Jedna z nejznámějších kubánských disidentek Yoani Sánchez v neděli opustila Kubu, aby během příštích 80 dní realizovala návštěvy 12 států světa. První na řadě je Brazílie. Při přistání na letišti ve městě Recife ve státě Pernambuco na sevreovýchodě Brazílie ji přivítalo nesouhlasným křikem 30 demonstrantů, kteří podporují současný kubánský režim. Další protesty se ozvaly o den později, když Yoani Sánchez plánovala ve městě Feira Santana ve státu Bahía představit filmový dokument týkající se svobody vyjadřování ve státech Kuba a Honduras. Skupina zhruba 80 demonstrantů v projekci zabránila. Mezi odpůrci byli členové levicových hnutí Unie revoluční mládeže (UJR), Unie socialistické mládeže (UJS) a Asociace José Martí de Bahía. Demonstranti Yoanu Sánchez fyzicky neohrožovali, pustili se s ní do improvizované debaty.
Archiv štítku: demonstrace
Egyptské protesty blokují přístav Port Said
Několik tisíc egyptských demonstrantů zablokovalo v egyptském přístavním městě Port Said cesty do přístaviště a shromáždilo se okolo státních budov ve městě. Účastníci protestu požadovali spravedlnost kvůli několika desítkám demonstrantů, kteří byli zabiti při nepokojích minulý měsíc. Nedělní nepokoje nazvané „den občanské neposlušnosti“ byly iniciovány skalními fanoušky Port Saidského fotbalového klubu al-Masry. Ti protestují proti rozsudkům smrti, které byly uděleny 21 osobám z Port Saidu za účast na rok starých nepokojích během fotbalového zápasu Port Said a Káhira. Během tohoto zápasu došlo k nepokojům, které se vyžádaly několik desítek obětí.
Libyjci oslavili 2 roky od revoluce, bezpečnostní složky byly v pohotovosti
Tripolis a Benghází si v pátek připomněly 2leté výročí počátku revoluce, které rozhodlo o osudu režimu vůdce Muammara Kaddáfího. Ačkoli v ulicích panovala veselá nálada, ozbrojené složky byly v pohotovosti. Pozemní hranice s Tuniskem na západě a Egyptem na východě byla po 4 dny uzavřena. Většina Libyjců požaduje „odchod staré gardy z nových struktur“ a zájem politiků o dění v největším libyjském městě Benghází, kde doposud lid neodevzdal zbraně jako odpověď na pokračující napjatou atmosféru. Přestože má Libye od srpna 2012 novou vládu, situace v různých regionech zůstává nepřehledná a nejednotná.
Aktivisté ze Západní Sahary stanuli před soudem
Marocký vojenský soud v Rabatu udělil tresty v podobě odnětí svobody pro 24člennou skupinu Sahrawis, kteří byli obviněni ze zabití příslušníků bezpečnostních složek, k němuž došlo v Západní Sahaře v roce 2010. V listopadu 2010 byla vyslána vojenská hlídka, aby demontovala tábor v oblasti města Laayoune, jež si na protest proti životním podmínkám Sahrawis založili, vojenský zásah nicméně vyvolal střety. Západní Sahara je citlivým tématem od roku 1975, dříve španělské území není dosud mezinárodně uznávané. Ačkoliv Maroko nabízelo oblasti částečnou autonomii pod svou svrchovaností, byla odmítnuta separatisty z Fronty Polisario (Lidová fronta osvobození). Proti soudnímu verdiktu protestovalo mnoho lidí.
Bahrajn údajně rozbil teroristickou buňku
Bahrajnská policie se střetla s demonstranty, kteří se shromáždili na pohřbu Husseina al-Jaziriho, šestnáctiletého demonstranta zabitého při demonstracích před několika dny. Krátce poté prohlásil bahrajnský ministr vnitra Sheikh Rashid bin Abdullah Al Khalifa, že „zadržely bahrajnské úřady členy teroristické buňky složené z osmi bahrajnských členů“. Podle vyjádření ministerstva vnitra panuje podezření, že údajná skupina dostávala výcvik i finance od Iránu, Iráku a Libanonu. Od čtvrtka, kdy v Bahrajnu uplynuly dva roky od začátku nepokojů, čelí země nové vlně demonstrací požadujících zmenšení vlivu královské rodiny a zvýšení pravomocí parlamentu. Protesty ještě zesílily poté, co při nich zahynul právě demonstant Hussein al-Jaziri.
Odbory v Tunisku protestují proti vládě
Tuniské odbory protestují již druhý týden proti vládnoucí straně Ennahda. Příčinou byla vražda levicového politika Chokriho Belaida, která rozpoutala politickou krizi v zemi. Vztahy mezi Ennahdou v čele s premiérem Hamadim Jebalim a Kongresem pro republiku (CPR) s jeho předsedou a rovněž prezidentem Tuniska Moncefem Marzoukim jsou mimořádně napjaté. Protestní akce se z Tunisu přesunuly do měst Sousse na východě a Gafsa na jihu Tuniska, kde odbory mají významnou podporu obyvatel. „Násilí proti členům odborů se stupňuje, žádáme zastavení těchto násilností,“ uvedl pro stanici Al-Jazeera člen Svazu Tuniských Pracujících (UGTT) Sassi Nassedine.
Nepokoje v Bahrajnu označují výročí Arabského jara
Bahrajnská policie použila slzný plyn k potlačení demonstrantů, kteří se snažili dostat k Perlovému náměstí, symbolu začátku proreformních a demokracii požadujících nepokojů vypuknuvších před dvěma lety. Demonstranti vykřikovali hesla jako „pryč se zkorumpovanou vládou“ a „chceme Khalifovu rezignaci“. Princ Khalifa bin Salman je bahrajnský premiér a strýc současného krále, který ve funkci je již přes 40 let. Protest byl svolán Koalicí 14. února, což je opoziční skupina převážně mladých lidí. V Bahrajnu probíhají protesty již několik dní, všechny se vztahují k blížícímu se dvouletému výročí nepokojů, které začaly právě 14. února 2011 na Perlovém náměstí v Manamě.
Střety v Jemenu si vyžádaly dvě oběti
Dvě osoby byly usmrceny v Jemenu během protestů, které se konají dva roky poté, co začínající nepokoje Arabského jara donutily odejít z úřadu tehdejšího jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha. Podle jemenských úřadů si 2 oběti vyžádaly střety mezi separatisty a islamisty ve městě Aceh na jihu Jemenu. Demonstrace proběhly i v hlavním městě Sanaa, obešly se však bez nepokojů. Jemenský exprezident Saleh předal po nátlaku demonstrantů v listopadu 2011 úřad svému zástupci Abdrabbuh Mansour Hadimu, který přislíbil opozici zahájení národního dialogu a nové volby na rok 2014. Nepokoje avšak zejména na jihu země dále trvají.
V Bulharsku probíhají protesty lidí kvůli účtům za elektřinu
V nejchudší zemi EU Bulharsku vyšli o víkendu lidé ve více než 10 městech do ulic na protest proti svým účtům za elektřinu, protestovali i proti loňské červencové 13% sazbě po studené zimě, která zvýšila jejich spotřebu elektřiny. Tisíce frustrovaných občanů pálily své účty za energie a požadovaly opětovné znárodnění energetických společností. Bulharská distribuce elektrické energie je rozdělena do tří oblastí, které ovládají české firmy ČEZ, Energo-Pro a rakouská firma EVN. Ceny elektřiny jsou v Bulharsku politicky citlivé téma, účty za energii jsou především v zimním měsících vzhledem k příjmům občanům podle agentury Reuters vysoké. Protesty přicházejí před volbami v červenci, kdy podpora vládnoucí středopravé vlády Boiko Borisova v poslední doba utrpěla důsledkem úsporným škrtům, nízkým příjmům a vysoké nezaměstnanosti.
V Bahrajnu začíná nové kolo národního dialogu
Proti a provládní strany se sešly na prvním jednání o řešení současné politické krize po 18 měsících. Jednání se účastnilo několik desítek zástupců z hlavních politických hnutí v zemi včetně hlavní opoziční skupiny Al-Wefaq. Rozhovory byly iniciovány a jsou zaštítěny vládou, která se jich však přímo neúčastní, vládní zájmy zastupuje několik provládních politických uskupení. Podle mluvčího pro Národní dialog Isa Abdul Rahmana se všechny strany prozatím shodly na pravidelných schůzkách dvakrát do týdne. Bahrajnem už dva roky zmítají politické nepokoje, neboť opozice prosazuje politické reformy, jako zavedení konstituční monarchie, či volbu předsedy vlády. Podle Al-Jazeery bylo od začátku protestů před dvěma lety zabito okolo 80 osob.
Další střety v Egyptě
Opoziční egyptské skupiny svolaly v pátek do ulic protesty nazvané „pátek důstojnosti“, které měly vyzvat egyptského prezidenta Mursího, aby naplnil cíle revoluce, která ho vynesla do jeho funkce. Na 38 opozičních skupin svolalo shromáždění s požadavky na novou jednotnou vládu, dodatky k ústavě a záruku nezávislosti soudů. V několika městech se demonstranti střetli s policií, která k jejich rozehnání použila slzný plyn, několik desítek lidí bylo zraněno. Podle stanice Al-Jazeera napadli demonstranti vládní budovy a policie, která měla za úkol budovy chránit proto zasáhla. Egyptské demonstrace se vyostřily po smrti opozičního aktivisty v policejní vazbě a odvysílání záběrů, jak pořádková policie bije účastníka protivládní demonstrace.
Egypt nebude utajovat informace o mučení demonstrantů
„Egyptští vládní představitelé nebudou před veřejností zatajovat informace týkající se násilností při demonstracích,“ uvedl tiskový mluvčí prezidentské kanceláře Yassir Ali na středečním summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře a vyzval média, aby vyčkala se závěry až po oficiálním vyšetřování. Minulý týden Egyptem otřásla zpráva o mučení, resp. zabití jednoho z účastníků demonstrace v hlavním městě. Podle dostupných informací se na smrti aktivisty Mohammeda El-Gendyho měly podílet právě policejní složky.
Bahrajnský policista byl odsouzen za zabití demonstranta
Bahrajnský policejní důstojník byl odsouzen k 7 letům vězení za zabití protivládního demonstranta. K incidentu došlo 14. února 2011 během začátku protestů, které v Bahrajnu vyvolal průběh Arabského jara v okolních zemích. Podle rodiny oběti použil policista střelnou zbraň bez předchozí provokace, podle verze policie pálil v sebeobraně. Bahrajnem zmítají politické nepokoje právě od února 2011, řada lidí již při střetech přišla o život, další protivládní aktivisté jsou zadržováni, nebo byli odsouzeni k mnohaletým trestům za snahu svrhnout vládu.
Spojené arabské emiráty budou soudit 94 osob za rozvracení státu
Tamní generální prokurátor Salem Saeed Kubaish uvedl, že podezřelí „založili a provozovali organizaci odporující základním principům vlády ve Spojených arabských emirátech (SAE) a chtěli se následně sami chopit moci“. Přes 60 aktivistů bylo zadrženo již minulý rok, část z nich přitom náleží k islamistické skupině Al-Islah, která má podle vlády SAE styky s Muslimským bratrstvem. Kroky vlády vyvolaly protesty z řad lidsko-právních organizací. Ve čtvrtek 6 z nich, včetně Reportérů bez hranic a Amnesty International, požadovalo „ukončení zásahů proti nenásilným politickým aktivistům“. Podle nich používají úřady v SAE národní bezpečnost jako zástěrku pro represe aktivistů, požadujících demokratizaci a dodržování lidských práv. V SAE jsou zakázány politické strany i pořádání demonstrací.
V egyptském městě Port Said pokračují nepokoje
Nejméně 3 lidé byli zabiti a dalších 400 zraněno při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v egyptském přístavu Port Said. Střety propukly během pohřbu 30 obětí, které si vyžádaly sobotní protesty. Ty byly vyvolány vynesením rozsudky smrti nad 21 účastníky nepokojů, které propukly v únoru 2011 po fotbalovém zápase mezi mužstvy Káhiry a Port Saidu. Tehdy během střetů zahynulo 74 osob. Po sobotním vynesení rozsudků smrti zaútočil nespokojený dav na vězení, ve kterém jsou odsouzení vězněni, při útoku byli zabiti také dva policisté. Ve snaze o zklidnění situace byly v Port Saidu rozmístěny armádní jednotky, které zabezpečily klíčové budovy. V pátek se v Káhiře konala navíc ještě velká protivládní demonstrace k příležitosti 2 let od začátku revoluce, která svrhla exprezidenta Mubaraka. Současný prezident Mursí je opozicí obviňován z autokratických praktik a jeho vláda z prohlubování ekonomické krize.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
V Egyptě probíhají silné demostrace
Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.
Bahrajnská opozice obnoví rozhovory s vládou
Bahrajnská opozice přijala výzvu ministra spravedlnosti Sheikh Khalid bin Ali Al Khalifa k obnovení dialogu. Podle BBC vyzval ministr Al Khalifa k obnově rozhovorů ve snaze ukončit patovou situaci mezi opozicí a vládou, která poškozuje ekonomiku země. Khalil al-Marzook, jeden z představitelů hlavního opozičního hnutí al Wefaq, vyjádřil ohledně nových jednání s vládou mírný optimismus. Zároveň ale dodal, že je třeba si nejdříve vyjasnit, jak bude jednání probíhat, jaké má být dosaženo dohody, kterou by měl ratifikovat lid. Opoziční politik Marzook varoval, že pokud je návrh k dialogu jen zástěrkou, jak rozmělnit sílu opozice před protesty 14. února, bude tím pouze prohloubena nedůvěra mezi lidmi a vládou. V zemi trvají nepokoje právě od 14. února 2011, kdy byla velká demonstrace v rámci Arabského jara rozehnána bahrajnskou policií. Od té doby si střety vyžádaly řadu obětí jak z řad opozice, tak pořádkových sil. Podle člena opozice Marzooka je cílem opozičního hnutí zavedení konstituční monarchie v Bahrajnu.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
Bombový útok v Iráku zasáhl šíitské poutníky
Série bombových útoků severně a jižně od metropole Bagdádu zabila nejméně 12 osob, většinu z nich podle iráckých úřadů tvořili šíitští poutníci. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle BBC jsou však za poslední vlnu násilí v Iráku viněni sunnitští aktivisté. Vztahy mezi sunnitskou částí obyvatelstva a vládnou vedenou šíity se v poslední době zhoršují. Sunnitští aktivisté pořádají v zemi řadu demonstrací proti údajnému útlaku ze stran šíitské vlády. Sunnitští militanti napojení na Al-Kaidu také často útočí proti šíitským představitelům irácké vlády a samosprávy.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
V Moskvě se demonstrovalo proti nového zákonu adopce
Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
Exprezident Mubarak bude souzen znovu
Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.