Hassan Rouhani oficiálně nahradí ve funkci prezidenta Íránu Mahmúda Ahmadínežada v neděli, kdy se bude konat veřejná inaugurace. Na ceremonii v Teheránu bude volba potvrzena nejvyšším vůdce ajatolláhem Alí Chameneí. Při svém zvolení slíbil Rouhani reformy a konec mezinárodní izolace. I on nadále odsuzuje Izrael a jeho existenci. V pátek byl den na podporu Palestinců. Ve svém posledním projevu prezident Ahmadínežád varoval před sionismem. Analytici upozorňují, že v Íránu nemá rozhodovací slovo prezident, ale nejvyšší vůdce.
Archiv štítku: prezident
KSČM uvažuje o podpoře Ruskově vládě, nechce pravicovou koalici
Předseda KSČM Pavel Kováčik se jako poslední ze zástupců sněmovních klubů sešel s prezidentem Milošem Zemanem, který od neděle 21. července absolvoval řadu rozhovorů a jednání se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů. Předseda Kováčik potvrdil, že by komunističtí poslanci mohli vládu Jiřího Rusnoka podpořit kvůli tomu, aby se nevrátila vláda pravice. Novinářům znovu zopakoval, že je pro KSČM nepřijatelné, že by se mohla vrátit vláda ODS, TOP 09 a LIDEM. Definitivně se strana KSČM rozhodne po jednání poslaneckého klubu na začátku srpna. Ohledně hlasování o důvěře předseda Kováčik odsoudil názor některých poslanců, kteří uvažují o tom, že při hlasování o důvěře opustí sněmovní sál. Hrozí, že by se mohl snížit počet hlasů natolik, že by nebylo možné důvěru vyslovit, a to je podle něho nepřípustné.
Shrnutí: Jednání o budoucnosti úřednické vlády s prezidentem Miloše Zemanem
Prezident Miloš Zeman zahájil sérii rozhovorů se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů o jejich možné podpoře úřednické vládě premiéra Jiřího Rusnoka, která vznikla z prezidentovy vůle bez porady s parlamentními stranami.
Nový premiér Rusnok jednal v neděli 21. července s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech o fungování úřednické vlády v prvních týdnech, o přípravě programového prohlášení a o jednání o podpoře Rusnokova kabinetu v Poslanecké Sněmovně. Premiér Rusnok ujistil prezidenta Zemana o tom, že má z fungování vlády velmi dobrý pocit, a že všichni jeho ministři přistupují k práci velmi angažovaně a snaží se řešit akutní věci, stabilizovat své týmy včetně personálních výměn. Premiér Rusnok po rozhovoru s prezidentem uvedl novinářům, že prezident má v jeho vládu absolutní důvěru a nemá zapotřebí radit, co do programového prohlášení dát či ne.
Dále prezident v neděli Zeman jednal s předsedkyní poslaneckého klubu Věcí Veřejných (VV) Kateřinou Klasnovou, která s prezidentem hovořila o zrušení programu sKaret, o nápravě postavení zdravotně postižených a o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Předsedkyně Klasnová pochválila úřednický kabinet premiéra Rusnoka, že nebrání vyšetřování politických kauz. Po schůzce prohlásila, že o podpoře pro úřednickou vládu se strana VV definitivně rozhodne až na schůzi vedení 6. srpna.
Kdo nakonec bude stát v čele České republice? Autorem snímku je Yair Haklai.
V pondělí 22. července se ohledně jednání o možné důvěře vládě sešel premiér Rusnok s předsedou strany VV Vítem Bártou, který zhodnotil, že ve většině programových bodů je mezi vládou premiéra Rusnoka a Věcmi veřejnými shoda. Problémem v úřednickém kabinetu je pro VV nedávné vysvětlení financování prezidentské kampaně nového ministra financí Jana Fischera. Premiér Rusnok zatím nevidí důvod, proč by měl uvažovat o výměně ministra financí Jana Fischera, který je podle něj kompetentní a výkonný. Problémy, které bývalý kandidát na prezidenta má s vysvětlováním původu peněz, jimiž byl uhrazen dluh po jeho neúspěšné prezidentské kampani, jsou podle premiéra mediální záležitostí. Premiér Rusnok dále zdůrazňuje, že není možné připustit návrat místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na ministerstvo financí.
Prezident Zeman jednal také s šéfem poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmem Tejcem, se kterým se shodli, že nechtějí zpět vládu pravicové koalice. Podle Tejce vyjednávání o možné podpoře vládě Jiřího Rusnoka komplikuje kauza kolem nynějšího ministra financí Fischera, ale na druhou stranu ho označil za důvěryhodnějšího ministra ve srovnání s jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Předseda Tejc také prezidentovi sdělil argumenty, které zaznívají v ČSSD pro i proti Rusnokovu kabinetu a ujistil prezidenta Zemana, že strana rozhodne do 6. srpna, zda vysloví důvěru vládě premiéra Rusnoka, a že obava z možného návratu vlády pravicové vlády je silným argumentem. Dále debatovali i o tom, kdo by dostal druhý pokus sestavit vládu a podle Tejce jedna z úvah je, že by se o sestavení menšinové vlády pokusila ČSSD.
Nyní prezident Zeman jedná s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou, který novinářům při příchodu řekl, že si jde prezidenta vyslechnout a bude chtít slyšet jeho návrh dalšího postupu pro případ, že Rusnokova vláda nezíská ve Sněmovně podporu. Podle Bendy poslanci ODS pro tuto vládu hlasovat nebudou.
Nejčistším řešením je nadále podle opozice rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. Sněmovna o rozpuštění hlasovala ve středu 17. července, ale opoziční ČSSD pro svůj návrh nezískala dost poslaneckých hlasů. Úřednická vláda by měla podle ní přispět ke zklidnění politické situace a prezident Zeman ujistil, že se úřednická vláda premiéra Rusnoka nebude pouštět do schvalování problémových velkých zakázek, hlavně o tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.
Český velvyslanec nařkl filipínské ministerstvo dopravy a spojů z vydírání
Filipínský prezidentský mluvčí Edwin Lacierda požaduje po českém velvyslanci na Filipínách Josefu Rychtářovi spolupráci a urychlené vysvětlení jeho prohlášení. Velvyslanec Josef Rychtář obvinil v dopise prezidentovi Aquinovi III. filipínské ministerstvo dopravy a spojů z vydírání. Podle Rychtáře měl úřad požadovat 30 milionů USD výměnou za poskytnutí několika desítek odborníků pro projekt manilské podzemní a nadzemní železniční dopravy. Na něm se podílí česká společnost Inekon. V této záležitosti bylo zahájeno vyšetřování, Josef Rychtář byl požádán o dodání důkazů ke svému tvrzení. Podle informací manilských médií však má Rychtářovo nařčení výrazné nedostatky. Prošetřováno je několik vysoce postavených zaměstnanců úřadu.
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika se vrátil do země, pochybnosti o jeho zdravotním stavu sílí
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika, vládnoucí v zemi od roku 1999, se ve středu vrátil zpět do své země. Prezident Bouteflika byl od konce dubna hospitalizován ve Francii kvůli mozkové mrtvici a teprve nyní mu zdravotní stav dovolil se vrátit. Prezident, jemuž je již více jak 76 let a který při návratu působil velmi zesláblým dojmem, se však svých povinností nezhostí ihned a bude nadále v rekonvalescenci. Jeho stav tak vyvolává nejen v alžírském tisku otázky ohledně jeho dalších schopností efektivně vládnout své zemi do konce svého již třetího mandátu v roce 2014. Některé z významných deníků tak začínají zmiňovat i jeho možné nástupce.
Přechodná egyptská vláda složila slib
Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.
Francie oslavila výročí pádu Bastily
V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Post premiéra má v Egyptě dočasně obsadit právník Zijad Bahaildin, islámské strany i ho odmítají
Podle agentury Reuters by se prozatimním premiérem měl stát levicový právník Zijad Bahaildin. Za vlády prezidenta Husního Mubaraka působil Bahaildin na pozici šéfa úřadu pro státní investice. Přitom původní jméno, které se objevovalo v souvislosti s premiérským postem, bylo Baradei, jenž byl bývalým šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Od jeho jmenování ustoupil prezident Adli Mansur poté, co s ním nesouhlasily islámské strany. Nicméně ani s dalším jménem příliš islámské strany nesouhlasí. Ve středu byl svržen armádou prezident Mohammed Mursi, v zemi panuje napětí a rozsáhlé nepokoje.
Syrská národní koalice zvolila novým prezidentem al-Jarba
V sobotu si Syrská národní koalice (SNK) zvolila v Istanbulu prezidentem Ahmad Asi al-Jarba, který ve volbě získal pouze o 3 hlasy více než jeho konkurent Mustafa Sabbagh. Zvoleni byli též 3 viceprezidenti, kterými se stali Farouk Tayfour, Salem Muslit a Suhair al-Atassi, a generální tajemník Badr Jamous. Prezident al-Jarba je bývalý politický vězeň. Stojí před úkolem pozvednout důvěryhodnost SNK jak mezi aktivisty, bojovníky, tak u mezinárodního společenství. V dubnu odstoupil ex-prezident Mouaz al-Khatib a funkci úředně vykonával George Sabra. V neděli se sejdou členové SNK, aby řešili klíčové otázky. Dle zdroje od SNK by mezi tématy neměla být ženevská mírová konference, ale především situace v Homsu a nová vláda.
Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího
Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.
Prezident Miloš Zeman pojede na návštěvu do Záhřebu
Při příležitosti oslav vstupu Chorvatska do EU zavítá do hlavního města země mimo jiné také prezident Miloš Zeman. Tam se ještě před ceremoniálem setká s nejvyšším představitelem Chorvatska – prezidentem Ivem Josipovičem a premiérem Zoranem Milanovičem. Chorvatsko se stane 28. členem EU 1. července 2013.
Odvolání prezidenta, které stále hledá hlubší příčiny
V Paraguayi byl 22. června roku 2012 sesazen Kongresem prezident Fernando Lugo. Důvodem mělo být vážné selhání při výkonu povinností hlavy státu, zvláště při udržování sociální harmonie. Proces jeho odvolání byl avšak natolik nestandardní, že některé státy a organizace jej nazvaly státním převratem či parlamentním pučem.
Prezident Fernando Lugo během své volební kampaně v roce 2008.
autorem snímku je Antonio Cruz.
Státy Jižní Ameriky se rozhodly potrestat Paraguay pozastavením členství v obchodním bloku Společný trh Jihu (MERCOSUR), v němž se nachází Argentina, Brazílie, Uruguay a nově také Venezuela, která do společenství vstoupila přes odpor Paraguaye. Přitom ze všech členských zemí MERCOSUR je na něm právě Paraguay nejvíce závislá. Letos v dubnu byl v Paraguayi zvolen v řádných volbách nový prezident, přesto se mezinárodní vztahy s jihoamerickou zemí menší rozlohy zcela neuklidnily.
Prezidenta odvolaly obě komory během 30 hodin
Podle paraguayské ústavy může Kongres odvolat prezidenta na základě 3 obvinění: selhání při výkonu povinností hlavy státu, spáchání zločinů v souvislosti s výkonem funkce nebo spáchání trestného činu. Na odvolání prezidenta poslanci využili první formulaci. Čtěte dále ->
V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci
Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.
Prezident Miloš Zeman v úterý jmenuje úřednického premiéra
Varianta, kterou představil prezident Miloš Zeman již v minulých dnech, tedy vytvoření úřednické vlády, je dalším nejpravděpodobnějším krokem řešícím politickou krizi. Prezident Miloš Zeman totiž v pondělí potvrdil, že v úterý na tiskové konferenci oznámí jméno nového úřednického premiéra, který bude pověřen, aby sestavil vládu. Dodal, že by v úřednickém kabinetu měli být také zástupci tripartity – zaměstnavatelů a odborů, ať už přímo nebo nepřímo. Otázkou zůstává, zda-li taková vláda získá důvěru Poslanecké směnovny, neboť ani jedna z koaličních stran neupřednostňuje vznik úřednické vlády.
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil k možnosti konání předčasných voleb
Ve středu se konala tisková konference, na které prezident Miloš Zeman představil svůj Nadační fond na splácení státního dluhu a rovněž se vyjádřil k politické situaci v ČR. Prezident Miloš Zeman konkrétně hovořil o možnosti konání předčasných voleb. Ačkoliv prezidentovo preferovanější variantou by byly volby v řádném termínu, jak sám dodává: „Prezident tady ovšem není od toho, aby pobíhal po Poslanecké sněmovně a sháněl 120 hlasů.“ Vládní krizi, kterou minulý týden odstartovala razie na Úřadu vlády, projedná prezident Miloš Zeman se zástupci parlamentních stran ještě na konci týdne. O jejích výsledcích bude veřejnost informována příští úterý na další tiskové konferenci.
Vietnamsko-čínské obchodní vztahy posilují
Prezident Vietnamu Truong Tan Sang podnikne ve dnech 19. až 21. června oficiální státní návštěvu Čínské lidové republiky, učiní tak na základě pozvání čínského prezidenta Xi Jinpinga. Informaci o plánované zahraniční cestě zveřejnil na tiskové konferenci mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Luong Thanh Nghi. Spolupráce obou zemí konstantně posiluje navzdory změnám v jejich ekonomikách v prvním čtvrtletí roku 2013, bilaterální obchod nadále roste a momentálně se pohybuje okolo hodnoty 14,3 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 20,6 %. Cílem obou zemí je navýšit do roku 2015 vzájemný roční obchodní obrat až na 60 mld. USD.
Bulharskou vládu nakonec budou sestavovat socialisté
Bojko Borisov, bývalý bulharský premiér a šéf vítězné strany v předčasných parlamentních volbách Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), odmítl mandát k sestavení vlády od bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva. Prezident Plevneliev tak pověřil sestavením kabinetu Bulharskou socialistickou stranu. Předseda politické strany GERB Borisov chce tímto krokem umožnit sestavení technokratické vlády v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským, kterého navrhli socialisté. Dalším důvodem byl podle předsedy strany Borisova slib strany voličům, že nebude vstupovat do „bezcharakterních koalic“.
Zajatci na Sinajském poloostrově byli osvobozeni
Egyptská armáda potvrdila, že 7 zadržovaných bezpečnostních pracovníků bylo osvobozeno a převezeno do egyptského východního města El Arish. Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí vyslal k jejich osvobození na poloostrov, který se od svržení exprezidenta Mubaraka stal terčem častých útoků a únosů, tanky, když prezident odmítl „vyjednávat s kriminalisty“. Dosud není identita únosců známa, spekuluje se o džihádistických militantních skupinách. Severní část Sinajského poloostrova není plně pod kontrolou centrální vlády, na jeho území tak operují ozbrojené skupiny.
Barmský prezident navštíví USA
Po dlouhých 47 letech podnikne prezident Barmy oficiální státní návštěvu Spojených států amerických, naposledy tak učinil vůdce barmské vojenské junty Ne Win v roce 1966 na pozvání tehdejšího amerického prezidenta Lyndona Johnsona. Přesné datum zahraniční cesty Thein Seina dosud nebylo prezidentskou kanceláří zveřejněno, pravděpodobně ale začne koncem tohoto týdne. Přestože Thein Sein v loňském roce navštívil New York, nešlo o záležitost nejvyšší úrovně, tedy jednání mezi představiteli obou států. Premiér Thein Sein tehdy vystoupil na zasedání Valného shromáždění OSN. Oproti tomu americký prezident Barack Obama Barmu navštívil již v loňském roce.
V Angole došlo k výměně ministra, odvolán byl ministr financí
Prezident Jose Eduardo dos Santos poprvé od srpnových voleb, které s výrazným náskokem vyhrála vládní MPLA, přistoupil ke změně postů ve vládě. Z funkce odvolal ministra financí Carlose Alberto Lopese, ve funkci ho nahradil dosavadní poradce pro ekonomické záležitosti Armando Manuel. Prezident dos Santos odvolání ministra neodůvodnil. Angola je druhým největším vývozcem ropy na africkém kontinentu.
Prezident Barack Obama oficiálně navštívil Mexiko
Již po čtvrté navštívil americký prezident Barack Obama Mexiko s cílem setkat se s nejvyššími představitelem státu. Plán prezidenta Obamy zahrnuje soukromé jednání s mexickým prezidentem Enrique Peña Nietom v Národním paláci, sídle výkonné moci. Bylo to poprvé, co prezident Obama navštívil zemi od doby, kdy se do jejího čela dostal prezident Peña Nieto. V pátek se americký prezident setká se studenty a podnikateli v Národním antropologickém muzeu a později taky věnuje pozornost zaměstnancům americké ambasády v Mexiku. Následně bude pokračovat jeho cesta do centrální Ameriky, kde proběhnou jednání se 6 prezidenty tohohle regionu.
Prezident Bolívie se bude moci ucházet o třetí zvolení do úřadu prezidenta
Ústavní soud Bolívie povolil kandidaturu současného prezidenta Eva Moralese v příštích volbách, které se uskuteční v roce 2014. Prezident Morales byl zvolen poprvé do řadu prezidenta v roce 2005, pak byl znovu zvolený v roce 2009. Podle ústavy Bolívie může prezident zastávat úřad nejvíce ve 2 za sebou následujících volebních obdobích. Nicméně prezident Morales obhajoval své právo na kandidaturu v 3. období kvůli tomu, že ústava zavádějící povolený počet volebních období vstoupila do platnosti až v roce 2009, a proto by se jeho první funkční období z roku 2005 nemělo počítat. Podle závěru soudu byl jeho argument potvrzen a prezident Morales se může o obhájení prezidentského úřadu ucházet i po třetí v roce 2014. Opozice tohle rozhodnutí soudu považuje za nepřijatelné.
Dakar protestoval kvůli zatčení syna senegalského ex-prezidenta Abdoulaye Wady
V úterý se senegalským Dakarem nesly hlasy 2500 protestujících proti zatčení Karima Wada, syna někdejšího prezidenta země Abdoulaye Wady. Ten byl zatčen letos v březnu pro podezření z obohacování se ze státních peněz. „Karim je v rukou současného prezidenta Macky Sallyho, který má zájem zničit Senegalskou demokratickou stranu, což nemůžeme akceptovat, upozornil rozhořčený demonstrant zpravodajství FRANCE24. Prezident Sally již v minulosti slíbil, že za jeho vlády bude prioritním cílem boj s korupcí, do něhož patří i vypořádání se s představiteli minulého režimu. V čele průvodu pochodovalo i několik zástupců strany PDS, mezi nimi například Ousmane Ngom, tehdejší ministr vnitra a šéf strany.