Firma Royal Dutch Shell oznámila přerušení veškerých prací v Čukotském a Beaufortově moři u břehů americké Aljašky na celý rok 2013. Přerušení vrtání ropných ložisek přichází po řadě problémů z minulého roku. Společnost Shell hodlá zkontrolovat bezpečnost a připravenost jak svého personálu, tak technického vybavení. Americké ministerstvo spravedlnosti se zabývá porušením 16 bezpečnostních předpisů na jedné z plošin v Čukotském moři. Firma Shell poprvé získala licenci na prozkoumání arktické oblasti u břehů Aljašky v roce 2005 od amerického ministerstva vnitra.
Archiv rubriky: Globální
Americký ministr obrany Hagel: USA nesmí diktovat světu
Po obstrukcích zvolil včera americký Senát bývalého ministra Chucka Hagela novým ministrem obrany. Ministr Hagel chvíli po svém jmenování do funkce pronesl, že Spojené státy americké nesmí diktovat světu, ale být v jeho čele i se svými partnerskými státy. Zároveň ve své 15ti minutové řeči prohlásil, že USA musí pokračovat v budování silných a dobrých vztahů se svými stávajícími i novými spojenci. Pro Chucka Hagela ve středu hlasovalo 58 senátorů, 41 republikánů bylo proti jeho nástupu do funkce.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
V Mexiku kvůli korupci zatkli předsedkyni syndikátu učitelů
Elba Esther Gordillo Morales,jež více než 20 let zastávala vedoucí funkci v Národním syndikátu pracovníků ve vzdělávání (SNTE), byla v úterý zatčena a obviněna ze systematického odklonění 200 milionů USD z veřejných zdrojů mezi lety 2008 a 2012. Na korupci se měly podílet další 3 osoby: Nora Guadalupe Ugarte, Isaías Gallardo a José Manuel Díaz Flores, peníze převáděly na účty do Lichtenštejnska, Spojených států amerických a Švýcarska. Elbu Esther Gordillo Morales policisté zadrželi na letišti Toluca nacházejícího se 30 km od hlavního města. K akci došlo pouhý den poté, co prezident země Enrique Peña Nieto vyhlásil reformu školství, kterou Elba Esther Gordillo Morales kritizovala. Syndikát učitelů SNTE s více než milionem a půl členů patří k největším v Latinské Americe.
Bahrajnští policisté byli zproštěni viny ze zabití demonstrantů
Bahrajnský soud zprostil viny 2 policisty obviněné ze zastřelení demonstranta. Rozsudek přišel 2 dny poté, co další soud zprostil viny jiné 2 policisty, obviňované ze smrti demonstrantů v únoru 2011. Soud, jemuž předsedal člen vládnoucí bahrajnské rodiny, shledal, že policisté neměli v úmyslu použít smrtící sílu. Bahrajnský lidsko-právní právník Jalila al Sayed označil rozsudek za „velmi smutný den pro bahrajnskou justici“. „Policie se sice hájí, že to byla sebeobrana, důkazy však byly zcela jasné: byl střelen zezadu a důkazy, které předložila policie nebyly věrohodné,“ uvedl dále právník Jalila al Sayed. Rozsudky by mohly v Bahrajnu vyvolat další nepokoje, neboť politická situace v zemi je poslední 2 roky velmi napjatá.
Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“
Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.
Americký Senát potvrdil nominaci Chucka Hagela
Americký Senát po obstrukcích republikánů zvolil bývalého senátora Chucka Hagela novým ministrem obrany USA. Pro bývalého senátora Nebrasky zvedlo ruku dostatečných 58 senátorů poté, co se 4 republikáni přidali k demokratickým senátorům. Nový ministr obrany Hagel vystřídá odstupujícího ministra Leona Panettu. Republikáni zvolení ministra Hagela zdržovali více než týden kvůli jeho postoji k některým zahraničněpolitickým otázkám. Bylo to vůbec poprvé, kdy došlo na půdě Senátu k obstrukcím při schvalování nového ministra obrany.
Argentina obviňuje Velkou Británii ze zbrojení v blízkosti Falklandských ostrovů
Argentinský vicekancléř Eduardo Zuaín v pondělí podle BBC na konferenci OSN v Ženevě uvedl, že Velká Británie začíná shromažďovat vojenský arzenál, včetně jaderných zbraní, v blízkosti Falkland. Používání atomových zbraní v celé Latinské Americe a oblasti Karibiku zakazuje Smlouva z Tlatelolco, která platí od roku 1969. Argentina tvrdí, že Velká Británie vysílá ponorky schopné nést jaderné zbraně, evropská země nařčení odmítá a tvrdí, že její vojenská přítomnost v regionu se od roku 1982, kdy spolu obě země měly válečný konflikt o nadvládu Falklandských ostrovů, nezměnila a slouží pouze k obranným účelům.
Vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů vlivem voleb klesá
Důsledkem parlamentních voleb a prognóze o možné povolební patové politické situaci klesá vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů. Akcie v hlavním indexu akciového trhu klesly téměř o 4 % a analytici vyjadřují obavy z nové dluhové krize v eurozóně. Italské volby jsou považovány za rozhodující politickou událost pro eurozónu v letošním roce a možné rozdělení vlády může mít negativní dopad na stabilitu země. Vysoká politická nejistota, která bude přetrvávat v nadcházejícím období, může podle analytiků negativně dopadnout na výši investic v Itálii. Podle předběžných výsledků vyplývá, že většinu v Dolní sněmovně získá středolevá Demokratická strana Pierluigi Bersaniho, výsledek voleb do Senátu je zatím nejistý.
Ministr zahraničí Kerry vyzval syrskou opozici k účasti na jednání v Římě
Nově zvolený americký ministr zahraničí John Kerry, jenž je na své první zahraniční cestě, na setkání s britským premiérem Davidem Cameronem v Londýně vyzval syrskou opozici, aby se zúčastnila mezinárodního jednání v Římě, které je naplánované na tento čtvrtek. Ministr Kerry uvedl, že rozumí Syřanům, kteří potřebují vidět výsledky jednání, a ujistil je, že summit nebude „jen diskuzním kroužkem„. Syrská opozice se již dříve nechala slyšet, že se římského setkání nezúčastní kvůli tomu, jak „svět mlčí“ o syrském násilí.
Tisíce kolumbijských pěstovatelů kávy zablokovalo silnice
V Kolumbii se sjednotily tisíce pěstitelů kávy, kteří v pondělí zablokovali silnice po celé zemi. Důvodem jejich kroků je požadavek větší podpory pro pěstování kávy od kolumbijské vlády kvůli klesajícím cenám této komodity. Přibližně 15 000 policistů bylo povoláno do služby, aby zabránili protestujícím ve výtržnictví. Prezident Juan Manuel Santos apeloval na zahájení dialogu a požádal, aby pěstitelé udrželi pokojnou formu protestu a vyhýbali se násilnostem. Některé domácí média odhadují počet zúčastněných až na 4 000, pěstitelé kávy požadují od vlády, aby vyrovnala cenový propad komodity.
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu
Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.
Spor mezi Chile a Bolívií kvůli zadržení bolívijských vojáků pokračuje
Představitelé Chile a Bolívie nadále pokračují ve vzájemných obviněních ve sporu, který vznikl kvůli zadržení 3 bolívijských vojáků na území Chile. Bolívijský prezident Evo Morales označil zatčení svých vojáků za „zbabělý akt pomsty prezidenta Chile Sebastiána Piñery„. Armádní příslušníci byli zadrženi na území Chile se zbraní v ruce, čím se dopustili podle chilských soudů protiprávného činu. Prezident Bolívie Morales ale jednání Chile považuje za odplatu za bolívijské nároky na území, které by zemi zajistilo přístup k Pacifickému oceánu. Vojáci v době svého zatčení měli vykonávat tajnou akci proti obchodníkům s auty.
Nový kyperský prezident chce utužit vztahy s EU
Nově zvolený kyperský konzervativní prezident Nicos Anastasiades slíbil, že bude snažit docílit pevnějšího partnerství země a Evropské unie. Prioritou by mělo být především dokončení dohody a finanční pomoci a stabilizaci země. Uvedl, že ozdravování se bude snažit strukturovat tak, aby se zajistily zranitelné skupiny, sociální soudržnost a sociální mír. Země eurozóny mají pochybnosti, že země bude schopna splácet úvěr, což brzdí jednání.
Indie obvinila zadrženého muže z vojenské špionáže
Muž zadržený ve státě Rajasthan na západě země byl obviněn z vojenské špionáže. Indický občan měl údajně prodávat cenné informace o cvičení armádního letectva pakistánské tajné službě. Cvičení, které se konalo minulý týden, navštívili i indický prezident Pranab Mukherjee a premiér Manmohan Singh. Vzájemné obviňování se ze špionáže je častým jevem obou zemí, v posledních týdnech se však situace přiostřila kvůli napětí v Kašmíru. Podle agentury AFP je muž obviněn z předávání informací týkajících se vojenských akcí a zařízení národní obrany, indická policie měla odhalit telefonáty a textové zprávy určené jeho pákistánskému příbuznému, který pracuje pro tajnou službu. Obviněný muž je od začátku tohoto týdne ve vazbě.
Americké speciální jednotky musí opustit afghánskou provincii Wardak
Afghánský prezident Hamid Karzai rozhodl, že se americké speciální síly musí do 2 týdnů stáhnout z provincie Wardak. Důvodem je podezření, že se američtí vojáci podíleli na zmizení a mučení Afghánců. „Jde o závažnou záležitost, kterou musíme prodiskutovat s našimi afghánskými protějšky,“ uvedl mluvčí amerických speciálních jednotek. Podle afghánských představitelů zmizelo 9 lidí během operace amerických speciálních sil, ale USA odmítají, že by ke zmíněné operaci vůbec došlo.
Americký kardinál obdržel petici proti své účasti na konkláve
Římskokatolický kardinál Roger Mahony dostal petici s téměř 10 000 podpisy lidí, kteří nechtějí, aby se zúčastnil konkláve v Římě, tedy volby nového papeže. Kardinál Roger Mahony byl losangeleským arcibiskupem, dokud ale nebyl zbaven funkce kvůli nařčení, že zatajoval kněze obviněné ze sexuálního zneužívání dětí. Minulý měsíc vyšlo u soudu najevo, že v 80. letech poslal kardinál Mahony kněze, který zneužíval děti do Kalifornie, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání.
V USA začíná soud s BP kvůli ropné havárii
V americkém městě New Orleans začal v pondělí soud s britským těžařským gigantem British Petroleum (BP) za ropnou havárii z roku 2010. K té došlo na základně Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a byla největší environmentální katastrofou v americké historii. BP hrozí pokuta až 17,6 miliard USD. Proces se zaměří na zjištění příčin havárie a na to, kdo všechno nese na nehodě vinu. Zároveň bude soud zjišťovat, jaké množství ropy ve skutečnosti vyteklo do moře, od čehož se bude odvíjet i výše odškodnění. První den procesu se zaměří na příčiny výbuchu na základně, během kterého zahynulo 11 lidí.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Oběti vlády bývalého filipínského prezidenta Marcose dostanou odškodné
Filipínský prezident Noynoy Aquino podepsal zákon o kompenzacích pro oběti vlády Ferdinanda Marcose. V letech 1965–1985, kdy byl Marcos prezidentem, docházelo k významnému porušování lidských práv, které vyvrcholilo vyhlášením výjimečného stavu. Během něj byli Filipínci neoprávněně zadržováni, mučeni nebo beze stopy mizeli. Filipínská vláda se nyní rozhodla obětem vyplatit odškodné ve výši 224 milionů USD, peníze by měly pocházet z exprezidentova tajného účtu. Podle jedné z obětí, současné ředitelky Filipínské právní komise Loretty Ann Rosales, se jedná o zásadní krok v oblasti nápravy zneužívání moci. Přestože odškodné bude po rozdělení mezi oběti spíše symbolické, fakt, že k němu došlo, má podle ní pro společnost obrovský význam.
Prezident Kuby Raúl Castro plánuje rezignovat k roku 2018
Přestože byl včera současný prezident Kuby Raúl Castro znovuzvolen Národním shromážděním do své funkce na další období 5 let, oznámil, že se rozhodl po jeho skončení rezignovat na post prezidenta Kuby. Prezident Castro taky prohlásil, že si je vědom diskuze, kterou jeho rozhodnutí vyvolá v následujících dnech. Za svého viceprezidenta si vybral Miguela Díaza Canela, který má 52 let. Jmenováním do funkce získal viceprezident Díaz Canel šanci na nástupnictví po prezidentu Castrovi. Stal by se tak prvním kubánským lídrem, který se přímo nezúčastnil revoluce v roku 1959. Bývalý prezident Fidel Castro se na začátku zasedání Shromáždění objevil, nicméně nepronesl žádný projev.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.