Ministr zahraničí Salvádoru Hugo Martínez se sejde se svým uruguayským protějškem Luisem Leonardem Almagrou. Schůze se uskuteční v pondělí v San Salvadoru, hlavním salvadorském městě, a jejím cílem je posílení bilaterálních vztahů obou zemí. Politici projednají témata politická, regionální i ekonomická s důrazem na společný obchod. Salvádor a Uruguay udržují diplomatické vztahy od roku 1929, v posledních letech se spolupráce mezi oběma zeměmi zvýšila.
Archiv rubriky: Amerika
Kolumbijský ministr navrhuje nové reformy na redukci nerovností mezi obyvateli
Ministr financí Kolumbie Mauricio Cárdenas předložil na 54. výroční schůzi Meziamerické banky rozvoje (BID) návrh na prosazení nových reforem, které by rychleji snižovaly propastné rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva a zvýšily ekonomickou produktivitu. Ministr Cárdenas považuje ekonomiky Latinské Ameriky za stabilní a připravené vyrovnat se dokonce i s mezinárodní krizí. Teď se musí země zaměřit na odstranění problému nerovného rozdělení bohatství. Od BID očekává přinejmenším technickou pomoc pro rozvinutí revoluční strategie reformy sociálního systému. Právě BID by se měla podle ministra Cárdenase stát vůdčím orgánem pro rozvoj projektů v regionech.
USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska
Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.
Argentinská prezidentka Cristina Fernández se setká s novým papežem Františkem I.
Již na pondělí je naplánováno setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández a papeže Františka I. ve Vatikánu. V minulosti byly vztahy mezi bývalým kardinálem Jorge Mario Bergogliem a prezidentkou Fernández spíše napjaté. Toto setkání bude vůbec první, kdy nový papež František I. přijme na audienci vrchního představitele státu. Prezidentka Fernández kromě návštěvy papeže plánuje zúčastnit se na inaugurační mši papeže Františka I., která se uskuteční 19. března. Podle prohlášení tiskového mluvčího Vatikánu Federica Lombardiho bude setkání papeže a prezidentky Fernández spíše neformální.
EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga
Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.
Nezaměstnanost v Peru klesá již 38 měsíců
Oficiální statistiky nezaměstnanosti v Peru ukazují, že počet legálně pracujících roste nepřetržitě již 38 měsíců. V prosinci minulého roku se nezaměstnanost snížila o 4 % hlavně díky novým pracovním místem ve finančních institucích a obchodech. Klesající tendence nezaměstnanosti se týkala především městských zón Limy, Sullany a Chachapoyase. V oblasti služeb nejvíce nejvíc posílila poptávka po zaměstnancích ze sektoru služeb, komerčních bank a reklamních agentur. Na konci roku 2012 činila nezaměstnanost Peru jenom 5,6 % celkové práce schopné populace.
Vývozci žádají Guatemalu, Kostariku, Panamu a Salvádor, aby ratifikovali smlouvu s EU
Federace vývozců pro Střední Ameriku naléhá na Guatemalu, Kostariku, Panamu a Salvádor, aby urychleně ratifikovaly dohodu s Evropskou unií (EU). Smlouva zahrnuje 3 pilíře: ekonomický, politický a pilíř o vzájemné spolupráci. Dohodu podepsali prezidenti zemí Střední Ameriky loni v červnu a jedná se o první smlouvu tohoto rozsahu mezi regionem Střední Ameriky a EU. V případě, že by země smlouvu neratifikovaly, by se od 1. 1.2014 pro některé z nich zhoršily podmínky exportu zejména pro ovoce, zeleninu a ořechy.
Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země
Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.
Tělo zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze nebude zabalzamováno
Venezuelská vláda oznámila, že možnost zabalzamování těla zesnulého prezidenta Huga Cháveze nebude realizovatelná. Rozhodnutí přijala vláda poté, co obdržela lékařskou zprávu ruské odborné komise, která prohlásila, že tělo prezidenta Cháveze by muselo být přesunuto do Ruska na minimálně 6 měsíců. Kromě toho se objevily informace o tom, že tělo na balzamování nebylo včas připraveno. Rozhodnutí bylo sděleno veřejnosti ministrem pro informace Ernestem Villegasem prostřednictvím sociální sítě Twitter, kde vyjádřil politování nad neuskutečnitelností plánu, ve který doufali mnozí Venezuelané.
Kolumbie a Panama postoupily v jednáních o Dohodě o volném obchodě
V kolumbijském městě Medellín se v sobotu skončilo 6. kolo jednání Dohody o volném obchodě mezi Panamou a Kolumbií. Největší pokroky byly zaznamenány v oblasti zabezpečení obchodu a odstranění celných bariér. Obě strany se dohodly na zprostředkování informací ohledně národních trhů a na dalším společném postupu při splňování závazků. Měla by se vytvořit komise, která bude dohlížet na postupné odstraňování celných překážek mezi těmito zeměmi. Další kolo se uskuteční mezi 28. a 31. květnem v hlavním městě Panama. Vývoz Kolumbie do Panamy se zvýšil v roku 2012 o 32 % a tvoří ho hlavně ropa.
Bolívijské město protestuje proti novému jménu letiště
Již třetí protest v průběhu několika týdnu se uskutečnil v pátek v bolívijském městě Oruro. Důvodem nespokojenosti lidí je nové pojmenování letiště, které se v současnosti jmenuje Letiště Evo Moralese, které se shoduje s jménem prezidenta Bolívie. Původní plán byl pojmenovat objekt po leteckém hrdinovi Juanovi Mendozza. Za poslední týdny již na letišti proběhly stávky trvající 24 a 48 hodin s cílem odmítnout nové pojmenování, které bylo oficiálně představeno v únoru. Juan Mendoza byl pionýrem bolivijského letectva a jako první absolvoval let mezi La Paz a Buenos Aires. Navíc se stal klíčovou postavou ve válce mezi Bolívií a Paraguayí v rocích 1932 a 1935.
Chilská vláda plánuje finančně zvýhodnit nejchudší rodiny
Podle návrhu, který předložil v pondělí prezident Chile Sebastián Piñera, by více než 2 miliony rodin měly obdržet mimořádný příspěvek ve výši zhruba 88 USD. Mezi rodinami, které mají na příspěvek nárok, jsou i rodiny ze střední třídy, jejichž měsíční příjem nepřesahuje 2 907 USD. Státní dotace ovlivní zhruba 41 % Chilanů, tedy více než 7 milionů osob. Chilský prezident Sebastián Piñera také usiluje o zvýšení minimálního měsíčního platu, který by měl dosáhnout 424 USD, se kterým by se Chile stalo třetím státem s nejvyšším platem v Jižní Americe. Vyšší minimální mzda je pouze v Argentině, ve které je to částka 565 USD, a ve Venezuele, ve které se má letos zvýšit na 472 USD. Opozice vládu kritizuje za populismus a neúčelné využití finančních prostředků. Návrhy schválila Poslanecká sněmovna, ale bude o nich ještě jednat Senát.
Prezident Obama: Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně
V rozhovoru pro izraelskou televizní stanici Israel TV americký prezident Barack Obama řekl, že Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně a USA i nadále budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby tomu zabránily. Prezident Obama dále uvedl, že USA stále upřednostňují diplomatická jednání, ale nukleární Írán je takovou bezpečnostní hrozbou, kterou je zapotřebí zastavit jakoukoliv cestou. Přístup k Íránu v poslední době rozděluje USA a Izrael. Zatímco Izrael je v případě potvrzeného vývoje jaderné bomby odhodlán zasáhnout vojensky, Spojené státy americké dávají větší prostor diplomacii. Prezident Obama je od středy na třídenní návštěvě Izraele, na které chce utužit vzájemné vztahy.
Těžbu mědi v Panamě ovládne kanadská firma First Quantum Minerals
Kanadská těžařská společnost First Quantum Minerals koupila za 5,1 miliard USD konkurenční společnost Inmet Mining a ovládne tak těžbu mědi v Panamě, ve které se nachází jedno z největších světových nalezišť mědi. Firma First Quantum Minerals v Panamě začne těžit v roce 2016 a odhaduje, že během 40 let vytěží 300 000 tun mědi. Společnost First Quantum Minerals těží měď i ve Finsku, Peru a Zambii, po zahájení těžby v Panamě, budě těžit více než 1 000 000 tun mědi ročně. Ceny mědi od roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize, klesají.
KLDR obvinila USA z internetového útoku
Během přetrvávajícího napětí na Korejském poloostrově Severní Korea obvinila USA a jejich spojence z internetového útoku na své servery. Severokorejská zpravodajská stanice KCNA uvedla, že k „intenzivním a vytrvalým“ útokům dochází po dobu společného cvičení Jižní Koreje a USA. Hackerský útok označila KLDR za „zbabělý a ohavný čin„. Podle KCNA se USA a Jižní Korea snaží prostřednictvím internetových útoků narušit a rozvrátit severokorejský režim. Internetové pokrytí je v KLDR velmi limitované. Ti, kteří internet mohou používat, mají přístup jen na omezený počet vládních stránek. Širší internet je otevřen jen vládním a vojenským představitelům.
Kanadský premiér zvažuje zapojení Kanady do operace v Mali
Premiér Kanady Stephen Harper zvažuje možnosti, jak by se Kanada mohla zapojit do Francií vedené operace v Mali proti islamistům. Premiér Harper zdůraznil, že Kanada nemá zájem přímé účasti v bojích. Na tiskové konferenci premiér Stephen Harper uvedl, že Kanada se chce zaměřit na poskytování rozvojové a humanitární pomoci. Zároveň i nadále bude pokračovat francouzské vypůjčení kanadských vojenských nákladních letadel C-17, které byly do operace zapojeny v lednu.
Holandská organizace navrhuje, aby Nobelovu cenu míru získal prezident Uruguaye
Nevládní nezisková organizace Drug Peace Institute působící v Holandsku chce navrhnout jako kandidáta pro Nobelovu cenu za mír prezidenta Uruguaye Josého Mujicu. Ocenění si podle organizace uruguayský prezident José Mujica zaslouží za plán státního dozoru nad výrobou, rozšiřováním a prodejem marihuany. “Plán Josého Mujicy navrhuje drogový mír místo války proti drogám”, řekl prezident organizace Drug Peace Institute, Frans Bronkhorst. Cílem zákona je zabránit, aby si lidé kupovali marihuanu u drogových dealerů, kteří jim nabízejí i tvrdé drogy. Návrh, který by v podstatě legalizoval marihuanu, je zatím zablokován v parlamentu na základě požadavku prezidenta Josého Mujicy. Prezident země usiluje o to, aby byl přijat teprve tehdy, až získá podporu většiny Uruguayců, podle průzkumů veřejného mínění avšak většina z nich plán odmítá.
Demokraté protlačili návrh zákona na regulaci střelných zbraní Senátem
Ve čtvrtek se podařilo americkým demokratům protlačit senátní komisí návrh zákona, který přináší nejširší zákaz střelných zbraní za posledních 20 let. Pokud zákon projde Kongresem, zakáže prodej poloautomatických vojenských zbraní a velkokapacitní zásobníky. Pro přijetí zákona hlasovalo 10 demokratů, 8 republikánů bylo proti. Zatímco demokraté se zákonem snaží ochránit děti před střelbou, republikáni se odvolávají na právo každého Američana vlastnit zbraň na vlastní sebeobranu. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho se jedná o důležitý krok k prosazení plánu prezidenta Obamy na přísnou regulaci střelných zbraní. „Naléhavě žádáme Kongres, aby urychleně hlasoval a opatření přijal,“ dodal mluvčí Carney.
Kolumbie se potýká s vysokou mírou korupce
Celkem 94 % kolumbijských podnikatelů se domnívá, že ve státní sféře existují úplatky, ale pouze 42 % z nich se jim snaží zabránit. Průměrná částka, kterou firmy platí navíc kvůli úplatkům, představuje zhruba 15 % z ceny zakázky. Průzkumu zabývajícího se korupcí, který vytvořila Transparentní společnost (CT) ve spolupráci s národohospodářskou fakultou jedné z kolumbijských univerzit, se zúčastnilo 858 podniků různých velikostí a z rozdílných sektorů. Loni 55 % podnikatelů označilo jako hlavní motiv pro zaplacení úplatku snahu urychlit zdlouhavé formality při uzavírání smluv. „Vláda přijala protikorupční zákony, ale výsledky se neprojevují tak rychle, protože korupce v zemi je velmi zakořeněná,“ tvrdí ředitelka Transparentní společnosti Elizabeth Ungar. A dodává: „Společnost si stále ještě neuvědomuje úzké pouto mezi korupcí a násilím, šířením drog či organizovaným zločinem. Lidé zapomínají, že korupce způsobuje chudobu a nerovnosti.“
Američtí katolíci vidí v novém papeži velkou naději
Americkým katolíkům a arcidiecézím od Los Angeles po Miami až k Bostonu se zamlouvá výsledek volby papeže a chválí zvolení již bývalého kardinála z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglia. Podle katolických věřících v USA papež František znamená velkou naději pro modernizaci církve a zaujatí tvrdšího postoje ke skandálům se sexuálním zneužíváním dětí, které pověst církve haní. Thomas Wenski, arcibiskup Miami uvedl, že latinskoamerický původ nového papeže je velmi významný i pro USA. Únorový průzkum veřejného mínění ukázal, že Američané očekávají určité změny v církvi. Na 58 % amerických katolíků vyslovilo názor, že papež by měl umožnit kněžím se oženit a 60 % se domnívalo, že nový papež by měl pocházet z rozvojového regionu, například z Jižní Ameriky.
Podle velitele ISAF projev prezidenta Karzaiho může podněcovat Afghánce k násilí
Podle velitele mise ISAF v Afghánistánu generála Josepha Dunforda nedělní projev afghánského prezidenta Hamida Karzaiho ohrozil spojenecká vojska Severoatlantické aliance (NATO). Generál Dunford prohlásil, že poznámky prezidenta Karzaiho by mohly podnítit afghánské bezpečnostní složky k útoku proti zahraničním vojákům. Prezident Karzai o víkendu uvedl, že USA a Taliban se tajně domlouvají na prodloužení konfliktu. Zároveň prohlásil, že se obě strany snaží přesvědčovat Afghánce o zhoršení situace, které nastane po odchodu USA ze země.
Prezident Peru Humala prosadil „zákon návratu“ Peruánců v zahraničí
V rámci zákona nazývaného „zákon návratu“, který prosadil prezident Ollanta Humala, budou Peruáncům žijícím více než 4 roky za hranicemi jejich vlasti nabídnuté motivační programy a zjednodušený postup při návratu do Peru. Potřebu takového zákona prezident Humala zdůvodnil tím, že Peruánci vracející se ze zahraničí se mnohokrát potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Nový zákon jim má ulehčit návrat odložením splatnosti daní nebo poskytnutím podpory pro začátek podnikání. Zákon taky představuje nové programy, jako například Stipendium 18, Penze 65 nebo Pracuj v Peru.
Venezuela prodloužila státní smutek
Vláda Venezuely ohlásila prodloužení státního smutku, který byl vyhlášen na poctu zesnulému prezidentu Hugovi Chávezovi, do 8 hodin večer příštího pátku. 7-denní státní smutek začal 5. března. Prodloužení smutku prakticky znamená, že státní vlajka bude nadále vyset na půl žerdi a všechny oslavné aktivity budou odloženy. V pátek bude tělo prezidenta Cháveze přesunuto z Vojenské akademie, kde bylo vystavováno již od 6. března, do hlavního muzea. Kromě toho bývalý prezident Nicolás Maduro prohlásil, že tělo prezidenta Cháveze pravděpodobně nebude zabalzamováno, protože nebylo správně včas připraveno.