Zástupci Izraele v úterý bojkotovali Univerzální periodickou revizi Rady OSN pro lidská práva, což je krok v historii OSN nevídaný. V minulosti se Revize každoročně účastnily i takové státy, jako Severní Korea či Sýrie. Izrael oznámil svůj úmysl ukončit spolupráci s Radou OSN pro lidská práva loni, když se Rada rozhodla prošetřit výstavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Podle mluvčího Rady Rolando Gomeze, se tak Rada dostala do zcela nové situace, neboť účast na Revizi je povinná. Podle odborníků na lidská práva by izraelský postup mohl sloužit jako příklad i pro další země, což by mohlo znejistit agendy OSN spojené s lidskými právy.
Archiv rubriky: Zdroje
Prezident Obama schválil pomoc ve výši 155 milionů USD pro Syřany
Spojené státy americké poskytnou syrským občanům 155 milionů USD, úterý humanitární pomoc schválil prezident Barack Obama. Celkový objem finanční pomoci, kterou současná administrativa prezidenta Obamy poskytla Sýrii od vypuknutí protestů proti režimu Bashara al-Assada před 2 lety, tak s novou sumou dosáhne 365 milionů USD. Prezident Obama uvedl, že vývoj v Sýrii bude „v dalších dnech stále složitý, ale je zřejmé, že režim neustále slábne„.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Prezident Bolívie vznáší obvinění proti Chile, důvodem je nárok na pobřeží
Bolivijský prezident Evo Morales v pondělí na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) obvinil Chile, že neplní Dohodu míru a přátelství z roku 1904, na základě které si Bolívie činí nárok na znovuzískání pobřeží. Pobřeží Bolívie ztratila při konfliktu s Chile, který začal roku 1879. Chilský prezident Sebastián Piñera prohlásil, že „Chile není ochotno přerozdělit nebo zmenšit své území. Toto se nemůže žádat po žádném státu na světě“. Prezident rovněž odmítl vyměnit území okolo pobřeží za nabídku výhodných dodávek zemního plynu. Nejvyšší představitel Bolívie Evo Morales obvinil Chile i z toho, že porušuje lidská práva pracujících pocházejících ze sousedních zemí.
Strana TOP 09 požaduje připojení ČR k fiskálnímu paktu
Strana vládní koalice TOP 09 požaduje, aby do připravované revidované koaliční smlouvy byl zanesen také dodatek o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU během roku 2013, V úterý o tom rozhodlo předsednictvo strany. V případě, že by se tak nestalo, strana je připravena revidovanou koaliční smlouvu nepodepsat. Proti požadavku TOP 09 je premiér Petr Nečas, který doufá, že se nejedná o záminku k vyvolání vládních sporů. Předseda pracovní skupiny pro revizi koaliční smlouvy Zbyněk Stanjura z ODS oznámil, že se na plánované čtvrteční schůzce K9 sporné body zařadí na program a bude se o nich jednat. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podotkl, že se nejedná o žádné ultimátum, pokud by jejich požadavek nebyl vyslyšen, vláda by pokračovala bez revize koaliční smlouvy. Předčasné volby strana TOP 09 nechce.
Ministryně Clintonová: izraelské volby jsou příležitost pro mír na Blízkém východě
Končící ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová se vyjádřila optimisticky ohledně vlivu výsledku izraelských voleb na mírový proces na Blízkém východě. „Myslím si, že výsledky otevírají dveře,“ prohlásila ministryně Clintonová. „Vím, že prezident Obama a můj nástupce John Kerry budou hledat každou příležitost, která by se naskytla,“ uvedla dále. Izraelský premiér Nentanyahu ztratil ve volbách do izraelského parlamentu (Knessetu) 11 mandátů oproti předešlému období. Podle deníku The Telegraph by ho tento výsledek mohl donutit sestavit koalici s umírněnějšími středovými stranami.
Senátní komise zahraničních vztahů schválila nominaci Johna Kerryho na ministra zahraničí
Po slyšení před komisí zahraničních vztahů amerického Senátu získal senátor za Massachusetts John Kerry jednomylnou podporu pro svoji nominaci na post ministra zahraničních vztahů USA. Kerryho nominaci by následně měl schválit celý Senát. John Kerry, neúspěšný demokratický kandidát na prezidenta z roku 2004 tak na jednom z nejvýznamnějších postů vystřídá současnou ministryni Hillary Clintonovou. Kandidát na nového ministra obrany bývalý senátor Chuck Hagel podstoupí slyšení před komisí do konce týdne.
Ve Vojvodině se zvyšuje napětí ohledně postavení oblasti v Srbsku
V hlavním městě Vojvodiny, která je součástí Srbska, Novi Sad byly vyvěšeny plakáty s válečnými hesly. Strana za Vojvodinu, která podporuje její nezávislost, vyvěsila v pondělí plakáty s heslem „Novi Sad – hlavní město Srbska“. Napětí ohledně Vojvodiny vzrostlo poté, co srbský Ústavní soud zbavil v červenci 2012 Vojvodiny autonomie asi 20 nařízeními, v lednu téhož roku srbská Progresivní strana, která zvítězila v posledních parlamentních volbách, začala na základě vlastní iniciativy přejmenovávat názvy ulic a institucí do srbské cyrilice, přestože se ve Vojvodině píše především latinkou. Vojvodina, která byla před 1. světovou válkou součástí Rakouska-Uherska, je v současné době multietničtější než centrální Srbsko.
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.
Albánie si má zajistit lepší obraz země v zahraničí americkými lobbistickými firmami
Podle údajů americké neziskové organizace Sunlight Foundation vládní i opoziční strany v Albánii mají uzavřené smlouvy s americkými vlivnými lobbistickými firmami, mezi které patří Podesta Group, Blue Star Strategies, Dutko International, BKSH & Associates a Rasky Baerlain Strategic Communications. V letech 2009 až 2010 bylo z Albánie vyplaceno americkým lobbistickým firmám na 1,38 milionu USD. V současné době se chystá albánská vláda podepsat kontrakt s další lobbistickou společností Patton Bogs, která by měla zlepšit obraz Albánie před červnovými parlamentními volbami v USA. Firma Patton Bogs již sloužila jako poradce při privatizaci albánské ropné společnosti ARMO.
V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří
Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.
Google zprovoznil detailní mapu Severní Koreje, která zobrazuje i gulagy
Do současné doby byly na Google Maps zobrazeny pouze hranice KLDR a hlavní město Pyongyang a v mapě nebyly zaneseny žádné cesty, silnice, parky či budovy. To se změnilo v úterý, kdy Google zprovoznil novou detailní mapu. Ta nyní zobrazuje v podstatě všechno, od stanic metra v hlavním městě, přes památky, hotely a restaurace až po několik diskutovaných gulagů. Na tvorbě detailní mapy pracovala skupina dobrovolníků od roku 2009 v rámci programu Google Map Maker, který funguje podobně jako Wikipedia. Uživatelé poskytují vlastní data, která jsou následně ověřována a tím doplňují již známá fakta. Podobným způsobem byla vytvořena i mapa Afghánistánu nebo Barmy.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.
Irán poslal opici do vesmíru, Západ se i nadále obává íránského jaderného programu
Podle iránského ministerstva obrany cestoval primát do výšky 120 km, následně v pořádku opět přistál. Podle odborníka na satelity Pat Norrise, kterého oslovila BBC, není vyslání opice do vesmíru největším pokrokem iránského vesmírného programu, dokazuje to však, že zrychlení a zpomalení rakety bylo dostatečně pozvolné. Roku 2010 Irán úspěšně vyslal do vesmíru krysu, želvu a červy, následný první pokus o vyslání opice roku 2011 selhal. V roce 2010 rovněž iránský prezident Ahmadínežád oznámil plány vyslat roku 2019 do vesmíru člověka. Západní státy vyjádřily obavu, že iránský jaderný program je určen výrobě raket dlouhého doletu, schopných přepravovat jadernou zbraň. Irán tyto obavy odmítá.
Ruští poslanci nepřijmou zákon o zahraničních pracovnících v ruských médiích
Chystané opatření mělo být reakcí na hanlivý výrok moderátora Vladimira Poznera o státní dumě. Jeho cílem bylo umožnit zákaz činnosti zahraničním reportérům, kteří se neuctivě vyjádří o Rusku nebo jeho představitelích. Kritici zákona namítali, že by jeho přijetí mohlo vyústit v nežádoucí cenzuru zpravodajství a negativní reakce západních zemí.
Bývalý premiér Berlusconi může být stíhán za obranu fašismu, chválil Mussoliniho
Bývalý premiér Silvio Berlusconi, jehož konzervativní strana Forza Italia (FI) je ve voličských průzkumech na 2 místě, chválil fašistického diktátora Benito Mussoliniho za dobré vůdcovství navzdory odpovědnosti za antižidovské zákony. To vzbudilo ohromnou vlnu pobouření, slova totiž expremiér pronesl v den Mezinárodní památky obětí holocaustu a zločinům proti lidskosti na slavnostním ceremoniálu v Miláně. Bývalý premiér Berlusconi obhajoval Mussoliniho spojení s Hitlerem, protože diktátor se prý domníval, že bude výhodnější být na straně, kterou považoval za vítěznou, než se postavit proti hitlerovskému Německu. Italské zákony zakazují obranu fašismu a kandidát místních voleb Gianfranco Mascia slíbil, že předloží stížnost směřující ke stíhání bývalého premiéra Berlusconiho.
Nezávislá komise má prošetřit na 19 let starý útok v Argentině, země viní Írán
Argentina viní Írán za bombardování židovského kulturního centra, známého jako Amia (Israeli-Argentine Mutual Association), v Buenos Aires roku 1994, při kterém zahynulo 85 lidí. Mezi obviněnými je i současný íránský ministr obrany Ahmad Rahidi. Írán jakýkoliv podíl na útoku soustavně odmítá. Oba státy se nyní dohodly na sestavení komise, která přetrvávající spor prošetří. Komise má být tvořena 5 nezávislými posuzovateli, mezi nimiž nebudou Íránci ani Argentinci. Dohoda avšak musí být ještě v obou státech ratifikována parlamentem. Zpráva o sestavení vyšetřovací komise překvapila izraelského ministra zahraničí Avigdor Lieberman a rovněž rozhořčila pozůstalé obětí.
Veřejně prospěšné práce na kratší úvazek pravděpodobně nahradí veřejnou službu
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová v pondělí oznámila záměr ministerstva o znovuzavedení veřejně prospěšných prací na kratší úvazek. Měly by nahradit povinnou veřejnou službu, která však byla minulý rok zrušena Ústavním soudem (ÚS). V rámci veřejných prospěšných prací na zkrácený úvazek by nezaměstnaní chodili maximálně 20 hodin týdně a v případě, že by si nevydělali 4000 korun za měsíc, byli by i nadále v evidenci úřadu práce. Na aktivní politiku zaměstnanosti by mělo být, dle schváleného rozpočtu, vyčleněno 5,44 miliardy korun. O tom, jak velká část peněz poputuje na kratší úvazek veřejně prospěšných prací, zatím ministryně neuvedla.
Spojené arabské emiráty budou soudit 94 osob za rozvracení státu
Tamní generální prokurátor Salem Saeed Kubaish uvedl, že podezřelí „založili a provozovali organizaci odporující základním principům vlády ve Spojených arabských emirátech (SAE) a chtěli se následně sami chopit moci“. Přes 60 aktivistů bylo zadrženo již minulý rok, část z nich přitom náleží k islamistické skupině Al-Islah, která má podle vlády SAE styky s Muslimským bratrstvem. Kroky vlády vyvolaly protesty z řad lidsko-právních organizací. Ve čtvrtek 6 z nich, včetně Reportérů bez hranic a Amnesty International, požadovalo „ukončení zásahů proti nenásilným politickým aktivistům“. Podle nich používají úřady v SAE národní bezpečnost jako zástěrku pro represe aktivistů, požadujících demokratizaci a dodržování lidských práv. V SAE jsou zakázány politické strany i pořádání demonstrací.
Demokratičtí a republikánští senátoři společně připravují novelu imigračního zákona
Skupina 4 demokratických a 4 republikánských senátorů společně pracuje na nové podobě amerického imigračního zákona, který obě hlavní americké politické strany dlouhodobě rozděloval. Začátkem týdne vydají senátoři konkrétní znění návrhu, který by měl umožnit 11 milionům současných nelegálních přistěhovalců s čistým trestním rejstříkem získat provizorní trvalý pobyt. Novela zákona by měla zavést i nová opatření před přívalem dalších imigrantů, mezi které patří i program, prostřednictvím kterého si zaměstnavatelé lehce ověří, zda jejich zaměstnanci pobývají v USA legálně.
Soudní proces se zesnulým právníkem Sergejem Magnitským byl odložen
Obhájci Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v roce 2009, odmítli účast na soudním přelíčení, kde se měl projednávat jeho údajný podíl na organizování daňových úniků ve firmě Hermitage Capital. Termín projednání byl přesunut na 18. února. Sergej Magnitsky byl vzat do vazby poté, co na rozsáhlé daňové úniky firmy sám upozornil. Po roce ve vazbě zemřel, jeho smrt vyvolala ve světě vlnu pobouření, USA v reakci na ní přijaly tzv. Magnitsky act, který zakazuje osobám, spojeným s touto kauzou, vstup do země a možnost zakládat si ve Spojených státech amerických bankovní účty.
Pentagon zaměstná více expertů na zabezpečení kyberprostoru
Po několika zdařilých útocích hackery, ke kterým v poslední době došlo, Pentagon přistoupí k rozšíření útvaru United States Cyber Command, který pracuje na zabezpečení kyberprostoru a chrání před napadením americké vládní počítačové sítě. US Cyber Command, jenž vzniknul před 3 lety, v současné době čítá kolem 900 zaměstnanců – civilistů i armádních představitelů. Počet útvaru by se v následujících letech mohl zvýšit až pětinásobně. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že Pentagon schválil rozšíření útvaru až na 4 900 lidí.
Funkci ústavního soudce zastává pouze 12 soudců
Namísto 15ti členného Ústavního soudu (ÚS) je nejvyšší soudní instance zastoupena pouze 12 ústavními soudci. V pondělí skončilo 10ti leté funkční období soudci Jiřímu Muchovi. Dvanáct ústavních soudců je ústavní minimum, což znamená, že je to nejmenší možný počet například pro rozhodnutí o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek. Do konce roku navíc vyprší mandát dalším 7 soudcům, ÚS tak přijde celkově o 10 soudců, což by podle předsedy ÚS Pavla Rychetského v podstatě mohlo znamenat, že ÚS přestane existovat. Prezident Václav Klaus do konce svého funkčního období žádného nového ústavního soudce nenavrhne. Jeho mluvčí Radim Ochvat sdělil, že prezident nevěří, že by se Senát jeho návrhem vážněji zabýval. Prezidentovi 2 poslední kandidáti na ústavní soudce byli totiž senátory odmítnuti.