Makedonie podepsala s Ruskem dohodu o začlenění do plynovodu South Stream

Energetická smlouva byla podepsána v úterý v Moskvě.  Makedonci věří, že tato dohoda pomůže vyřešit zásobovací problémy a zajistí levnější energii firmám i domácnostem. Plynovod South Stream by měla být uveden do provozu v roce 2018, v roce 2030 by měla Makedonie podle odhadů čerpat 2,5 miliard kubických metrů zemního plynu.

Expanze ruských energetických společností na Dálný východ nebude úplně podle jejich představ

Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.

Ropná katastrofa v Mexickém zálivu byla odvrácena

Poté, co v úterý vypukl požár na těžební plošině nedaleko pobřeží Louisiany, nebylo jasné, kdy se podaří oheň uhasit. Ve čtvrtek představitelé The Bureau Safety and Environmental Enforcement oznámili, že se podařilo požár dostat pod kontrolu. Nehoda byla způsobena prosakujícím zemním plynem z vrtu a vlivem sedimentu a písků, které narušily stabilitu vrtu. V úterý ráno společnost Walter Oil and Corp. během přípravných prací na těžbu ztratila kontrolu nad prosakujícím plynem, který se následně vznítil. Společnost oznámila, že integrita konstrukce zůstala neporušena a katastrofa byla tedy odvrácena. Při této nehodě nedošlo k žádnému zranění.

Protesty v Egyptě si vyžádaly další desítky mrtvých

Doktoři tvrdí, že při posledních nepokojích v Káhiře zemřelo více než 100 lidí a 1500 je zraněných. Dle ministerstva zdravotnictví je počet obětí 38. V noci na sobotu demonstrovali podporovatelé sesazeného ex-prezidenta Mursi, kteří se shromažďují ve čtvrti Nasr, i jeho odpůrci, kteří se sešli na náměstí Tahrir. Mluvčí Muslimského bratrstva Ahmed Nashar popsal situaci u mešity ve čtvrti Nasr: „Když jsem přijel, kulky svištěly kolem uší.“ Dodal, že to bylo brutální. Střety začaly, když se protestující pokusili zablokovat hlavní silnici. Muslimské bratrstvo vyzývá svět, aby zasáhl. Ministr vnitra  Mohammed Ibrahim přislíbil, že čtvrť Nasr bude vyklizena, protože místní jsou obtěžováni demonstranty. Také informoval, že ex-prezident Mursi bude převezen do vězení Torah. V Alexandrii bylo nejméně 10 lidí zabito při střetech mezi soupeřícími stranami. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton hluboce odsuzuje poslední vývoj událostí v Egyptě. Britský ministr zahraničí William Hague vyzývá k dialogu.

Maďarsko hodlá splatit půjčku od MMF v předstihu

Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko splatí půjčky od MMF v předstihu o několik měsíců. Maďarsko si v letech 2008 a 2009 během globální finanční krize půjčilo od MMF celkem 26 miliard USD a zbývá uhradit finanční závazek zhruba 27 miliardy USD. Většinu z této částky hodlá Maďarsko splatit do konce tohoto léta a zbytek v následujícím roce. Premiér Orbán ohlásil oficiálně na konferenci pořádané v rumunském městě Baile Tusnad, že Maďarsko uhradí celou částku před termínem letos v létě.

Prezident pozval šéfa Vrchního státního zastupitelství Ištvana na Hrad

Prezident Miloš Zeman pozval na Hrad šéfa Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Iva Ištvana a vyjádřil plnou podporu jeho práci v kauze Nagyová a úsilí odhalit klientelistickou síť spojující politickou sféru s ekonomickou kriminalitou. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval prohlášením, že jejich setkání je v přímém rozporu s nestranným výkonem působnosti státního zastupitelství. Podle bývalého ministra financí Kalouska prezident přijetím Ištvana otevřeně přiznal přímou souvislost policejního zásahu před 6 týdny, který vedl k pádu Nečasovy vlády, s politickými změnami, o které prezident Zeman usiluje. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman uvedl, že rozhodnutí je jen na Ištvanovi, zda pozvání přijme či odmítne. Dle nejvyššího žalobce Zemana se jedná o otázku slušnosti, jelikož mezi významnými institucemi a představiteli státu musí panovat určitá úcta.

Kuvajťané volí do parlamentu podruhé za osm měsíců

Poté, co v Kuvajtu soud nařídil rozpuštění 50-ti členného parlamentu, se nyní konají volby. Opozice v čele s islamisty znovu volá po jejich bojkotu. Došlo ke změně volebního systému, o němž opozice tvrdí, že umožní vládnoucí dynastii Al-Sabah manipulovat s výsledky. Nyní se na rozdíl od předchozích voleb nepodařilo svolat masová shromáždění jako v prosinci loňského roku. Národní demokratická aliance, liberální strana, a většina beduínských kmenů, které minulé volby bojkotovaly, se nyní účastní. Oprávněno volit je přibližně 440 000 Kuvajťanů. První výsledky jsou očekávány v sobotu večer. Na pořádek při volbách dohlíží 11 000 policistů a na jejich korektnost více 30 pozorovatelů z arabských zemích. Poslední dva parlamenty byly zrušeny soudem z procesních důvodů, předchozí zase emírem. Analytici se nedomnívají, že nové volby přinesou politickou stabilitu do země.

Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku

Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.

Prezident Zeman považuje 101 ověřených podpisů za garanci právního úkonu

Na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman komentoval svůj požadavek na 101 úředně ověřených podpisů poslanců Poslanecké sněmovny vůči stranám bývalé pravicové vládní koalice, které mají zájem o druhý pokus při sestavování vlády. Podle prezidenta Zemana je důležité, aby právní úkon, který může vést ke vzniku vlády, byl zákonem garantován. Prezidentův požadavek ostře odsoudila předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která by se mohla stát novou premiérkou, pokud by v druhém pokusu uspěla obnovená pravicová koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v deníku Právo požadavek označil za výmysl, který se příčí duchu Ústavy a vyjádřením naprosté nedůvěry.

 

Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu

Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.

Předsedkyně strany LIDEM Peake podporuje pokračování koalice s ODS a TOP 09

Předsedkyně nejmenší strany bývalé koalice LIDEM Karolína Peake potvrdila premiérovi Jiřímu Rusnokovi, že nadále podporuje pokračování koaličního projektu společně s ODS a TOP 09. Po schůzce Peake uvedla, že i přesto se předseda úřednické vlády Rusnok sejde s poslanci strany LIDEM, aby je seznámil s programovými prioritami svého kabinetu. Peake novinářům řekla, že premiér Rusnok sice podporuje priority, které se shodují se stranou LIDEM, mimo jiné prosazení zákona o úřednících, povinný registr smluv a zprůhlednění financování politických stran, ale tyto programové body slíbily prosadit i ODS a TOP 09 a ještě zaručují dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Pokud premiér Rusnok důvěru nezíská, prezident Miloš Zeman bude vyžadovat 101 podpisů poslanců na staronové kandidátce s premiérkou Miroslavou Němcovou v čele. Předsedkyně Peake potvrdila, že prohlášení její strana znovu podepíše.

Šéf ČSSD věří, že mu Zeman dá šanci sestavit vládu po Rusnokovi

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nadále věří, že mu prezident Miloš Zeman dá šanci sestavit vládu v druhém pokusu, pokud kabinet Jiřího Rusnoka nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Reagoval tak předseda Sobotka na vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že pokud se obnovená pravicová vláda bude moci opřít o 101 podpisů poslanců, pověří prezident obnovením koaliční vlády současnou předsedkyni Dolní komory Miroslavu Němcovou. V písemné prohlášení předseda Sobotka uvedl, že „se prezident Zeman bude řídit při případném udělení druhého pokusu sestavit vládu ústavními zvyklostmi a pověří sestavením vlády vítěze minulých voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby nepotvrdil legitimitu vlády založené na politických subjektech, které nikdo nevolil, a nesvěří sestavení vlády do rukou pochybné koalice.“ Šéf sociálních demokratů tak potvrdil přání ucházet se o premiérské křeslo poté, co se jeho straně nepovedlo prosadit rozpuštění Poslanecké sněmovny, což strana prosazovala jako hlavní řešení situace v souvislosti s pádem Nečasovy vlády. Dále ČSSD požadovala předčasné volby, které by dle průzkumů měla vyhrát s větším náskokem a ujmout se tak vlády. Prezident Zeman potvrdil, že by předseda Sobotka dostal první pokus sestavit vládu po pádu Nečasova kabinetu, kdyby si o něj řekl, ale několikrát to i veřejně odmítl.

Prezident Zeman stanovil požadavek 101 podpisů, než by svěřil druhý pokus o sestavení vlády do rukou pravice

Pokud úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, prezident Miloš Zeman předtím než bude zvažovat, zda druhý pokus o sestavení vlády svěří do rukou pravice, bude požadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců podporujících případnou pravicovou vládu. Ani prezident Zeman si není jist, že premiér Rusnok získá důvěru a připomněl, že v Poslanecké sněmovně je ještě skupina 17 nezařazených poslanců a poslankyň. Prezident Zeman předpokládá, že s jednotlivými poslanci o jejich podpoře bude jednat premiér Rusnok, ale nevyloučil, že by nezařazené poslance pozval například na oběd do lánského zámku. Prezident Zeman počínání obhajuje, že pravicové strany plánují dělat minimální změny v programu své případné vlády i v jejím personálním složení, což je obtížné, pokud Nečasova vláda má zhruba 90% nedůvěru občanů. Premiér Rusnok dnes řekl, že se zatím nezabývá tím, co by nastalo, pokud by jeho vláda důvěru nedostala. Nechtěl říci, jestli by se případně ucházel o druhý pokus o sestavení vlády. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová odmítá požadavek prezidenta Miloše Zemana na 101 notářsky ověřených podpisů a považuje tento krok za hrubý nátlak na Poslaneckou sněmovnu a diktátorské podmínky, kterými hledá záminky, jak udržet Rusnokovu vládu. Šéf ODS Martin Kuba označil požadavek za úsměvný, předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík v notářském ověření nevidí problém a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka požadavek považuje za zbytečný.

Argetinsko-paraguayský vztah se vyostřuje kvůli jáderné elektrárně

Argentina jako jeden z největších producentů jaderné energie plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu, a to v oblasti Formosa, která leží na hranici Argentiny a Paraguaje. Tento krok pobouřil Paraguay kvůli neochotě Argentiny přistoupit na společný dialog ohledně jaderného projektu. Paraguay oficiálně žádala Argentinu o konzultace, země to ale ignorovala. Později se Argentina vyjádřila, že dialog s Paraguají není možný, jelikož jí bylo pozastaveno členství ve sdružení volného obchodu Mercosur a protože je paraguayská vláda nelegitimní. Paraguay společně s Argentinou patří mezi zakládající členy Mercosuru (5 členů), ale v souvislosti s obviněním a odvoláním paraguayského prezidenta Fernanda Luga, bylo zemi pozastaveno členství. Poslední paraguayské snahy skončily ostrou výměnou názorů, kdy paraguayská politička Olga Ferreira de Lopez nazvala argentinskou prezidentku Cristinu Fernandez de Kircher perverzní ženou. Možnost dialogu je tak na mizivé úrovni. Paraguay se proto obrátila na OSN, aby zasáhla do sporu.

USA zdržují dodávku stíhaček do Egypta

Čtyři stíhačky F-16 měly být dodány z USA do Egypta, ale jejich dodání se opozdí dle mluvčího Pentagonu George Little kvůli současné situaci v Egyptě. Dodal: „Zůstáváme věrní  americko-egyptskýmu obrannému vztahu, protože zůstává základem našeho širšího strategického partnerství s Egyptem a slouží jako jeden z pilířů regionální stability.“ Ministr obrany USA Hagel o rozhodnutí informoval egyptského ministra obrany generála al-Sisi. USA stále zkoumají, zda v Egyptě nedošlo k převratu, protože pak by existovaly právní nároky na zastavení vojenské pomoci do Egypta. Dříve americké úřady tvrdily, že 4 stíhačky F-16 mají být dopraveny, jedná se o součást již dříve schválené dodávky 20 letadel, z nichž již 8 bylo dodáno. Dle analytiků je nynější rozhodnutí způsob, jak USA ukazují Egyptu, že nesouhlasí se současnou situací.

Africká unie žádá Súdán o prodloužení lhůty pro uzavření transportu jihosúdánské ropy

Minulý měsíc se súdánská vláda rozhodla pro přerušení transportu ropy Jižního Súdánu přes své území a stanovila termín 7. srpna na vyřešení sporů.  Důvodem ultimáta je údajná podpora Jižního Súdánu rebelů, kteří působí na hranicích států. Africká unie (AU) ve středu požádala prostřednictvím dopisu súdánskému ministrovi zahraničí o prodloužení termínu. Jižní Súdán přitom obnovil produkci teprve v dubnu, zastavena byla od ledna 2012 důsledkem sporů mezi oběma státy nad výši transportních poplatků.

Červený kříž: Syrský režim blokuje přístup do Homsu

Mezinárodní výbor Červeného kříže vydal ve středu prohlášení, ve kterém varuje, že pokud nebude moci dorazit do syrského města Homs, bude to mít tragické následky. Ve městě jsou civilisté, kteří potřebují potraviny a zdravotnický materiál. Magne Barth, vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Sýrii, řekl, že se přes zdlouhavé jednání se snaží již téměř 20 dní dostat do Homsu, ale bez úspěchu. Okolo 2000 lidí je v pasti. Mezinárodní humanitární právo říká, že obě válčící strany jsou povinni umožnit rychlou humanitární pomoc pro civilisty, ale ne vždy je toto právo dodržováno. Homs leží ve střední Sýrii a byl epicentrem protestů proti prezidentovi Basharovi al-Assadovi.

Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU

Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.

Egyptsky ministr obrany volá po podpoře občanů

Hlavní představitel egyptské armády a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi vyzval v televizním projevu všechny Egypťany, aby v pátek vyšli do ulic. „Naléhám na všechny občanu, aby v pátek vyšli do ulic, vyjádřili svou vůli a poskytli mě, armádě a policii mandát postavit se možnému násilí a terorismu,“ prohlásil generáal Sisi. Podle BBC tak generál Sisi ukázal, kdo skutečně v Egyptě drží moc – nikoli přechodný prezident Mansour, ale armáda. Mohamed el-Beltagy, vedoucí člen Muslimského bratrstva, strany, ke které patří armádou svržený prezident Mursí, prohlásil, že generál Sisi „volá po občanské válce, aby tak ochránil svůj vojenský puč.“

Evropská komise provedla průzkum veřejného mínění u občanů EU

Sekce Evropské komise, která se zabývá analýzou veřejného mínění, v rámci průzkumu Eurobarometr provedla šetření o spokojenosti členských zemí v EU, vztahu občanů k EU, o názoru na ekonomický vývoj země a další. Průzkum veřejného mínění proběhl na jaře 2013 na 32 000 respondentech. Například Česká republika patří mezi nejvíce euroskeptické země EU, i přestože negativní pohled na EU mají většinou země procházející dlouhodobou krizí. S EU se nejvíce identifikují Lucemburčané 88 %, Malťané 81 %, Slováci 76 %, Němci a Finové 73 %. Nejméně se lidé cítí být občany EU v ČR 54 %, Rumunsku 53 %, Itálii 52 %, Bulharsku a Velké Británii 48 %, na Kypru 45 % a v Řecku 44 %. Co se týče ekonomického vývoje země je pesimisty většina Evropanů. V průměru je s ekonomikou spokojeno jen 24 % Evropanů. V ČR je to jen 14 %, ale i tak za ní následuje ještě 11 zemí. Na posledním místě je Španělsko jen 1 % spokojených respondentů. Naopak spokojeni jsou Švédi, Němci, Lucemburčané, a Rakušané. I přes krizi v 19 z 28 členských zemí převládá optimismus, pokud jde o budoucnost Evropské unie. Největšími optimisty jsou v tomto směru Dánové, Estonci, Lotyši, Malťané, Poláci. Opačný názor mají Češi, Britové, Španělé, Řekové, Kypřané a Portugalci.

Střety mezi příznivci a odpůrci ex-prezidenta si vyžádaly další mrtvé

Úterní násilí vypuklo před svítáním poblíž protestu Muslimského bratrstva u univerzity v Káhiře, kde se podporovatelé shromažďují již od sesazení ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Střety si vyžádaly 9 lidských životů. Policejní zdroje říkají, že se stovky příznivců Muslimského bratrstva dal\ do boje s místními rezidenty. Bratrstvo to popisuje jako násilí proti poklidnému protestu, obviňují z něj násilníky podporované ministerstvem obrany. Egyptský generální prokurátor zadržel 22 příznivců ex-prezidenta Mursi, kteří jsou obviněni z napadení oponentů v centru Káhiry. V prohlášení Bratrstva stojí: „Vedoucí představitelé vojenského převratu nadále terorizují pokojné demonstranty v Egyptě.“ Mezitím rodina ex-prezidenta Mursi řekla, že bude žalovat armádu, že ho drží bez obvinění. Někteří obyvatelé čtvrti, kde se podporovatelé Muslimského bratrstva shromažďují žádají, aby demonstranti byli přemístěni. Očekává se, že soud brzy rozhodne tak, aby armáda mohla demonstraci ukončit. V oblasti Sinaje islamisté stupňují násilí, byl zabit policista a civilista.

V Mexickém zálivu hoří ropná plošina

V úterý ráno vypukl požár na ropné plošině přibližně 88 km od amerického státu Louisiana. Požár nastal po prudkém vývěru zemního plynu z podmořského vrtu. Ihned bylo evakuováno 44 pracovníků plošiny. Problémem je, že se nedaří uhasit vzniklý požár. V oblasti poškozené plošiny byla zrušena letecká i námořní doprava. Americké úřady vyslaly do oblasti inspektory životního prostředí, kteří nahlásili v blízkosti vrtné plošiny ropné skvrny, které se ale poměrně rychle rozpouštějí. Prozatím není zcela jasné, co přesně bylo příčinou nehody na plošině. Vrtnou plošinu provozuje společnost Hercules na základě smlouvy s těžařskou společností Walter Oil & Gas Corporation.

Al-Kaida přiznala odpovědnost za útoky na vězení v Iráku

V internetovém prohlášení se odnož teroristické skupiny al-Kaida, která sebe nazývá Islámský stát v Iráku a Levantě, přiznala k dvou masivním útokům na vězení Abu Ghraib a Taji, které osvobodily na stovky vězňů. Skupina útoky připravovala několik měsíců. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Wissam al-Firaiji řekl, že teroristé byli dobře vyzbrojeni. V prohlášení ministerstva obrany je, že útočníkům pomohli někteří dozorci.