelných zbraních. Bílý dům pokračuje v masivní kampani na sociálních médiích za regulaci palných zbraní. Na oficiálních vládních stránkách mohou Američané vyjádřit podporu agendě prezidenta Obamy a svoje přesvědčení sdílet s ostatními zastánci regulace a přísných zákonů prostřednictvím odkazu na sociální sítě. Americký Senát zahájil diskuzi o nových zákonech minulý týden.
Archiv rubriky: USA
Jihokorejská prezidentka se vydá do Washingtonu na jednání s prezidentem Obamou
Návštěva prezidentky Jižní Koreje Park Geun-hye je naplánována na 7. května. Na setkání budou oba státníci řešit jak ekonomické, tak bezpečnostní otázky a samozřejmě i vypjatou situaci na Korejském poloostrově. Bílý dům uvedl, že na jednání se bude hovořit o postupu při spolupráci v denuklearizaci Korejského poloostrova a také o posilování vzájemných ekonomických a bezpečnostních vazeb.
Na maratonu v Bostonu vybuchly 2 bomby
Tři mrtvé a více než 140 zraněných zanechaly po sobě 2 exploze kousek před cílem závodu. Bomby byly umístěny v odpadkových koších. FBI začala případ vyšetřovat a uznala, že existuje možnost, že se jedná o teroristický útok. S touto variantou zatím počítá i Bílý dům. Podle amerických médií je mezi mrtvými i 8letý chlapec. Na 17 lidí je zraněno vážně, některým musely být amputovány končetiny. Prezident Barack Obama se nechal slyšet, že ti, kteří za útoky stojí, budou pohnáni k odpovědnosti. Bostonský policejní komisař Edward Davis vyzval občany, aby se nezdržovali venku a ve velkých skupinách.
EU a Japonsko začaly první kolo rozhovorů o volném obchodu
V pondělí začalo první kolo rozhovorů mezi EU a Japonskem, týkající se vzniku nového volného trhu. Státy společně podepsaly dohodu, která oběma zemím by měla zaručit 30 % z globální ekonomické produkce a 40 % ze světového obchodu. Nejenom s Japonskem čekají v nejbližších měsících EU jednání o volném obchodu, dohodu o volném obchodu vyjednává EU i se Spojenými státy americkými, Kanadou, Indií a s některými zeměmi Jižní Ameriky.
Za 7 let dohody o volném obchodu s USA export Nikaraguy vzrostl o 133 %
Nikaragua spolu s Kostarikou nejčastěji využívá dohodu o volném obchodu (DR-CAFTA), která sdružuje Dominikánskou republikou, Guatemalu, Honduras, Kostariku, Nikaraguu, Salvádor a USA. V Nikaragui vstoupila smlouva v platnost v dubnu roku 2006. Oproti roku 2005 v zemi vývoz vzrostl o 133 %. DR-CAFTA nejvíce zvýhodnila prodej kávy, třtinového cukru, mořských plodů a textilního zboží. USA by uvítaly, kdyby jim Nikaragua dodávala více arašídového másla a dalších mlékárenských produktů a také masa.
Bílý dům a organizace OAS podporují přepočítání volebních hlasů ve Venezuele
V neděli se ve Venezuele konaly prezidentské volby. Poražený kandidát Henrique Capriles, který získal 49,07 % hlasů, požaduje, aby se sečetly znovu, a výsledek byl tak zkontrolován. USA v pondělí jeho požadavek podpořily. Podle amerického ministerstva zahraničí by měly být hlasy znovu sečteny dříve, než bude Nicolás Maduro vyhlášen oficiálně vítězem a převezme prezidentský post. USA zastávaly před volbami velmi zdrženlivý postoj vůči oběma nejsilnějším kandidátům. Pro opětovné sečtení hlasů se vyjádřil i generální tajemník Organizace amerických států (OAS) José Miguel Insulza, který nabídl Venezuele pomoc s organizací případného přepočítávání.
Colorado schválilo rekreační užívání marihuany
Colorado je po Washingtonu 2. americkým státem, který povolil rekreační užívání marihuany. Do současné doby se zde konopí prodávalo pouze na lékařský předpis. Přesné znění nového zákona se zatím připravuje, ale pravděpodobně bude povoleno 28 gramů a 6 rostlin marihuany doma. Už nyní se předpokládá, že do Colorada budou za marihuanou směřovat tisíce lidí ročně. Například podnikatel Matt Brown uvedl, že bude provozovat marihuanové výlety, které jsou již na dlouho dopředu vyprodané. Odpůrci nového opatření se obávají, že bude poškozeno dobré jméno Colorada.
Turecký premiér Erdogan odkládá návštěvu Gazy až na konci května
Předseda vlády Turecka Tayyip Erdogan odložil svou cestu do Pásma Gazy na konec května. Předtím bude jednat s prezidentem Barackem Obamou v USA. Gazu měl navštívit již tento měsíc, ale na žádost USA cestu odložil z obav, aby vztahy mezi Tureckem a Izraelem, které se zlepšily po izraelské omluvě z března za zabití 9 tureckých občanů v roce 2010, znovu nezhoršily. V Gaze se má premiér Erdogan setkat s představiteli Hamásu, s čímž nesouhlasí prezident Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi, který údajně plánuje cestu do Ankary, aby premiéra Erdogana přesvědčil, aby do Gazy nejezdil.
John Kerry naléhá na KLDR, aby ukončila svůj jaderný program
Zatímco KLDR oslavuje narození zakladatele státu Kim Il-sunga, americký ministr zahraničí John Kerry naléhá na Pyongyang, aby ukončil svůj jaderný program a stáhl své hrozby, pokud chce nastartovat jednání. V rozhovoru pro CNN ministr Kerry řekl, že „Spojené státy americké jasně uvedly, jaké jsou podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů a ty se nezměnily„. Ministr Kerry tím ukončil svoji třídenní návštěvu Číny, Japonska a Jižní Koreje, na které bylo dění na Korejském poloostrově a uklidnění situace hlavním tématem.
Evropská komise se snaží vyjednat smlouvu o obchodování s USA
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že se snaží vyjednat komplexní dohodu vzájemného prohlubování hospodářských a obchodních vztahů s USA. Podle předsedy Barroso by spoluprací mohly celkové zisky vzrůst o 0,5 % HDP pro obě strany. Smlouvou by se mělo pracovat na prevenci před regulačními překážkami. Podle posledních odhadů MMF hospodářství eurozóny očekává snížení o 0,2 % v roce 2013 a 1% růst v roce 2014. V kontrastu americká ekonomika poroste o 2 % v roce 2013 a dokonce o 3 % v roce 2014. Předseda Barroso očekává, že podmínky obchodního jednání by se mohly domluvit během následujících týdnů a samotné vyjednávání dohody by mohlo započít v koncem června.
Ve věznici Guantanamo došlo ke střetu vězňů a dozorců
Poté, co dozorci přesunuli několik vězňů, z nichž mnozí drží protestní hladovku, ze společných cel, došlo v sobotu ke střetům mezi dozorci a zadržovanými vězni. Mluvčí americké armády uvedl, že pracovníci věznice se k přesunu vězňů rozhodli poté, co zadržovaní zakryli kamery a okna. Během střetu použili vězni improvizované zbraně, přičemž dozorci vypálili 4 slepé náboje. Podle armádního zástupce nedošlo na obou stranách k žádným zraněním. Pentagon již dříve uvedl, že protestní hladovku drží 43 lidí, ale podle právníků zadržovaných je číslo mnohem vyšší.
Americký ministr zahraničí Carry navštívil Japonsko, mluvilo se o Severní Koreji
Americký ministr zahraničí John Carry navštívil v neděli Japonsko, aby zde diskutoval o situaci na korejském poloostrově. Jde o jeho zastávku na desetidenní cestě, kdy se nejprve setkal s japonským ministrem zahraničí Fumio Kishidou a poté ho čeká setkání s premiérem Shinzo Abem, s nímž by se měl sejít už v pondělí. Přítomnost ministra Carryho v regionu by měla přispět k větší medializaci a především k apelu na severokorejský režim. Existuje zde obava, že by Severní Korea mohla vypustit raketu již v pondělí, v den oslavy narozenin Kim Ir-Sena, dědečka nynějšího severokorejského vůdce. „Vláda chce maximálně chránit životy a bezpečí Japonců,“ řekl japonský premiér Abe reportérům lokálním médiím při své návštěvě Iwo Jimy. „Mezinárodní společenství musí být jednotné a musí ukázat představitelům Severní Koreje, že jejich provokace Severní Koreji nic dobrého nepřinesou,“ poznamenal premiér.
Bývalý kandidát na prezidenta Bolívie byl odsouzen na 5 let vězení
Manfred Reyes Villa, který se v minulosti chtěl stát bolívijským prezidentem, byl odsouzen v nepřítomnosti na 5 let vězení. Důvodem rozsudku je korupce, které se obžalovaný dopustil při zakázce na stavbu dálnice. V letech 2006 až 2008, kdy zakázku odsouhlasil, byl gubernátorem státu Cochambamba. Navíc ještě Reyes Villa čelí dalším 9 případům, které ho čekají na soudě. Poté, co byl ve volbách v roce 2009 poražen současným prezidentem Evom Moralesem, se Reyes Villa přestěhoval do Spojených států amerických. Prohlásil, že se stal obětí politické perzekuce ve své vlastní vlasti.
Mezinárodní měnový fond uznal somálskou vládu po 22 letech
Přes 22 let byly vztahy mezi Somálskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přerušené, v pátek MMF uznal novou vládu východoafrické země v čele s prezidentem Hassan Sheikh Mohamudem. Uznání otevírá možnost technické podpory pro zemi Afrického rohu. MMF nicméně neposkytne Somálsku půjčku, dokud bude smazán dluh ve výši 352 milionů USD, který země již u organizace má. MMF uznalo Somálsko po dvou dekádách občanské války, jíž započalo svržení generála Mohameda Siad Barreho v roce 1991. Uznání se vláda prezidenta Mohamuda dočkala v lednu i od USA.
Bude postaven nový most mezi USA a Kanadou
Byl schválen projekt na výstavbu nového mostu spojujícího americký Detroit a kanadské město Windsor. Současný most, jenž je starý 84 let, je nejvytíženějším dopravním spojem mezi USA a Kanadou. Majitel současného mostu blokoval výstavbu několik let kvůli příjmům z mýtného, nakonec však neúspěšně. Guvernér Michiganu Rick Snyder odhadl, že výstavba nového mostu vytvoří 12 000 přímých a až 31 000 nepřímých pracovních míst. Výstavbu schválil prezident Obama. Bude stát 2,2 miliardy USD.
Podle Pentagonu KLDR není schopná odpálit jadernou raketu
Americké ministerstvo obrany stejně jako Bílý dům je přesvědčeno, že Severní Korea není schopná odpálit raketu s jadernou hlavicí. KLDR podle Pentagonu i Jižní Koreje zatím nedisponuje dostatečně malými hlavicemi. Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že „Severní Korea uskutečnila tři jaderné testy, ale existují pochyby, zda je tak daleko, aby mohla snížit váhu a rozměry natolik, aby se bomba dala namontovat na raketu„. Pentagon svým prohlášením reagoval na zprávu americké vojenské rozvědky, v níž se uvádí, že KLDR je schopná odpálit jadernou raketu, která by ale pravděpodobně nebyla spolehlivá.
Rusko přistoupilo k odvetě a zakázalo vstup 18 americkým představitelům do země
Moskva v reakci na rozhodnutí USA přijmout diplomatické sankce, v rámci kterých byl zakázán vstup 18 ruských činitelů na americkou půdu, přistoupila ke stejnému opatření. Rusko se rozhodlo zakázat vstup 18 americkým představitelům do země. Ruský seznam nevítaných osobností, stejně jako ten americký, který je znám pod názvem Magnitského seznam, neobsahuje jména vysoce postavených představitelů. Zákaz vstupu amerických činitelů, mezi které patří například soudci, prokurátoři či tajní agenti, je odůvodněn „porušováním práv a svobod ruských občanů v zahraničí„.
Kněz s českými kořeny dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání
Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Americký Senát zahájil debatu o kontrole palných zbraní
V americkém Senátu začala debata o návrhu zákona, podle kterého by se zpřísnily prověrky lidí pro nákup střelné zbraně. Návrh zákona představuje nejzásadnější změnu legislativy zabývající se palnými zbraněmi za posledních 19 let. Zda se bude Senát otázkou zabývat, bylo schváleno na čtvrtečním procedurálním hlasování 68 ku 31, když se k převažující většině demokratů přidalo i několik republikánů. Debata o návrhu zákona může trvat týdny.
USA naléhají na Čínu, aby využila svého vlivu na KLDR
Americký ministr zahraničí John Kerry na své první cestě do Asie zamířil do jihokorejského Soulu, kde bude naléhat Čínu, aby využila svého veškerého vlivu na KLDR a snažila se svého souseda přimět k uklidnění vyhrocené situace. Všeobecně se předpokládá, že Čína má na Severní Koreu největší vliv, a proto Washington naléhá, aby svého postavení využila a pokusila se přimět KLDR k rychlému ukončení destabilizujících činů a výhrůžek. Peking již dříve uvedl, že situaci na Korejském poloostrově věnuje pozornost a je odhodlán ochránit mír a stabilitu v regionu.
Syrská Al-Nusra Front vyjádřila loajalitu Al-Kaidě
Jedna z aktivnějších protirežimních bojových skupin v Sýrii Al-Nusra Front slibuje věrnost vůdci Al-Kaidy Ayman al-Zawahri v audio nahrávce zveřejněné ve středu na internetu. Před předtím odnož al-Kaidy v Iráku oznámila, že se spojí s Al-Nusra Front ve jménu Islámského státu v Iráku a Levantě, představitelé Al-Nusra Front nicméně prohlásili, že sloučení skupin nebylo diskutováno. Al-Nusra Front byla USA označena jako teroristická organizace. Mluvčí Svobodné syrské armády, která stojí v opozici syrskému prezidentu Basharu al-Assadovi reagovala distancováním se od Al-Nusra Front. Militantní islamisté představují v syrském konfliktu dilema pro západní mocnosti a jejich arabské spojence, kteří chtějí, aby režim prezidenta al-Assada padl, ale zároveň jsou znepokojeni rostoucí mocí sunnitských bojovníku džihádu.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.