Ve středu v podvečer se katolická konkláva shodla na jméně nového papeže, stal se jím Jorge Mario Bergoglio, který přijal jméno František. K novému papeži se váže několik prvenství – jako první si vybral jméno František, je prvním jezuitou v čele katolické církev a jako první papež pochází z Latinské Ameriky, konkrétně z Argentiny. Slavnostní uvedení do úřadu papeže proběhne příští úterý, čímž papež František nahradí papeže Benedikta XVI, který minulý měsíc rezignoval ze zdravotních problémů.
Archiv rubriky: Amerika
Soud uznal newyorského policistu vinným z kanibalismu
Newyorského policistu Gilberta Valleho, kterého média označují jako „policejního kanibala,“ uznal soud vinným z plánování vraždy své manželky a dalších žen, které měl v úmyslu uvařit a sníst. Osmadvacetiletému policistovi hrozí doživotní vězení. Velleho zatkla FBI loni poté, co na něj upozornila jeho manželka Kathleen Manganová, která během soudního řízení proti manželovi vypovídala. U soudu uvedla, že našla manželovy e-maily, ve kterých detailně plánoval svůj záměr. Valleho obhajoba je postavena na tvrzení, že se jedná pouze o policistovu fantazii a že nikdo nebyl zraněn.
Bývalý argentinský vůdce Reynaldo Bignone byl odsouzen
Poslední z vůdců, kteří v Argentině vládli během vojenského režimu v letech 1976 až 1983, Reynaldo Bignone, byl v úterý odsouzen za zločiny proti lidskosti. Jedná se o čtvrtý soudní proces, kterého se od roku 2010 zúčastnil. Reynaldo Bignone vládl od roku 1982 do roku 1983. Byl usvědčen za účast v jednom z ukrytých mučících center, Campo de Mayo, nacházejícího se severovýchodně od Buenos Aires. Mučícím střediskem prošlo zhruba 5 000 unesených Argentinců a také se stalo porodnicí pro zajaté těhotné ženy, jejichž děti byly zabaveny a předány rodinám z vysokých vládních kruhů. Po neúspěšné válce o Falklandy v roce 1982, ve které Velká Británie odrazila vojenský útok Argentinců, Reynaldo Bignone předvídal brzký konec vojenského režimu a přikázal zničit všechny důkazy o nelegálních činech, kterých se jeho vláda dopustila.
Losangeleská arcidiecéze zaplatí odškodnění 10 milionů dolarů za zneužívání
Za 4 případy zneužívání dětí bývalým knězem Michaelem Bakerem zaplatí arcidiecéze Los Angeles odškodnění téměř 10 milionů USD. V nedávné době byly navíc zveřejněny spisy, které usvědčují kardinála Rogera Mahony z toho, že o zneužívání věděl a kněze kryl. V současné době je kardinál Mahony i přes protesty mnoha věřících ve Vatikánu, kde se účastní volby nového papeže. Bývalý kněz byl za dětské zneužívání odsouzen v roce 2007. Ve stejném roce arcidiecéze Los Angeles vyplatila stovkám obětí zneužívání rekordních 660 milionů USD.
Prezident Obama kritizuje Čínu za hackerské útoky
Prezident Barack Obama kritizuje Čínu za její údajné zapojení do internetových útoků. V rozhovoru pro stanici ABC News uvedl, že některé útoky byly sponzorovány čínským státem. Čína jakoukoli účast na hackerských útocích popírá a naopak tvrdí, že je obětí podobných útoků. Podle amerických expertů se počítačové útoky staly největší bezpečnostní hrozbou současnosti. Zpráva amerického Kongresu z minulého roku označila Čínu za nejnebezpečnějšího aktéra v kyberprostoru. V současné době USA s Čínou o celé záležitosti rázně jednají.
Prezidenti Bolívie a Francie se spolu setkají v Paříži
Francouzský prezident François Hollande ve středu v Paříži přijme prezidenta Bolívie Eva Moralese. Prezidenti budou jednat o vzájemných vztazích zemí, zaměří se především na ekonomické otázky a téma životního prostředí. Bolivijský prezident Evo Morales svou dvoudenní návštěvu Francie zakončí ve středu. V úterý se již sešel se skupinou podnikatelů, se kterými hovořil o možných investicích v Kolumbii. Obnovení víry v bolivijskou ekonomiku je podle Eva Moralese jeden z cílů, o který bude usilovat během svého prezidentského mandátu. Evo Morales, prezident Bolívie, dále plánuje sejít se s pořadateli Rally Dakar a navrhnout, aby se některé etapy závodu v lednu 2014 konaly v Bolívii.
Spojené státy americké pochválily Kolumbii a Peru za boj proti obchodu s drogami
Spojené státy americké se vyjádřili pochvalně o snaze Kolumbie a Peru bojovat s ilegálním prodejem drog, naopak kritizovaly Bolívii a Venezuelu za neochotu spolupracovat se Washingtonem při potírání drogových obchodů. Výroční zpráva Státního oddělení pro mezinárodní kontrolu narkotik za rok 2012 označila Peru již druhým rokem za druhého největšího producenta koky, které se ale snaží proti obchodu s drogami bojovat. Největším výrobcem kokainu je podle zprávy Kolumbie. Bolívie a Venezuela proti obchodu nezasahují a stávají se podle zprávy destinacemi pro obchodníky, kteří jejich území využívají na distribuci drog a přání špinavých peněz.
Bolívie oznámila investice do integrace s Peru a Brazílií
Bolívijská vláda je rozhodnuta vložit milionovou investici do vybudování nových komunikačních sítí s Peru a Brazílií s cílem získat nové spojence na kontinentu proti Chile. Viceprezident Bolívie Álvaro García vyčlenil mezi 2 až 3 miliardy USD na postavení železnice do Peru, přičemž druhá strana se již zavázala za dokončení jejího pokračování na svém území. Momentálně totiž většina exportu odchází z přístavu na severu Chile. Nicméně vztahy Bolívie se sousední zemí nejsou právě nejlepší, i proto chce Bolívie přesměrovat vývoz do přístavů v Peru.
Mexický deník Zócalo nebude informovat o organizovaném zločinu
Jeden z nejdůležitějších deníků v mexickém státu Coahuila deník Zócalo v pondělním vydání oznámil, že se od tohoto data pozdrží publikování informací spojených s organizovaným zločinem a překupníky drog. „Za rozhodnutím stojí naše zodpovědnost za bezpečnost více než tisíce pracovníků novin, jejich rodin i ochrana naší vlastní bezpečnosti,“ sděluje úvodník pondělního vydání. V roce 2012 na sebe uvalil stejnou autocenzuru deník El Mañana, který vychází v mexickém státu Tamaulipas. V posledních týdnech se útoky proti médiím stupňují, agrese se vztahují i na internetové deníky.
V USA vzniknou nové týmy na obranu národních počítačových sítí
Americké ministerstvo obrany vytváří nové týmy, které se zaměří na obranu národních počítačových sítí před hackerskými útoky, jejichž počet se v poslední době výrazně zvyšuje. Například během posledních 6 měsíců zaznamenala americká burza přes 140 útoků. Celkem by mělo během několika let vzniknout 40 nových týmů, které se budou soustředit na obranu amerického kyberprostoru. První část by měla začít operovat v září letošního roku, všechny kádry do září 2015.
Obyvatelé Falkland v referendu hlasovali pro pokračování pod správou Velké Británie
Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.
Opoziční kanál Globovisión by mohl být po volbách prodán
Většina akcií televize Globovisión, která jako jedna z mála kritizuje venezuelskou vládu, bude pravděpodobně prodána podnikateli Juanovi Domingovi Corderu hned po prezidentských volbách. Některé neziskové organizace považují tento krok za novou éru svobody vyjadřování ve Venezuele. Podnikatel Cordero získá 80 % všech akcí televize, zbývajících 20 % bylo před 3 lety vyvlastněných, jejich zákonné vlastnictví dosud není ujasněno. Juan Domingo Cordero je hlavním šéfem pojišťovací firmy La Vitalicia a ke koupě televize se zatím nevyjádřil.
Soukromé údaje vrcholných amerických politiků a celebrit byly zveřejněny na internetu
Několik známých osobností a vrcholných politických představitelů USA se stalo terčem počítačového útoku. Mezi napadené politiky patří první dáma Michelle Obamová, viceprezident Joe Biden, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo kandidátka na prezidentku z roku 2008 Sarah Palinová. Útok se týkal i amerických celebrit Paris Hiltonové, Mela Gibsona, Beyoncé nebo Ashtona Kutchera. Na internetových stránkách „The Secret Files“ s ruskou doménou byly zveřejněny adresy, rodná čísla, čísla bankovních účtů a kreditních karet.
Americké WTC se chystá investovat 250 milionů USD na projekt v hlavním městě Peru
Americká skupina World Trade Center (WTC) zvažuje možnost investice 250 milionů USD na projekt v Lime, který by mohl zahrnovat konferenční centrum. Zástupkyně WTC v Peru Marcela Olivieri informovala o stavebním návrhu mrakodrapu sloužícího hlavně jako kancelářské prostory. Kromě toho by v budově nechyběly ani prostory pro turisty, hotel, nákupní centrum, muzeum, kavárně, restaurace a doktoři. „Pro peruánské podnikatelé by to byla jedinečná příležitost, jak se připojit již ke komplexu 300 WTC ve více než 100 zemí světa,“ uvedla zástupkyně Olivieri. WTC má v plánu přeměnit Limu na obchodní centrum latinskoamerického regionu.
Nehoda vrtulníku v Afghánistánu si vyžádala 5 mrtvých amerických vojáků
V pondělí večer došlo v jižní části Afghánistánu k nehodě helikoptéry, kterou nepřežilo 5 amerických vojáků. O několik hodin dříve zemřeli další 2 Američané, když je zastřelil afghánský policista. Pondělí se tak stalo dnem, během kterého zemřelo nejvíce amerických vojáků v Afghánistánu od začátku roku. Příčina nehody vrtulníku se zatím vyšetřuje. Podle představitelů koaličních sil NATO v Afghánistánu v době nehody nebyla zaznamenána žádná aktivita nepřítele.
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Námořní vojsko osvobodilo 104 Středoameričanů, kteří byli v Mexiku zajati
V mexickém městě Nuevo Lareda, které se nachází v mexickém státu Tamaulipas u hranic se státem Texas, objevili námořníci budovu, ve které bylo vězněno 102 Hondurasanů a 2 Salvadorci. Vojáci zasáhli poté, co jeden z obyvatelů města Nuevo Laredo nahlásil podezřelé aktivity v blízkosti domu. Motivem únosů migrantů, kteří se snaží projít přes Mexiko do Spojených států amerických, bývá nejčastěji vydírání příbuzných nebo je únosci využívají jako pracovní sílu.
Ekvádorský prezident zkritizoval komisi pro lidská práva pro její sídlo v USA
Prezident Ekvádoru Rafael Correa vytkl Interamerické komisi pro lidská práva (IACHR), že má sídlo ve Spojených státech amerických, v zemi, která podporuje více než půl století embargo vůči Kubě. Při pondělní konferenci v ekvádorském městě Guayaquil řekl: „Není možné v 21. století tolerovat, že sídlo IACHR je v zemi, jejíž postoj vůči Kubě, jde otevřeně proti mezinárodnímu právu. Ekvádor nebude nadále podporovat neokolonialismus.“ Prezident dodal, že Kuba je právní stát, kde nedochází k mučení. IACHR spadá pod Organizaci amerických států (OAS).
USA vyhostily 2 venezuelské diplomaty
V reakci na vyhoštění 2 zástupců z americké ambasády v Caracasu, ke kterému došlo minulý týden, přistoupila administrativa prezidenta Obamy ke stejnému kroku a z území USA vyhostila 2 venezuelské diplomaty. To, že venezuelští představitelé opustili USA, potvrdila vláda latinskoamerické země. Vyhoštění se týká konzulárního úředníka Camacara Maty a druhého tajemníka venezuelské ambasády Orlanda Olivarese. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích se z obou stala persona non grata, tedy nevítaná osoba, a museli území USA opustit.
Firma LG Electronics hledá zákazníky v Latinské Americe a Karibiku
Jihokorejská firma LG Electronics usiluje o posílení své pozici na trhu elektroniky v Latinské Americe a karibské oblasti, v současnosti v něm má zastoupení 37,5 %. Společnost LG Electronics letos plánuje získat 8 miliard USD za prodané produkty, z toho 2, 3 miliardy USD za televizory. Přehlídku Dealer Convention 2013, na které představí nejnovější technologie, uspořádá v Panamě. Mezi vystavenou elektronikou bude například televize s rozlišením Ultra HD, která disponuje 3D technologií a nabízí čtyřikrát vyšší rozlišení než Full HD.
Podle afghánského prezidenta chtějí USA opět s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v pondělí uvedl, že Spojené státy americké obnovily jednání s hnutím Taliban. Zástupci USA a Talibanu se údajně schází v Kataru. Prezident Karzai také sdělil, že USA již nepovažují tuto radikální skupinu za nepřítele. Zástupci americké armády i Talibanu výroky prezidenta Karzaiho důrazně odmítli. V Kábulu dnes s prezidentem Karzaim jednal americký ministr obrany Chuck Hagel. Obě země vedou složitá jednání o další roli USA v Afghánistánu.
Konstrukce největšího dalekohledu na světě bude stát 1,4 miliardy USD
Na výstavbu největšího dalekohledu na světě (s názvem E-ELT), který bude v observatoři v chilské poušti Atacama, bude potřeba na 1,4 miliardy USD, které by měly být investovány během 14 let. Dalekohled E-ELT má mít průměr hlavního zrcadla 40 metrů, čímž by byl největším na světě. Vědci v USA plánují stavbu dalekohledu s průměrem 30 metrů, největší v současnosti má průměr 10,4 metrů a je na Kanárských ostrovech. Velkolepý finanční projekt E-ELT hradí členové Evropské jižní observatoře (ESO), kteří se v pondělí sejdou v Santiagu de Chile na mimořádnou schůzi. Ze 14 členů ESO se k projektu zavázalo 11 z nich, mezi nimi je i Česká republika. Čeká se ještě na vyjádření Dánska, Portugalska a Španělska.
Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.