Metropole Srí Lanky Colombo zažívá částečný zákaz vycházení, který byl vyhlášen kvůli nepokojům z konce týdne. Ty vypukly kvůli útoku na mešitu v městské části Grandpass. Řada ministrů, kteří se hlásí k islámu, po útoku poslala prezidentovi Mahinda Rajapaksovi otevřený dopis vyzývající k ráznému řešení této situace a potrestaní zodpovědných osob. Náboženské problémy jsou v posledních měsících poměrně častým jevem v mnoha státech regionu jižní i jihovýchodní Asie, Srí Lanku nevyjímaje. Okolí mešity nyní střeží posílené jednotky policie i armády, mají zabránit případným dalším vlnám násilí. O rostoucí závažnosti situace vypovídá i skutečnost, že se k mimořádnému jednání sešlo Ministerstvo pro náboženské záležitosti.
Archiv štítku: jednání
Na indicko-pákistánských hranicích pokračují přestřelky
Vlády Pákistánu a Indie se opět vzájemně obviňují ze záměrného vyvolání ozbrojeného konfliktu na společných hranicích. Již několikátým dnem zde pokračují přestřelky mezi indickou a pákistánskou armádou, obě pochopitelně obvinění odmítají. Postiženou oblastí je stejně jako mnohokrát v předchozích letech Kašmír. Podle informací kašmírské vlády bylo během samotné přestřelky, která trvá od pátku, zraněno několik osob, o několik dnů dříve ale mělo být v konfliktech mezi indickými a pákistánskými vojáky zabito pět z nich a další zraněni. Situaci řešili generální ředitelé vojenských operací obou zemí, výsledkem ale bude nanejvýš krátké období relativního klidu. Kašmír, který je rozdělený mezi Indii a Pákistán již několik desítek let, zůstává neuralgickým bodem vzájemných vztahů a řešení je v tuto chvíli v nedohlednu.
Egyptští představitelé tvrdí, že mezinárodní snahy o ukončení krize selhaly
Prozatímní prezident Adly Mansour a další představitelé Egypta jednali v posledních dnech s diplomaty z USA, EU, Africké unie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Naposledy mluvili s americkými senátory Graham a McCain, kteří je vyzvali, aby se usmířili s Muslimským bratrstvem a propustili politické vězně. Ve středu přišlo prohlášení, ve kterém současní představitelé Egypta říkají, že diplomatické snahy o vyřešení krize neuspěly a nyní končí. Z neúspěchu viní Bratrstvo, které porušuje zákony a ohrožuje veřejnou bezpečnost. Prozatímní orgány vyzývají příznivce Muslimského bratrstva, aby ukončili protesty v Káhiře. Svět se obává, že bude použito násilí k jejich ukončení. Ve středečním prohlášení stojí, že vláda podporuje ukončení protestů.
Prezident Rouhani chce vážné jednání o jaderném programu
V prvním prohlášení po své inauguraci íránský prezident Hassan Rouhani vyzval k jednání s mezinárodním společenství o íránském jaderném programu. Dle něj mohou být obavy obou stran vyřešeny rychle. USA vidí v novém íránském prezidentovi Rouhani naději pro jednání. „Pokud tato nová vláda si vybere zapojit se věcně a vážně plnit své mezinárodní závazky a nalézt mírové řešení tohoto tématu, najde ochotného partnera ve Spojených státech.“ Západní mocnosti se domnívají, že Írán vyvíjí jadernou zbraň, což Teherán odmítá. Prezident Rouhani je ochoten jednat, ale požadavky nesmí přesáhnout právní a logický rámec, odmítá hrozby. Rusko též vítá slova nového prezidenta Rouhani. V neděli prezident Rouhani představil svou vládu, která se skládá především z technokratů z bývalé vlády exprezidenta Rafsanjani. Nová vláda musí řešit několik problémů, včetně vysoké inflace či sankcí.
Američtí senátoři Graham a McCain jsou na návštěvě Egypta
Lindsey Graham a John McCain, republikánští senátoři USA, vycestovali na návštěvu Egypta na prosbu amerického prezidenta Baracka Obamy. USA apelují na vládu Egypta, aby prosadila časový plán voleb a dokončení nové ústavy. Vyzvaly ji též, aby se usmířila s Muslimským bratrstvem a jeho příznivci. Oba senátoři řekli, že v Egyptě došlo k převratu, když byl více než před měsícem svržen exprezident Mursi, protože toto předání moci nebylo volbami a ti, co byli zvoleni, jsou nyní ve vězení. Tomuto označení se prezident Obama brání, protože pak by USA musely zastavit pomoc do Egypta. Senátoři Graham a McCain jednali v Káhiře s generálem Abdel Fattah al-Sisi, šéfem armády. Obě strany jednání si vyměnily názory na politickou situaci v Egyptě. Senátor Graham poznamenal k setkání: „Musíte si sednout a mluvit spolu, přestože nemusíte mít rád lidi na druhé straně stolu.“ Odděleně jednali i s viceprezidentem Mohammed El-Baradei a premiérem Hazem el-Beblawi.
Na čtvrt milionu Filipínců je ohroženo povodněmi
Jihofilipínskou provincii Maguindanao zasáhla v důsledku nízkého tlaku vlna intenzivních dešťů, které vyvolaly extrémně silné povodně, oznámila Národní rada pro snižování rizik přírodních katastrof. Povodně podle informací Rady mohly bezprostředně ohrozit až 250 tisíc obyvatel provincie. V současné době je postiženo nejméně 180 vesnic a 20 obcí, na další informace státní agentura a další příslušné orgány teprve čekají. Vláda okamžitě zahájila jednání o pomoci a dosud ze státního rozpočtu uvolnila cca 100 tisíc USD. Finanční pomoc je určena především pro postižené Filipínce, dohromady se jedná asi o 50 tisíc rodin.
Dohody mezi Izraelem a Palestinou má být dosaženo do 9 měsíců
První jednání po téměř třech letech se konala v pondělí a úterý ve Washingtonu. Hlavní vyjednavači za Izrael a Palestinu by se měli sejít znovu během 2 týdnů a do 9 měsíců chtějí uzavřít konečnou dohodu. Dle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se sejdou v Izraeli či na palestinských území. Dodal, že jednání byla pozitivní a korektní, obě strany jsou připraveny jednat o sporných bodech, jako jsou osady, Jeruzalém či hranice. Je přesvědčen, že mohou dosáhnout míru. Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat prohlásil: „Palestinci trpěli dost a nikdo nebude z tohoto úsilí těžit více než palestinský lid. Jsem šťasten, že všechny otázky finálního statusu jsou na stole.“ Izraelská ministryně spravedlnosti Tzipi Livni, která se účastní jednání za izraelskou stranu, poukázala, že není důležité se zabývat minulostí, ale soustředit se na budoucnost. Dodala, že mohou společně pracovat na něčem, co bude skutečné a trvalé.
Shrnutí: Jednání o budoucnosti úřednické vlády s prezidentem Miloše Zemanem
Prezident Miloš Zeman zahájil sérii rozhovorů se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů o jejich možné podpoře úřednické vládě premiéra Jiřího Rusnoka, která vznikla z prezidentovy vůle bez porady s parlamentními stranami.
Nový premiér Rusnok jednal v neděli 21. července s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech o fungování úřednické vlády v prvních týdnech, o přípravě programového prohlášení a o jednání o podpoře Rusnokova kabinetu v Poslanecké Sněmovně. Premiér Rusnok ujistil prezidenta Zemana o tom, že má z fungování vlády velmi dobrý pocit, a že všichni jeho ministři přistupují k práci velmi angažovaně a snaží se řešit akutní věci, stabilizovat své týmy včetně personálních výměn. Premiér Rusnok po rozhovoru s prezidentem uvedl novinářům, že prezident má v jeho vládu absolutní důvěru a nemá zapotřebí radit, co do programového prohlášení dát či ne.
Dále prezident v neděli Zeman jednal s předsedkyní poslaneckého klubu Věcí Veřejných (VV) Kateřinou Klasnovou, která s prezidentem hovořila o zrušení programu sKaret, o nápravě postavení zdravotně postižených a o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Předsedkyně Klasnová pochválila úřednický kabinet premiéra Rusnoka, že nebrání vyšetřování politických kauz. Po schůzce prohlásila, že o podpoře pro úřednickou vládu se strana VV definitivně rozhodne až na schůzi vedení 6. srpna.
V pondělí 22. července se ohledně jednání o možné důvěře vládě sešel premiér Rusnok s předsedou strany VV Vítem Bártou, který zhodnotil, že ve většině programových bodů je mezi vládou premiéra Rusnoka a Věcmi veřejnými shoda. Problémem v úřednickém kabinetu je pro VV nedávné vysvětlení financování prezidentské kampaně nového ministra financí Jana Fischera. Premiér Rusnok zatím nevidí důvod, proč by měl uvažovat o výměně ministra financí Jana Fischera, který je podle něj kompetentní a výkonný. Problémy, které bývalý kandidát na prezidenta má s vysvětlováním původu peněz, jimiž byl uhrazen dluh po jeho neúspěšné prezidentské kampani, jsou podle premiéra mediální záležitostí. Premiér Rusnok dále zdůrazňuje, že není možné připustit návrat místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na ministerstvo financí.
Prezident Zeman jednal také s šéfem poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmem Tejcem, se kterým se shodli, že nechtějí zpět vládu pravicové koalice. Podle Tejce vyjednávání o možné podpoře vládě Jiřího Rusnoka komplikuje kauza kolem nynějšího ministra financí Fischera, ale na druhou stranu ho označil za důvěryhodnějšího ministra ve srovnání s jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Předseda Tejc také prezidentovi sdělil argumenty, které zaznívají v ČSSD pro i proti Rusnokovu kabinetu a ujistil prezidenta Zemana, že strana rozhodne do 6. srpna, zda vysloví důvěru vládě premiéra Rusnoka, a že obava z možného návratu vlády pravicové vlády je silným argumentem. Dále debatovali i o tom, kdo by dostal druhý pokus sestavit vládu a podle Tejce jedna z úvah je, že by se o sestavení menšinové vlády pokusila ČSSD.
Nyní prezident Zeman jedná s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou, který novinářům při příchodu řekl, že si jde prezidenta vyslechnout a bude chtít slyšet jeho návrh dalšího postupu pro případ, že Rusnokova vláda nezíská ve Sněmovně podporu. Podle Bendy poslanci ODS pro tuto vládu hlasovat nebudou.
Nejčistším řešením je nadále podle opozice rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. Sněmovna o rozpuštění hlasovala ve středu 17. července, ale opoziční ČSSD pro svůj návrh nezískala dost poslaneckých hlasů. Úřednická vláda by měla podle ní přispět ke zklidnění politické situace a prezident Zeman ujistil, že se úřednická vláda premiéra Rusnoka nebude pouštět do schvalování problémových velkých zakázek, hlavně o tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.
Nepálská opozice je proti volbám
Třiatřicet nepálských opozičních stran v čele s Komunistickou stranou Nepálu vyslovily požadavek, aby se mezinárodní společenství postavilo proti hlasování o volbách do druhého ústavodárného shromáždění. Informace jsou oficiální, pocházejí z tiskového prohlášení opozice. Volby by měly proběhnout 19. listopadu 2013, jejich termín byl ale již několikrát posunut a tento termín tedy lze považovat za definitivní jen s velkou rezervou. Opozičním stranám se nelíbí hlavně sílící tlak mezinárodních aktérů a jejich zasahování do celé záležitosti. Dohodu o ustavení dalšího ústavodárného shromáždění a voleb do něj podepsalo více než sto politických stran Nepálu, na samotném jednání se ale podílejí pouze čtyři. I to je důvod nevole opozice. Celá záležitost bude mít pravděpodobně značný vliv na celé jednání, opozice požaduje jeho ukončení a rozpuštění parlamentu.
Evropská unie mít svůj vlastní webový zpravodajský portál nebude
Evropská komise zrušila projekt webového zpravodajského portálu Evropské unie, který měl o Evropské unii a činnostech jejích orgánů podávat lepší informace. Cena projektu by se ročně pohybovala kolem 4,2 milionu USD. Proti projektu protestovalo několik novinářských organizací. Portál měl zahrnovat psané, fotografické a audiovizuální zpravodajství a rovněž komentáře odborníků. Evropská komise totiž uvedla, že se média evropským záležitostem dostatečně nevěnují, přestože jejich význam je pro život lidí velmi důležitý. Mezinárodní asociace novinářů (IPA) však uvedla, že by byl takový portál vedený Evropskou komisí konkurencí pro existující média a ohrožoval by svobodu tisku. V současnosti Evropská komise již zaměstnává 122 tiskových mluvčích a zaměstnanců tiskových odborů a ředitelství pro komunikaci má rozpočet 135 milionů USD, v němž je zahrnut i televizi Euronews a vlastní kanál na YouTube.
V Itálii podél dálnic nenatankujete, zaměstnanci čerpacích stanic stávkují
V úterý zaměstnanci italských čerpacích stanic vyhlásili třídenní stávku proti vysokým cenám benzinu. Čerpací stanice podél dálnic budou zavřené až do pátečního rána, kdy je stanoven konec stávky. Jejím cílem je přimět vládu, aby vyvinula větší tlak na producenty paliv a donutila je ceny snížit, protože po Nizozemsku je v Itálii nejdražší benzín v Evropě. Vysoké ceny paliv a způsob nastavení spotřební daně snižují čerpacím stanicím výdělky a hrozí jim zavření. O práci by tak mohly přijít tisíce lidí.
Náměstek ministra zahraničí USA Burns jednal s představiteli Egypta
Williams Burns, náměstek ministra zahraničí USA, mluvil s egyptským prezidentem Adly Mansour a premiérem Hazem el-Beblawi v Káhiře. Témata jednání nejsou známá, ale již dříve USA avizovaly, že budou chtít, aby v Egyptě byla co nejdříve civilní vláda. Náměstek Burns během dvou denní návštěvy jednal i s podnikateli. Muslimské bratrstvo oznámilo, že nemá v plánu schůzku s náměstkem Burnsem. USA vyzvaly současné vedení Egypta, aby propustilo exprezidenta Mursi. Washington stále hodnotí, zda svržení bylo převratem.
Švýcaři podepsali s Čínou bilaterální smlouvu o volném obchodu
Švýcarsko jako první země kontinentální Evropy v sobotu podepsalo s Čínou dohodu o volném obchodu. Dohoda by podle švýcarského ministra hospodářství Johanna Schneidera-Ammanna mohla začít platit v polovině příštího roku. Čína je po Evropské unii a Spojených státech amerických třetím největším obchodním partnerem Švýcarska, vzájemný obchod mezi těmito státy dosáhl za loňský rok obratu 26,31 miliardy USD, letos ale už za prvních pět měsíců objem dosáhl 22,89 miliardy USD. Jednání zemí o bilaterální smlouvě trvala přes dva roky a podepsali ji čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng a švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. Dohoda se věnuje obchodu s průmyslovými a zemědělskými produkty, pravidlům původu zboží, podpoře investic, hospodářské soutěži, transparentnosti státních zakázek a ochraně duševního vlastnictví. Clo na dovoz švýcarských hodinek klesne o 60 %, zásadně se také sníží cla na stroje, farmaceutika a další produkty. Švýcarsko naopak sníží cla na obuv a textilie dovážené z Číny.
Indie lobbuje za americko-afghánský mír
Nové Dillí má enormní zájem na nastolení míru mezi USA a Afghánistánem, prohlásil indický ministr pro vnější záležitosti Salman Khurshid. Zástupci indické vlády debatovali s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim při jeho poslední oficiální návštěvě Indie a kromě něj vedli velmi podrobná jednání i s USA, Velkou Británií a Saúdskou Arábií. Hlavním důvodem k těmto krokům jsou indické obavy z blízké budoucnosti, které se váží k nejistotě USA ohledně mírových rozhovorů s Talibanem a plánovanému stažení vojáků Severoatlantické aliance z Afghánistánu v příštím roce. Americký ministr zahraničí John Kerry ale Indii uklidňuje a je přesvědčen, že není třeba se obávat jakýchkoli nežádoucích aktivit ze strany Afghánistánu.
Viceprezident Jižního Súdánu navštíví Súdán, důvodem je ropa
Více než rok byl ropovod mezi oběma zeměmi uzavřen, což negativně dopadlo na obě ekonomiky východoafrických států. Na jaře letošního roku uzavřely Jižní Súdán a Súdán dohodu ohledně transferu ropy a jeho poplatcích, v posledních týdnech vyhrožuje Súdán definitivním uzavřením ropovodu, jestliže Jižní Súdán nepřestane během 60 dnů financovat rebely na súdánském území. Jižní Súdán obvinění odmítá, přesto hledá nový způsob na převod ropy, řešením by mohl být ropovod přes Keňu a Tanzanii. V neděli se má jihosúdánský viceprezident Riek Machar setkat se svým súdánským protějškem Ali Osmanem Tahou a projednat současnou napjatou situaci.
Britský premiér Cameron se setká s nově zvoleným pákistánským premiérem
Během své dvoudenní návštěvy Pákistánu britský premiér David Cameron bude jednat se svým pákistánským protějškem Nawazem Sharifem, který byl znovu zvolen do svého třetího funkčního období. Premiér Cameron pravděpodobně bude zdůrazňovat během setkání důležitost vztahů mezi Pákistánem a Afghánistánem, které jsou nezbytné pro stabilitu regionu. V sobotu se premiér Cameron setkal s prezidentem Asifem Ali Zardari. Britský premiér nedávno navštívil i Afghánistán, kde navštívil vojenskou základu Camp Bastion a následně jednal s prezidentem Hamidem Karzaim.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Ministr Kerry se naposledy snaží obnovit mírový proces na Blízkém východě
V pátek ráno jednal s izraelským premiérem Netanyahu a na oběd se má setkat s palestinským prezidentem Abbasem. Jedná se o jeho pátý pokus během několika měsíců o oživení mírového procesu mezi Izraelem a Palestinou. Americký úředník sdělil, že jednání mezi ministrem Kerrym a premiérem Netanyahu bylo důkladné a produktivní. Premiér Netanyahu již dříve sdělil, že podmínkou pro mír je bezpečnost. Zdroj z izraelské strany řekl, že premiér Netanyahu je připraven vzdát téměř celého Západního břehu, pokud bude bezpečnost pro Izrael zajištěna. „Netanyahu je mnohem připravenější než v minulosti, ať už je to z ideologických nebo praktických důvodů, k okamžitému návratu k jednacímu stolu,“ řekl Peri z centristické strany Yesh Atid. Nicméně ve čtvrtek izraelský plánovací výbor dal souhlas s výstavby 69 nových bytových jednotek v osadě ve východním Jeruzalémě. Palestinci jsou ochotni jednat o míru, pokud Izrael zmrazí výstavbu nových osad a jednání budou výcházet ze souhlasu návratu území získaného v šesti denní válce v roce 1967.
Jižní Súdán hledá příležitosti pro nový ropovod, východiskem by mohla být cesta na jih
Od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu na Súdánu v červenci 2011 obě země dlouhodobě sužují spory ohledně transportu ropy a jeho poplatcích. Jižní Súdán proto zvažuje výstavbu nového ropovodu na jih, jednání s prezidenty Ugandy, Keni a Rwandy se podle BBC blíží k úspěšnému konci. Ropovod by měl vést z Jižního Súdánu do keňského města Lamu a dále to Rwandy až do Mombasy. Ugandský ministr zahraničí Sam Kutesa potvrdil jednání. Východní Afrika zažívá v posledních měsících boom v rozvoji energetiky poté, co byly objeveny zásoby ropy a plynu v Keni, Ugandě a Tanzanii. Doposud Jižní Súdán vyvážel ropu přes Súdán, kvůli dlouhodobým neshodám o transportních poplatcích, sporným územím a bezpečnosti při hranicích byl na rok ropovod uzavřen, což výrazně poškodilo ekonomiky obou zemí.
Čínský Sinopec odkoupil 10% podíl v angolské ropné společnosti
China Petrochemical Corporation, jinak známá i jako Sinopec, se dohodla s americkou Marathon Oil Corporation na odkoupení jejího 10 % podílu v angolské ropné společnosti. Podle dohody by Sonopec měl zaplatit 1,52 miliard USD. Již v roce 2011 odkoupil Sinopec dalších 5 % podílu od francouzské společnosti Total. Čínské ropné společnosti dlouhodobě expandují, Čína si chce zajistit energetickou bezpečnost a snaží se uspokojit zvyšující se domácí poptávku. Dohodu, která by měla asijské zemi přinést 533 milionů barelů ropy, nicméně ještě musí schválit čínská i angolská vláda. V minulém roce vyhrála firma Sinopec nabídku na ropný průzkum v Afghánistánu.
EU se nedohodla na záchranných mechanismech pro krize v bankovním sektoru
Ministři financí EU nenašli společné řešení, jak budou rozděleny náklady za zkrachovalé banky. Po dvacetihodinovém jednání jsou ministři v otázce stále rozděleni, sejít se mají ještě ve středu před summitem Evropské unie. Ministři diskutovali o nových pravidlech, která by určovala pořadí, v němž by věřitelé a investoři museli zaplatit za záchranu bank. Velká Británie je jedinou zemí, která odmítá striktní pravidla a požaduje určitou míru flexibility. Od roku 2008, kdy propukla finanční krize, byly do bankovního sektoru vloženy miliardy USD. Záchranný fond eurozóny by měl mít možnost poskytnout záchrannou injekci problematickým bankám až ve výši necelých 80 miliard USD, nicméně odpovědnost za splacení bude mít vláda a její věřitelé.
Návrh na rozpočtový plán EU pro období 2014 – 2020 je schválen
Ve středu oznámil v Bruselu irský vicepremiér Eamon Gilmore, jehož země v současnosti předsedá EU, že se zástupci Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie (EU) shodli po několika měsících jednání na hlavních bodech rozpočtového plánu pro období
2014-2020, který počítá s výdaji přesahující jeden bilion USD. Dohoda bude předložena k definitivnímu potvrzení ministrům zahraničí členských zemí EU příští týden v úterý na plénu Evropského parlamentu na začátku července. Sporný byl především bod o přesouvání nevyužitých peněz do jiných rozpočtových kapitol. Poslanci Evropského parlamentu také požadují, aby v roce 2016 byl rozpočet zrevidován podle ekonomického vývoje. Schválení rozpočtového plánu je rovněž podmíněno doplněním letošního rozpočtu o téměř 15 miliard USD, aby EU neskončila v deficitu. Posíleny budou také podpora zaměstnanosti mladých lidí a Fond solidarity.
Evropská unie zvažuje zrušení přístupových jednání s Tureckem
Evropská unie (EU) zvažuje odvolání zahájení dalšího kola přístupových rozhovorů s Tureckem, které by mělo začít příští středu, kvůli tamní politické krizi. Jednání s Tureckem odmítá především Německo a Nizozemí, protože se v současné vyhrocené politické situaci v zemi odehrávají násilnosti při protivládních demonstracích. Plánovaná přístupová konference měla oživit vztahy a rozhovory mezi EU a Ankarou, které poslední dva roky stagnovaly. Hlavním tématem konference měla být regionální politika.