V sobotu se v hlavním městě Santiago de Chile uskutečnila manifestace za sexuální tolerantnost. Zúčastnily se ho tisíce lidí, kteří kromě tolerantnosti žádali i spravedlivost za smrt mladého homosexuále Daniela Zamudia zavražděného před rokem. Navíc demonstrující prosazovali uvedení projektu umožňujícího svazky lidí, včetně osob stejného pohlaví, do Kongresu. Demonstrace byla zorganizována Hnutím za integraci a svobodu homosexuálů a průvod prošel centrem hlavního města Chile.
Archiv štítku: demonstrace
Bahrajnské soudy zprostily obžaloby 21 mediků
Na 21 medikům, kteří byli zadrženi v dubnu 2011 během demonstrací v Bahrajnu, zrušil odvolací soud jejich tresty. Medici byli spolu s 28 svými kolegy obviněni z ošetřování protivládních demonstrantů po zásahu policie v dubnu 2011, kdy v zemi platil výjimečný stav. Ve vězení byli zadržení podle svých výpovědí mučeni a nuceni k falešným výpovědím, které proti nim byly následně použity před vojenským tribunálem. Někteří ze zadržených již byli civilními soudy zproštěni obžaloby, nicméně ztratili své zaměstnání, jiní byli naopak odsouzeni k několika letům vězení. Lidsko-právní organizace a mezinárodní pozorovatelé zproštění obžaloby přivítali. Fatima Haji, jedna ze zadržených, která byla již dříve zproštěna obvinění, však prohlásila, že osoby zodpovědné za zatýkání, včetně členů vlády, se za své činy ještě nezodpovídali.
V Chile policie násilně reagovala na útoky ze strany demonstrujících studentů
Tisíce chilských studentů z univerzit a středních škol, kteří demonstrovali za reformy vzdělávacího systému, ve čtvrtek narazili na policii v ulicích hlavního města Santiago de Chile. Nejdřív policie přinutila změnit trasu pochodu, pak někteří protestující začali házet zapálené předměty na policisty, kteří útok opětovali. Na studenty policie použila slzotvorný plyn a vodné dělá. Již více než rok studenti většinou ze soukromých škol organizují demonstrace požadující veřejné, bezplatné a kvalitní školství na všech úrovních. Tenhle protest byl prvním v roce 2013 a podle údajů dvou největších studentských organizací se na něm zúčastnilo přes 20 000 studentů. Oficiální vyhlášení uvádějí jenom 4 000 zúčastněných. Další protest byl zvolán na 11. dubna.
Policie v Turecku použila slzný plyn na rozehnání nespokojených uprchlíků
Turecká policie byla nucena použít slzný plyn a vodní děla v uprchlickém táboře, který se stal domovem 25 000 syrských uprchlíků. Ti se vzbouřili po smrti dítěte, jež zemřelo na popáleniny. Rozsáhlý požár vypukl v táboře Akcakale na jihovýchodě země. Oheň zranil další 3 děti. Demonstranti jsou nespokojeni také kvůli životním podmínkám v místě azylu. Novou bytovou výstavbu podél turecko-syrské hranice pro zhruba 200 000 uprchlíků Turecko již zahájilo. Zhruba 70 000 lidí žije v podnájmu ve velkých městech po celé zemi.
Alawité požadují odstoupení syrského prezidenta Al-Assada
V Egyptě se v sobotu konal pochod asi stovky členů syrské menšiny Alawitů za odstoupení prezidenta Bashara Al-Assada od moci. Jeho dřívější spojenci, kteří dnes stojí na opačné straně, vydali komuniké, v němž chtějí vidět „Sýrii jako svobodnou a jednotnou zemi“ a tak se nebrání spolupráci s povstalci. Podle Fouada Homeyra, syrského režiséra z Damašku, mají mnozí mylnou představu o tom, že Alawité jsou chráněnci Assadova režimu. „Chceme se ale jako menšina zapojit do budování nové země demokratickými prostředky“, dodal. Pochod měl především ukázat, kolik režim ztratil „přiznivců“.
Střety v Egyptě: kancelář Muslimského bratrstva vzplála
Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.
Ománský sultán udělil amnestii
„Jeho veličenstvo sultán Kábús udělil královskou milost obviněným z pomluvy, zločinů spojených s informačními technologiemi a z neoprávněného shromažďování,“ uvedla ománská státní agentura ONA. Sultán Kábús tak omilostnil všechny disidenty, kteří byli uvězněni za očerňování jeho osoby nebo za účast v protestech. Podle aktivistů by se amnestie měla vztahovat asi na 50 osob. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) krok sultána Kábúse přivítala, zdůraznila však, že amnestované osoby se v první řadě neměly vůbec do vězení dostat. Ománská vláda se snaží zmírnit napětí ve společnosti, které zesílilo v souvislosti s nepokoji Arabského jara před dvěma lety. Ománská vláda mimo jiné přislíbila omezit počty zahraničních pracovníků v zemi, výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
Egyptská policie je údajně odpovědná za smrt demonstrantů
Tvrdí to zpráva vyšetřovací komise, kterou sestavil egyptský prezident Mohammed Mursí. Komise se zabývala smrtí téměř 900 demonstrantů během revoluce v roce 2011, která svrhla egyptského exprezidenta Mubaraka. Výsledky vyšetřování odhalily, že egyptská policie, která směla použít smrtící sílu jen na pokyn ministra vnitra s plným vědomím prezidenta, stojí téměř za všemi úmrtími ze zkoumaných 900 případů. Výsledek vyšetřování tak může velmi přitížit exprezidentu Mubarakovi, jeho exministru vnitra Habib el-Aldymu a šesti vrchním policejním důstojníkům, kteří budou po předchozím odvolání znovu souzeni za vinnu na smrti demonstrantů během revoluce 2011.
Bahrajn si připomněl 2 roky od intervence Saúdské Arábie
Při této příležitosti vypukly střety mezi policií a demonstranty, které si vyžádaly několik desítek zraněných. Nepokoje se rozpoutaly na předměstích Manamy, kde byla zapalována auta a dočasně zablokována i hlavní dálniční tepna země. Demonstrující se následně střetli s policejními jednotkami, které použily slzný plyn a dělobuchy. Nepokoje měly připomenout dvouleté výročí událostí 14. března 2011, kdy do země vstoupily vojenské jednotky států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu vedené Saúdskou Arábií. Jednotky převážně sunnitských států, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE), pomohly bahrajnským bezpečnostním silám potlačit nepokoje převážně šíitské části obyvatelstva, která požadovala zlepšení svého postavení ve společnosti. Bahrajn je od té doby stále zmítán pouličními střety.
V Kosovu protestovalo na tisíc lidí proti korupci
Ve středu se uskutečnily demonstrace za podpory 21 nevládních organizacív hlavním městě Kosova Prištině proti krádežím a korupci. Protest navázal na demonstrace, které se odehrávaly v lednu kvůli vysokým cenám za elektřinu, které stanovila kosovská elektrárenská společnost KEK. Při středečních demonstracích protestující označili KEK jako jednu ze společností, která je nejvíce postihnutá korupcí. Demonstranti vyzvali k demisi kvůli korupci ministra hospodářství Besima Beqaje, ministra vnitra Bajrama Rexhepiho a výkonného ředitele Arbena Gjuku.
V Bangladéši proti demonstrantům zasahovaly bezpečnostní jednotky
Stovky protivládních demonstrantů se začátkem týdne v bangladéšské metropoli Dháce střetly s bezpečnostními složkami. Policie zasáhla v okamžiku, kdy dav kromě kamení začal házet i podomácku vyrobené výbušniny. Bangladéš zažil v poslední době řadu protestů, vyvolaly je procesy s bangladéšskými politiky, kteří jsou stíháni kvůli zločinům, jež měli spáchat během války o nezávislost v roce 1971. Policie zadržela více než 30 demonstrantů, mezi nimi i členy opozice včetně lídra hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany. Protestní akci zorganizovala aliance 18 politických stran, iniciovala rovněž celonárodní generální stávku jako projev nesouhlasu s policejní akcí. Protesty a násilné střety propukají v zemi od 28. února, kdy byl nad lídrem Islámské strany (Jamaat-e-Islami) Delwar Hossain Sayedeem vynesen rozsudek smrti za zločiny proti lidskosti.
Bulharsku se nedaří ustanovit prozatimní vládu
Prezident Rosen Plevneliev ve středu uvedl, že se dosud neobjevil nikdo, kdo by byl ochotný a schopný sestavit a vést prozatimní vládu do předčasných parlamentních voleb v květnu. Ve spojitosti s bulharskými protestujícími se objevilo jméno ekonoma Dimitara Ivanova, který by mohl být vhodným kandidátem na post prozatimního předsedu vlády pro politiky i demonstranty. Nicméně některým vadí jeho socialistická minulost. Situace v zemi je dosud nejistá, na základě ankety zveřejněné v bulharských novinách je až 45 % Bulharů připraveno vyjít opět do ulic a demonstrovat.
V Kašmíru znovu platí zákaz vycházení
Zákaz vycházení byl v Kašmíru vyhlášen den poté, co indická armáda zastřelila protestujícího občana. Do oblasti a jejího okolí byly vyslány armádní i polovojenské jednotky, které mají zajistit uklidnění situace. K incidentu došlo v úterý ve městě Baramulla, kde byl zastřelený muž účastníkem demonstrace, která byla uspořádána kvůli údajné sebevraždě kašmírského studenta v Hyderabadu na jihu země. Protestující po indické vládě požadují prošetření podle nich podezřelého úmrtí, vláda to však odmítá a odvolává se na důkazy, podle nichž jde o sebevraždu. Situace v Kašmíru se tak znovu komplikuje, zabití demonstranta totiž vyvolalo další řadu demonstrací. Kašmír je jednou ze dvou oblastí, jimž dominuje muslimské obyvatelstvo, nepokoje zde pravidelně propukají již od roku 1989.
V neděli vyšlo do ulic na 100 000 Bulharů
Po celé zemi se uskutečnily protesty proti špatné politické a hospodářské situaci a vysoké nezaměstnanosti, která činí 12,4 %. Největší účast byla zaznamenána v přístavním městě Varna, kde se zúčastnilo protestů na 50 000 až 70 000 obyvatel. Ve Varně se před 2 týdny pokusil upálit Plamen Goranov, přirovnávaný bulharskými médii k Janu Palachovi, který dnes na následky popálení zemřel. Po rezignaci vlády se požadavky demonstrantů rozšířily o změnu volebního práva, zákaz jednostranných změn úrokových sazeb z úvěru a další bankovní opatření. Jednání mezi bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem a zástupci demonstrantů a odborů skončila v pátek neúspěchem.
V Makedonii se rozpoutaly demonstrace
Na stovky demonstranců se v sobotu zúčastnily demonstrací ve Skopji v Makedonii na protest proti davovým útokům ze stran Makedonců na Albánce v pátek, kdy byl jmenován ministrem obrany bývalý partyzánský albánský velitel Talat Xhaferi během války mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády (UCK). Podle makedonské policie bylo na 15 lidí zraněno, a to hlavně z řad policistů. Ještě během sobotního večera bylo napětí mezi makedonskými etniky i nadále vysoké.
Demonstranti v Moskvě podpořili zákaz adopcí ruských dětí občany USA
Policie odhadla počet účastníků průvodu na 12 000. Vlnu rozhořčení způsobil případ tříletého chlapce jménem Max Shatto, který se narodil v Rusku a minulý měsíc zemřel adoptivním rodičům z Texasu. Příčinou bylo podle lékařské zprávy vnitřní tepenné krvácení. Většina demonstrantů se domnívá, že zranění vzniklo v důsledku fyzického napadení ze strany některého z rodičů. Požadují, aby byl rodině odebrán Maxův mladší bratr Kris, který byl adoptován spolu s ním. Od rozpadu Sovětského svazu údajně zemřelo v amerických pěstounských rodinách 20 ruských dětí. Celkový počet adopcí za uplynulou dobu přesahuje 60 000. Zákaz občanům USA adoptovat mladé Rusy vstoupil platnost v prosinci minulého roku jako reakce na „Magnitsky act“ a způsobil vlnu pohoršení napříč ruskou i světovou veřejností.
Výročí komunistického převratu 1948 doprovázely protesty i uctění památky Klementa Gottwalda
Při příležitosti 65. výročí komunistického převratu 1948 se v pondělí uskutečnilo hned několik akcí. Na Staroměstském náměstí se sešlo asi 500 lidí, kteří protestovali proti komunistům v krajských radách. Demonstrace odpůrců komunismu byla svolána iniciativou Bez komunistů, která organizovala protesty i během Palachova týdne. Na Olšanských hřbitovech v Praze se zase sešli lidé k uctění památky Klementa Gottwalda. Jednalo se především o příznivce komunismu. Na místě byla přítomna i policie, neboť na místě se sešli i odpůrci komunistů a docházelo ke slovním potyčkám a hlasitým projevům mezi oběma názorovými tábory.
V Madridu se i nadále demonstruje
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu v Madridu, vadí jim korupce a úsporná opatření. Pochod byl dokonce barevně rozlišen podle zástupců povolání nebo hnutí. Ve žlutém oblečení protestovali např. zaměstnanci letecké společnosti Iberia, která se rozhodla zrušit dalších 3800 pracovních míst. Za nimi pochodovali v černém horníci s helmami na hlavě, jež nesouhlasí s uzavírání dolů. Demonstrací se zúčastnili i učitelé nebo lékaři. Španělský premiér Mariano Rajoy před několika dny prohlásil, že Španělsko bude pokračovat ve všech úsporných opatřeních, státní deficit podle premiéra již začal klesat.
Starosta hlavního města Gruzie obviněn z finančních zločinů
Podle vyšetřovatelů byl zapleten do dvou oddělených případů. První souvisí s vytvořením fiktivního oddělení se 764 pracovními místy ve státní firmě na zpracovávání odpadů. Peníze určené na platy imaginárních zaměstnanců poté mířily k aktivistům opoziční Sjednocené národní strany, čímž údajně vznikla škoda přibližně 3 miliony USD. Druhé obvinění se týká podezřelého obchodování s pozemky. V roce 2006 prodal obecní úřad hlavního města Tbilisi pozemky v oblasti zvané Rike, která se nachází na levém břehu řeky Kura. O 2 roky později koupilo město parcely zpět za cenu o 6 milionů USD vyšší, než za jakou je prodalo. Starosta Tbilisi Gigi Ugulava, který podle hlavního žalobce bude vyšetřován na svobodě, prohlásil obvinění za absurdní a politicky motivované. S tím souhlasila i skupina podporovatelů, která v den vyřčení obvinění pořádala demonstraci před budovou vyšetřovací služby ministerstva vnitra.
Egyptský prezident vypsal parlamentní volby
Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.
Jemenské jednotky střílely do demonstrantů
Jemenské bezpečnostní jednotky zahájily během demonstrací v přístavu Aden na jihu Jemenu palbu na demonstranty, která zanechala nejméně 4 mrtvé a několik desítek zraněných. Hlavním úkolem vládních jednotek nasazených v Adenu bylo oddělit skupiny protivládních demonstrantů, požadujících samostatnost jihu země, od demonstrantů podporujících současného prezidenta Abdrabuh Mansur Hadiho a jeho vládu. Jižní část země se dlouhá léta cítí být ze strany vládních úřadů upozaďovaná a chce se od zbytku Jemenu odtrhnout. Hlavní provládní islamistická strana al-Islah naopak podporuje jednotu Jemenu a jeho současnou vládu. Jižní a Severní Jemen se spojily do jednoho státu roku 1990, tenze mezi severní a jižní částí však od té doby neustávají, spíše nabírají na intenzitě.
Bulharská vláda podala demisi
Desítky tisíc Bulharů vyšlo v neděli do ulic protestovat kvůli zvyšujícím se nákladům na energie, korupci a hospodářskému poklesu. V úterý došlo v hlavním městě Sofii i na násilí, když se demonstranti střetli s policií a na 15 jich bylo zraněno. Lidé obviňují vládu z vazeb na trestnou činnost a žádali její rezignaci. O několik hodin později středopravá vláda premiéra Boiko Borisova oznámila, že „rezignuje z vůle lidu„. Předsedkyně parlamentu Tsetska Tsacheva řekla, že zákonodárci budou o odstoupení hlasovat ve čtvrtek, jak požaduje bulharská ústava. Předčasné volby by se mohly konat v dubnu nebo květnu.